Dissipating Strzygowski's shadow : Weitzmann on Armenian book illumination

Title: Dissipating Strzygowski's shadow : Weitzmann on Armenian book illumination
Variant title:
  • Překročit Strzygowského stín : Weitzmann o arménské knižní iluminaci
Source document: Convivium. 2021, vol. 8, iss. 2, pp. 175-182
Extent
175-182
  • ISSN
    2336-3452 (print)
    2336-808X (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
fulltext is not accessible
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
In a short book published in 1933, Professor Kurt Weitzmann made his only venture into the field of Armenian art. This chronicle argues that this interest was motivated not only by the author's interest in and knowledge of the art of illuminated manuscripts, but also by direct life circumstances. Weitzmann's study must be understood as a scholarly and humanistic reaction against the studies of the Austrian professor Josef Strzygowski (1862–1941). Rereading Die armenische Buchmalerei reveals that, in the 1930s, Weitzmann not only shed a new light on the visual culture of Armenia in its relationship with Byzantium and the Mediterranean, but also promoted a movement beyond the search for national origins toward an international Hellenistic Mediterranean.
Ve své útlé knížce publikované v roce 1933 se Kurt Weitzmann (1904–1993), známý byzantinista a budoucí profesor na Univerzitě v Princetonu, vydal, poprvé a naposled, do vod arménského umění. Tento článek ukazuje, že Weitzmannův zájem byl motivován nejen jeho znalostí a láskou k umění iluminovaných rukopisů, ale také událostmi, které měly přímý vliv na jeho život. Jeho dílo by mělo být chápáno jako vědecká a humanistická reakce na studie rakouského profesora Josefa Strzygowského (1862–1941). Opětovné čtení Weitzmannova textu nejen že ukazuje na nový způsob, jímž se mu podařilo osvětlit vztah arménské vizuální kultury k Byzanci a Středomoří, ale současně zdůrazňuje, že Weitzmannova koncepce přesahuje hledání národních kořenů směrem k myšlence mezinárodního helénistického Středomoří, a tím formuluje i některé ze zásadních otázek pro současné dějiny umění