Jan Kollár a Srbové

Název: Jan Kollár a Srbové
Variantní název:
  • Jan Kollár und die Serben
Zdrojový dokument: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D, Řada literárněvědná. 1969, roč. 18, č. D16, s. [51]-65
Rozsah
[51]-65
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Tato stať si neklade za cíl rozhojnit novými příspěvky dosud známý materiál o Kollárových vztazích k srbskému obrození. Zdá se ostatně pravděpodobné, že vzhledem k rozsáhlé a bohaté literatuře předmětu bylo už toto téma zpracováno materiálově vyčerpávajícím způsobem a že další heuristický průzkum bude moci po této stránce jen stěží dodat ještě něco podstatnějšího. Přesto však se domnívám, že i bez případných archivních objevu, na základě jen známého materiálu, bude možno osvětlit ledacos nově, jestliže se při studiu Kollárova vztahu k srbskému obrození neomezíme jenom na zjišťování vzájemných spojitostí (jak činilo namnoze starší bádání), ale jestliže budeme hledat odpověď na otázky, které jsou spjaty se samou podstatou společenského a literárního procesu obrozenské doby. Třebaže vzhledem k rozsahu i povaze Kollárova zájmu o jednotlivé jihoslovanské národy a jejich slovesnou tvorbu nebyl Kollár ústřední postavou česko-slovensko-jlhoslovanských kulturních styků za obrození, jeho básnická i teoreticko-programová formulace slovanství měla dík své přístupnosti a básnicky heslovitému zjednodušení neobyčejný dosah i na slovanském jihu a zjednávala mu tam mnohem větší publicitu, než jaké se dostalo například spisům Šafaříkovým, Čelakovského nebo Dobrovského, jakkoli byla vědecká hodnota těchto spisů s Kollárovým dílem nesouměřitelná. Nadto pak samo mezigenerační postavení Jana Kollára, zvláštní povaha jeho díla, které vznikalo na předělu společenského i literárního vývoje a zvlášť výrazně obráželo ideologické rozpory, umožňuje, aby na Kollárových vztazích k slovanskému jihu byla zčásti postižena i problematika obecnější: jak totiž spolu s procesem rozvíjejícího se kapitalismu probíhal u Srbů, Charvátů i Slovinců jejich vývoj k národní individuálnosti; v oblasti literatury samé pak otázky vzniku a vývoje romantismu i jeho národní specifičnosti. Neboť osudy Kollárova díla na slovanském jihu utvářely se v podstatě právě v souladu s těmito základními vývojovými tendencemi, sociálně politickými i specificky slovesnými.