Jak vypráví drama aneb O generativním a inscenačním vypravěči, zcizovaném vyprávění, voice-overu a dalších vyprávěcích strategiích dramatu

Název: Jak vypráví drama aneb O generativním a inscenačním vypravěči, zcizovaném vyprávění, voice-overu a dalších vyprávěcích strategiích dramatu
Zdrojový dokument: Theatralia. 2014, roč. 17, č. 1, s. 301-314
Rozsah
301-314
  • ISSN
    1803-845X (print)
    2336-4548 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The present theoretical study introduces basic types of narrating in drama derived from the Pfister's model of epic communication structures in drama. Various narrative strategies, e.g. the projected stage director, voice-over, generic and narrator on the stage, alienated and retrograde narration, etc., are being presented with regard to their possible further application as a poetic tool for literary analysis of (especially) modern drama.
Reference
[1] ARISTOTELES. 1996. Poetika. Přel. Milan Mráz. Praha: Svoboda, 1996.

[2] BARTHES, Roland. 2002 [1966]. Úvod do strukturální analýzy vyprávění. Přel. Jaroslav Fryčer. In Petr Kyloušek (ed.). Znak, struktura, vyprávění. Brno: Host, 2002: 9–43.

[3] DRÁBEK, David. 2011a. Vykřičené domy. In id. Aby se Čechům ovary zachvěly – Hry 2003–2011. Praha: Akropolis, 2011: 113–134.

[4] DRÁBEK, David. 2011b. Žabikuch (The Frogscalibur). In id. Aby se Čechům ovary zachvěly – Hry 2003–2011.Praha: Akropolis, 2011: 35–76.

[5] FOŘT, Bohumil. 2008.Příběh. Rukopis slovníkového hesla.

[6] GENETTE, Gérard. 1972. Figures III. Paris: Seuil, 1972.

[7] GOLDFLAM, Arnošt. 2010 [1987]. Útržky z nedokončeného románu. In id. Písek a jiné kousky. Brno: Větrné mlýny, 2010: 79–107.

[8] HAVEL, Václav. 2007. Odcházení. In id. Projevy a jiné texty 1999–2006. Prosím stručně; Odcházení. Praha: Torst, 2007: 697–768.

[9] JAHN, Manfred. 2001. Voice and Agency in Drama: Aspects of a Narratology of Drama. New Literary History 32 (2001): 3: 659–679. | DOI 10.1353/nlh.2001.0037

[10] JUNGMANNOVÁ, Lenka. 2012. Dramatizace je "in"! Host 28 (2012): 4: 43–46.

[11] KOHOUT, Pavel. 2006 [1968]. August, August, august. Brno: Větrné mlýny, 2006.

[12] LJUBKOVÁ, Marta. 2014 (v tisku). Kateřina Rudčenková: Niekur. In Alena Fialová, Petr Hruška a Lenka Jungmannová (edd.). V souřadnicích mnohosti. Praha: Academia, 2014 (v tisku).

[13] MERENUS, Aleš. 2011. Nové hranice vyprávění aneb Vypráví drama příběhy? In Stanislava Fedrová a Alice Jedličková (edd.). Intermediální poetika příběhu. Praha: Akropolis, 2011: 141–165.

[14] MERENUS, Aleš. 2012. Dva texty dramatu a projektovaný inscenátor. Divadelní revue 23 (2012): 3: 54–69.

[15] OSOLSOBĚ, Ivo. 1992. Mnoho povyku pro sémiotiku. Brno: Nakladatelství "G" hudba a divadlo, 1992.

[16] PFISTER, Manfred. 1993 [1977]. The Theory and Analysis of Drama. Přel. John Halliday. Cambridge: Cambridge University Press, 1993.

[17] PIER, John. 2012. Klasická a postklasická naratologie: několik postřehů. Přel. Bohumil Fořt. In Bohumil Fořt (ed.). Heterologika: poetika, lingvistika a fikční světy. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 2012: 51–68.

[18] RICHARDSON, Brian. 2001. Voice and Narration in Postmodern Drama. New Literary History 32 (2001): 3: 681–694. | DOI 10.1353/nlh.2001.0042

[19] RUDČENKOVÁ, Kateřina. 2007. Niekur. Brno: Větrné mlýny, 2007.

[20] RYAN, Marie-Laura (ed.). 2004. Narrative across Media; The Languages of Storytelling. Lincoln/London: University of Nebraska Press, 2004: 1–40.

[21] VELTRUSKÝ, Jiří. 1994 [1984]. Drama jako literární dílo a divadelní představení. In id. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav, 1994: 95–101.