Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Lukova

Název: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Lukova
Variantní název:
  • A contribution to knowledge of the building development of Lukov castle
  • Neue Erkenntnisse über die bauliche Entwicklung der Burg Lukov
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 427-439
Rozsah
427-439
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Hrad Lukov, středověké opevněné sídlo v Hostýnských vrších, prochází v posledních desetiletích postupnou opravou a zároveň je zkoumán. Charakteristickým prvkem dnešní ruiny jsou objekty s kvádrovými líci – dvojice hranolových pylonů a dále pozůstatek kruhové věžice, ukrytý dnes v jižním palácovém křídle hradního jádra. Zde jde o zaniklý vstup do hradního jádra, jehož architektonická podoba byla zřejmě velmi kvalitní. Z celkové situace vyplývá, že existence branky patrně souvisí až s funkcí mladšího, jihovýchodního předhradí, pro což může svědčit i předpokládaná existence padacího mostu; výskyt této konstrukce na moravských i českých hradech můžeme zatím předpokládat až v průběhu první poloviny 14. století. Lícové plochy kvádrů jsou pečlivě opracovány a spáry jsou dodnes z části vyplněny pevnou maltou podobné konzistence a výrazu jako hornina, z níž jsou kvádry vyhotoveny. Povrch spár byl vyhlazen do úrovně líce kamene a byla do něj vytlačena asi 2 cm široká linka. Na líci kvádrů jsou fragmenty červené a světle okrové líčky. V sezóně 2008/2009 došlo k nálezu dvou kamenných článků – fragmentu kružby okna sakrální stavby a erbovního štítku s hvězdou Šternberků –, oba patrně z druhé poloviny či konce 14. století.
Mediaeval Lukov Castle, situated in the Hostýnské vrchy hills, has undergone progressive reconstruction in the last ten years. At the same time, excavations have been carried out on the site. The preserved part of the castle is typified by blockwork constructions – a pair of prismatic pylons and the remains of a circular tower, incorporated into the south (palace) wing of the castle core. This was originally an entrance to the castle core, the architecture of which was probably of high quality. The overall situation shows that the gate was possibly connected with the more recent south-eastern outer bailey, which is supported by the presumed existence of a drawbridge; the presence of this construction at Moravian and Czech castles has so far been presumed from the first half of the 14th century onwards. The block fronts are carefully worked and the joints are still partially filled with solid mortar of a similar texture and nature to the rock of which the blocks are made. The joint surface was levelled with the stone surface and a 2-cm-wide line was pressed into it. The block fronts feature fragments of red and light ochre paint. In 2008/2009 two stone elements were found: a fragment of the tracery of the sacred construction window and a coat-of-arms plate with the star of the Sternberg family, both possibly from the second half or the late 14th century.
Reference
[1] BAYEROVÁ, T.–BAYER, K., nedatováno: Zbytky povrchových úprav z hradu Lukov. Zpráva z fyzikálně-chemického průzkumu. Litomyšl.

[2] BAYEROVÁ, T.–BAYER, K., 2005: Zbytky povrchových úprav z hradu Lukov. Laboratorní průzkum povrchových úprav. Litomyšl.

[3] BAYEROVÁ, T.–BAYER, K.–VRLA, R., v tisku: Zbytky povrchových úprav z hradu Lukov, ZPP.

[4] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[5] HOŠEK, J.–MUK, J., 1990: Omítky historických staveb. Praha.

[6] HURT, R., 1983: Dějiny Lukova. Gottwaldov.

[7] KOHOUTEK, J., 1985: Hrad Lukov – současný stav výzkumu – Burg Lukov – der gegenwärtige Stand der Erforschung, AH 10, 309–321.

[8] KOHOUTEK, J., 1992: Hrad Lukov – jeho význam ve fortifikační architektuře východní Moravy – Burg Lukov – ihre Stellung und Bedeutung in der Fortifikationsarchitektur Ostmährens, AH 17, 205–223.

[9] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.

[10] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské architektonické články z hradu Lukova – Spätromanische architektonische Fragmente aus der Burg Lukov, AH 31, 235–248.

[11] MENCL, V., 1968: Výtvarný vývoj středověkých omítek. Praha.

[12] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady. Díl první. Praha.

[13] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[14] REINHARDT, H., 1996: Zum Dualismus von Materialfarbigkeit und Fassung an hochmittelalterlichen Massivbauten. Neue Befunde in Thüringen. Burgen und Schlösser in Thüringen. In: Jahresschrift der Landesgruppe Thüringen der Deutschen Burgenvereinigung e.V., 70–84. Jena.

[15] SVOBODA, K., 1983: Hrad Lukov – jeho stavební vývoj, popis a umělecko–dějinný význam. In: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti, 183–205. Gottwaldov.

[16] VRLA, R., 1997: "Horský zámek" Cimburk u Koryčan. Poznámky ke stavu a stavebnímu vývoji památky, Slovácko 38, 163–202.

[17] VRLA, R., 2004: Předběžné výsledky průzkumu západního paláce hradu Lukova. In: Dějiny staveb 2003, 68–79. Plzeň.

[18] VRLA, R., 2009: Předběžné výsledky průzkumu objektu s pozůstatky jižní vstupní věže hradu Lukova. In: Dějiny staveb 2008, 237–248. Plzeň.

[19] VRLA, R.–BAYEROVÁ, T.–BAYER, K., 2003: Výsledky průzkumu povrchových úprav parkánové hradební zdi hradu Starého Světlova, ZPP 63, 276–278.

[20] ZAHN, M., 1997: Die Lübower Kirche. Bemerkungen zur romanischen Backsteinfarbigkeit. In: Beiträge zur Erhaltung von Kunstwerken, 53–59. Dresden.

[21] ŽUFFOVÁ, J., 1998: Počiatky murovanej zástavby na parcele Domu M. Sch. Trnavského. In: Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja, 15–22. Trnava.