Název: Materiálna kultúra 9.–10. storočia z opevneného sídliska v Mužle-Čenkove
Variantní název:
- Material culture from the 9th–10th centuries in the Mužla-Čenkov fortified settlement
- Die materielle Kultur des 9.–10. Jahrhunderts aus der befestigten Siedlung in Mužla-Čenkov
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 1, s. 157-174
Rozsah
157-174
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128313
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Materiálna kultúra z opevneného sídliska sa skladá z dvoch súborov. Do prvého patrí 9 404 exemplárov keramických nádob. Na základe výsledkov ich analýzy sa vypracovala chronologická špecifikácia sídliskových objektov. Podľa frekvencie výskytu chronologicky zaradených objektov sa dá určiť etapovitý úbytok osídlenia lokality počas troch horizontov z 2. polovice 9. – 10. storočia. Druhý súbor sa skladá zo 751 rozdielnych typov predmetov zo šiestich materiálových skupín. Hodnotu týchto nálezov znižuje nízky počet i fragmentárnosť ich zachovania. Skladba a početnosť evidovaných nálezov na druhej strane spochybňuje spájanie záverov osídlenia lokality s násilnou vojenskou akciou. Vysoký počet nálezov z týchto skupín predstavuje odpad uložený do obilných zásobníc. Iba malé množstvo nálezov sa našlo v obytných a hospodárskych polozemniciach. Väčšina predmetov nesúvisí s obdobím používania týchto objektov. Frekvencia výskytu týchto nálezov klesá súbežne s klesajúcou intenzitou osídlenia lokality.
Material culture of the Mužla-Čenkov fortified settlement comprises two series. The first one includes 9 404 fragments of ceramic vessels. On the basis of their analysis, chronological specification of the settlement features has been defined. Chronologically determined features and their occurrence enable the definition of the decline of settlement at the location, which covered several stages and took place within three horizons, between the second half of the 9th century and the 10th century. The second series contains 751 items of different types, of vessels divided into six material groups. The value of these finds is degraded by their relatively small number and their fragmented nature. On the other hand, the composition and amount of the catalogued finds defy the opinion that the settlement ceased to exist as a result of a military attack. A large number of finds involved waste in storage pits, only a small amount comes from residential sunken features and outbuildings. The majority of items are not related to the period when the features were in use. The occurrence of the finds drops in proportion to the decreasing intensity of settlement at the location.
Note
Štúdia vypracovaná v rámci projektu 2/0034/11 agentúry VEGA.
Die vorliegende Studie wurde im Rahmen des Projektes 2/0034/11 der Agentur VEGA ausgearbeitet.
Reference
[1] ANDRESKA, J., 1975: Archeologické nálezy rybářského nářadí v Mikulčicích – Fischfanggeräte in Mikulčice, AR XXVII, 132–139.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 2007: Výpověď keramiky z polohy Žabník k vývoji pohřbívaní a sídlení v mikulčickém podhradí – The testimony of pottery from the site of Žabník on the development of burial and settlement activities in the outer of Mikulčice, AR LIX, 675–712.
[3] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11.–14. století na území Československa. Praha.
[4] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[5] BIALEKOVÁ, D., 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen in Pobedim – Špory iz slavjanskich mestonachoždenij v Pobedime, SlArch XXV, 103–157.
[6] BIALEKOVÁ, D., 1989–1990: K otázke územného rozšírenia slovanských ozdobných kovaní s puklicou v 9. storočí – Zur Frage der territorialen Verbreitung slawischer Beschläge mit Buckelzier im 9. Jahrhundert, SPFFBU E 34/35, 41–52.
[7] BIALEKOVÁ, D., 1990: Sekerovité hrivny a ich väzba na ekonomické a sociálne prostredie Slovanov. In: Staroměstská výročí (Galuška, L., ed.), 99–119. Brno.
[8] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[9] GIESLER, J., 1980: Zur Archäologie des Ostalpenraumes vom 8. bis 11. Jahrhundert, Arch. Korrespondenzblatt 10, 85–98.
[10] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská na Slovensku. Pochovávanie na území Slovenska v 9.–10. storočí – Großmährische Gräberfelder. Bestattung im 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Nitra.
[11] HANULIAK, M., 2005: Skizze der Struktur der grosmahrischen Gesellschaft auf Grund des Graberfeldmaterials auf dem Gebiet der Slowakei. In: Die fruhmittelalterliche Elite bei den Volkern des ostlichen Mitteleuropas. Spisy AÚ AV ČR Brno 25 (Kouřil, P., ed.), 271–282. Brno.
[12] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2011: Doklady včasnostredovekej tkáčskej výroby z Mužle-Čenkova – Belege der frühmittelalterlichen Webproduktion in Mužla-Čenkov. ZbSNM, Archeológia – Supplementum 4, 39–46. Bratislava.
[13] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2012: Vrcholnostredoveká osada v Mužle-Čenkove – Die Hochmittelalterliche Siedlung in Mužla-Čenkov, AH 37, 257–272.
[14] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2014: Mužla-Čenkov II. Osídlenie z 9.-13. storočia. Nitra 2014 (rukopis monografie).
[15] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[16] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště Na Valách. Praha.
[17] HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě – Die slawischen Beingegenstände und ihre Erzeugung in Mähren, PA XLVIII, 118–217.
[18] CHORVÁTOVÁ, H., 2009: Kultúrno-historický význam gombíkov – Cultural and Historical Meaning of "Gombiks", Studia Mediaevalia Bohemica 1, 7–19.
[19] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.–11. století. Praha.
[20] KAVÁNOVÁ, B., 1995: Knochen- und Geweihindusrie in Mikulčice. In: SBM I (Daim, F.–Poláček, L., edd.), 113–378. Brno.
[21] KIND, T., 2007: Westliche Einflüsse auf der öslichen Balkanhalbinsel im Spiegel der früh-und hochmittelalterlichen Reiterausrüstung. In: Post-Roman Towns, Trade and Settlement in Europe and Byzantium 2 (Henning, J., ed.), 543–612. Berlin – New York.
[22] KLANICA, Z., 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I. Příspěvek ke chronologii časně středověké hmotné kultury ve střední Evropě. Spisy AÚ AV ČR Brno 28. Brno.
[23] KLÍMA, B., 1980: Zámečnická práce staromoravských kovářů v Mikulčicích – Schlosserarbeit der großmährischen Shmiede in Mikulčice. Praha.
[24] KOROŠEC, P., 1979: Zgodnjesrednjeveška arheološka slika karantanskih Slovanov. Ljubljana.
[25] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1966: Slovanské hradisko v Devínskej Novej Vsi Nad lomom – Der slawische Burgwall in Devínska Nová Ves "Nad lomom", SlArch XIV, 147–161.
[26] KUDRNÁČ, J., 1981: Několik upozornění k tzv. pražnicím – Einige Bermerkungen zu den sog. Tiegeln, AR XXXIII, 209–211.
[27] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[28] MAZUCH, M., 2003: Zur Frage der Nutzung von Tongewichten aus Mikulčice. In: SBM V. Spisy AÚ AV ČR Brno 21 (Poláček, L., ed.), 401–419. Brno.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.
[30] PAVLOVIČOVÁ, E., 1996: K vypovedacej schopnosti gombíka u naddunajských Slovanov v 9. storočí – On dating of buttons in Slavs living above the river Danube in the 9th century, SlArch XLIV, 95–153.
[31] PLEINEROVÁ, I., 1999: Hliněná závaží ve slovanských objektech – Tongewichte in der slawischen objekten, Studia Mediaevalia Pragensia IV, 37–42.
[32] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčicer Keramik. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa von 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. ITM II (Poláček, L., ed.), 131–202. Brno.
[33] POLÁČEK, L., 2000: Holzbearbeitungwerkzeug aus Mikulčice. In: SBM IV. Spisy AÚ AV ČR Brno 18 (Poláček, L., ed.), 303–361. Brno.
[34] POLÁČEK, L., 2003: Landwirtschaftliche Geräte aus Mikulčice. In: SBM V. Spisy AÚ AV ČR Brno 21 (Poláček, L., ed.), 591–709. Brno.
[35] RUTTKAY, A., 2002: Odraz politicko-spoločenského vývoja vo veľkomoravskom vojenstve a výzbroji. In: Slovensko vo včasnom stredoveku (Ruttkay, A.–Ruttkay, M.–Šalkovský, P., edd.), 105–121. Nitra.
[36] RUTTKAY, A., 1992: Sídlisko z 10.–12. storočia v Sľažanoch – Siedlung aus dem 10.–12. Jahrhundert in Sľažany, AR XLIV, 593–610.
[37] RZEŹNIK, P., 2006: Problem tezauryzacji mis źelaznych ślaskiego w swietle studiów źrodloznawczych tzw. skarbów jednorodnych, Fontes Archaeologici Posnaniensis 42, 175–225.
[38] SLIVKA, M., 1984: Parohová a kostená produkcia na Slovensku v období feudalizmu – Geweih- und Knochenverarbeitung in der Slowakei zur Zeit des Feudalismus, SlArch XXXII, 377–429.
[39] ŠKOJEC, J., 2003: Lehmwannenfunde aus Mikulčice. In: SBM V, Spisy AÚ AV ČR Brno 21 (Poláček, L., ed.), 421–496. Brno.
[40] TURČAN, V., 2007: Depoty z Bojnej v zbierkach Archeologického múzea SNM – Die Eisenhorte aus Bojná in den Sammlungen des AM des SNM. In: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežatstva (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 159–166. Nitra.
[41] UNGERMANN, Š., 2006: Tzv. předkötlašský horizont a počátky velkomoravského kostrového pohřbívaní – Sog. Vor-Köttlach-Horizont und Anfänge der großmährischen Skelettbestattung, AH 31, 351–369.
[42] VENDTOVÁ, V., 1969: Slovanské osídlenie Pobedima a okolia – Die slawische Besiedlung von Pobedim, SlArch XVII, 119–224.
[43] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 2007: Výpověď keramiky z polohy Žabník k vývoji pohřbívaní a sídlení v mikulčickém podhradí – The testimony of pottery from the site of Žabník on the development of burial and settlement activities in the outer of Mikulčice, AR LIX, 675–712.
[3] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11.–14. století na území Československa. Praha.
[4] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[5] BIALEKOVÁ, D., 1977: Sporen von slawischen Fundplätzen in Pobedim – Špory iz slavjanskich mestonachoždenij v Pobedime, SlArch XXV, 103–157.
[6] BIALEKOVÁ, D., 1989–1990: K otázke územného rozšírenia slovanských ozdobných kovaní s puklicou v 9. storočí – Zur Frage der territorialen Verbreitung slawischer Beschläge mit Buckelzier im 9. Jahrhundert, SPFFBU E 34/35, 41–52.
[7] BIALEKOVÁ, D., 1990: Sekerovité hrivny a ich väzba na ekonomické a sociálne prostredie Slovanov. In: Staroměstská výročí (Galuška, L., ed.), 99–119. Brno.
[8] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[9] GIESLER, J., 1980: Zur Archäologie des Ostalpenraumes vom 8. bis 11. Jahrhundert, Arch. Korrespondenzblatt 10, 85–98.
[10] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská na Slovensku. Pochovávanie na území Slovenska v 9.–10. storočí – Großmährische Gräberfelder. Bestattung im 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Nitra.
[11] HANULIAK, M., 2005: Skizze der Struktur der grosmahrischen Gesellschaft auf Grund des Graberfeldmaterials auf dem Gebiet der Slowakei. In: Die fruhmittelalterliche Elite bei den Volkern des ostlichen Mitteleuropas. Spisy AÚ AV ČR Brno 25 (Kouřil, P., ed.), 271–282. Brno.
[12] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2011: Doklady včasnostredovekej tkáčskej výroby z Mužle-Čenkova – Belege der frühmittelalterlichen Webproduktion in Mužla-Čenkov. ZbSNM, Archeológia – Supplementum 4, 39–46. Bratislava.
[13] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2012: Vrcholnostredoveká osada v Mužle-Čenkove – Die Hochmittelalterliche Siedlung in Mužla-Čenkov, AH 37, 257–272.
[14] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 2014: Mužla-Čenkov II. Osídlenie z 9.-13. storočia. Nitra 2014 (rukopis monografie).
[15] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[16] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště Na Valách. Praha.
[17] HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě – Die slawischen Beingegenstände und ihre Erzeugung in Mähren, PA XLVIII, 118–217.
[18] CHORVÁTOVÁ, H., 2009: Kultúrno-historický význam gombíkov – Cultural and Historical Meaning of "Gombiks", Studia Mediaevalia Bohemica 1, 7–19.
[19] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.–11. století. Praha.
[20] KAVÁNOVÁ, B., 1995: Knochen- und Geweihindusrie in Mikulčice. In: SBM I (Daim, F.–Poláček, L., edd.), 113–378. Brno.
[21] KIND, T., 2007: Westliche Einflüsse auf der öslichen Balkanhalbinsel im Spiegel der früh-und hochmittelalterlichen Reiterausrüstung. In: Post-Roman Towns, Trade and Settlement in Europe and Byzantium 2 (Henning, J., ed.), 543–612. Berlin – New York.
[22] KLANICA, Z., 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště I. Příspěvek ke chronologii časně středověké hmotné kultury ve střední Evropě. Spisy AÚ AV ČR Brno 28. Brno.
[23] KLÍMA, B., 1980: Zámečnická práce staromoravských kovářů v Mikulčicích – Schlosserarbeit der großmährischen Shmiede in Mikulčice. Praha.
[24] KOROŠEC, P., 1979: Zgodnjesrednjeveška arheološka slika karantanskih Slovanov. Ljubljana.
[25] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1966: Slovanské hradisko v Devínskej Novej Vsi Nad lomom – Der slawische Burgwall in Devínska Nová Ves "Nad lomom", SlArch XIV, 147–161.
[26] KUDRNÁČ, J., 1981: Několik upozornění k tzv. pražnicím – Einige Bermerkungen zu den sog. Tiegeln, AR XXXIII, 209–211.
[27] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[28] MAZUCH, M., 2003: Zur Frage der Nutzung von Tongewichten aus Mikulčice. In: SBM V. Spisy AÚ AV ČR Brno 21 (Poláček, L., ed.), 401–419. Brno.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.
[30] PAVLOVIČOVÁ, E., 1996: K vypovedacej schopnosti gombíka u naddunajských Slovanov v 9. storočí – On dating of buttons in Slavs living above the river Danube in the 9th century, SlArch XLIV, 95–153.
[31] PLEINEROVÁ, I., 1999: Hliněná závaží ve slovanských objektech – Tongewichte in der slawischen objekten, Studia Mediaevalia Pragensia IV, 37–42.
[32] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčicer Keramik. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa von 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. ITM II (Poláček, L., ed.), 131–202. Brno.
[33] POLÁČEK, L., 2000: Holzbearbeitungwerkzeug aus Mikulčice. In: SBM IV. Spisy AÚ AV ČR Brno 18 (Poláček, L., ed.), 303–361. Brno.
[34] POLÁČEK, L., 2003: Landwirtschaftliche Geräte aus Mikulčice. In: SBM V. Spisy AÚ AV ČR Brno 21 (Poláček, L., ed.), 591–709. Brno.
[35] RUTTKAY, A., 2002: Odraz politicko-spoločenského vývoja vo veľkomoravskom vojenstve a výzbroji. In: Slovensko vo včasnom stredoveku (Ruttkay, A.–Ruttkay, M.–Šalkovský, P., edd.), 105–121. Nitra.
[36] RUTTKAY, A., 1992: Sídlisko z 10.–12. storočia v Sľažanoch – Siedlung aus dem 10.–12. Jahrhundert in Sľažany, AR XLIV, 593–610.
[37] RZEŹNIK, P., 2006: Problem tezauryzacji mis źelaznych ślaskiego w swietle studiów źrodloznawczych tzw. skarbów jednorodnych, Fontes Archaeologici Posnaniensis 42, 175–225.
[38] SLIVKA, M., 1984: Parohová a kostená produkcia na Slovensku v období feudalizmu – Geweih- und Knochenverarbeitung in der Slowakei zur Zeit des Feudalismus, SlArch XXXII, 377–429.
[39] ŠKOJEC, J., 2003: Lehmwannenfunde aus Mikulčice. In: SBM V, Spisy AÚ AV ČR Brno 21 (Poláček, L., ed.), 421–496. Brno.
[40] TURČAN, V., 2007: Depoty z Bojnej v zbierkach Archeologického múzea SNM – Die Eisenhorte aus Bojná in den Sammlungen des AM des SNM. In: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianskeho kniežatstva (Pieta, K.–Ruttkay, A.–Ruttkay, M., edd.), 159–166. Nitra.
[41] UNGERMANN, Š., 2006: Tzv. předkötlašský horizont a počátky velkomoravského kostrového pohřbívaní – Sog. Vor-Köttlach-Horizont und Anfänge der großmährischen Skelettbestattung, AH 31, 351–369.
[42] VENDTOVÁ, V., 1969: Slovanské osídlenie Pobedima a okolia – Die slawische Besiedlung von Pobedim, SlArch XVII, 119–224.
[43] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.