Archeologické doklady obléhání Plzně husity

Název: Archeologické doklady obléhání Plzně husity
Variantní název:
  • Archaeological evidence of the Hussite siege of Plzeň
  • Archäologische Belege über die Belagerung Pilsens durch die Hussiten
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 1, s. 165-174
Rozsah
165-174
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Zpracovaná studie shrnuje dosavadní archeologické prameny získané v plzeňském prostředí, které lze vztáhnout k období husitských válek. Z vlastního města jde především o stavební keramiku s motivy plzeňského znaku z let 1434–1466, jehož obohacení o figuru velblouda souvisí s obléháním města v letech 1433–1434. Dokladem útoků na Plzeň jsou pak střely z bombard, jejichž geologický rozbor naznačuje využití lokálních zdrojů pro jejich výrobu. Archeologický výzkum lokality U Zvonu odkryl požárem zaniklou situaci související se špitálním areálem sv. Máří Magdaleny, kterou keramický materiál datuje do období husitských válek.
This study lists existing archaeological evidence acquired in Plzeň that is associated with the Hussite wars. Excavations in the town have yielded building ceramics with motifs of the Plzeň town emblem from 1434–1466; the addition of a camel figure to the emblem is related to the siege of the town in 1433–1434. Attacks on Plzeň are also evidenced by bombard projectiles of stone, the geological analys is of which indicates the use of local sources for their manufacture. Archaeological research into the U Zvonu location has revealed a site destroyed by fire, associated with the infirmary complex of St. Mary Magdalene, dated by ceramics to the period of Hussite wars.
Reference
[1] BĚLOHLÁVEK, M., 1976: Archiv města Plzně (Městská správa). Inventář II. Listiny 1293–1879. Praha.

[2] BĚLOHLÁVEK, M., 1997: Plzeňská předměstí. Plzeň.

[3] DOUBOVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1996: Středověká hrnčířská pec v Plzni – Lochotínské ulici – Mittelalterlicher Töpferofen in Pilsen-Lochotínská Str. (mit den Funden von der jüngeren römischen Kaiserzeit und der älteren bis jüngeren Burgwallzeit), Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIII, 41–74.

[4] DURDÍK, J., 1953: Husitské vojenství. Praha.

[5] FRÝDA, F., 1981: Hmotná kultura středověkého města na základě výzkumu zasypaných středověkých studní v Plzni, rkp. nepubl. dipl. práce ulož. na FF UK v Praze.

[6] FRÝDA, F., 1988: Plzeňská městská zbrojnice I. Plzeň.

[7] FRÝDA, F.–STEHLÍKOVÁ, D., 1995: Umělecká řemesla. In: Gotika v západních Čechách. 1230–1530 (Fajt, J., ed.), 487–570. Praha.

[8] HALÍK, J., 1948: O starých plzeňských kamnářích. Plzeň.

[9] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen (odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle). Praha.

[10] HEJNIC, J.–POLÍVKA, M., 1987: Plzeň v husitské revoluci. Hilaria Litoměřického "Historie města Plzně", její edice a historický rozbor. Praha.

[11] LÁBEK, L., 1947: Plzeňské Pompei, rkp. přednášky v Českém rozhlase z 3. 1. 1947 ulož. v Archivu města Plzně, Místopisná sbírka L. Lábka, složka sv. Maří Magdaleny špitál.

[12] MACHÁČEK, F., 1924: Plzeň v XV. století. Doprovodem k výstavě, kterou v rámci oslav Jana Žižky z Trocnova pořádalo Městské historické muzeum. Plzeň.

[13] MENCL, V., 1961: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň.

[14] NECHVÁTAL, B., 1984: Nálezy středověkých dlaždic v západních Čechách – Funde mittelalterlicher Fliesen in Westböhmen, AH 9, 247–261.

[15] NOVÁČEK, K.–ŠIROKÝ, R., 2004: Prvních sto let. Počátky Nové Plzně z pohledu archeologie – Die ersten hundert Jahre. Anfänge von Neu Pilsen aus der Retrospektive der Archäologie, Minulostí Západočeského kraje XXXIX, 7–51.

[16] ORNA, J., 2005: Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.

[17] ORNA, J. a kol., 2010: Revitalizace severovýchodní části sadového okruhu města Plzně – Mlýnská strouha, rkp. NZ záchranného archeologického výzkumu ulož. v archivu oddělení starších dějin ZČM, č. j. 25/10.

[18] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Příbram.

[19] PAPAJÍK, D., 2011: Jan Čapek ze Sán. Jezdec na konec světa, vojevůdce, kondotiér a zbohatlík 15. stol. České Budějovice.

[20] PŠENIČKA, J., 2011: Předběžná analýza hornin použitých k výrobě dělových koulí, rkp. ulož. v archivu oddělení starších dějin ZČM.

[21] ROŽMBERSKÝ, P.–VAŘEKA, P.–VESELÁ, R., 2007: Zaniklá středověká vesnice Borek v Plzni-Bolevci – Das untergegangene mittelalterliche Dorf Borek in Plzeň-Bolevec, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XVIII, 175–191.

[22] SEDLÁČEK, J. V., 1821: Paměti plzeňské. Plzeň.

[23] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I. Od r. 1300–1450. Plzeň.

[24] STRNAD, J., 1896: Klášter dominikánský v Plzni od svého založení až do zrušení (1300–1785). Plzeň.

[25] STRNAD, J., 1905: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část II. Od r. 1450–1526. Plzeň.

[26] ŠIROKÝ, R., 1998: Pitná, užitková a odpadní voda v raně novověké Plzni – Wasserversorgung und Entssorgung in Plzeň im frühen Neuzeit. Ein Überblick, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIV, 5–21.

[27] ŠMAHEL, F., 1996: Husitská revoluce 3. Praha.

[28] VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ, 1979: Husitská kronika: píseň o vítězství u Domažlic (Bláhová, M., ed.). Praha.