Article
| Title: | K otázce kostelních věží |
| Variant title: | On the issue of church towers Zur Frage der Kirchtürme |
| Author: | |
| Source document: | Archaeologia historica. 2021, vol. 46, iss. 2, pp. 351-381 |
| Extent: | 351-381 |
| ISSN: | 0231-5823 (print); 2336-4386 (online) |
| DOI: | 10.5817/AH2021-2-2 |
| Type: | Article (Czech) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/144694 |
| License: | CC BY-NC-ND 4.0 International |
PDF
Abstract(s):
V diskusi o počátcích našich vrcholně středověkých hradů byl vysloven názor, že rané stadium hradu v našich podmínkách představují románské tribunové kostely se západní věží. Kostelní věž v rámci této hypotézy odkazuje ke svému profánnímu původu. Příspěvek otevírá prostor diskuse s některými argumenty, s nimiž koncept kostela se západní věží jako předstupně hradu pracuje. Uvádí u nás neznámé příklady rozšíření románských kostelů se západními věžemi zejména ze západní Evropy. Výběr dokladů sakrální funkce a posvátné symboliky kostelní věže nabízí komplementární část pohledu na její význam. Budování věží v sídlech elit a věží kostelních uvádí do časové souvislosti. Obrací pozornost k etapizaci výstavby kostelů, která objasňuje vzájemné postavení některých samostatně stojících věží a kostelních lodí. Reaguje na možnost srovnávání se skandinávskými příklady. Dotýká se polyfunkčnosti středověkých staveb, která neoslabuje jejich dominantní sakrální určení.
The discussion about the origins of Czech castles from the high Middle Ages involved an opinion that the early stage of castles in the conditions of this country was represented by Romanesque tribune churches with a west tower. In this hypothesis, the church tower refers to their secular origin. The paper opens up space for a discussion regarding some of the arguments associated with the concept of churches with west towers as predecessors of castles. It gives examples of the spread of Romanesque churches with west towers unknown in this country, especially from western Europe. The selection of evidence of the sacral function and sacred symbolism of the church tower offers a complementary part of the view of its significance. The article sets the building of towers in the residences of the elites and church towers in a chronological context. It discusses the phasing of church construction which clarifies the related position of some of the free-standing towers and church naves. It responds to the possibility of comparisons with Scandinavian examples and touches upon the multifunctionality of medieval buildings which, however, does not weaken their dominant sacral purpose.
The discussion about the origins of Czech castles from the high Middle Ages involved an opinion that the early stage of castles in the conditions of this country was represented by Romanesque tribune churches with a west tower. In this hypothesis, the church tower refers to their secular origin. The paper opens up space for a discussion regarding some of the arguments associated with the concept of churches with west towers as predecessors of castles. It gives examples of the spread of Romanesque churches with west towers unknown in this country, especially from western Europe. The selection of evidence of the sacral function and sacred symbolism of the church tower offers a complementary part of the view of its significance. The article sets the building of towers in the residences of the elites and church towers in a chronological context. It discusses the phasing of church construction which clarifies the related position of some of the free-standing towers and church naves. It responds to the possibility of comparisons with Scandinavian examples and touches upon the multifunctionality of medieval buildings which, however, does not weaken their dominant sacral purpose.
Keywords:
hrad; tribunový kostel; věž; zvonice; westwerk
castle; tribune church; tower; bell tower; westwerk
castle; tribune church; tower; bell tower; westwerk
Summary language: German
References:
[1] FRB II: Fontes Rerum Bohemicarum II (Emler, J., ed.). Praha 1874.
[2] Urkundenbuch des Hochstifts Naumburg. Teil 1 (967–1207) (Rosenfeld, F., ed.). Magdeburg 1925. Statuta Capitulorum Generalium ordinis Cisterciensis ab anno 1116 ad annum 1786. Tomus I (Canivez, J. M., ed.). Louvain 1933.
[3] ANDRÉN, A., 2009: Vem lät bygga kyrkorna på Gotland?, Saga och Sed. Kungl. Gustav Adolfs Akademiens Årsbok 2009, 31–59.
[4] BALDOVIN, J. F., 1987: The Urban Character of Christian Worship. The Origins, Development, and Meaning of Stational Liturgy. Roma.
[5] BANDMANN, G., 1951: Mittelalterliche Architektur als Bedeutungsträger. Berlin.
[6] BECK, H.–STEUER, H.–TIMPE, D., edd., 1998: Reallexikon der germanischen Altertumskunde. Bd. 2. Berlin – New York.
[7] BENEŠOVSKÁ, K., 2010: Magistri cum machinis, maestri commachini nebo maestri campionesi. In: Čechy jsou plné kostelů = Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 235–237. Praha.
[8] BERG, E., 2004: Vyer från kastaler, kastell och kaserner. Stockholm.
[9] BINDING, G.–LINSCHEID-BURDICH, S., 2002: Planen und Bauen im frühen und hohen Mittelalter nach den Schriftquellen bis 1250. Darmstadt.
[10] BINDING, G.–SPEER, A., edd., 2000: Abt Suger von Saint-Denis. Ausgewählte Schriften: Ordinatio, De consecratione, De abministratione. Darmstadt.
[11] CLAUSSEN, H., 2002: Karolingische sinopien und Stuckfragmente im Corveyer Westwerk. In: Sinopien und Stuck im Westwerk der Karolingischen Klosterkirche von Corvey (Poeschke, J., ed.), 9–48. Münster.
[12] ČECH, P., 2004: Žatec v raném středověku. In: Žatec (Ebelová, I.–Holodňák, P., edd.), 54–114. Praha.
[13] ČECHURA, M., 2002: Opevněný kostel v Řesanicích, CB 8, 375–380.
[14] DAHLBERG, M.–SJÖSTRÖM, I., edd., 2015: Skåne: landskapets kyrkor, Riksantikvarieämbete, 130–131. Stockholm. Dostupné z: http://kulturarvsdata.se/raa/samla/html/9023.
[15] DEHIO, G., 2005: Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Rheinland. Deutscher Kunstverlag.
[16] ERBACH-SCHÖNBERG, M., zu a kol., 2011: Erbach-Schönberg, M., zu–Pinsker, B.–Untermann, M.–Zeeb, A., Kloster Lorsch. Petersberg.
[17] FRISKE, M., 2007: Mittelalterliche Kirchen im westlichen Fläming und Vorflaming Kirchen im ländlichen Raum. Bd. 5. Berlin.
[18] FUCHS, F., 2003: Höfische Kapellen des Landadels in der Region Regensburg. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba (Fajt, J., ed.), 214–221. Praha.
[19] GROSSMAN, D., 1957: Zum Stand der Westwerkforschung, Wallraf-Richartz-Jahrbuch 19, 253–264.
[20] GÜNTHER, H. J., 2010: Sigwardskirche in Idensen – Eine romanische Kirche im Tal der Westaue. Wunstorf.
[21] HANSEN, K., 2013: Vem satt på läktaren? Fyra typer av emporer i skånska kyrkors romanska västtorn, Fornvännen, 178–195.
[22] HASIL, J.–NOVÁK, D., 2012: Kostel sv. Mikuláše v Potvorově. Postřehy k okolnostem bádání a jejich interpretačním důsledkům, Svorník 10, 173–188.
[23] HASIL, J.–NOVÁK, D., 2020: Diskontinuity historické archeologie v Čechách? Několik poznámek ke studiu středověkých elit – Diskontinuitäten der historischen Archäologie in Tschechien? Einige Anmerkungen zum Studium mittelalterlicher Eliten, AH 45, 831–833. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-15 | DOI 10.5817/AH2020-2-15
[24] HAUSEROVÁ, M., v přípravě: Die Emporenkirche in Böhmen im Licht der baugeschichtlichen Forschung. Sborník z konference "Vlastnické kostely, dvorce, sídla a vývoj raných elit ve střední Evropě", 26.–28. května 2010, Kutná Hora.
[25] HAUSEROVÁ, M. a kol., 2011: Hauserová, M.–Nováček, K.–Čechura, M.–Falta, M., Románský kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně, PRP XVIII, č. 1, 5–30.
[26] HOLZINGER, G. W., 1962: Romanische Turmkapellen in Westtürmen überwiegend ländlichen Kirchen im südlichen Teil des alten Erzbistums Köln. Aachen.
[27] HORÁČKOVÁ, M., 2014: Angilbertova stavební zpráva o Saint-Riquier. Diplomová práce na FF MU, Brno.
[28] HUITSON, T., 2014: Starway to Heaven, The Functios of Medieval Upper Spaces. Oxford – Philadelphia.
[29] HUMBACH, R., 2005: Dom zu Fritzlar. Mit einem Dokumentationsanhang. Petersberg.
[30] CHARRUADAS, P.–LAYEUX, M., 2014: La chapelle Sainte-Anne à Auderghem et le chanoine Lemaire. Mise au point sur une église "romane" et sa restauration (1915–1917). In: Trulla et cartæ. Culture matérielle, patrimoine et sources écrites. Liber discipulorum et amicorum in honorem Michel de Waha (F. Chantinne, F.–Charruadas, P.–Sosnowska, P., edd.), 387–432. Bruxelles.
[31] JAKOBSEN, H., 1993: Romanske vesttårne, deres indretning og funktion, Vesttårne før 1300 i det middelalderlige Danmark øst for Storebælt. Lund Studies in Medieval Archaeology 12. Stockholm.
[32] JOHANNSON, H., 2011: Kyrkor, kastaler och storgårdar på södra Gotland. En analys av kyrkans och kastalens relation till storgårdar I Öja, Hamra och Sundre. Diplomová práce, Stockholms universitet.
[33] KARLSSON, M., 2015: Kyrkorna under äldre medeltid. In: Dahlberg, M.–Sjöström, I., Skåne, landskapets kyrkor, 39–110. Stockholm.
[34] KLÁPŠTĚ, J., 1991: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna, středověká transformace a její předpoklady, Mediaevalia archeologica Bohemica 1993, 9–59.
[36] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[37] KLOSTER LORSCH. Vom Reichskloster Karls des Großen zum Weltkulturerbe der Menschheit. Ausstellung Museumszentrum Lorsch, 28. 5. 2011 – 29. 1. 2012. Petersberg.
[38] KRANZBÜHLER, E., 1905: Verschwundene Wormser Bauten. Beiträge zur Baugeschichte und topographie der Stadt. Worms.
[39] KRÜGER, K., 2003: Architecture and Liturgical Practice: The Cluniac galilea. In: The White Mantle of Churches. Architecture, Liturgy, and Art around the Millennium (Hiscock, N., ed.), 139–159. Turnhout.
[40] KRÜGER, K., 2003a: Die romanischen Westbauten in Burgund und Cluny. Untersuchungen zur Funktion einer Bauform. Berlin.
[41] LAMMERS, D., 2014: Aktuelle archäologische Ergebnisse zur Gründungsgeschichte des Klosters Lorsch. In: Gründung im archäelogischem Befund. Mitteilungen der Deutschen Gessellschaft für Archäologie des Mittelalters und der Neuzeit 27, 181–190. Paderborn.
[42] LAVAL, F., 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku, AR LXVIII, 47–90.
[43] LAWRENZ, C., 2003: Architektur und Herrschaftsanspruch, Die Baukunst Kaiser Lothars III. (1125–1137) und seiner Parteigänger. Ein Beitrag zur sächsischen Architektur des 12. Jahrhunderts. Berlin.
[44] LEGNER, A., ed., 1985: Ornamenta ecclesiae. Kunst und und Künstler der romanik. I.–III. Köln.
[45] LÍBAL, D., 1984: Urbanistický i architektonický fenomén středověkých západních Čech, Minulostí Západočeského kraje 20, 133–144.
[46] MENCL, V., 1965: Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 29–62.
[47] MÖBIUS, F., 1968: Westwerkstudien. Jena.
[48] MÖBIUS, F., 1968a: Zur Deutung des karolingischen Westwerks, Acta Historiae Artium XIV, 119–125.
[49] PFEIFFER, M., 1990: Architektur als Zitat – die Chorapsis. In: Schäden an Wandmalereien und ihre Ursachen (Möller, H.-H., ed.), 68–74. Hannover.
[50] PLATZ, M. M., 2017: Neues zur Baugeschichte der Elisabethkirche in Marburg an der Lahn. Dostupné z: https://minuseinsebene.hypotheses.org/1167.
[51] POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol. Historické a funkčné premeny architektúry. 1. díl. Trnava.
[52] PRIX, D., 2009: Vrcholně románské Čechy. In: Benešovská, K.–Kratochvíl, P., Velké dějiny zemí Koruny české, 30–42. Praha.
[53] PRIX, D.–VŠETEČKOVÁ, Z., 1993: Středověký kostel sv. Bartoloměje v Praze 9 – Kyjích do počátku husitských válek, Umění XLI, 231–258.
[54] RADOVÁ, M., 1996: Idensen. K úvahám nad západní tribunou románského kostela – Idensen. Erwägung über die Westtribüne der romanische Kirche, AH 21, 281–287.
[55] RIMPEL, B., 2011: Mittelalterliche Turmvorhallen norddeutscter Backsteinkirchen. In: Werk und Rezeption – Architektur und ihre Ausstattung: Festschrift Ernst Badstübnerzum 80. Geburtstag (Kunz, T.–Schuman, D., edd.), 189–217. Berlin.
[56] SCHÖNFELD DE REYES, D., 1999: Westwerkprobleme – zur Bedeutung der Westwerke in der kunsthistorischen Forschung. Weimar.
[57] SUGER 2003: Skutky opata Sugera, Bernard z Clairvaux opatu Sugerovi, Nač je v chrámu zlato?; Vilémův životopis opata Sugera; Erwin Panofsky: Suger, opat ze Saint-Denis. Vybral a uspořádal Petr Šourek, přeložili Petr Šourek (latinské texty) a Lubomír Konečný. Praha.
[58] SUNDNER, B., ed., 1989: Dendrokronologi och medeltida kyrkor. Symposium in Lund 11–13 april 1988. Lund Studies in Medieval Archaeology 6. Lund.
[59] TAJKOV, P., 2010: Emporové kostoly na Zemplíne. Poznámky k románskym dedinským kostolom s vežou nad emporou, Ochrana pamiatok 22, 333–356.
[60] THIETMARUS MARSIPOLITANUS 2008: Kronika. Dětmar z Merseburku. Z lat. originálu přeložili B. Neškudla [verše] a J. Žitek Praha.
[61] TOMASZEWSKI, A., 1974: Romańskie kościoły z emporami zachodnimi na obszarze Polski, Czech i Węgier. Wrocław.
[62] VERGNOLLE, E., 1985: St-Benoît-sur-Loire et la sculpture du XIe siècle. Paris.
[63] VARHANÍK, J., 1989: Věžní empora kostela sv. Jiljí v Miroticích a její typ, Památky a příroda 14, 82–87.
[64] WIENBERG, J., 2010: Romanesque Round Church Towers in Scandinavia. In: Zwischen Fjorden und Steppe. Festschrift für Johan Callmer zum 65. Geburtstag. Internationale Archälogie. Studia honoraria 31 (Theune, C.–Biermann R.–Struwe-Jeute, G. H., edd.), 515–521. Rahden/Westf.
[65] WURM, H. J.–LUDORFF, A., 1902: Die Bau- und Kunstdenkmäler des Kreises Minden. Münster.
[66] ZÁRUBA, F., 2014: Hradní kaple I. – doba přemyslovská. Praha.
[67] ZÁRUBA, F., 2017: Kaple a její úloha v rámci hradního areálu. In: Dvořáková, D. a kol., Stredoveké hrady. Život, kultúra, spoločnosť, 99–114. Bratislava.
[68] ŽEMLIČKA, J., 1998: Děkan Vít, hodnostář a dobrodinec pražské kapituly. Sonda do života významné kulturní osobnosti 13. století. In: Facta probant homines. Sborník k životnímu jubileu Prof. Dr. Z. Hledíkové, 549–569. Praha.
[69] Braathen Dendrokronologiska Undersökningar. Dostupné z: http://www.alfdendro.se/index.html
