Aspectuality in Hindi: the two pairs of aspects

Variant title
Aspektovost v hindštině
Source document: Linguistica Brunensia. 2010, vol. 58, iss. 1-2, pp. [121]-133
Extent
[121]-133
  • ISSN
    1803-7410 (print)
    2336-4440 (online)
Type: Article
Language
English
License: Not specified license
Abstract(s)
V příspěvku se analyzuje aspektovost v hindštině s využitím dvou aspektových opozic: 1. dvojice nedokonavého (imperfektivního) a dokonavého (perfektivního) aspektu a 2. dvojice úplného (kompletního) a neúplného (inkompletního) aspektu. Pro přesné pochopení aspektového systému hindštiny je třeba oba páry rozlišovat a k oběma párům přistupovat zvlášť.Nedokonavý a dokonavý aspekt jsou tvořeny jednoduchým (imperfektivum: ānā) nebo naopak složeným kmenem (perfektivum: ā jānā). Úplný aspekt je často označován jako "perfect aspect". Vztahuje ke stavu, který je výsledkem předchozí akce, jejíž důsledky stále trvají. Užíváme raději termínu úplný, abychom se vyhnuli zmatení s termínem dokonavého (perfektivního) aspektu. Neúplný aspekt v širším pojetí označuje několik podaspektů: progresivní (ā rahā thā), iterativní (ātā thā), neukončený (āyā). Při analýze obou aspektových typů můžeme vidět jejich vzájemný vztah, kompatibilitu a rozdíly. Oba typy aspektu, tj. aspektovosti jako takové, musí být studovány jak jako samotná povaha slovesa, tak jako schopnost slovesa fungovat v rámci časového systému, neboť jen tak může být celý systém správně pochopen.
Document
References:
[1] Comrie, B. (1978): Aspect – An Introduction to the Study of Verbal Aspect and Relative Problems. Cambridge: Cambridge University Press

[2] Дымшиц, З. М., Ульциферов, О. Г. и Горюнов, В. И. (1980): Учебник языка хинди часть I и II. Москва: Главная Редакция Восточнй Литературы, Издатвльство «Наука»

[3] Дымшиц, З. М. (1986): Граматика Языка Xинди 1 и 2; письменност фонетика морфология. Москва: Главная Редакция Восточнй Литературы Издатвльство «Наука»

[4] Hook, P. E. (1974): The Compound Verb in Hindi. Ann Arbor: University of Michigan.

[5] Hook, P. E. (1978): The Hindi Compound Verb: What it is and what it does. Reading in Hindi Urdu Linguistics. Singh, K. S. (editor). N. Delhi: National Publishing House

[6] Kopečný, F. (1962): Slovesný vid v češtině. Praha: Rozpravy Čs. akademie

[7] Kostić, S. (1999): Verb Syntagmata in Hindi: Structure and Functions. Univerzita Karlova v Praze. Praha: Nakladatelství Karolinum.

[8] Kumar Bhatt, S. (2007): Indefinite and Definite Tenses in Hindi: Morpho-Semantic Aspects. Sborník prací filosofické fakulty Masarykovoy university A-55

[9] Nespital, H. (1997): Dictionary of Hindi Verbs. Allahabad: Lokbharti Prakashan

[10] Nespital, H. (1966): Verbal Aspect in Indo-Aryan and Dravidian Languages. The relation of Simple Verbs to Verbal Expressions ("Compound Verbs"). Berlin: Berliner Indologische Studien (BIS)

[11] Nespital, H. (1989): Verbal Aspect and Lexical Semantics in Indo-Aryan Languages : The Typology of Verbal Expression ("Compound Verbs") and their and their Relation to Simple Verbs. Reinbek: Studien zur Indologie und Iranistik.

[12] Pořízka, V. (1972): Hindština – Hindī Language course. Praha: SPN

[13] Pořízka, V. (2000): On the Perfective Verbal aspect in Hindi. Some Features of Parallelism between New Indo-Aryan and Slavonic Languages. Opera Minora. Prague: Oriental Institute, Academy of Sciences of the Czech Republic,

[14] Pořízka, V. (1978): Aspectual Functions of Simple Verbs and Verbal Expressions in Hindi. Reading in Hindi Urdu Linguistics. Singh, K. S. (editor). N. Delhi: National Publishing House

[15] Reichenbach, H. (1947): Elements of Symbolic Logic, New York: The Macmillan Company

[16] Ridjanović, M. (1976): A Synchronic Study of Verbal Aspect in English and Serbo-Croatian, Cambridge Massachusetts: Slavica Publishers Inc.

[17] Robins, R. H. (1997): A Short History of Linguistics, Fourth Edition. London: Addison Wesley Longman Limited

[18] Silić, J (1978): An Approach to the Study of Aspectuality in the Croatian literary language, Kontrastivna analiza engleskog i hrvatskog ili srpskog jezika – Svezak II, Zagrebački kontrastivni projekt, Zagreb: Zavod za lingvistiku, Filozofski fakultet, Sveučilište u Zagrebu.