Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta

Název: Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta
Variantní název:
  • Funeral attire of a Czech queen from the royal tomb in St. Vitus Cathedral
  • Das Begräbniskleid einer der böhmischen Königinnen aus der Königsgruft im St. Veitsdom
Přispěvatel
Kloudová, Romana (jiná role)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 203-222
Rozsah
203-222
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Čtyři ženy Karla IV. – Blanka z Valois († 1348), Anna Falcká († 1353), Anna Svídnická († 1362) a Eliška Pomořanská († 1393) a první žena Václava IV. Johana Bavorská († 1386) – byly postupně pochovány do královské hrobky v chóru sv. Víta v katedrále. Původně měly všechny královny každá svoji samostatnou rakev, po úmrtí Rudolfa II. († 1612) se jejich ostatky, společně s ostatky Václava IV. a Jana Zhořeleckého, ocitly v jedné schráně. V roce 1928, kdy došlo k zásadní úpravě hrobky, bylo v této schráně nalezeno značné množství látek, vesměs pozůstatků rouch. V roce 2006–2007 byly konzervovány jedny z ženských šatů. Byly ušity z hedvábné tkaniny s růžicemi a palmetami, obklopenými dvojicemi zvířat. Část vzoru byla kdysi vytkána zlatými nitěmi, které dnes již neexistují. Látka, tzv. lampas, byla zhotovena v Itálii, zřejmě v Lucce, ve druhé polovině 14. století. Živůtek šatů byl hladký, sukně byla směrem dolů rozšířena čtyřmi vloženými lichoběžníkovými klíny (dochovaly se ale jenom dva). Zdá se, že oděv neměl rukávy, v tom případě by se jednalo o tzv. surcot. Anebo se rukávy během staletí ztratily, byla by to tedy tzv. cotte. Ze stejné tkaniny byl pořízen i polštářek. Podle datování tkaniny a způsobu zhotovení střihu šatů byla tato pohřební výbava zřejmě ušita pro jednu z prvních tří žen Karla IV., nikoli pro Alžbětu Pomořanskou či Johanu Bavorskou. Do úvahy nejspíše připadá Anna Svídnická.
Four wives of King Charles IV – Blanka of Valois († 1348), Anna Falcká († 1353), Anna Svídnická († 1362) and Eliška Pomořanská († 1393 – and the first wife of Wenceslas IV, Johana Bavorská († 1386) are buried in the royal tomb in the gallery of St. Vitus Cathedral, Prague. Each originally had her own coffin, but after the death of Emperor Rudolph II († 1612) their remains, together with those of Wenceslas IV and Jan Zhořelecký, appeared in a single casket. In 1928, while the tomb was undergoing major reconstruction, a large quantity of fabrics was found in the casket, most of them the remains of funeral attire. A woman's dress was conserved in 2006–2007. It was made of a silk fabric featuring rosettes and palmettos surrounded by pairs of animals. Part of the pattern had once been woven in gold thread, no longer surviving. The fabric, known as lampas, was manufactured in Italy, possibly in Lucca, in the second half of the 14th century. The bodice was smooth, the skirt was expanded towards the bottom by four trapezoid, wedge-like inserts (only two of these have survived). It appears that the garment had no sleeves, in which case it would be a surcot; or the sleeves may not have survived, which would make it a cotte. There was also a cushion of the same fabric. According to the dating of the fabric and the dress cut, this funeral attire was probably created for one of Charles IV's first three wives, not for Alžběta Pomořanská or Johana Bavorská. Anna Svídnická appears the most likely candidate.
Note
Textilnětechnologický průzkum Romana Kloudová.
Reference
[1] ANDERSSON, A.–FRANZÉN, A. M., 1975: Birgittareliker inlĺnade till Historiska museets utställning. In: Birgitta och det Heliga lancet. Antikvariskt arkiv 59. Stockholm.

[2] ANNOTATIONES, nepubl.: Annotationes, nepubl. rkp. ulož. v Knihovně Univerzity Palackého, Olomouc, sig. M II 15, fol. 4r.

[3] BENEŠOVSKÁ, K., 2005: Ideál a skutečnost (Historické a badatelské peripetie kolem královského pohřebiště v katedrále sv. Víta v Praze v době Lucemburků). In: Epigraphica and Sepulcralia I. (Prix, D.–Roháček, J., edd.), 19–48. Praha.

[4] BOUCHER, F., 1997: A history of Costume in West. London. (Reprinted Paris 1965.)

[5] BRAVERMANOVÁ, M., 1997: Pohřební oděv Rudolfa I. Habsburského, českého krále, zv. Kaše. Exkurs do módy začátku 14. století – The funeral Costume of Rudolph I of Habsburg, King of Bohemia (known as the Pie): A Jurney to Fashion at the Beginning of the 14th Century. In: Život v archeologii středověku, 67–84. Praha.

[6] BRAVERMANOVÁ, M., 2005: Hroby knížat. Hroby králů. Hroby českých patronů. Hroby významných církevních činitelů – Die Gräben der Fürsten. Die Gräben der Königen. Die Gräben von heiligen Böhmischen Ursprungs. Die Gräben bedeutender vertreter des Geistlichen Standes. In: Castrum Pragense 7. Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích, díl I.1 (Tomková, K., ed.), 47–140. Praha.

[7] BRAVERMANOVÁ, M., 2008: Pohřební výbava Ladislava Pohrobka z královské hrobky v katedrále sv. Víta – Das Grabgewand von Ladislaus Posthumus aus der Königsgruft im St. Veitsdom, AH 33, 421–445.

[8] BRAVERMANOVÁ, M.–ČIERNA, A., 1997: Pohřební textilie z hrobu Rudolfa II. v královské hrobce v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Leichentextilien aus dem Grab des Rudolf II. aus der Königsgruft im St. Veitsdom, AH 22, 363–384.

[9] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R., 2006: Pohřební oděv Jana Zhořeleckého z královské hrobky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Begräbnisgewand von Jan Zhořelecký aus der königlichen Gruft im Sankt-Veits-Dom in der Prager Burg, AH 31, 403–412.

[10] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R., 2009: Geometrická tkanina z královské hrobky na Pražském hradě – Geometrisch verziertes Gewebe aus dem Königsgrab im Veitsdom, AH 34, 463–483.

[11] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R.–OTAVSKÁ, V.–VRABCOVÁ, A., 2005: Pohřební roucho Karla IV. z královské krypty v katedrále sv. Víta – Das Beerdigungsgewand des Karl IV. aus der königlichen Krypta in der Kathedrale des Hl. Veit, AH 30, 471–496.

[12] BRAVERMANOVÁ, M.–KLOUDOVÁ, R.–VRABCOVÁ, A., 2002: Tkaniny z tumby Přemysla Otakara II. – Textilie aus der Tumba von Přemysl Otakar II., AH 27, 649–668.

[13] BRAVERMANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2007: Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha.

[14] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V., 1999: Textilie z hrobu Matyáše z Arrasu a Petra Parléře – Textilien aus dem Grab des Matthias von Arras und des Peter Parler, AH 24, 421–438.

[15] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V., 2000: Románská tkanina z královské hrobky na Pražském hradě – Ein romanisches Gewebe aus der königlichen Gruft, AH 25, 409–432.

[16] BURNHAM, D., 1997: Cut My Cote. Toronto.

[17] CATALÓGO, 1999: Catalógo de Obras Restauradas 1995–1998. León, Centro de Conservación de Bienes Culturales de Castilla Y. Valladolid.

[18] CANGRANDE, 2004: Cangrande della Scala. La morte e il corredo di un principe nel medioevo europeo (Marini, P.–Napione, E.–Varanini, G. M., edd.). Venezia.

[19] CIBULKA, J., 1928: Královská hrobka v Chrámě sv. Víta na Hradě Pražském, Umění II, 41–44.

[20] DAVENPORT, M., 1948: The book of costume. New York.

[21] DOBNER, G., 1774: Monumenta historica Bohemiae III. Pragae.

[22] DUNLEVY, M., 1989: Dress in Ireland. London.

[23] FIRCKS, J., 2008: Liturgische Gewänder des Mittelalters aus St. Nikolai in Stralsund. Abegg-Stiftung, Bern.

[24] FLURY–LEMBERG, M.–OTAVSKÝ, K., 1994: Die Grabgewand König Wenzels IV. In: Festschrift für Hermann Fillitz zum 70. Geburtstag. Aachener Kunstblätter des Museumsvereins, 293–304.

[25] FRB V: Beneš Krabice z Weitmile. Fontes rerum Bohemicarum V (Emler, J., ed.), 457–548. Praha 1884.

[26] GEIJER, A.–FRANZEN, A. M.–NOCKERT, M., 1994: Drottning Margaretas gyllene kjortel i Uppsala domkyrka. Stockholm.

[27] GLÜCKSELIG, L., 1855: Der Prager Dom zu St. Veit. Praha–Litoměřice.

[28] GOLLEROVÁ–PLACHÁ, J., 1937: Látky z pražské královské hrobky. Praha.

[29] GRÖNWOLDT, R., 1977: Miszellen zur Textilkunst der Stauferzeit. Kaisergewänder und Paramente. In: Die Zeit der Staufer. Katalog der Austellung, 388–418, 607–644, obr. 566–598. Stuttgart.

[30] HALD, M., 1980: Ancient Danish Textiles from Bogs and Burials tr. Jean Olsen. Copenhagen.

[31] HILBERT, K.–MATIEGKA, J.–PODLAHA, J., 1930: Královská hrobka v chrámě sv. Víta na Hradě pražském, PA XXXVI, 241–257.

[32] HOUSTON, M., 1996: Medieval Costume in England and France. The 13th, 14th and 15th Cenruries. Toronto, Ontario. (Reprinted London 1939.)

[33] JENÍK Z BRATŘIC, J.: Bohemika. Sv. I, 3. Verze Čenského, rkp. ulož. v KNM, sign. IV. G 13.

[34] JONES, H. R., 2002: Another Look at Saint Louis's Shirt. In: Tournaments Illuminated, 22–23. Winter.

[35] KLESSE, B., 1967: Seidenstoffe in der italienisches Malerei. Abegg-Stiftung, Bern.

[36] KLOUDOVÁ, R., 2006, 2007: Zpráva o předkonzertvátorském průzkumu a konzervování šatů jedné z žen Karla IV, rkp. ulož. v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 4.

[37] KYBALOVÁ, L., 2001: Dějiny odívání. Středověk. Praha.

[38] LEJSKOVÁ, M., 1931: Dvojí šat královen z hrobky českých králů v chrámě sv. Víta v Praze, PA XXXVII, 5–9.

[39] LESSING, J., 1900–1913: Die Gewebesammlung des Königlichen Kunstgewerbemuseums, Königliche Museen Merlin. Berlin.

[40] MATIEGKA, J., 1932: Tělesné pozůstatky českých králů a jejich rodin v hrobce svatovítského chrámu v Praze. Praha.

[41] MERHOUT, C., 1928: U rakví českých králů. In: Příloha "Národní politiky" k číslu 133 ze dne 13. května 1928, 1–2.

[42] MORAVCOVÁ, M., 1972: Hedvábné látky v českých pramenech, Národopisný věstník československý VII, 131–161.

[43] NOCKERT, M., 1985: Bockstenmannen, Och Hans Dräkt. Halmstad och Varberg.

[44] NOCKERT, M., 1992: Unam Tunicam Halwskipftan. Ett sensationellt dräktfynd i Söderköping. In: S:t Ragnhilds Gille, 5–11. Årsbok.

[45] NOCKERT, M.–POSSNERT, G., 2002: Att Datera Textilier. Oslo.

[46] NORRIS, H., 1999: Medieval Costume and Fashion. New York.

[47] NÖRLUND, P., 1924: Buried Norsemen at Herjolfsnes. Meddelelser om Gronland: Udgivne af Kommissionen for ledelsen af de geologiske og geogrfiske undersogelser i Gronland. Bind LXVII. Kobenhavn.

[48] ØSTERGARD, E., 2004: Woven into the Earth. Textiles from norse Greenland. Aarhus.

[49] PODLAHA, A.–ŠITTLER, E., 1903: Chrámový Poklad u Sv. Víta v Praze. Praha.

[50] PONTANUS A BRAITENBERG, G. B., 1608: Bohemia pia. Francophurti. Lib. 2, pag. 26.

[51] RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA, 1980: Restaurátorská zpráva z 30. 11. 1980, rkp. ulož. v dokumentaci oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, inv. č. PHA 4.

[52] RULÍK, J., 1804: Náležité vypsání hrobů královských a knížecích v hlavním kostele na hradě Pražském. Praha.

[53] SPĚVÁČEK, J., 1979: Karel IV. Praha.

[54] STARÉ LETOPISY, 1937: Staré letopisy české z Vratislavského rukopisu (Šimek, F., ed.). Praha 1937.

[55] TAPHOGRAPHIA, 1770: Taphographia Principum Austriae seu Monumentorum Aug. Domus Austriaecae Tom. IV. et ultimus, post mortem Marquardi Hergott et Rusteni Heer edidit Martinus Gerbertus typis San – Blasianis MDCCLXXII. Pars I, Lib. VI., cap. II. Mausoleum cum crypta Pragae in Bohemia ad divi Viti Martyris.

[56] TIETZEL, B., 1984: Italienische Seidengewebe des 13., 14. und 15. Jahrhunderts. Deutsches Textilmuseum Krefeld. Köln.

[57] VESTIDURAS RICAS, 2005: Vestiduras ricas. El Monasterio de las Huelgas y su época 1170–1340. Catálogo de la Exposición. Madrid.

[58] VLČEK, E., 1999: Čeští králové I. Atlas kosterních pozůstatků českých králů a přemyslovské a lucemburské dynastie s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha.

[59] VLČEK, E.–SPĚVÁČEK, J., 1989: Karel IV. a jeho rodina. Katalog k výstavě. Národní muzeum v Praze. Praha.

[60] WILCKENS, L. VON, 1991: Die textilen Kunste. Von der Spätantike bis um 1500. München.

[61] WIRTH, Z., 1936: Královská hrobka v chrámě sv. Víta na Hradě pražském, Umění IX, 77–78.

[62] ZAP, K. V., 1855: Císařská hrobka u sv. Víta v Praze, PA I, 95.