Fragment pohřebních šatů a závoj, tzv. kruseler, z rakve českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta

Variantní název
Fragment of a funeral dress and a kruseler veil from the casket of Czech queens in the royal tomb, St. Vitus Cathedral
Das Fragment eines Begräbniskleides und ein Schleier, ein sog. Kruseler, aus dem Sarg böhmischer Königinnen aus der Königsgruft im St. Veitsdom
Přispěvatel
Leppin, Bettina (Jiné)
Otavská, Vendulka (Jiné)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 2, s. 593-624
Rozsah
593-624
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Čtyři ženy Karla IV. – Blanka z Valois († 1348), Anna Falcká († 1353), Anna Svídnická († 1362) a Eliška Pomořanská († 1393) – a první žena Václava IV. Johana Bavorská († 1386) byly postupně pochovány do královské hrobky situované v chóru katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1590 byly jejich ostatky spolu s ostatky českých panovníků a jejich příbuzných přeneseny do nově zbudované renesanční krypty, umístěné v chrámu více na západ. Původně měly všechny manželky Karla IV. i Johana Bavorská každá svoji samostatnou rakev, po úmrtí Rudolfa II. († 1612) se ocitly v jedné schráně společně s ostatky Václava IV. a Jana Zhořeleckého. V roce 1928 byly z královské krypty vyjmuty všechny pohřební výbavy, které jsou postupně konzervovány a zkoumány. V roce 2009 došlo ke konzervování zbytků ženských šatů, které byly ušity z hedvábného lampasu a zdobeny motivem ptáků v páskovém trojlistu. Látka pochází z druhé poloviny 14. století z Itálie. Byly z ní ušity ženské šaty, dochovaly se však jenom přední a zadní díl živůtku, které byly v partii boků přestřižené. Sukně tedy musela být nasazena zvlášť. V letech 2007–2008 byla konzervována i další část z oděvů z rakve českých královen, a to ženský závoj typu kruseler. Jedná se o specifickou ženskou pokrývku hlavy, vyznačující se zvlněnými okraji, která byla na hlavě různým způsobem aranžována. Závoj z Pražského hradu byl zhotoven z pruhu velmi jemné hedvábné tkaniny krepového vzhledu, kterého bylo dosaženo s pomocí poměrně silného stejného zákrutu osnovních i útkových nití. V pevném kraji byly silnější a většinou zdvojené osnovní nitě se slabším zákrutem, které po odstřižení ze stavu reagovaly tak, že vznikl ozdobný lem. Látka byla utkána v některé z oblastí produkce hedvábných tkanin ve Středomoří, snad ve Španělsku, zřejmě ve 14. století. Pruh, dlouhý přibližně 700 cm a široký 48 cm, byl naskládán do tvaru čtyřúhelníku tak, že jeho ozdobné pevné kraje ležely na sobě, avšak postupně trochu ustupovaly, takže vynikala jejich zdobnost. Počet naskládaných vrstev byl šestnáct. Dochovaly se zbytky dvou původních celků: jedna rouška byla kdysi použita na pokrytí krku, druhá, z níž zůstala jenom malá část, pokrývala hlavu.
Four wives of King Charles IV – Blanka of Valois († 1348), Anna of Pfalz († 1353), Anna of Svídník († 1362) and Eliška of Pomerania († 1393) – as well as Johana of Bavaria († 1386), the first wife of King Wenceslas IV – were buried in the royal tomb in the gallery of St. Vitus Cathedral, Prague Castle. In 1590 their remains, together with those of Czech sovereigns and their relatives, were transferred to a newly-built renaissance crypt in the western section of the cathedral. Originally, Charles IV's wives and Johana of Bavaria each had their own coffin, but after the death of Emperor Rudolph II († 1612) their remains, together with those of Wenceslas IV and Jan Zhořelecký, were gathered into a single casket. In 1928, funeral attire was removed from the crypt and has since been conserved and analysed. The remains of a dress of silk lampas decorated with a motif of birds in a band of trefoils were conserved in 2009. The fabric was manufactured in Italy in the second half of the 14th century. Only the front and back parts of the bodice (onto which a skirt was once sewn) have survived. A part of the funeral attire from the coffin of Czech queens was conserved in 2007–2008. It consisted of a veil known as a kruseler, a specific type of female headgear with wavy edges that was arranged on the head in various ways. The veil from Prague Castle was made of a strip of very fine silk fabric. Its crepe-like appearance was achieved by the relatively thick twist of warp and weft threads. The edges were made of thicker, usually double warp threads with a thin weft that, when cut from the loom, produced a decorative hem. The fabric was woven in one of the areas of the Mediterranean that specialised in silk fabrics, possibly Spain, in the 14th century. The strip, ca. 700 cm long and 48 cm wide, was folded into a square, its decorative hems layered upon one another in descending order of size, making the ornamentation stand out. There were sixteen folded layers. Further remains of clothing included a neck scarf and a headscarf, of which only a small fragment was preserved.
Jazyk shrnutí
Note
  • Textilnětechnologický průzkum Bettina Leppin - Vendulka Otavská
  • Textilntechnologische Untersuchung Bettina Leppin und Vendulka Otavská
Document
Reference:
[1] ANDERSON, R. M., 1942: Pleated Headdresses of Castilla and Leon, 12th and 13th Centuries. In: Notes Hispanic. The Hispanic Society of America. Vol. II, 51–80. New York.

[2] ANNOTATIONES: Annotationes, nepubl. rkp. ulož. v Knihovně Univerzity Palackého, Olomouc, sig. M II 15, fol. 4r.

[3] BAŽANTOVÁ, N., 1997: Kasule zv. Svatovojtěšská. In: Svatý Vojtěch. Tisíc let svatovojtěšské tradice v Čechách. Praha.

[4] BAŽANTOVÁ, N., nedat.: Rouška Panny Marie, nepubl. rkp. ulož. v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. K 112 a K 357.

[5] BENEŠ KRABICE Z WEITMILE: Beneš Krabice z Weitmile, FRB V (Emler, J., ed.), 457–548. Praha 1884.

[6] BENEŠOVSKÁ, K., 2005: Ideál a skutečnost (Historické a badatelské peripetie kolem královského pohřebiště v katedrále sv. Víta v Praze v době Lucemburků). In: Epigraphica and Sepulcralia I (Prix, D.–Roháček, J., ed.), 19–48. Praha.

[7] BENEŠOVSKÁ, K., 2010: Konzola s ženskou hlavou. In: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský (Benešovská, K., ed.), 122–123. Praha.

[8] BOUCHER, F., 1997: A history of Costume in West. London. Reprinted Paris 1965.

[9] BRAVERMANOVÁ, M., 1997: Pohřební oděv Rudolfa I. Habsburského, českého krále, zv. Kaše. Exkurs do módy začátku 14. století – The funeral Costume of Rudolph I of Habsburg, King of Bohemia (known as the Pie): A Jurney to Fashion at the Beginning of the 14th Century. In: Život v archeologii středověku, 67–84. Praha.

[10] BRAVERMANOVÁ, M., 2005: Hroby knížat, Hroby králů, Hroby českých patronů, Hroby významných církevních činitelů – Die Gräber der Fürsten, Die Gräber der Könige, Die Gräber des heiligen Böhmischen Ursprungs, Die Gräber bedeutender Vertreter des Geistlichen Standes. In: Castrum Pragense 7. Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1 (Tomková, K., ed.), 47–140. Praha.

[11] BRAVERMANOVÁ, M., 2006: Osudy ostatků sv. Prokopa. In: Svatý Prokop. Čechy a střední Evropa (Sommer, P., ed.), 117–136. Praha.

[12] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R., 2006: Pohřební oděv Jana Zhořeleckého z královské hrobky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Begräbnisgewand von Jan Zhořelecký aus der königlichen Gruft im Sankt-Veits-Dom in der Prager Burg, AH 31, 403–412.

[13] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R., 2009: Geometricky zdobená tkanina z královské hrobky v katedrále sv. Víta – Geometrisch verziertes Gewebe aus dem Königsgrab im Veitsdom, AH 34, 463–481.

[14] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R., 2010: Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta – Das Begräbniskleid einer der böhmischen Königinnen aus der Königsgruft im St. Veitsdom, AH 35, 203–222.

[15] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R.–OTAVSKÁ, V.–VRABCOVÁ, A., 2005: Pohřební roucho Karla IV. z královské krypty v katedrále sv. Víta – Das Beerdigungsgewand des Karl IV. aus der königlichen Krypta in der Kathedrale des Hl. Veit, AH 30, 471–496.

[16] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R.–VRABCOVÁ, A., 2002: Tkaniny z tumby Přemysla Otakara II. – Textilie aus der Tumba von Přemysl Otakar II., AH 27, 649–668.

[17] BRAVERMANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2007: Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha.

[18] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V., 1999: Textilie z hrobu Matyáše z Arrasu a Petra Parléře – Textilien aus dem Grab des Matthias von Arras und des Peter Parler, AH 24, 421–438.

[19] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V., 2000: Románská tkanina z královské hrobky na Pražském hradě – Ein romanisches Gewebe aus der königlichen Gruft, AH 25, 405–428.

[20] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V., v tisku: Nález románského novorozeneckého křestního oblečku v tumbě Břetislava II.

[21] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V. A KOL., 2001: Nové poznatky o nejstarších textiliích z hrobu sv. Ludmily – Neue Erkenntnisse von den ältesten Textilien aus dem Reliquiengrab der Heiligen Ludmila, AH 26, 447–486.

[22] CIBULKA, J., 1928: Královská hrobka v Chrámě sv. Víta na Hradě Pražském, Umění II, 41–44.

[23] CROWFOOT, E.–PRITCHARD, F.–STANILAND, K., 1992: Textiles and clothing (c. 1150–c. 1450). Medieval finds from excavations in London. London.

[24] DAHL, C. L., 2005: Kruseler og Krusedug, Herolden, årg. 9, nr. 2, 14–19.

[25] DAHL, C. L., 2006: 1300-tallets krusede hovedduge: Rekonstruktionsforsøg af dronning Helvegs hoveddug i Næstved Skt. Peders Kirke, Workpapers: Tekstilforskning på Middelaldercentret v. 2, 320.

[26] DAHL, C. L.–VEDELER, M.–CARRETERO, H., 2008: Textiles from Burgos Cathedral in Patrimonio Nacionál, Palacio Real Madrid, Spain. Tekstiler pa Middelaldercentret-rapportserie, 1–31, http://www.middelaldercentret.dk/Projekter/.../kruselerprojekte.html, cit. 16. 2. 2011.

[27] DAVENPORT, M., 1948: The book of costume. New York.

[28] DĚJINY, 1984: Dějiny českého výtvarného umění I/1, 2. Praha.

[29] DIE LIMBURGER CHRONIK: Die Limburger Chronik des Tilemann Elhen von Wolfhagen, MGH SS. Scriptorum qui vernacula lingua usi sunt. Tomus IV. Deutsche Chroniken und andere Geschichtsbücher des Mittelalters 4. Bd. 1 (Wyse, A., ed.). Hannover 1883.

[30] DIRR, A., 2003–2004: Der Kruseler. Eine gerüschte spätmittelalterliche Kopfbedeckung. Semesterarbeit im Fach Kunst-und Kulturgeschichte. Vorgelegt dem Institut für Restaurierungs-und Konservierungswissenschaft Fakultät für Kulturwissenschaften Fachhochschule Köln. Nepubl.

[31] DOBNER, G., 1774: Monumenta historica Bohemiae III. Pragae.

[32] EISENBART, L. C., 1962: Kleiderordnungen der deutschen Städte zwischen 1350 und 1700. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte des deutschen Bürgertums. In: Göttinger Bausteine zur Geschichtswissenschaft. Bd. 32. Göttingen.

[33] FALKE, J., 1861: Zur Costumgeschichte des Mittelalters II. Die weibliche Kopftracht. In: Mittheilungen der K.K. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale VI. Jahrgang, Nr. 1 (Karl Freiherrn von Czoernig, hg.). Wien.

[34] FALKE, O. von, 1913: Kunstgeschichte des Seidengewebes. Berlin.

[35] FLURY-LEMBERG, M., 1988: Textile Conservation and Research. Bern, Abegg-Stiftung.

[36] FLURY-LEMBERG, M.–OTAVSKÝ, K., 1994: Das Grabgewand König Wenzels IV. In: Festschrift für Hermann Fillitz zum 70. Geburtstag. Aachener Kunstblätter des Museumsvereins, 293–304. Aachen.

[37] FOLTIN, H. F., 1963: Die Kopfbedeckungen und Bezeichnungen im Deutschen. In: Beiträge zur deutschen Philologie. Bd. 26. Giessen.

[38] GABRIEL, F.–KRACÍKOVÁ, L., 2010: K funkci drobné plastiky – Zur Funktion von keramischen Kleinskulpturen, AH 35, 225–232.

[39] GEIJER, A., 1979: A history of textile art. London.

[40] GLÜCKSELIG, L., 1855: Der Prager Dom zu St. Veit. Praha–Litoměřice.

[41] GOLLEROVÁ-PLACHÁ, J., 1937: Látky z pražské královské hrobky. Praha.

[42] GOMÉZ-MORENO, M., 1946: El panteón real de Las Huelgas de Burgos. Madrid.

[43] GÖTTINGER STATUTEN: Göttinger Statuten. Akten zur Geschichte der Verwaltung und des Gildewesens der Stadt Göttingen bis zum Ausgang des Mittelalters. Quellen und Darstellungen zur Geschichte Niedersachsens. Band XXV (Goswin Freiherr von der Ropp, ed.). Hannover und Leipzig 1907.

[44] GRÖNKE, E.–WEINLICH, E., 1998: Mode aus Modeln. Kruseler- und andre Tonfiguren des 14. bis 16. Jahrhunderts aus dem Germanischen Nationalmuseum und anderen Sammlungen. In: Verlag des Germanischen Nationalmuseum. Bd. 14. Nürnberg.

[45] HILBERT, K.–MATIEGKA, J.–PODLAHA, J., 1930: Královská hrobka v chrámě sv. Víta na Hradě pražském, PA XXXVI, 241–257.

[46] HLAVÁČKOVÁ, H. J., 2010: Pasionál abatyše Kunhuty. In: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský (Benešovská, K. ed.), 475–486. Praha.

[47] HOUSTON, M., 1996: Medieval Costume in England and France. The 13th, 14th and 15th Centuries. Toronto, Ontario. Reprinted London 1939.

[48] JENÍK Z BRATŘIC, J.: Bohemika. Sv. I, 3. Verze Čenského, nepubl. rkp. ulož. v KNM, sign. IV. G 13.

[49] KANIA, K., 2010: Kleidung im Mittelalter. Materialien-Konstruktion-Nähtechnik. Ein Handbuch. Köln–Weimar–Wien.

[50] KRONIKA FRANTIŠKA PRAŽSKÉHO: Kronika Františka Pražského, FRB IV (Emler, J. ed.), 347–456. Praha 1884.

[51] KRONIKY DOBY KARLA IV.: Kroniky doby Karla IV. (Bláhová, M., ed.). Praha 1987.

[52] KYBALOVÁ, L., 2001: Dějiny odívání. Středověk. Praha.

[53] LEJSKOVÁ, M., 1931: Dvojí šat královen z hrobky českých králů v chrámě sv. Víta v Praze, PA XXXVII, 5–9.

[54] LEPPIN, B., 2009: Documentation. Fragments of the dress from the coffin of the St. Vitus Cathedral having belonged to the Charles' IVth wives, nepubl. rkp. ulož. v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 4.

[55] LESSING, J., 1900–1913: Die Gewebesammlung des Königlichen Kunstgewerbemuseums, Königliche Museen Berlin. Berlin.

[56] LIEBREICH, A., 1925: Der Kruseler im 15. Jahrhundert, Zeitschrift für Historische Waffen-und Kostümkunde. Bd. 1 der neuen Folge. Heft 8, 218–223.

[57] LIEBREICH, A., 1932: Kostümgeschichtliche Bemerkungen zum Plenar Otto's des Milden im Welfenschatz, Zeitschrift für Historische Waffen- und Kostümkunde. Bd. 4 der neuen Folge. Heft 2, 25–32.

[58] MADOU, M., 2006: Een sterke vrouw, wie zal haar vinden? Doña Maria Urraca López de Haro. In: Madoc: tijdschrift over de Middeleeuwen, jaargang 20, nr. 1, 2–11.

[59] MAEDER, E., 2000: Late Medieval woven frills on women's headdresses: 13th–16th centuries, CIETA-Bulletin 70, 162–168.

[60] MAEDER, F., 2005: Sea-silk in Aquincum: first production proof in antiquity. In: 2nd International Symposium on Textiles and Dyes in the Ancient Mediterranean World, 109–118. Athéna.

[61] MATIEGKA, J., 1932: Tělesné pozůstatky českých králů a jejich rodin v hrobce svatovítského chrámu v Praze. Praha.

[62] MERHOUT, C., 1928: U rakví českých králů. In: Příloha "Národní politiky" k číslu 133 ze dne 13. května 1928, 1–2.

[63] MORAVCOVÁ, M., 1972: Hedvábné látky v českých pramenech, Národopisný věstník československý VII, 131–161.

[64] MÜLLER-CHRISTENSEN, S., 1960: Das Grab des Papstes Clemens II. im Dom zu Bamberg. München.

[65] NEWTON, S. M.–GIZA, M. M., 1983: Frilled Edges. In: Textile history 14/2, 141–152. London.

[66] NORRIS, H., 1999: Medieval Costume and Fashion. New York.

[67] ØSTERGARD, E., 2004: Woven into the Earth. Textiles from norse Greenland. Aarhus.

[68] OTAVSKÁ, V., 2008: Konzervátorská zpráva – rouška jedné z žen Karla IV., nepubl. rkp. ulož. v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 4.

[69] OTAVSKÁ, V., 2009: Konzervátorská zpráva – textilie ze souboru označeného PO-FS 4110 – část inventáře rodu Žejdliců ze Šenfeldu (z rakve Anny Marie Žejdlicové roz. Berkové a její dcery Polyxeny † 1619), ulož. v dokumentaci Městského muzea Polná.

[70] OTAVSKÝ, K., 2006: Relikviář ve formě paže. In: Karel IV., císař z boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437 (Fajt, J., ed.), 149–151. Praha.

[71] PETRASCHECK-HEIM, I., 1970: Die Goldhauben und Textilie der hochmittelalterlichen Gräber von Villach-Judendorf. In: Neues aus Alt-Villach. Museum der Stadt Villach. Jahrbuch 7, 57–190. Villach.

[72] PODLAHA, A.–ŠITTLER, E., 1903: Chrámový Poklad u sv. Víta v Praze. Praha.

[73] PONTANUS A BRAITENBERG, G. B., 1608: Bohemia pia. Francophurti. Lib. 2, pag. 26.

[74] POSTILLA, 1952: Mistr Jan Hus, Postilla, vyloženie svatých čtenie nedělních. Podle vydání K. J. Erbena s úvodem F. M. Bartoše k tisku připravil J. B. Jeschke. Komenského evangelická fakulta bohoslovecká v Praze. Sv. XX. Řada A. Praha.

[75] PRAJZLEROVÁ, A., 2007: Textilně technologický průzkum podšívek k oděvům z královské hrobky, nepubl. rkp. ulož. v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 4.

[76] RADY, O., 1925: Der Kruseler, Zeitschrift für Historische Waffen- und Kostümkunde. Bd. 1 der neuen Folge. Heft 5, 131–136.

[77] RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA, 1980. Restaurátorská zpráva z 30. 11. 1980, nepubl. rkp. ulož. v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 4.

[78] ROEHL, E., 1895: Die Tracht der schlesischen Fürstinnen des 13. und 14. Jahrhunderts auf Grund uhrer Siegel. In: Beilage zu dem Jahresberichte der Viktoriaschule in Breslau. Breslau.

[79] RULÍK, J., 1804: Náležité vypsání hrobů královských a knížecích v hlavním kostele na hradě Pražském. Praha.

[80] SCHMEDDING, B., 1978: Mittelalterliche Textilien in Kirchen und Klöstern der Schweiz. Bern, Abegg-Stiftung.

[81] SCHLOTHEUBER, E., 2010: Best Clothes and Everyday Attire of Late Meideval Nuns. In: Fashion and Clothing in Late Medieval Europe. Mode und Kleidung im Europa des späten Mittelalters, 139–155. Bern, Abegg-Stiftung.

[82] STARÉ LETOPISY ČESKÉ: Staré letopisy české z Vratislavského rukopisu (Šimek, F., ed.). Praha 1937.

[83] STEHLÍKOVÁ, D., 2010: Relikviářová paže sv. Jiří. Relikviářová busta sv. Ludmily. In: Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský (Benešovská, K., ed.), 446–447, 456–457. Praha.

[84] STURTEWAGEN, I., 2009: Een gouwen rync ende een ransse. De gerimpelde hoofddoek in het modelandschap van de Lage Landen der late middeleeuwen. Een interdisciplinaire studie, nepubl. diplomová práce ulož. v Universiteits Bibliotheek Gent pod č. 20055417, http://lib.ugent.be/fulltxt/RUG01/001/.../RUG01-001396515_2010_0001_AC.pdf, cit. 16. 2. 2011.

[85] TAPHOGRAPHIA: /Taphographia Principum Austriae seu Monumentorum Aug. Domus Austriaecae Tom. IV. et ultimus, post mortem Marquardi Hergott et Rusteni Heer edidit Martinus Gerbertus typis San-Blasianis MDCCLXX. Pars I. Lib. VI., cap. II. Mausoleum cum crypta Pragae in Bohemia ad divi Viti Martyris.

[86] TIETZEL, B., 1984: Italienische Seidengewebe des 13., 14. und 15. Jahrhunderts. Deutsches Textilmuseum Krefeld. Köln.

[87] UHLÍŘ, Z., 2007: Velislavova bible. CD-ROM. Edice Národní knihovny České republiky. Praha.

[88] VEDELER, M., 2006: Klade og formsprak i norsk middelalder. Oslo.

[89] VESTIDURAS RICAS, 2005: Vestiduras ricas. El Monasterio de las Huelgas y su época 1170–1340. Catálogo de la Exposición. Madrid.

[90] VLČEK, E., 1999: Čeští králové I. Atlas kosterních pozůstatků českých králů a přemyslovské a lucemburské dynastie s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha.

[91] VLČEK, E.–SPĚVÁČEK, J., 1989: Karel IV. a jeho rodina. Katalog k výstavě. Národní muzeum v Praze. Praha.

[92] VODA, P., 2009: Ženské pokrývky hlavy ve 14. století. In: Sborník semináře historie odívání 2009, 105–133. Zlín.

[93] WILCKENS, L. VON, 1991: Die textilen Künste. Von der Spätantike bis um 1500. München.

[94] WINTER, Z., 1893: Dějiny kroje v zemích českých od počátku století XV. až po dobu bělohorské bitvy. Praha.

[95] WIRTH, Z., 1936: Královská hrobka v chrámě sv. Víta na Hradě pražském, Umění IX, 77–78.

[96] ZAP, K. V., 1855: Císařská hrobka u sv. Víta v Praze, PA I, 95.