Šumperk, ulice Na Hradbách : provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem

Název: Šumperk, ulice Na Hradbách : provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem
Variantní název:
  • Šumperk, Na Hradbách Street : a temporary feature or a light wood-clay construction from the 13th century; a small reflection on a big issue
  • Šumperk, Straße Na Hradbách : ein Provisorium oder ein leichter Holz-Lehm-Bau aus dem 13. Jahrhundert, kleine Überlegungen zu einem großen Problem
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 1, s. 203-217
Rozsah
203-217
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Při rekonstrukci severní části středověkého jádra města Šumperku při ulicích Lužickosrbská a Na Hradbách se v letech 2007–2008 podařilo zachytit několik velmi zajímavých archeologických situací. Nejzajímavější je stavba zahloubená 0,5–1,7 m o jedné měřitelné stěně cca 4,2 m, s dřevěnou konstrukcí stěn, dochovanou dřevěnou podlahou a jednoduchým ohništěm. Předpokládáme, že se jedná o samostatný obytný objekt. Prakticky totožné objekty nacházíme ve Starém Bielsku na pomezí Slezska a Malopolska a také hradišti Orheiul Vechi v Moldavsku.
Several highly interesting excavations came to light during the development of the northern section of the medieval core of Šumperk, by Lužickosrbská and Na Hradbách streets, in 2007–2008. The most interesting among them is a sunken feature (0.5–1.7 m) with one measurable wall of ca. 4.2 m, a wooden frame, a preserved wooden floor and a simple hearth. Presumably, this was an independent residential construction. Virtually identical constructions have been disclosed in Staré Bielsko, on the border between Silesia and the Little Poland region, and in the Orheiul Vechi fortified settlement, Moldova.
Reference
[1] AБЫЗОВА, Е. Н.–БЫРНЯ, П. П.–НУДЕЛМАН, A. A., 1981: Древности Старово Oрхея, Золото-ординский период. Kишинев.

[2] AБЫЗОВА, Е. Н.–БЫРНЯ, П. П.–НУДЕЛМАН, A. A., 1982: Древности Старого Oрхея, Moлдaвский период. Kишинев.

[3] BARTYS, J., 1939: Sprawozdanie z badań na grodzisku w Starym Bielsku w powiecie bielskim, przeprowadzonych w roku 1938, Prace Przehystoriczne PAU nr. 5, 61–78. Kraków.

[4] DOLEŽEL, J., 2008: Středověká miskovitá (lotová) závaží v českých a moravských nálezech – Mittelalterliche Napfgewichte (Einsatzgewichte) in den Funden aus Böhmen und Mähren, PV 49, 183–215. Brno.

[5] GOŠ, V., 1996: Archeologický výzkum kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku – Archäologische Erforschung der Mariä Verkündungskirche in Šumperk. In: Šumperk, město a jeho obyvatelé (Melzer, M., ed.), 59–69. Šumperk.

[6] GOŠ, V., 2007: Loštice, město středověkých hrnčířů. Opava.

[7] GOŠ, V.–HALAMA, J. 2009: Ceramics from the town fortification moat (?) in Šumperk – Keramika z příkopu městského opevnění (?) v Šumperku, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 125–156.

[8] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.

[9] GOŠ, V.–KAREL, J.–NOVÁK, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova – Die Anfänge der Besiedlung von Rýmařov, PA LXXVI, 184–227.

[10] HALAMA, J.– GOŠ, V.– PLAŠTIAKOVÁ, M., 2009: Městský příkop, brána a středověký dům. Středověký Šumperk očima archeologa – Stadtgraben, Tor, Friedhof und das mittelalterliche Haus. Der mittelalterliche Mährisch Schönberg in Augen des Archäologen, SM 95, 3–11.

[11] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Čas hledání otázek. In: Forum urbes medii aevi II, 2–3. Brno.

[12] MICHNA, P. J., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace – Zur Kenntnis der mittelalterlichen Behausung in der Zeit der grossen Kolonisation. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. V. Nekudy, CSc., 222–284. Brno.

[13] POLESKI, J., 2004: Wczesnośredniowieczne grody w Dorzeczu Dunajca. Kraków.

[14] STEPHAN, H. J., 2004: Die Stadtwüstungen Landsberg, Stoppelberg und andere Beispiele früher dynastischer Städtegründungen und Zentralorte des 13. Jhs. im Herzen Zentraleuropas. In: Czaja, R.–Nawrolska, G. et. al., Pamieci T. Nawrolskiego. Archaeologia et Historia Urbana, 62–73. Elbląg.

[15] VRÁNOVÁ, V.–VRÁNA, J., v tisku: Nové poznatky o charakteru předhradí hradu Tepenec, CB 13, v tisku.