Dokáže mikromorfologie v archeologickém kontextu odpovědět na využití zahloubených prostor ve středověké vesnici? : příkladová studie Brno-Královo pole

Název: Dokáže mikromorfologie v archeologickém kontextu odpovědět na využití zahloubených prostor ve středověké vesnici? : příkladová studie Brno-Královo pole
Variantní název:
  • Can micromorphology in archaeological contexts answer the question of the use of sunken spaces in medieval villages? : a Brno – Královo Pole case study
  • Vermag die Mikromorphologie im archäologischen Kontext auf die Frage der Nutzung von eingetieften Räumlichkeiten in einem mittelalterlichen Dorf eine Antwort zu liefern? : eine Beispielstudie Brünn – Königsfeld (Královo Pole)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2020, roč. 45, č. 2, s. 925-940
Rozsah
925-940
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Problematika zahloubených suterénů je v literatuře diskutována především z hlediska jejich funkce. Prezentovaný objekt datovaný do druhé poloviny 13. až první poloviny 14. století interpretujeme jako drobný sklípek, sloužící k uskladnění potravin a nápojů k denní spotřebě, a v původní dispozici nadzemních částí dřevohliněného domu předpokládáme i blízkost kuchyně, respektive v této době spíše prostoru určeného k vaření. Z hlediska mikromorfologického studia podlahová vrstva na bázi sklípku vznikala po generace postupným našlapáváním a pravděpodobně i cíleným zametáním. V kontextu s archeologickou interpretací reprezentuje podlahu sklípku, který byl ovšem záměrně udržován v relativní čistotě a na jehož podlahu byl opakovaně našlapáván běžný odpad z činnosti domácnosti. V tomto případě jde o první mikromorfologickou studii v kontextu předměstské vesnické usedlosti na našem území.
The issue of sunken cellars is mainly discussed in specialist literature from the perspective of their function. The presented feature dated to the period between the second half of the 13th century and the first half of the 14th century is interpreted as a small cellar storing foods and liquids of daily use. The original disposition of the overground sections of a wood and earth house presumably involved a kitchen, or rather, a space designed for cooking. In terms of micromorphological study, the floor layer of the cellar took shape over generations, by multiple treading and probably also deliberate sweeping. In the context with an archaeological interpretation it represents the floor of a cellar which was kept relatively clean and its floor was repeatedly covered in hardpacked household waste. The article is thus the first micromorphological study in the context of a suburban village homestead in the Czech territory.
Note
Práce vznikla jako součást projektu Proměna městského domu ve 13. století (Brno–Praha–Wroclaw), grant GA ČR č. 17-23836S, a jako součást interního projektu Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., RVO 67985831.
Die vorliegende Arbeit entstand als Teil des Förderprojektes Die Wandlung des Stadthauses im 13. Jahrhundert (Brünn–Prag–Breslau) GA ČR Nr. 17-23836S und als Bestandteil des internen Projektes des Geologischen Instituts der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik RVO 67985831.
Reference
[1] BERAN, V. et al., 2013: Beran, V.–Hajnalová, M.–Kos, P.–Lisá, L.–Parma, D., Geoarcheologický výzkum raně středověké kovárny z Modřic u Brna, Živá archeologie 15, 25–31.

[2] HOLUB, P. et al., 2005: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna, Forum urbes medii aevi 2, 44–101.

[3] KARKANAS, P.–GOLDBERG, P., 2019: Reconstructing Archaeological Sites; Understanding the Geoarchaeological Matrix. Oxford: Wiley Blackwell.

[4] KOLAŘÍK, V., 2014: Brno, Královo Pole "Rezidence Mojmírovo náměstí". Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu č. j. 29/2014, ulož. v archivu Archaia Brno z. ú.

[5] KUNA, M. et al., 2013: Kuna, M.–Hajnalová, M.–Kovačiková, L.–Lisá, L.–Novák, J.–Bureš, M.–Cílek, V.–Hošek, J.–Kočár, P.–Maier, A.–Makowiecki, D.–Scott Cummings, L.–Sůvová, Z.–Světlík, I.–Vandenberghe, D.–Van Nieuland, J.–Yost, C.–Zabilska-Kunek, M., Raně středověký areál v Roztokách z pohledu ekofaktů, PA CIV, 59–147.

[6] LISÁ, L.–KOLAŘÍK, V.–BAJER, A., 2009: The Geoarchaeological and Micromorphological Reconstruction of Medieval Food Store Room Floor Layers; the Case Study from Tišnov, Czech Republic, Frankfurter Geowissenschaftliche Arbeiten 30, Serie D, Archaeological Soil Micromorphology, 71–80.

[7] LISÁ, L.–LISÝ, P., 2019: Podlaha jako experiment aneb vhled do životního rytmu našich předků, Živá archeologie 21, 3–7.

[8] LISÁ, L. et al., 2015: Lisá, L.–Komoróczy, B.–Vlach, M.–Válek, D.–Bajer, A.–Kovárník, J.–Rajtár, J.–Hüssen, C. M.–Šumberová, R., How were the ditches filled? Sedimentological and micromorphological classification of formation processes within graben-like archaeological objects, Quaternary International 370, 66–76.

[9] LISÁ, L. et al., 2017: Lisá, L.–Peška, M.–Merta, D.–Gregor, M., Maintenance of Underground Granaries in Medieval Towns; Case Study from Padowetz, Brno, Czech Republic, IANSA VIII, 157–165.

[10] LISÁ, L. et al., 2020: Lisá L.–Staněk, P.–Zůbek A.–Nejman L., Floor Maintenance as a Possible Cultural Behavioural Status? Preliminary Interpretations of Floor Formation Processes from Medieval Brno, Czech Republic, IANSA XI, Online First.

[11] LISÁ, L. et al., 2020a: Lisá, L.–Kočár, P.–Bajer, A.–Kočárová, R.–Syrová, Z.–Syrový J.–Porubčanová, M.– Lisý, P.–Peška, M.–Ježková, M., The floor: a voice of human lifeways – a geo-ethnographical study of historical and recent floors at Dolní Němčí Mill, Czech Republic, Archaeological and Anthropological Sciences 112 (115). Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007/s12520-020-01060-y.

[12] MACPHAIL, R. I.–GOLDBERG, P., 2018: Applied Soils and Micromorphology in Archaeology. Cambridge Manuals in Archaeology. Cambridge University Press.

[13] NICOSIA, C.–STOOPS, G., 2017: Archaeological Soil and Sediment Micromorphology. Oxford: Wiley Blackwell.

[14] NOVÁK, J. et al., 2012: Novák, J.–Lisá, L.–Pokorný, P.–Kuna, M., Charcoal analyses as an environmental tool for the study of Early Medieval sunken houses infills in Roztoky near Prague, Czech Republic, Journal of Archaeological Science 39, 808–817. | DOI 10.1016/j.jas.2011.06.026

[15] STOOPS, G., 2003: Guidelines for Analysis and Description of Soil and Regolith Thin Sections. Madison, Wisconsin, USA: Soil Science Society of America.

[16] STOOPS, G.–MARCELINO, V.–MEES, F., 2010: Interpretation of Micromorphological Features of Soils and Regoliths. Amsterdam: Elseiver.

[17] VAŘEKA, P., 2002: Zahloubené stavby v českých městech vrcholného středověku – zemnice nebo suterény nenalezených nadzemních domů? In: Archeologie nenalezeného. Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla (Neustupný, E., ed.), 252–285. Plzeň.