Odraz procesu christianizace na vybraných pohřebištích přemyslovské domény

Variant title
The reflection of the Christianization process in selected burial grounds of the Přemyslid domain
Die Spiegelung des Christianisierungsprozesses auf ausgewählten Gräberfeldern des Přemyslidendominiums
Source document: Archaeologia historica. 2021, vol. 46, iss. 2, pp. 327-349
Extent
327-349
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Centrální oblast přemyslovské domény byla v poslední čtvrtině 9. a první polovině 10. století ohniskem, z něhož se křesťanství šířilo do celých Čech. Se záměrem hledat odpověď na otázku, jak se postup christianizace projevil, bylo v této oblasti vybráno devět kvalitně publikovaných pohřebišť, která poskytla průřez společenskými vrstvami od členů knížecí družiny přes obyvatele hradišť i podhradí až po venkovany. Srovnání jevů, v archeologické literatuře tradičně vykládaných jako projevy křesťanství – ubývání milodarů, vzrůstající podíl dětských pohřbů, použití kamene při úpravě hrobů – ukázalo, že se na jednotlivých pohřebištích liší, avšak spíše jen v detailech, jejich chronologickým rámcem zůstává 10. století. Patří k nim i přechod od skupinového k řadovému pohřbívání, který je ale pozorovatelný pouze na pohřebištích ve volném terénu. Tzv. protivampyrické zásahy, dříve považované za projev předkřesťanských tradic, se jeví být většinou důsledkem nekritického posouzení posunů nebo chybění částí kostry u starších výzkumů.
The central area of the Přemyslid domain was the focal point from which Christianity spread throughout Bohemia in the last quarter of the 9th and the first half of the 10th century. With the intention of seeking an answer to the question of how the process of Christianization manifested itself, nine well-published burial sites were selected in this area, which provided a cross-section of social strata, from the members of the princely retinue through the inhabitants of hillforts and the settlements below them to the rural population. A comparison of phenomena traditionally interpreted in the archaeological literature as expressions of Christianity – the decline of almsgiving, the increasing proportion of child burials, the use of stone in grave preparation – showed that they differed from site to site but only in details, with the 10th century remaining their chronological framework. This includes the transition from group to row burials; however, it can only be observed with open-landscape burial grounds. So-called anti-vampire interventions, previously considered manifestations of pre-Christian traditions, appear to be mostly the result of uncritical assessment of displacements or missing skeletal parts with earlier excavations.
Summary language
Document
References:
[1] FROLÍKOVÁ, D., 2013: Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Praha 6 – Střešovice, novostavba polyfunkčního domu Triangle . Uložena v archivu Archeologického ústavu AV ČR Praha č. j. TX-2013-2514.

[2] BOROŃ, P., 2004: Wiece słowiańskie a decyzja o przyjęciu chrześcijaństwa – możliwości poznawcze . In: Kožiak, R.–Nemeš, J., Pohanstvo a kresťanstvo, 95–102. Bratislava.

[3] BRACCINI, T., 2014: Před Draculou. Archeologie upíra . Praha.

[4] BREJCHA, R.–TOMKOVÁ, K., 2020: Výzkum raně středověkých hrobů v Žalově – Na Panenské v sezóně 2013 . In: Tomková, K. a kolektiv, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl II, 423–435. Praha.

[5] BUKO, A., 2016: Chrześcijanie i poganie. O problemach interpretacji odkryć archeologicznych związanych z początkami chrześcijaństwa na ziemiach polskich , Slavia Antiqua LVII, 13–51.

[6] BRONICKA-RAUHUT, J., 1998: Cmentarzysko wczesnośredniowieczne w Czersku . Warszawa.

[7] ČECH, P.–ČERNÝ, V., 1996: Nové možnosti studia pohřebního ritu na příkladu únětických hrobů z Konobrží, okr. Most – Neue Möglichkeiten zum Studium des Bestattungsritus am Beispiel der Aunjetitzer Gräber aus Konobrže, Bez. Most (NW-Böhmen), AR XLVIII, 35–59.

[8] ČERNÝ, V., 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu – Contribution of taphonomy to the study of burial rites, AR XLVII, 301–313.

[9] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní – Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.

[10] DOSTÁL, B., 1992: K pohanství moravských Slovanů , SPFFBU C 39, 7–17.

[11] DYNDA, J., 2017: Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech . Praha.

[12] EISNER, J., 1952: Devínska Nová Ves . Bratislava.

[13] EISNER, J., 1966: Rukověť slovanské archeologie . Praha.

[14] FROLÍK, J., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě, analýza, chronologie, význam – Cemetery in the Lumbe Garden of the Prague Castle. Analysis, Chronology, Significance. In: Frolík, J. a kol., Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl II. Studie. Castrum Pragense 12/II, 5–116. Praha.

[15] FROLÍK, J., ed., 2015: Pohřebiště u kostela Panny Marie a na II. nádvoří Pražského hradu. Díl I. Katalog . Castrum Pragense 14/I. Praha.

[16] FROLÍK, J., ed., 2017: Pohřebiště u kostela Panny Marie a na II. nádvoří Pražského hradu. Díl II. Analýza . Castrum Pragense 14/II. Praha.

[17] FROLÍK, J., a kolektiv, 2016: Pohřebiště ve vnitřním areálu Pražského hradu . In: Castrum Pragense 15 (Frolík, J.–Válová, K., edd.). Praha.

[18] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě – katalog . In: Frolík, J.–Smetánka, Z., Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl I. Katalog. Castrum Pragense 12/I, 41–212. Praha.

[19] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 1999: Dřevěné kostely v Čechách v archeologických pramenech – Bohemian wooden churches in archaeological sources, ASČ 3, 535–545.

[20] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2000: Pokus o analýzu slovanského pohřebiště v Praze-Motole – Versuch einer Analyse des slawischen Gräberfeld s in Prag-Motol, PA XCI, 201–249.

[21] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2014: Pohřebiště z 10. století v Praze-Střešovicích – předběžná zpráva – Ein Gräberfeld aus dem 10. Jhdt. in Prag-Střešovice – vorläufiger Bericht, AH 39, 315–329.

[22] HANULIAK, M., 2000–2001: Pohansko-kresťanský synkrestizmus a jeho prejavy na nekropolách z mladšieho úseku včasného stredoveku – Heidnisch-christlicher Synkretismus und seine Äußerungen auf Nekropolen aus dem jüngeren Abschnitt des Frühmittelalters, Studia archaeologica slovaca mediaevalia III–IV, 109–126.

[23] HAVLÍK, L., 1992: Kronika o Velké Moravě . Brno.

[24] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město – Velkomoravské pohřebiště Na Valách – Старе Место – великоморавский могилник "На Валах" – Staré Město – Die Grossmährische Begräbnisstätte "Na Valách". Praha.

[25] CHORVÁTOVÁ, H., 2004: K interpretáciám a metodologickým riešeniam problematiky prijímania křesťanstva vo včasnom stredoveku z pohľadu archeológie – Zur Interpretation und zu methodologischen Lösungen des Problems der Christianisierung im frühen Mittelalter in der Archäologie. In: Kožiak, R.– Nemeš, J., Pohanstvo a kresťanstvo, 163–170. Bratislava.

[26] CHORVÁTOVÁ, H., 2004a: Niekoľko poznámok k otázke "milodarov" v hroboch včasného stredoveku . In: Zborník na počesť Dariny Bialekovej (Fusek, G., ed.), 143–149. Nitra.

[27] KALHOUS, D., 2019: Graves, Churches, Culture and Texts: The Processes of Christianisation in the Early Middle Ages and their Social and Cultural Context . In: Macháček, J.–Wihoda, M., The Fall of Great Moravia. Who was buried in Grave H 153 at Pohansko near Břeclav?, 110–129. Leiden – Boston.

[28] KLANICA, Z., 1985: Mikulčice-Klášteřisko , PA LXXVI, 474–539.

[29] KLANICA, Z., 1985a: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech . In: Poulík, J.–Chropovský, B., a kol., Velká Morava a počátky československé státnosti, 107–139. Praha – Bratislava.

[30] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologiskchen Erforschung der Rolle der Münzen in Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.

[31] KOŠTA, J.–TOMKOVÁ, K., 2011: Olivovité korálky v raně středověkých Čechách a jejich postavení ve středovevropském kontextu – Olivenperlen im frühmittelalterlichen Böhmen und ihre Stellung im mitteleuropäischen Kontext, PA CII, 307–354.

[32] KOVÁŘÍK, J., 1991: Slovanské kostrové pohřebiště v Praze 5 – Motole – Das slawische Skelettgräberfeld in Prag 5 – Motol. Archaeologica Pragensia – Claves archaeologicae 1. Praha.

[33] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1961: K otázce vampyrismu na slovanských pohřebištích – Zur Frage des Vampirismus auf den slawischen Gräberfeldern, PA LII, 544–549.

[34] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1964: Zvláštnosti ritu na slovanských pohřebištích v Čechách – Merkwürdigkeiten im Ritus auf dem slawischen Begräbnisstätte in Böhmen, Vznik a počátky Slovanů 5, 177–215.

[35] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1971: Počátky křesťanství v Čechách ve světle archeologických pramenů – Die Anfänge des Christentums in Böhmen im Lichte der archäologischen Quellen, PA LXII, 406–430.

[36] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1972: Die Austattung der Burgwallfriedhöfe in Böhmen und ihre rituelle Bedeutung , Vznik a počátky Slovanů 7, 179–206.

[37] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1990: Svědectví náboženského synkretismu na pohřebištích doby hradištní v Čechách , AR XLII, 362–368.

[38] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1997: Kultovní místo na pohřebišti v Lahovicích . In: Kubková, J.–Klápště, J.–Ježek, M.–Meduna, P., Život v archeologii středověku, 394–401. Praha.

[39] KRUMPHANZLOVÁ, Z., a kol., 2013: Raně středověké pohřebiště v Praze-Lahovicích . Praha.

[40] KRUTINA, I.–PROFANTOVÁ, N., 2001: Pohřebiště v areálu hradiště v Klecanech, okr. Praha-východ . Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 45 – Archeologické výzkumy v Čechách 2000, 25. Praha.

[41] KYSELÝ, R., 2010: Pohřebiště Klecany I. Zvířecí kosti . In: Profantová, N. a kolektiv, Klecany – raně středověká pohřebiště II, 25–26. Praha.

[42] KYTLICOVÁ, O., 1968: Slovanské pohřebiště v Brandýsku – Das slawische Gräberfeld von Brandýsek, PA LIX, 193–246.

[43] MAREŠOVÁ, K., 1970: Projevy totemismu u Slovanů – Nach Klänge von Totemismus bei den Altslawen, SbNM A XXIV, 123–127.

[44] MAREŠOVÁ, K., 1983: Uherské Hradiště-Sady. Staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích – Altslawische Bergräbnisstätte in Uherské Hradiště-Sady – Древнеславянское погребение в городе Угерске Градище-Cады. Brno – Uherské Hradiště.

[45] MAŘÍK, J., 2001: Ecclesia lignea, memoria nebo něco úplně jiného? In: Doležalová, I.–Meduna, P., Co můj kostel dnes má, nemůže mi kníže odníti, 41–45. Praha.

[46] MAŠKOVÁ, P., 2009: K obrazu středověkého pohřebiště – církevní normy a výpověď archeologických pramenů . In: Duroszewski, M., Kościól w monarchii Przemyślidów i Piastów, 73–85. Poznań.

[47] MAZUCH, M.–HLADÍK, M.–SKOPAL, R., 2017: Úpravy hrobových jam a dřevěné konstrukce v hrobech na pohřebištích Velké Moravy (sociální, duchovní a chronologický fenomén) – Burial Pit Arrangements and Wooden Structures in Graves at Great Moravian Necropolises (Social, Spiritual and Chronological Phenomenon). Spisy AÚ AV ČR Brno 56. Brno.

[48] NIEDERLE, L., 1911: Slovanské starožitnosti. Díl I. Život starých Slovanů . Praha.

[49] NIEDERLE, L., 1953: Rukověť slovanských starožitností . Praha.

[50] PROFANTOVÁ, N., 2010: Pohřebiště Klecany II . In: Profantová, N. a kolektiv, Klecany – raně středověká pohřebiště II – Die frühmittelalterliche Gräberfelder in Klecany, 73–93. Praha.

[51] PROFANTOVÁ, N., 2011: Pohřebiště Klecany I . In: Profantová, N. a kolektiv, Klecany – raně středověká pohřebiště I, 15–128. Praha.

[52] PROFANTOVÁ, N., 2011a: Pohřebiště Klecany II . In: Profantová, N. a kolektiv, Klecany – raně středověká pohřebiště I, 147–188. Praha.

[53] PROFANTOVÁ, N., 2011b: Poznatky o hradišti . In: Profantová, N. a kolektiv, Klecany – raně středověká pohřebiště I, 189–210. Praha.

[54] PROFANTOVÁ, N.–KRUTINA, I., 2011: Pohřebiště Klecany II . In: Profantová, N. a kolektiv, Klecany – raně středověká pohřebiště I, 139–146. Praha.

[55] PROKEŠ, L., 2007: Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (Ke vztahu mezi archeologií a forenzními vědami) – Post-mortem changes and their meaning in the interpretation of the burial rite (Relation between archaeology and forensic science). Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana – Supplementum 1. Brno.

[56] SKUTIL, J., 1939: Drobné příspěvky k poznání staroslovanské kultury , Sborník velehradský – NŘ 10, 26–36.

[57] SLÁMA, J., 1983: Přínos archeologie k poznání počátků přemyslovského státu – Beitrag der Archäologie zur Kenntnis der Anfänge des Přemysliden-Staates, SbNM A XXXVII, 159–169.

[58] SLIVKA, M., 2000–2001: Doterajšie poznatky z dejín a kultúry kresťanstva na Slovensku (4.–15. stor.) , Studia archaeologica slovaca mediaevalia III–IV, 17–50.

[59] SLIVKA, M., 2004: K náboženskému synkretizmu v strednej Európe – On Religious Syncretism in the Central Europe. In: Kožiak, R.–Nemeš, J., Pohanstvo a kresťanstvo, 147–162. Bratislava.

[60] SMETÁNKA, Z., 1988: Stopa magického jednání na pohřebišti za Jízdárnou Pražského hradu – A trace of magical procedure of the Early Mediaeval cemetery behind the Riding School of Prague Castle, Sborník Kruhu přátel Muzea hl. m. Prahy 1, 94–107.

[61] SMETÁNKA, Z., 2014: Vejce a skořápky vajec – Eggs and Eggshells. In: Frolík, J. a kol., Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl II. Studie. Castrum Pragense 12/II, 117–128. Praha.

[62] SOMMER, P., 1996: Christianizace střední Evropy a archeologické prameny – Christianisierung Mitteleuropas und die archäologische Quellen, Slavia Antiqua XXXVII, 137–145.

[63] SOMMER, P., 1997: Raně středověká ecclesia lignea a archeologie – Frühmittelalterliche ecclesia lignea und Archäologie. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy (Michna, P.–Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 276–279. Brno.

[64] ŠIKULOVÁ, V., 1959: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní – Mährische Gräberfelder der jüngeren Burgwallperiode, Pravěk východní Moravy I/1958, 88–162.

[65] ŠTEFAN, I., 2007: Změna pohřebního ritu v raném středověku jako archeologický a kulturně-antropologický problém – The change in burial rites in the Early Middle Ages as an issue for archaeology and cultural anthropology, AR LIV, 805–836.

[66] ŠUSTA, J., 2002: Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha druhá: Počátky lucemburské . Praha.

[67] TÉRA, M., 2014: Slovanské archaické náboženství . In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 40–45. Brno.

[68] TOMKOVÁ, K., 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I . Castrum Pragense 4. Praha.

[69] TOMKOVÁ, K., 2005: Pohřební ritus na Pražském hradě a jeho předpolích ve středověku a novověku – charakteristika a vývoj – Der Bestattungsritus auf der Prager Burg und auf ihren Vorfeldern im Mittelalter und der Neuzeit – Beschreibung und Entwicklung. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. Castrum Pragense 7/I.1 (Tomková, K., ed.), 159–196; Castrum Pragense 7/I.2 (Tomková, K., ed.), 266–268. Praha.

[70] TOMKOVÁ, K., 2005a: Hmotná kultura raně středověkých pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí – Das Grabinventar auf den frühmittelalterlichen Gräberfeldern der Prager Burg und ihrer Vorfeldern. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. Castrum Pragense 7/I.1 (Tomková, K., ed.), 217–304; Castrum Pragense 7/I.2 (Tomková, K., ed.), 270. Praha.

[71] TOMKOVÁ, K., 2005b: Pohřebiště Jízdárna (Úvod) – Das Gräberfeld bei der Reitschule (Einleitung). In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I/1. Castrum Pragense 7/I.1 (Tomková, K., ed.), 387–402; Castrum Pragense 7/I.2 (Tomková, K., ed.), 275–276. Praha.

[72] TOMKOVÁ, K., 2006: Raně středověká pohřebiště na předpolí Pražského hradu . In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I/2. Castrum Pragense 7/I.2 (Tomková, K., ed.), 5–128. Praha.

[73] TOMKOVÁ, K., 2012: Pohřebiště na Levém Hradci a jeho předpolí. Katalog . – Die Gräberfeld in Levý Hradec und auf seinen Vorfeldern. Katalog. In: Tomková, K. a kolektiv, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I, 7–172. Praha.

[74] TOMKOVÁ, K., 2020: I. část – Pohřebiště . In: Tomková, K. a kolektiv, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště – Levý Hradec in the mirror of archaeological excavations. Cemeteries. Díl II, 7–172. Praha.

[75] TOMKOVÁ, K., 2020a: Několik poznámek k tématu archeologie vejce – Several notes on "egg archaeology". In: Tomková, K. a kolektiv, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl II, 305–314, 512. Praha.

[76] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců, vstup Čechů do dějin . Praha.

[77] TŘEŠTÍK, D., 2003: Mýty kmene Čechů . Praha.

[78] TURČAN, V., 2004: Slovanský kultový objekt v Moste při Bratislave . In: Krekovič, E., Kult a mágia v materiálnej kultúre, 59–61. Bratislava.

[79] TURČAN, V., 2012: Pôvodné slovanské náboženstvo a kristianizácia stredodunajských Slovanov . In: Panis, B.– Ruttkay, M.–Turčan, V., Bratia, ktorí menili svet – Konštantín a Metod, 71–78. Bratislava.

[80] UNGER, J., 2007: Pohřební ritus a proměny chápání cesty dítěte na druhý svět v prvním a druhém tisíciletí – Bestattungsritus und Veränderungen in der Auffassung des Weges des Kindes ins Jenseits im 1. und 2. Jahrtausend, ŠZ 42, 211–220.

[81] VENCL, S., 2004: Dřevěná sakrální architektura a archeologie . In: Kazdová, E.–Měřínský, Z.–Šabatová, K., K poctě Vladimíru Podborskému. Přátelé a žáci k sedmdesátým narozeninám, 517–524. Brno.

[82] ZOLL-ADAMIKOWA, H., 1971: Wczesnośredniowieczne cmentarzyska szkieletowe Małopolski . Wrocław.

[83] ZOLL-ADAMIKOWA, H., 1997: Stan badań nad obrzędowością pogrzebową Słowian – Zum Forschungsstand des Bestattungsbrauchtums der Slawen, Slavia Antiqua XXXVIII, 65–80.

[84] ŽEMLIČKA, J., 2014: Christianizace a etatizační proces ve střední Evropě – In: Kouřil, P. a kol., Cyrilometodějská misie a Evropa – 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu, 22–26. Brno.