Archeologický výzkum rýžoviště v Nové Vésce (místní část obce Staré Město, okres Bruntál)

Variantní název
Archaeological research into a panning site in Nová Véska (part of Staré Město, Bruntál district)
Archäologische Grabung an der Goldseife in Nová Véska (Ortsteil der Gemeinde Staré Město, Bezirk Bruntál)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 2, s. 487-511
Rozsah
487-511
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Abstrakt(y)
Archeologický výzkum v západní části katastru obce Nová Véska dokumentoval rýžoviště situované na Černém potoce, ve kterém byly těženy aluviální sedimenty s obsahem zlata zachycené ve zvětralém skalním podloží. Postup těžby umožnila rekonstruovat analýza terénních tvarů zobrazených v digitálním modelu reliéfu. Rozbor materiálu deponovaného v rámci archeologicky zkoumaných hald a vrstev vyplňujících terénní deprese ukazuje způsob zpracování rýžovaných sedimentů a mechanismus vzniku zdejšího montánního reliéfu. Environmentální výzkum, jehož nejdůležitější část představovala palynologie vzorků odebraných z archeologických sond a jednoho vrtaného profilu, přinesl informace o náhlém vstupu montánních aktivit do člověkem doposud neovlivněné zalesněné krajiny, změnách vegetace následujících po ukončení těžby a nástupu agrárních aktivit. Na základě radiokarbonové datace můžeme rýžovnickou činnost a sledovaný vývoj vegetace v jejím okolí provázat s historickými zprávami o osídlovacím procesu Bruntálska v průběhu 13. až 14. století.
Archaeological research in the western section of the Nová Véska village cadastre documented a panning site located on the Černý potok stream where alluvial sediments containing gold found in the weathered bedrock were mined. The mining process was reconstructed by the analysis of the land formations shown in a digital model of the landscape relief. The analysis of the material yielded by the archaeologically investigated heaps and layers filling the terrain depressions illustrates the manner of the processing of the mined sediments and the mechanism of the formation of the local mining relief. Environmental research, the most important part of which was the palynology of samples taken from the archaeological probes and one drilled profile, provided information about the sudden onset of mining activities in a forested landscape previously unaffected by man, the changes in vegetation following the end of mining and the beginning of farming activities. On the basis of radiocarbon dating, the panning activity and the observed development of vegetation in its surroundings can be linked to historical accounts of the settlement process in the Bruntál region in the course of the 13th and 14th centuries.
Jazyk shrnutí
Note
  • Tato studie vznikla v rámci projektu Archeologie z nebe. Analýza a prezentace fondů dálkového průzkumu na Moravě a ve Slezsku, podpořeného Ministerstvem kultury ČR v Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), č. DG18P02OVV058.
  • Die vorliegende Studie entstand im Rahmen des Projektes Archäologie vom Himmel. Analyse und Präsentation der Fernuntersuchungsbestände in Mähren und Schlesien, das vom Ministerium für Kultur der Tschechischen Republik im Programm Nr. DG18P02OVV058 angewandte Erforschung und Entwicklung der nationalen und kulturellen Identität (NAKI II) gefördert wird.
Document
Reference:
[1] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. (1198–1230). (Friedrich, G., ed.). Prague 1912.

[2] CDS II: Codex diplomaticus nec non epistolaris Silesiae II. (1205–1220). (Maleczyński, K., ed.). Wrocław 1959.

[3] BAKALA, J., 2002: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Výbor z článků a studií. Brno.

[4] BRHELOVÁ, J.–ZEZULA, M., 2021: Staré Město, intravilán. Nálezová zpráva z archeologického výzkumu provedeného v rámci projektu Archeologie z nebe. Analýza a prezentace fondů dálkového průzkumu na Moravě a ve Slezsku, podpořeného Ministerstvem kultury ČR v Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), č. DG18P02OVV058. Uloženo v archivu odboru archeologie NPÚ, ÚOP v Ostravě.

[5] BRONK RAMSEY, C., 2009: Bayesian analysis of radiocarbon dates, Radiocarbon 51, 337–360. https://doi.org/10.1017/S0033822200033865 | DOI 10.1017/S0033822200033865

[6] DERNER, K. et al., 2019: Derner, K.–Hrubý, P.–Malina, O.–Večeřa, J., Hornické revíry vrcholného středověku a raného novověku ve srovnávacím pohledu – Bergbaureviere des Hochmittelalters und der frühen Neuzeit in vergleichender Perspektive, AH 44, 925–947. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-18 | DOI 10.5817/AH2019-2-18

[7] DUDOVÁ, L.–HÁJEK, M.–HÁJKOVÁ, P., 2010: The origin and vegetation development of the Rejvíz pine bog and the history of the surrounding landscape during the Holocene, Preslia 82, 223–246.

[8] DUDOVÁ, L. et al., 2013: Dudová, L.–Hájková, P.–Buchtová, H.–Opravilová, V., Formation, succession and landscape history of Central-European summit raised bogs: A multiproxy study from the Hrubý Jeseník Mountains, The Holocene 23, 230–242. https://doi.org/10.1177/0959683612455540 | DOI 10.1177/0959683612455540

[9] DUDOVÁ, L. et al., 2014: Dudová, L.–Hájková, P.–Opravilová, V.–Hájek, M., Holocene history and environmental reconstruction of a Hercynian mire and surrounding mountain landscape based on multiple proxies, Quaternary Research 821, 107–120. https://doi.org/10.1016/j.yqres.2014.04.017 | DOI 10.1016/j.yqres.2014.04.017

[10] DUDOVÁ, L. et al., 2018: Dudová, L.–Hájek, M.–Petr, L.–Jankovská, V., Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: Deepening elevational contrast in pollen assemblages since late prehistory, Journal of Vegetation Science 29, No. 3, 371–381. https://doi.org/10.1111/jvs.12612 | DOI 10.1111/jvs.12612

[11] GOŠ, V.–KAREL, J., 2003: Počátky Rýmařova, nový pohled na předlokační osadu města – Anfange der Stadt Rýmařov (Römerstadt). Neue Erkenntnisse über die Vorlokationsbesiedlung, AH 28, 297‒302.

[12] HÁJKOVÁ, P. et al., 2019: Hájková, P.–Jamrichová, E.–Wieznik, M.– Peterka, T.–Petr, L.–Singh, P.–Mališ, F.–Fajmonová, Z.–Hájek, M., Spruce representation in zonal woodlands may be overestimated when using pollen spektra from peatlands, Review of Paleobotany and Palynology 271, 1–7. https://doi.org/10.1016/j.revpalbo.2019.104104 | DOI 10.1016/j.revpalbo.2019.104104

[13] HAMMOND, M. E.–POKORNÝ, R., 2020: Effects of gap size on natural regeneration and micro-environmental soil conditions in European beech (Fagus sylvatica L.) and Norway spruce (Picea abies (L.) Karst) dominated mixed forest, Plant Soil Environment 66, 607–615. https://doi.org/10.17221/397/2020-PSE | DOI 10.17221/397/2020-PSE

[14] HANUŠ, J.–FAJMON, L., 2021: Technická zpráva. Strojopis uložený v archivu odboru archeologie NPÚ, ÚOP v Ostravě.

[15] HRUBÝ, P. et al., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Mihályiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy, PA XCVII, 171–264.

[16] HRUBÝ, P. et al., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Macháňová, L.–Malý, K.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs- und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Gegend Pelhřimov, PA CIII, 339–418.

[17] HRUBÝ, P. et al., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Malý, K.–Kočár, P.–Petr, L., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku: archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 422. Brno.

[18] JENÍK, J.–HAMPEL, R., 1991: Die Waldfreien Kammlagen des Altvatergebirges (Geschichteund Ökologie). Stuttgart.

[19] JONES, M. K., 1991: Sampling in Palaeoethnobotany. In: Progress in Old World Palaeoethnobotany, 53–63. Rotterdam.

[20] KAISER, K. et al., 2020: Kaiser, K.–Hrubý, P.–Tolksdorf, J. F.–Alper, G.–Herbing, C.–Kočár, P.–Petr, L.–Schulz, L.–Heinrich, I., Cut and covered: Subfossil trees in buried soils reflect medieval forest composition and exploitation of the central European uplands, Geoarchaeology 35, 42–62. https://doi.org/10.1002/gea.21756 | DOI 10.1002/gea.21756

[21] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

[22] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[23] KOČÁR, P. et al., 2014: Kočár, P.–Kočárová, R.–Petr, L.–Crkal, J.–Derner, K.–Lissek, P., Rostlinné zbytky z vrcholně středověkých hornických lokalit Krušných hor – Pflanzenreste aus den hochmittelalterlichen Bergbaustandorten im Erzgebirge. In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven. Výsledky a výhledy. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 29 (Smolnik, R., ed.), 119–135. Dresden.

[24] KOČÁR, P.–PETR, L.–KOČÁROVÁ, R., 2018: Změny vegetace v hornickém revíru Přísečnice – Vegetationswandel im Bergrevier Preßnit. In: Archaeomontan 5, 2018. Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der Region Preßnitz im mittleren Erzgebirge Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen, Band 68. (Derner, K., ed.), 47–78. Dresden.

[25] MALÍK, P.–VEČEŘA, J.–ZEZULA, M., 2017: Archeologický výzkum těžebního areálu v Suché Rudné. In: Těžba zlata na Bruntálsku. Montánní region pohledem interdisciplinárního výzkumu (Prix, D.–Večeřa, J.–Zezula, M., edd.). Ostrava.

[26] MOORE, P. D.–WEBB, J. A.–COLLINGSON, M. E., 1991: Pollenanalysis. Second edition. Oxford.

[27] NALEPKA, D.–WALANUSZ, A., 2003: POLPAL – Program for counting pollen grains, diagram plotting and numericalanalysis, Acta Palaeobotanica – Suppl. 2, 659–661.

[28] NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.

[29] NOVÁK, J., 1990: Prospekce Jeseníků Au. Revize pozůstatků sekundárních ložisek Au. Nepublikovaná práce, ulož. v UNIGEO, s. p. Ostrava, závod Zlaté Hory.

[30] NOVÁK, J.–KUBA, B., 1990: Povrchové dobývání zlatonosných sedimentů v Jeseníkách na Bruntálsku, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 6, 68–79.

[31] NOVÁK, J.–PETR, L.–TREML, V., 2010: Late-Holocene human-induced changes to the extent of alpine areas in the East Sudetes, Central Europe, The Holocene 20, 895–905.

[32] PRIX, D., 2017: Bruntálsko ve středověku. In: Těžba zlata na Bruntálsku. Montánní region pohledem interdisciplinárního výzkumu (Prix, D.–Večeřa, J.–Zezula, M., edd.). Ostrava.

[33] REIMER, P. J. et al., 2020: Reimer, P. J.–Austin, W. E. N.–Bard, E.–Bayliss, A.–Blackwell, P. G.–Bronk Ramsey, C.–Butzin, M.–Cheng, H.–Edwards, R. L.–Friedrich, M.–Grootes, P. M.–Guilderson, T. P.–Hajdas, I.–Heaton, T. J.–Hogg, A. G.–Hungen, K. A.–Kromers, B.–Manning, S. W.–Muscheler, R.–Palmer,J. G.–Pearson, C.–Van Der Plicht, J.–Reimer, R. W.–Rrichards, D. A.–Scott, E. M.–Southorn, J. R.–Turney, C. S. M.–Wacker, L.–Adophi, F.–Büntgen, U.–Capano, M.–Fahrni, S. M.–Fogtmann-Schultz, A.–Friedrich, R.–Köhler, P.–Kudsk, S.–Miyvake, F.–Olsen, J.–Reining, F.–Sakamoto, M.–Sookdeo, A.–Talmo, S., The IntCal20 Northern Hemisphere radiocarbon age calibration curve (0–55 CAL kBP), Radiocarbon 62, 725–757. https://doi.org/10.1017/RDC.2020.41 | DOI 10.1017/RDC.2020.41

[34] RYBNÍČEK, K.–RYBNÍČKOVÁ, E., 2004: Pollen analyses of sediments from the summit of the Praděd Range in the Hrubý Jeseník Mts (Eastern Sudetes), Preslia 76, 331–348.

[35] SCHWEINGRUBER, F. H., 1978: Mikroskopische Holzanatomie. Kommissionsverlag Zürcher Zug.

[36] STOLARCZYK, T., 2012: Těžba polymetalických rud v Dolním Slezsku od 13. do počátku 17. století, Acta rerum naturalium 12, 61– 78.

[37] STOLARCZYK, T., 2013: Der Bergbau in Niederschlesien in 13.–14. Jahrhundert – der archäologische Forschungsstand, Praehistorica XXXI, 655–678.

[38] SZABÓ, P. et al., 2017: Szabó, P.–Kuneš, P.–Svobodová-Svitavská, H.–Švarcová, M. G.– Křížová, L.–Suchánková, S.–Mülerová, J.–Hédl, R., Using historical ecology to reassess the conservation status of coniferous forests in Central Europe, Conservation Biology 31, No. 1, 150–160. https://doi.org/10.1111/cobi.12763 | DOI 10.1111/cobi.12763

[39] TEJKAL, M., 2019: Nová Véska – Černý potok, digitální model terénu. Technická zpráva a mapové podklady. Nepublikovaná práce uložená v archivu odboru archeologie NPÚ, ÚOP v Ostravě.

[40] TOLKSDORF, J. F. et al., 2018: Tolksdorf, J. F.–Petr, L.–Schubert, M.–Herbig, C.–Kaltofen, A.–Matson, S.–Hemker, C., 2018: Palaeoenvironmental Reconstruction in the Mining Town of Freiberg (Lkr. Mittelsachsen) in Saxony, from the 12th Century onwards, Archäologisches Korrespondenzblatt: Urgeschichte, Römerzeit, Frühmittelalter, Verlag P. von Zabern 48, No. 2, 281–296.

[41] TOLKSDORF, J. F. et al., 2020: Tolksdorf, J. F.–Kaiser, K.–Petr, L.–Herbig, C.–Kočár, P.–Heinrich, S.–Wilke, F. D. H.–Theuerkauf, M.–Fulling, A.–Schubert, M.–Schroder, F.–Křivánek, R.–Schulz, L.–Bonhage, A.–Hemker, C., 2020: Past human impact in a mountain forest: geoarchaeology of a medieval glass production and charcoal hearth site in the Erzgebirge, Germany, Regional Environmental Change 27, No. 3, 1–20.

[42] TOLKSDORF, J. F.–SCHUBERT, M. et al., 2019: Tolksdorf, J. F.–Schubert, M.–Schröder, F.–Petr, L.–Herbing, C.–Kočár, P.–Bertuch, M.–Hemker, S., Fortification, mining, and charcoal production: landscape history at the abandoned medieval settlement of Hohenwalde at the Faule Pfütze (Saxony, Eastern Ore Mountains), E&G Quaternary Science Journal 67, 73–84. https://doi.org/10.5194/egqsj-67-73-2019 | DOI 10.5194/egqsj-67-73-2019

[43] TOLKSDORF, J. F.–SCHÖDER, F. et al., 2019: Tolksdorf, J. F.–Schöder, F.–Petr, L.–Herbing, C.–Kaiser, K.– Kočár, P.– Fülling, A.–Heinrich, S.–Höni, H.–Hemker, C., Evidence for Bronze Age and Medieval tinplacermining in the Erzgebirgemountains, Saxony (Germany), Geoarchaeology 35, No. 2, 198–216.

[44] TREML, V.–JANKOVSKÁ, V.–PETR, L., 2008: Holocene dynamics of the alpine timberline in the High Sudetes, Biologia 63, No. 1, 73–80. | DOI 10.2478/s11756-008-0021-3

[45] VAN DER VEEN, M. M., 1984: Sampling for Seeds. In: Plants and Ancient Man. Balkema, 193–199. Rotterdam.

[46] VEČEŘA, J., 2007: Analýza povrchových tvarů Andělskohorského rudního revíru, část Hláska-Vysoká. In: Stříbrná Jihlava 2007 – Suplementum 1. Archeologické výzkumy na Vysočině, 64–75. Jihlava – Brno.

[47] VEČEŘA, J., 2013: Kolonizační snahy Vladislava Jindřicha a Přemysla Otakara I. na severní Moravě, Archeologia technica 24, č. 1, 8–13.

[48] VEČEŘA, J., 2017: Vývoj dolování. In: Těžba zlata na Bruntálsku. Montánní region pohledem interdisciplinárního výzkumu (Prix, D.–Večeřa, J.–Zezula, M., edd.). Ostrava.

[49] VEČEŘA, J.–MALÍK, P.–ZEZULA, M., 2014: Suchá Rudná – záchranný archeologický výzkum a geologická charakteristika lokality, Acta rerum naturalium 16, 75–83.

[50] WALDHAUSER, J., 1972: Tajemství Růženčiny zahrádky neodhaleno, Krkonoše 3, 12–13.

[51] WIHODA, M., 2019: Vladislav Jindřich. Praha.

[52] ZEZULA, M., 2017: Bruntálsko a Andělskohorský rudní revír pohledem archeologie. In: Těžba zlata na Bruntálsku. Montánní region pohledem interdisciplinárního výzkumu (Prix, D.–Večeřa, J.–Zezula, M., edd.). Ostrava.

[53] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti. Praha.