Stredoveká sakrálna architektúra v regióne Gemer a Malohont

Název: Stredoveká sakrálna architektúra v regióne Gemer a Malohont
Variantní název:
  • Mittelalterliche Sakralarchitektur in der Region Gemer und Malohont (Kleinhont)
  • Mediaeval sacred architecture in the Gemer and Malohont Regions
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2009, roč. 34, č. [1], s. 745-762
Rozsah
745-762
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Stredoveká architektúra v regióne Gemer a Malohont predstavuje v mnohých ohľadoch nepreskúmanú oblasť, ktorá zostáva v tieni záujmu o nástenné maľby gemersko-malohontských kostolov. Autorka príspevku sumarizuje doterajšie poznatky k stavebným dejinám regiónu, ale i polemizuje s niektorými vžitými interpretáciami. Venuje sa otázke počiatkov stavebnej produkcie, regionálnych stavebných centier, typu jednoloďových kostolov s rovno uzavretým presbytériom a vzťahu architektúry a nástenných malieb.
Mediaeval architecture in the Gemer and Malohont regions is, in many respects, an area that remains to be explored, overshadowed by interest in the wall paintings in Gemer and Malohont churches. This contribution sums up the existing knowledge on the building history of the region and challenges some established interpretations. It covers the origins of building in the area, regional construction centres, single-nave churches with a straight-end presbytery and the relationship between architecture and wall paintings.
Reference
[1] BAXA, P.–FERUS, V.–GLASER-OPITZOVÁ, R., 2005: Nové poznatky o kaplnke sv. Margity Antiochijskej v Kopčanoch, Záhorie 14, č. 2, 2–10.

[2] BAXA, P.–POLANSKÝ, L.–BISTÁK, P., 2006: Hrobový nález denáru Oldřicha I. (1012–1033, 1034) v Kostoľanoch pod Tribečom (Slovensko). Pŕíspěvek k česko-uherským kontaktům na přelomu 10. a 11. století, Numismatický sborník 21, 304–309.

[3] CDSl II: Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae, tomus II (Marsina, R., ed.). Bratislava 1987.

[4] DVOŘÁKOVÁ, V.–KRÁSA, J.–STEJSKAL, K., 1978: Stredoveká nástenná maľba na Slovensku. Praha–Bratislava.

[5] ENTZ, G., 1983: Zur Frage der Westemporen in der mittelalterlichen Kirchenarchitektur Ungarns. In: Architektur des Mittelalters. Funktion und Gestalt (Möbius, F.–Schubert, E., edd.), 240–245. Weimar.

[6] FÜGEDI, E., 1959: Kirchliche Topographie und Siedlungsverhältnisse im Mittelalter in der Slowakei, Studia Slavica Acadamiae Scientiarum Hungaricae 5, 363–400.

[7] FÜGEDI, E., 1991: Sepelierunt corpus eius in proprio monasterio – A nemzetségi monostor, Századok 125, č. 1–2, 35–37.

[8] GÖMÖR-KISHONT VÁRMEGYE, 1903: Magyarország vármegyéi és városai: Gömör-Kishont vármegye (Borovszky, S., ed.). Budapest.

[9] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku. Bratislava.

[10] HEJNA, A.–BENEŠOVSKÁ, K.–PLÁTKOVÁ, Z., 1981: Kostel sv. Víta v Zahrádce u Ledče, Umění XXIX, 399–415.

[11] HOLL, I., 1970: Mittelalterarchäologie in Ungarn, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 22, 365–411.

[12] HRAŠKOVÁ, E.–KÜRTHY, L.–RAGAČ, R.–ŠIMKOVIC, M., 2001: Pamiatkový prieskum a zisťovací archeologický výskum kostola a zaniknutého benediktínskeho kláštora v Rimavských Janovciach, AH 26, 279–298.

[13] HUDÁK, J., 1969: O hrade a kostole v Rákoši, Vlastivedný časopis 18, 32–38.

[14] ILA, B., 1944–1976: Gömör megye I–IV. Budapest.

[15] JOSEFÍK, J., 1978: Průzkum kostelů z okresu Rožňava v roce 1976 a 1977. In: Najnovšie poznatky výskumu výtvarných pamiatok v objektoch vývoja architektúry v okrese Rožňava. Sborník zo seminára konaného v dňoch 29.–31. 3. 1978 vo Vyšnej Slanej, 14–32. Rožňava.

[16] JOSEFÍK, J.–TOGNER, M., 1977: Prešivec (Evangelický ref. Kostel). Komplexní uměleckohistorický a restaurátorský průzkum objektu, nepubl. výskumná správa ulož. v Krajskom PÚ Košice – Pracovisko Rožňava, sign. č. 9/R.

[17] JOSEFÍK, J.–TOGNER, M., 1977a: Roštár, okres Rožňava (Evangelický a. v. kostel s původním zasvěcením sv. Ondřejovi). Komplexní uměleckohistorický a restaurátorský průzkum objektu, nepubl. výskumná správa ulož. v Krajskom PÚ Košice – Pracovisko Rožňava, sign. č. 15/RA.

[18] KAHOUN, K., 1970: Gotická architektúra na Slovensku, Ars, č. 1–2, 45–74.

[19] KAHOUN, K., 1973: Neskorogotická architektúra na Slovensku a stavitelia východného okruhu. Bratislava.

[20] KAHOUN, K., 1979: Gotika. In: Slovensko. 1. časť – Kultúra. Bratislava 1979.

[21] KARDOŠ, Š., 1982: Poznámky k historickým súvislostiam a problémom tematiky kaplnky sv. Anny v Hrušove. Zborník OSPSOP Rožňava 2, 73–84.

[22] KOVÁCS, Š. B., 1984: Archeologický výskum v stredovekom kostole v Kraskove, Obzor Gemera 15, č. 1, 34–35.

[23] KUŠNIEROVÁ, E., 2001: Kultúrne pamiatky Gemera, Pamiatky a múzeá, č. 3, 55–60.

[24] KUŠNIEROVÁ, E.–TOGNER, M.–SZÉKELY, L.–JOSEFÍK, J., 1980: Gombasek. Komplexný umeleckohistorický a reštaurátorský prieskum komplexu historických budov, nepubl. výskumná správa ulož. v Krajskom PÚ Košice – Pracovisko Rožňava, sign. č. 30/RC.

[25] KUŠNIEROVÁ, E.–TÖKÖLY, G., 2000: Silica – ref. Kostol. Pamiatková obnova exteriérov, nepubl. nálezová správa a fotodokumentácia ulož. v Krajskom PÚ Košice – Pracovisko Rožňava, sign. č. 333/T.

[26] MAGYARORSZÁGI MŰVÉSZET, 1987: Magyarországi művészet 1300–1470, körül 1–2 (Marosi, E., ed.). Budapest.

[27] MAROSI, E., 2003: Neskorogotická stavebná činnosť vo východoslovenských mestách, stavební majstri a stavitelia. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia – Gotika (Buran, D., ed.), 291–303. Bratislava.

[28] MENCL, V., 1937: Stredoveká architektúra na Slovensku. Kniha prvá: Stavebné umenie od najstarších čias až do konca doby románskej. Praha–Prešov.

[29] MÖBIUS, F.–SCIURIE, H., 1989: Geschichte der deutschen Kunst 1200–1350. Leipzig.

[30] ORIŠKO, Š., 1997: Architektúra neskororománskej rotundy v Šiveticiach, AH 22, 29–38.

[31] ORIŠKO, Š., 1999: Výsledky výskumu kostola v Rakovnici (Poznámky k stredovekým dedinským kostolom s kvadratickým chórom v Gemeri), AH 24, 333–344.

[32] PLAČEK, M.–BÓNA, M., 2007: Encyklopédia slovenských hradov. Praha–Bratislava.

[33] POMFYOVÁ, B., 2000: K niektorým otázkam hodnotenia stredovekej architektúry na Slovensku (Príklad Spiša), Ars, č. 1–3, 33–60.

[34] POMFYOVÁ, B., 2001: Súčasný obraz spišskej sakrálnej architektúry 13. stor., SASM III–IV, 295–315.

[35] POMFYOVÁ, B., 2003: Vybrané problémy k dejinám spišskej stredovekej architektúry. In: Terra Scepusiensis. Stav bádania o dejinách Spiša – Stan badań nad dziejami Spiszu (Gładkiewicz, R.–Homza, M., edd.), 177–191. Levoča–Wrocław.

[36] POMFYOVÁ, B., 2003a: Vrcholnegotická architektúra na Spiši. In: Dejiny slovenského výtvarného umenia – Gotika (Buran, D., ed.), 97–109. Bratislava.

[37] POMFYOVÁ, B., 2008: Gemer – umeleckohistorický región Slovenska. In: Arslexicon – výtvarné umenie na Slovensku (Pomfyová, B.–Balážová, B., edd.), www.arslexicon.sk, http://www.arslexicon.sk/?registre&objekt=gemerumelecky-region-slovenska (7. 2. 2009).

[38] PROKOPP, M., 2002: Középkori freskók Gömörben. Somorja.

[39] RADOVÁ-ŠTIKOVÁ, M., 1993: Rotunda v Šiveticích (or. Roňava), AH 16, 271–276.

[40] RATKOŠ, P., 1987: Vzťahy naddunajských Slovanov a starých Maďarov v rokoch 881–1018, Historický časopis 35, č. 6, 801–818.

[41] ROMHÁNYI, B., 2008: Kolostorok és társaskáptalanok a középkori Magyarországon. Budapest, CD-ROM.

[42] RUTTKAY, A., 1974: Revízno-záchranný výskum zaniknutého kostola v Boleráze, Slovenská archeológia 22, 107–127.

[43] SEDLÁK, V., 2008: Monumenta Vaticana Slovaciae. Rationes collectorum pontificiorum in annis 1332–1337. Trnava.

[44] SLIVKA, M., 1991: Cisterciti na Slovensku, AH 16, 101–117.

[45] SLIVKA, M., 1992: Zisťovací výskum v Lipovníku. In: Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1990, 95. Nitra.

[46] SLIVKA, M.–VALLÁŠEK, A., 1981: Hrady a hrádky v severnej časti Gemera. In: 10 rokov OSPSOP. Prednášky zo seminára, Krásnohorské Podhradie 22.–24. 4. 1981, 34–39. Rožňava.

[47] SLIVKA, M.–VALLÁŠEK, A., 1991: Hrady a hrádky na východnom Slovensku. Košice.

[48] SOKOLOVSKÝ, L., 1997: Stručné dejiny Malohontu do roku 1803. Martin.

[49] SOKOLOVSKÝ, L., 2008: Gemer-Malohont z pohľadu 19. storočia. In: Studia Bibliographica Posoniensia 1. Bratislava.

[50] SÚPIS PAMIATOK I–IV: Súpis pamiatok na Slovensku I–IV. Bratislava 1967–1978.

[51] ŚWIECHOWSKI, Z., 2000: Architektura romańska w Polsce. Warszawa.

[52] TAJKOV, P., 2007: Archeologický výskum reformovaného kostola v Brzotíne, SASM 6, 103–114.

[53] TOGNER, M., 1978: K rekonstrukci dvou gemerských rotund (Šivetice a Prihradzany). In: Najnovšie poznatky výskumu výtvarných pamiatok v objektoch vývoja architektúry v okrese Rožňava. Sborník zo seminára konaného v dňoch 29.–31. 3. 1978 vo Vyšnej Slanej, 72–81. Rožňava.

[54] TOGNER, M., 1981: Poznámky k problematice středověké architektúry na Gemeru. In: 10 rokov OSPSOP. Prednášky zo seminára, Krásnohorské Podhradie 22.–24. 4. 1981, 46–60. Rožňava.

[55] TOGNER, M., 1986: K průzkumu středověkých objektů v Kraskove a Kyjaticiach (Využití výsledků archeologického průzkumu pro další práci historika umění), AH 11, 377–383.

[56] TOGNER, M., 1988: Stredoveká nástenná maľba na Slovensku. Bratislava.

[57] TOMASZEWSKI, A., 1974: Romańskie kościoły z emporami zachodnimi na obszarze Polski, Czech i Węgier. Warszawa–Kraków–Gdańsk.

[58] TOMÁŠIK, S., 1921: Pamätnosti Gemersko-Malohontské. Rimavská Sobota.

[59] TÖKÖLY, G., 1982: Pamiatková obnova stredovekého opevneného kostola v Lúčke, Zborník OSPSOP Rožňava 2, 53–71.

[60] TROCHTA, J., 1968–1969: Zoznam fár Slovenska, podľa účtovných registrov pápežských kolektorov o desiatkoch zaplatených pápežskej kúrii v Avignoni užívateľmi cirkevných benefícií v Uhorsku v rokoch 1332–1337, IX – Gemersko-Malohontianska stolica, nepubl. rkp. ulož. v Historickom ústave SAV. Bratislava 1968–1969.

[61] VALTER, I., 1985: Romanische Sakralbauten Westpanoniens. Eisenstadt 1985.