Poznámky ke stavebnímu vývoji hradu v Uherském Ostrohu v období pozdní gotiky a rané renesance

Variantní název
Notes on the building development of Uherský Ostroh castle in the late Gothic and early Renaissance
Anmerkungen zur baulichen Entwicklung der Burg in Uherský Ostroh (Ungarisch Ostra) in der Spätgotik und der Frührenaissance
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 1, s. 109-123
Rozsah
109-123
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Text se zabývá výsledky stavebněhistorického průzkumu zámku, v jehož rámci byl objasněn mimo jiné vývoj prostoru ve věži a nalezeno torzo pozdně gotické klenby s figurálními konzolami v podobě lidských hlav. Tato skutečnost i celkové uspořádání horní místnosti věže (vysoké okno, výklenek v jihovýchodní stěně původně převýšené místnosti) vede k hypotéze o bývalé hradní kapli, tato však nemohla být ikonografickou ani pramennou analýzou definitivně potvrzena. V období 15. století byl hrad opakovaně obléhán a často měnil držitele, zásadní konsolidace poměrů v regionu i v Ostrohu samotném však nastala až v prvním desetiletí 16. století, kdy přešel do držení Jana z Kunovic. Nelze proto vyloučit, že pozdně gotická přestavba souvisí až s tímto stavem. Někdy v průběhu 16. století byla věž přepatrována a převýšená místnost byla rozdělena do dvou úrovní. Horní místnost byla vylíčena vápnem a v určitém časovém odstupu vymalována do podoby zelené světnice s černou úponkovou dekorací na zeleném podkladu. Pozdější přestavby zde byly utilitární a místnost zanikla. Historický exkurs charakterizuje majetkové poměry na hradě ve sledovaném období 15. a 16. století, uměnovědné hodnocení hledá především formální a ikonografické analogie klenebních konzol, podobně i pozdně gotické a renesanční výmalby.
The article sums up the results of building and historical research into the Uherský Ostroh chateau, formerly a castle. Among other things, the research elucidated the development of the space in the tower. In addition, a fragment of a late-Gothic vault with figurative brackets in the shape of human heads was found in the course of the work. These facts and the layout of the upper room in the tower (a tall window, niche in the south-east wall) have led to speculation about a former castle chapel; this theory, however, has yet to be verified by iconography and source analyses. In the 15th century the castle was repeatedly besieged and frequently changed hands. The situation in the region and in Uherský Ostroh did not calm down until the first decade of the 16th century, when the castle passed to Jan of Kunovice. Its late-Gothic reconstruction may have been associated with this period. In the 16th century the tower was divided into two floors. The upper room was whitewashed, later painted in green, with black tendril ornamentation on a green background. Later modifications were purely utilitarian and the room steadily deteriorated over time. The historical section of the article characterises the property situation in the castle in the 15th and 16th centuries, while the art-history section seeks form and iconographic analogies for the vaulting brackets and late-Gothic and Renaissance painting.
Jazyk shrnutí
Note
  • Část dokumentace použitá v této studii byla provedena v rámci institucionálního úkolu NPÚ č. 21301 "Vědecký výzkum a aplikace metod operativního zpracování stavebně historických a umělecko historických průzkumů prováděných při obnově kulturních památek a nemovitostí v památkově chráněných územích".
Document
Reference:
[1] AČ X: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích X (Kalousek, J., ed.). Praha 1890.

[2] AČ XVI: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské sebrané z archivů domácích i cizích XVI (Kalousek, J., ed.). Praha 1897.

[3] BALETKA, T., 2000: Uherský Ostroh ve vírech husitských proudů. In: Uherský Ostroh (Rašticová, B., ed.), 51–60. Uherský Ostroh.

[4] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[5] CDM IV: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV (Boček, A., ed.). Brunae 1845.

[6] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V (Chytil, J., ed.). Brunae 1850.

[7] CDM XIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII (Brandl, V., ed.). Brünn 1897.

[8] DVOŘÁKOVÁ, V.–KRÁSA, J.–STEJSKAL, K., 1978: Středověká nástěnná malba na Slovensku. Praha.

[9] HAMANN, R.–LEAN, M., 1987: Künstlerlaunen im Mittelalter. In: Skulptur des Mittelalters, Funktion und Gestalt (Möbius, F.–Schubert, E., edd.), 385–452. Weimar.

[10] HEERS, J., 2006: Svátky bláznů a karnevaly. Praha.

[11] HLOBIL, I., 1990: Jan Filipec a studia Jana z Kunovic, VVM XXXXII, 403–404.

[12] KRÁSA, J., 1985: Nástěnná malba. In: Homolka, J.–Krása, J.–Mencl, V.–Pešina, J.–Petráň, J., Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526), 255–314. Praha.

[13] KROUPA, P., 1999: Anton Pilgram, konzoly Židovské brány. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1450. II. Brno (Chamonikola, K., ed.), 71–73. Brno.

[14] KUBEŠOVÁ, I., 1999: Radniční kaple sv. Jeronýma. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1450. III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 196–199. Olomouc.

[15] KUBEŠOVÁ, I.–RICHTEROVÁ, H., 1999: Radnice. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1450. III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 194–196. Olomouc.

[16] KUX, H.–KRESS, M., 1904: Das Rathaus zu Olmütz. Olmütz.

[17] KYBALOVÁ, L., 1996: Dějiny odívání. Renesance (15. a 16. století). Praha.

[18] KYBALOVÁ, L., 2001: Dějiny odívání. Středověk. Praha.

[19] MACEK, J., 2001: Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha.

[20] MEZNÍK, J., 1998: Vlastníci a držitelé hradů a měst na Moravě 1350–1410, SPFFBU C 45, 51–64.

[21] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava 1310–1423. Praha.

[22] MYSKOVSZKY, V., 1880: Bártfa középkori műemlékei. A városház és a város erőditményeinek műrégészeti leírása. Budapest.

[23] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[24] POKLUDA, Z., 1993: Hrad a panství Uherský Ostroh, Slovácko XXXV, 155–169.

[25] POKLUDA, Z., 1996: Páni na kunovické tvrzi. In: Čoupek, J. a kol., Kunovice v proměnách času, 42–79. Kunovice.

[26] POKLUDA, Z., 2000: Uherský Ostroh v předhusitské době. In: Uherský Ostroh (Rašticová, B., ed.), 43–50. Uherský Ostroh.

[27] POKLUDA, Z., 2000a: Ostrožští páni v 15.–17. století. In: Uherský Ostroh (Rašticová, B., ed.), 61–70. Uherský Ostroh.

[28] RECHT, R., 1987: Motive, Typen, Zeichnung. Das Vorbild in der Plastik des Spätmittelalters. In: Skulptur des Mittelalters, Funktion und Gestalt (Möbius, F.–Schubert, E., edd.), 354–384. Weimar.

[29] SCHMITT, J.-C., 2004: Svět středověkých gest. Praha.

[30] SMOLÁKOVÁ, M., 2003: Nástenné maliarstvo: premena funkcie. Neskorogotické nástenné maľby v profánnej architektúre. In: Gotika (Buran, D., ed.). Bratislava.

[31] SMOLÁKOVÁ, M., 2003a: K problematike tzv. zelených izieb neskorého stredoveku – Zur Problematik der sog. grünen Stuben im Spätmittelater, AH 28, 637–647.

[32] URBANOVÁ, N., 2009: Bardejov, radnica. In: Renesancia. Umenie medzi neskorou gotikou a barokom (Rusina, I., ed.) 704–705. Bratislava.

[33] VÍTOVSKÝ, J., 2008: Středověké "Zelené světnice", Cour d'honneur 4, 60–63.

[34] ZDO II: Moravské zemské desky 1480–1566 II. Kraj olomoucký (Matějek, F., ed.). Brno 1948.