Teorie o počátcích Chebu

Variantní název
Theorien über die Anfänge der Stadt Eger
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2006, roč. 31, č. [1], s. 101-107
Rozsah
101-107
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] HEJNA, A., 1964: Archeologický výzkum v Chebu v roce 1962 až 1963, in: Archeologické rozhledy XVI, s. 664, 685-690. Praha.

[2] HEJNA, A., 1965: Zbytek opevnění slovanského hradiště v Chebu, in: AR XVII, s. 825-830. Praha.

[3] HEJNA, A., 1965: Slovanské hradiště v Chebu. Cheb.

[4] HEJNA, A., 1966: Archeologie v historickém areálu města Chebu, in: Památková péče 26, s. 161-167. Praha.

[5] HEJNA, A., 1968: Zur Problematik der slawischen Besiedlung von Cheb (Eger) und des Egerlandes, in: Arbeits- und Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege, Band 18, S. 363-388. Dresden.

[6] HEJNA, A., 1967: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska. Cheb (Eger) - seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt, in: Památky archeologické LVIII, s. 169-271. Praha

[7] HEJNA, A., 1971: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska II. Die archäologische Forschung und ihre Bedeutung für die Frage der Siedlungsentwicklung in Eger und dem Egerlande im frühen und hohen Mittelalter II, in: PA LXII, s. 488-550. Praha.

[8] NEUBAUER, M.-THIESER, B., 2001: Cheb-(Redwitz)-Kemnath-Creussen: Místa na staré dálkové cestě. In: Sborník Chebského muzea 2001, s. 71-76.

[9] NEUBAUER, M.-THIESER, B., 2002: Sálská ministerialita mezi Creussenem a Chebem: Otnant a území na horním toku Náby. In: Sborník Chebského muzea 2002, s. 28-33.

[10] PEŤAS, F., 1966: Historické město Cheb, in: Cheb, městská památková rezervace a hrad, s. 24-47. Praha.

[11] RIMPL, H., 1933: EGER, die Städtebauliche Entwicklung einer deutschen Stadt. Berlin.

[12] SLAVlK, J., 1957: Cheb, jeho vznik a název. Cheb.

[13] SOKOL, J., 1965: Vznik a vývoj chebského plánu, in: Památková péče 25, s. 105-112. Praha.

[14] STURM, H., 1951: Eger. Geschichte einer Reichsstadt. Band 1, Augsburg.

[15] STURM, H., 1952: Eger. Geschichte einer Reichsstadt. Band 2, Augsburg.

[16] STURM, H., 1981: Districtus Egranus. Historischer Atlas von Bayern, Reihe II, Heft 2. München.

[17] ŠAMÁNKOVÁ, E., 1974: Cheb. Praha.

[18] ŠEBESTA, P., 1982: Příspěvky archeologických výzkumů k poznání stavebního vývoje města Chebu, in: Soudce smluvený v Chebu, s. 183 n. Cheb.

[19] ŠEBESTA, P., 1984: K sídelnímu vývoji Chebu. Zur Siedlungsentwicklung der Stadt Cheb (Eger), in: Urbes medii aevi, s. 87-95. Praha.

[20] ŠEBESTA, P., 1988: viz Stloukal, Szilvássy, Šebesta: Die slawische Gräbersätte auf der Kaiserburg in Cheb (Eger), in: Památky archeologické LXXIX, s. 390-423.

[21] ŠEBESTA, P., 1989: Nové příspěvky ke stavebnímu vývoji Chebu. Neue Beiträge zur Bauentwicklung Chebs im 13. Jahrh., in: Archaeologia historica 14/89, s. 123-130. Brno.

[22] ŠEBESTA, P., 1992: Stadtarchäologie in Cheb (Eger), in: Vorträge des 10. Niederbayerischen Archäologentages, S. 101-111. Deggendorf.

[23] ŠEBESTA, P., 1996: Archeologický výzkum chebského městského jádra, in: Sborník Chebského muzea, s. 3-8.

[24] ŠEBESTA, P., 1997: Archäologische Forschung der Kaiserburg zu Eger, in: Z pravěku do středověku. Sborník VI. Někudy. Brno.

[25] ŠEBESTA, P., 1998: Císařský a královský hrad v Chebu - Kaiserliche und königliche Burg in Eger. CHM Cheb.

[26] ŠEBESTA, P., 1999: Der frühmittelalterliche Bestattungsplatz von Cheb (Eger), in: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen - Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/západní a jižní Čechy. 8. Treffen 17. bis 20. Juni 1998 in Běšiny bei Klatovy. Verlag Marie Leidorf GmbH Rahden/Westf. Str. 193-200.

[27] ŠEBESTA, P., 1999: První slovanská obydlí v Chebu. Sborník Chebského muzea 1999, s. 5-11.

[28] ŠEBESTA, P., 2001: Archeologický nález v chebské Dominikánské ulici. In: Sborník Chebského muzea 2000, s. 37-46.

[29] ŠEBESTA, P., 2002: Archeologický výzkum vnitrobloku A2 v Provaznické ulici. In: Sborník Chebského muzea 2002, s. 34-38.

[30] ŠEBESTA, P., 2003: Archeologický výzkum dvorku v Chebu, Dlouhé ulici č. 19. In: Sborník Chebského muzea 2003, s. 44-50.

[31] ŠEBESTA, P., 2004: Kašny na chebském náměstí. In: Sborník Chebského muzea 2004, s. 9-15.

[32] ŠIMEK, E., 1955: Chebsko - dnešní nejzápadnější slovanské území - v staré době. Masarykova universita Brno.

[33] TIETZ-STRÖDEL, M., 1992: Die städtebauliche Entwicklung der Stadt Eger vom 12. bis ins 20. Jahrhundert. In: Kunst in Eger 67-247. München-Wien.

[34] TUREK, R., 1950: Slovanské osídlení Chebska. In: Obzor prehistorický XIV. Praha.