K problematice vztahu hrad - královské město v Čechách

Variantní název
Zur Problematik der Beziehung die Burg - königliche Stadt in Böhmen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2002, roč. 27, č. [1], s. 307-326
Rozsah
307-326
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
slovensky
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] ADE-RADEMACHER, D.-EITEL, P., 1992-1993: Ravensburg. Stadtluft, Hirsebrei und Bettelmönch, Die Stadt um 1300, s. 145-155 (katalog výstavy). Stuttgart-Zürich.

[2] ANDERLE, J., 1998: Pozdně románský hrad Loket. Průzkumy památek V, č. 1, s. 3-12.

[3] BADSTÜBNER, E., 1989: Das alte Mühlhausen, Kunstgeschichte einer mittelalterlichen Stadt. Leipzig.

[4] BOHÁČ, J., 1999: Cheb - město, historicko-turistický průvodce č. 11. Domažlice.

[5] BRAUNFELS, W., 1981: Die Kunst im Heiligen Römischen Reich Deutschen Nation, Bd. III, Reichsstädte, Grafschaften, Reichsklöster. München.

[6] CIM II: Codex iuris municipalis regni Bohemiae, ed. J. Čelakovský. Praha 1895.

[7] CSENDES, P., 1998: Přemysl Otakar II. a Vídeň. Česko-rakouské vztahy ve 13. století, FF Univerzity Karlovy Praha, s. 55-59.

[8] DURDÍK, T., 1995: Královské hrady a královská města v Čechách 13. století. Archaeologia historica 20, s. 331-337.

[9] DURDÍK, T., 1998: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha.

[10] DURDÍK, T., 1999a: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[11] DURDÍK, T., 1999b: Die Burgen in den böhmischen mittelalterlichen Städten. Castrum Bene 6, s. 41-72.

[12] DURDÍK, T., 2000: K podobě jižního nároží a počátkům hradu Lichnice - pokračování diskuse. Castellologica bohemica 7, s. 395-402.

[13] DURDIK, T.-BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.

[14] FROLÍK, J.-SIGL, J., 1998: Ještě jednou k problematice hradu Lichnice (diskuse o stavební podobě jižního nároží a jeho významu pro počátky hradu). Castellologica bohemica 6/1, s. 467—474.

[15] GRADL, H., 1884: Die Chroniken der Stadt Eger, ed. Gradl, H. Praha.

[16] GUTKAS, K., 1998: Městská politika Přemysla Otakara II. v Rakousku a Štýrsku. Česko-rakouské vztahy ve 13. století, FF Univerzity Karlovy Praha, s. 95-112.

[17] HENDEL, Z.-MOŹDZIOCH, S., 1996: Die frühstädtischen Siedlungskomplexe und Lokatiomsstädte in Schlesien im 12.-13. Jh. (Anderungen der Raumstruktur im Lichte der archäologischen Quellen). Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa, Památky archeologické - Supplementum 6, s. 87-100.

[18] Historický atlas 4: Kol. aut., Historický atlas měst České republiky, sv. č. 4 - Děčín. Praha 1998.

[19] Historický atlas 5: Kol. aut., Historický atlas měst České republiky, sv. č. 5 - Hradec Králové. Praha 1998.

[20] Historický atlas 7: Kol. aut.. Historický atlas měst České republiky, sv. č. 7 - Tábor. Praha 1999.

[21] HLAVÁČEK, I., 1980: Příspěvek k dějinám držby litoměřického hradu v době Václava IV. Litoměřicko XVI, s. 113-116.

[22] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.

[23] JEŽEK, M., 1999: Kastel východočeského typu? A další otázky ze středověké Chrudimi. Archeologické rozhledy LI, č. 4, s. 833-871.

[24] JEŽEK, M.-SLAVÍK, J., 1998: K možnostem interpretace nálezů v chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři (Cesta jedné hypotézy do encyklopedií). Průzkumy památek V, č. 2, s. 118-139.

[25] KARCHES, F., 1978: Die Wehranlagen der Stadt Hainburg a. d. Donau. Hainburg a. d. Donau.

[26] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

[27] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.

[28] KOTYZA, O.-SMETANA, J.-TOMAS, J. a kol., 1997: Dějiny města Litoměřic, Litoměřice.

[29] KRATZSCH, K., 1980 Wittelsbachische Gründungsstädte: Die frühen Stadtanlagen und ihre Entstehungsbedingungen. Wittelsbach und Bayern, díl I/1 - Die Zeit der frühen Herzöge (katalog výstavy). München, s. 318-337.

[30] KUČA, K., 1995: Chlumecko a Novobydžovsko, historie a architektonické památky Pocidliní 1. Hradec Králové.

[31] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha.

[32] LEISTIKOW, D., 1980: Burg und Stadtbefestigung im 14. Jahrhundert in Europa: Visby, Montagnana, Zons. Bulletin IBI 36, s. 56-65.

[33] LÍBAL, D.-REML, L., Polička, historický a architektonický vývoj královského věnného města a okolí, Praha.

[34] LIEBHART, W., 1980: Die frühen Wittelsbacher als Städte- und Märktegründer in Bayern. Wittelsbach und Bayern, díl I/1 - Die Zeit der frühen Herzöge (katalog výstavy). München, s. 307-317.

[35] LORENC, V., 1973: Nové Město pražské. Praha.

[36] MACEK, P., 1989: Městský hrad v Litoměřicích. Castellologica Bohemica 1, s. 171-183.

[37] MARTIN, T., 1976: Die Städtepolitik Rudolfs von Habsburg. Göttingen.

[38] MECKSEPER, C., 1977: Städtebau. Die Zeit der Staufer III (katalog výstavy). Stuttgart.

[39] MECKSEPER, C., 1982: Kleine Kunstgeschichte der deutschen Stadt im Mittelalter. Darmstadt.

[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady). Archaeologia historica 6, s. 147-197.

[41] MRUSEK, H.-J., 1980: Zur feudalen Eigenbefestigung in den Bischofstädten zwischen Harz und Elbe. Bulletin IBI 36, s. 98-109.

[42] MUK, J., 1980: Gotický hrad v Litoměřicích. Litoměřicko XVI, s. 101-112.

[43] PIEKALSKI, J., 1999: Od Kolonii do Krakowa, Przemiana topografii wczesnych miast. Wrocław.

[44] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[45] PLANITZ, H., 1965: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Graz-Köln.

[46] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (k otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). Mediaevalia archaeologica 2, Praha-Brno, s. 7-156.

[47] PROCHÁZKA, Z.-VÁŇOVÁ, L., 2000: Klatovy - město, historicko-turistický průvodce č. 14. Domažlice.

[48] RAZÍM, V., 1985: Opevnění středověkého Berouna (K problematice městské fortifikace doby posledních Přemyslovců). Umění XXXIII, s. 137-152.

[49] RAZÍM, V., 1986a: Městské opevnění Dvora Králové nad Labem (K metodice památkových konzervací). Památky a příroda 11, č. 10, s. 577-588.

[50] RAZÍM, V., 1986b: K přemyslovskému opevnění města Kouřimi. Archaeologia historica 11, s. 255-266.

[51] RAZÍM, V., 1988: Kolín, Čáslav, Nymburk - městská opevnění posledních Přemyslovců v Čechách. Umění XXXVI, s. 309-339.

[52] RAZÍM, V., 1992: Kastel středoevropského typu? Archaeologia historica 17, s. 133-139.

[53] RAZÍM, V., 1994: K diskusi o tzv. středoevropském kastelu. Archeologické rozhledy XLVI, č. 4, s. 629-631.

[54] RAZÍM, V., 1995: Fortifikace českých měst jako indikace jejich významu a postavení. Archaeologia historica 20, s. 9-22.

[55] RAZÍM, V., 1997: Opevnění města Slaného v minulosti a dnes. Slaný, české město ve středověku. Kladno-Slaný, s. 26-34.

[56] RAZÍM, V., 1998-1999: Žatec, městské hradby, stavebně-historický průzkum (2. část), rkp.

[57] RAZÍM, V., 2000: Ještě k sémantice pojmu zámek ve středověku. Castellologica bohemica 7, s. 391-393.

[58] RAZÍM, V.-JEŽEK, M., 2001: Ke stavebnímu vývoji kostela Nanebevzetí P. Marie v Chrudimi. Průzkumy památek VIII, č. 1, s. 37-66.

[59] RICHTER, M.-VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové, slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.

[60] ROŽMBERSKÝ, P., 2000: Městský hrad ve Stříbře? Hláska XI, č. 1, s. 12.

[61] SCHICH, W., 1996: Die Gründung von deutschrechtlichen Marktorten und Städten östlich der Elbe im 12. und 13. Jahrhundert. Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa, Památky archeologické - supplementum 6, s. 7-16.

[62] SMETANA, J., 1981: Počátky města Ústí nad Labem. Historický sborník Okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem, s. 5-27.

[63] TOMÁŠEK, M., 1998: Čáslav - příklad přeměny raně středověkého správního centra ve vrcholně středověké město. Kultura średniowiecznego Śłąska i Czech, "Rewolucja" XIII wieku. Wrocław, s. 87-95.

[64] ÚLOVEC, J., 1998: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb.

[65] WEINGÄRTNER, H., 1999: Das Verhältnis zwischen Stadt und Burg - das Beispiel Nürnberg. Castrum Bene 6, Burg und Stadt, s. 337-340.

[66] WIDAWSKI, J., 1973: Miejskie mury obronne w państwie polskim do początku XV wieku. Warszawa.

[67] ZAHRADNÍK, P., 1998: Cheb, městské opevnění, archivní rešerše, rkp.

[68] ZK 1975: Zbraslavská kronika, ed. Fiala, Z. Praha.