Název: Zaniklé středověké město Sezimovo Ústí
Variantní název:
- The deserted medieval town of Sezimovo Ústí
- Die mittelalterliche Stadtwüstung Sezimovo Ústí
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2020, roč. 45, č. 2, s. 765-783
Rozsah
765-783
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-2-12
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143428
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Sezimovo Ústí leží v jižních Čechách nedaleko Tábora. Jeho středověké dějiny jsou bezprostředně spjaty s počátky husitství. Město bylo založeno před polovinou 13. století. Během své více než stopadesátileté historie získalo podobu vrcholně středověkého poddanského města řemeslnicko-zemědělského charakteru s opevněním, farou, farním kostelem, špitálem, klášterem a výstavnými měšťanskými domy kolem náměstí. Bylo vybudováno na pravém břehu řeky Lužnice v prostoru dnešního Sezimova Ústí I a postupně bylo obklopeno třemi předměstími. Město zaniklo za dramatických okolností 30. března roku 1420. Po zániku zůstala plocha města až do počátku 19. století neosídlena. V roce 1828 zde byla založena osada Starý Tábor (Alt Tabor), od roku 1920 znovu přejmenovaná na Sezimovo Ústí. Studie je věnována podobě středověkého města, jak vyplývá z archeologických výzkumů prováděných na lokalitě více než sto let.
The town of Sezimovo Ústí is located in southern Bohemia, near Tábor. Its medieval history is closely linked with the beginnings of the Hussite movement. The town was established before the mid-13th century, and in the course of its history spanning over 150 years adopted a form of a high-medieval town owned by the nobility with crafts and farming, fortifications, a parsonage, parish church, hospital, monastery and magnificent burgher houses lining the town square. The town was built on the right bank of the Lužnice river, on the site of present-day Sezimovo Ústí I, and it was progressively encircled by three suburbs. The town ceased to exist under dramatic circumstances on 30 March 1420. After that, it remained deserted until the early 19th century. In 1828 the Starý Tábor (Alt Tabor) settlement was established on the site, renamed to Sezimovo Ústí in 1920. The study is devoted to the form of the medieval town as evidenced by archaeological research conducted on the site for over a hundred years.
Reference
[1] BAČOVÁ, V., 2010: Nálezy ze Sezimova Ústí (okr. Tábor) ve sbírce J. A. Jíry, Archaeologia Pragensia 20, 422–435.
[2] BERÁNEK, K., 1998: Dvě listiny z Ústí nad Lužnicí ve Státním ústředním archivu v Praze, Táborský archiv 8/1997–1998, 5–10.
[3] BŘICHÁČEK, P.–ŠINDELÁŘ, J., 2018: Nové poznatky o zaniklém konventu dominikánů v Sezimově Ústí (okr. Tábor), AZČ 9, 66–74.
[4] CIKHART, R., 1951: Minulost Sezimova Ústí, JSH XX, 7–14, 87–93, 128–133.
[5] ČERVENKA, V., 1938: Sezimovo Ústí v minulosti a přítomnosti s plánem a 4 obrázky. Sezimovo Ústí.
[6] DENKSTEIN, V., 1951: O archeologický výzkum husitských lokalit, ČNM CXX, 107–115.
[7] DRDA, M.–KRAJÍC, R., 2001: Tzv. Husův hrneček – originál nebo dokonalý padělek?, Husitský Tábor – Supplementum 1, 505–601.
[8] DRDA, M.–TECL, R., 1978: K předhusitskému osídlení Tábora, ČsČH 26, 740–764.
[9] HAZLBAUER, Z.–RICHTER, M., 1990: Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí, AR XLII, 416–434, 462–472.
[10] HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1991: Stavební rekonstrukce dvou vrcholně gotických kamen ze Sezimova Ústí – Ensembles hochmittelalterlicher Töpferkacheln aus Sezimovo Ústí, AH 15, 361–383.
[11] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1965, AR XVIII, 663–680.
[12] HUML, V., 1965: Sezimovo Ústí – záchranný výzkum 1965. NZ AÚ ČSAV Praha, čj. 5880.
[13] HUML, V., 1966: Záchranný výzkum v Sezimově Ústí (okr. Tábor) v r. 1965, AR XVIII, 344–45.
[14] KOLÁŘ, M., 1924: Dějiny Ústí Sezimova a začátky Tábora, Sborník historických prací prof. Martina Koláře o dějinách Tábora, 34–68.
[15] KOŘALKA, J., 1996: Nálezy ze Sezimova Ústí v soukromé sbírce Josefa Pachla z první poloviny 19. století, Táborský archiv. Sborník Státního okresního archivu v Táboře 7, 219–232.
[16] KOVÁŘ, M., 2017: Marginálie k diskusi o počátcích dominikánského kláštera v Sezimově Ústí, ČSPS 125, 145–158.
[17] KRAJÍC, R., 1982: Výzkum středověké keramické pece v Táboře, AR XXXIV, 269–277.
[18] KRAJÍC, R., 1989: Středověká sladovna v Sezimově Ústí, PA LXXX, 159–187.
[19] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanizmy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – eiserne Baubeschläge und Verschließungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 323–342.
[20] KRAJÍC, R., 1993: Die Handwerkervorstadt von Sezimovo Ústí (Teil II). In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. Resümees der Vorträge, 51–56. Deggendorf – Tabor.
[21] KRAJÍC, R., 1993a: Středověká kovárna v Sezimově Ústí – Novém Městě – Eine Schmiedewerkstatt in Sezimovo Ústí-Neustadt, AH 18, 391–417.
[22] KRAJÍC, R., 1995: Sezimovo Ústí – Bydlinského ulice. NZ HM Tábor, př. č. 36.
[23] KRAJÍC, R., 1996: Příspěvek k opevnění a zástavbě středověkého Sezimova Ústí (Archeologický výzkum v Bydlinského ulici v l. 1990–1991), AVJČ 9, 76–136.
[24] KRAJÍC, R., 1998: Sezimovo Ústí I. NZ HM Tábor, př. č. 46.
[25] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[26] KRAJÍC, R., 2004: Archeologický výzkum na stavbě Tábor – obchodní centrum BAUMAX. Sml. 3/2004. NZ HM Tábor, př. č. 83.
[27] KRAJÍC, R., 2005: Výroba keramické střešní krytiny ve středověkém Sezimově Ústí, Svorník 3, 257–268.
[28] KRAJÍC, R., 2007: Sezimovo Ústí I – Švehlova ul. ppč. 523/1. Zpráva o archeologickém výzkumu, HM Tábor.
[29] KRAJÍC, R., 2007–2008: Archeologický výzkum na stavbě Tábor – obchodní centrum AVENTIN. Sml.15/2007. NZ HM Tábor, př. č.166 a 169.
[30] KRAJÍC, R., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[31] KRAJÍC, R., 2008a: Archeologický výzkum v Sezimově Ústí v r. 2007. In: Ve službách archeologie 2, 76–81. Brno.
[32] KRAJÍC, R., 2009: Sezimovo Ústí – Švehlova ulice čp. 66. NZ HM Tábor, př. č. 183.
[33] KRAJÍC, R., 2010: Sezimovo Ústí I – Švehlova ulice čp. 66. Archeologický výzkum v historickém centru města v roce 2009, AVJČ 23, 273–282.
[34] KRAJÍC, R.–RICHTER, M., rkp.: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města I. Topografie a dějiny bádání. Rukopis.
[35] MÁŠKA, F., 1946: Zříceniny bývalého Sezimova Ústí a kláštera, obraz bývalého města. Rukopis.
[36] OPRAVIL, E., 1972: Synantropní rostliny ze středověkého Sezimova Ústí, Presliana, 37–46.
[37] PPFL: Písemná pozůstalost Františka Lískovce. Husitské muzeum Tábor.
[38] REICHERTOVÁ, K., 1965: Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku. ASM III. Praha.
[39] RICHTER, M., 1967: Některé výsledky a problémy výzkumu v Sezimově Ústí, AR XIX, 712–717.
[40] RICHTER, M., 1969: Výzkum v Sezimově Ústí v l. 1966–1968, AR XXI, 768–782.
[41] RICHTER, M., 1974: Der archäologische Beitrag zur Kleinstadtforschung in Böhmen, Vor- und Frühformen der europäischen Stadt im Mittelalter II, 239–257.
[42] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245–258.
[43] RICHTER, M., 1978: Středověká keramika ze Sezimova Ústí. České Budějovice.
[44] RICHTER, M., 1986: Sezimovo Ústí. A part of the project of investigations of Bohemian urban settlements. In: Archaeology in Bohemia 1981–1985, 229–236. Praha.
[45] RICHTER, M., 1993: Die Handwerkervorstadt von Sezimovo Ústí (Teil I), Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen 2, 44–51. Deggendorf – Tabor.
[46] RICHTER, M., 1994: Sezimovo Ústí. In: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia. PA – Supplementum I, 201–206. Praha.
[47] RICHTER, M.–DRDA, M., 1981: Sezimovo Ústí (Alttabor) und Tabor. Ergebnisse archäologischer Forschungsgrabungen in Südböhmen, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung LXXXIX, 1–21.
[48] RICHTER, M.–HRDLIČKA, L., 1965: Výzkum v Sezimově Ústí v roce 1964, AR XVII, 647, 655–668.
[49] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha.
[50] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–715.
[51] SEDLÁČEK, A., 1933: Hrady, zámky a tvrze království Českého IV. Praha.
[52] ŠMAHEL, F. a kol., 1988: Dějiny Tábora. I. díl, 1. svazek. Do roku 1421. České Budějovice.
[53] ŠNOBLOVÁ, M., 2011: Dominikánské konventy v Čechách zaniklé v době husitské. Bakalářská práce, Katedra dějin a didaktiky dějepisu, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova.
[54] ŠVEHLA, J., 1900: Z českých Pompejí. Tábor.
[55] ŠVEHLA, J., 1901: Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Tábor.
[56] ŠVEHLA, J., 1907: Ústí Sezimovo. Knihovnička Jiskry.
[57] ŠVEHLA, J., 1913: Ústské dlaždice. Zvl. otisk z XVIII. výroční zprávy městského muzea v Táboře za rok 1913, 1–15. Tábor.
[58] ŠVEHLA, J., 1915: Ústí Sazemino, Jihočeský kraj V, 396–400.
[59] ŠVEHLA, J., 1928: Ohlasy z Ústí Sezimova v nejstarší gruntovní knize táborské z r. 1432–1450, JSH I, 80–84, 120–124.
[60] ŠVEHLA, J., 1929: Ústí Sezimovo. In: Tábor město Žižkovo. Tábor.
[61] ŠVEHLA, J., 1930: Několik vzpomínek na dominikánský klášter v Ústí Sezimově, JSH III, 1–9.
[62] ŠVEHLA, J., 1930a: Farní kostel a fara v Ústí Sezimově, JSH III, 87–91.
[63] ŠVEHLA, J., 1931: Špitál v Ústí Sezimově, JSH IV, 123–124.
[2] BERÁNEK, K., 1998: Dvě listiny z Ústí nad Lužnicí ve Státním ústředním archivu v Praze, Táborský archiv 8/1997–1998, 5–10.
[3] BŘICHÁČEK, P.–ŠINDELÁŘ, J., 2018: Nové poznatky o zaniklém konventu dominikánů v Sezimově Ústí (okr. Tábor), AZČ 9, 66–74.
[4] CIKHART, R., 1951: Minulost Sezimova Ústí, JSH XX, 7–14, 87–93, 128–133.
[5] ČERVENKA, V., 1938: Sezimovo Ústí v minulosti a přítomnosti s plánem a 4 obrázky. Sezimovo Ústí.
[6] DENKSTEIN, V., 1951: O archeologický výzkum husitských lokalit, ČNM CXX, 107–115.
[7] DRDA, M.–KRAJÍC, R., 2001: Tzv. Husův hrneček – originál nebo dokonalý padělek?, Husitský Tábor – Supplementum 1, 505–601.
[8] DRDA, M.–TECL, R., 1978: K předhusitskému osídlení Tábora, ČsČH 26, 740–764.
[9] HAZLBAUER, Z.–RICHTER, M., 1990: Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí, AR XLII, 416–434, 462–472.
[10] HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1991: Stavební rekonstrukce dvou vrcholně gotických kamen ze Sezimova Ústí – Ensembles hochmittelalterlicher Töpferkacheln aus Sezimovo Ústí, AH 15, 361–383.
[11] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1965, AR XVIII, 663–680.
[12] HUML, V., 1965: Sezimovo Ústí – záchranný výzkum 1965. NZ AÚ ČSAV Praha, čj. 5880.
[13] HUML, V., 1966: Záchranný výzkum v Sezimově Ústí (okr. Tábor) v r. 1965, AR XVIII, 344–45.
[14] KOLÁŘ, M., 1924: Dějiny Ústí Sezimova a začátky Tábora, Sborník historických prací prof. Martina Koláře o dějinách Tábora, 34–68.
[15] KOŘALKA, J., 1996: Nálezy ze Sezimova Ústí v soukromé sbírce Josefa Pachla z první poloviny 19. století, Táborský archiv. Sborník Státního okresního archivu v Táboře 7, 219–232.
[16] KOVÁŘ, M., 2017: Marginálie k diskusi o počátcích dominikánského kláštera v Sezimově Ústí, ČSPS 125, 145–158.
[17] KRAJÍC, R., 1982: Výzkum středověké keramické pece v Táboře, AR XXXIV, 269–277.
[18] KRAJÍC, R., 1989: Středověká sladovna v Sezimově Ústí, PA LXXX, 159–187.
[19] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanizmy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – eiserne Baubeschläge und Verschließungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 323–342.
[20] KRAJÍC, R., 1993: Die Handwerkervorstadt von Sezimovo Ústí (Teil II). In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen. Resümees der Vorträge, 51–56. Deggendorf – Tabor.
[21] KRAJÍC, R., 1993a: Středověká kovárna v Sezimově Ústí – Novém Městě – Eine Schmiedewerkstatt in Sezimovo Ústí-Neustadt, AH 18, 391–417.
[22] KRAJÍC, R., 1995: Sezimovo Ústí – Bydlinského ulice. NZ HM Tábor, př. č. 36.
[23] KRAJÍC, R., 1996: Příspěvek k opevnění a zástavbě středověkého Sezimova Ústí (Archeologický výzkum v Bydlinského ulici v l. 1990–1991), AVJČ 9, 76–136.
[24] KRAJÍC, R., 1998: Sezimovo Ústí I. NZ HM Tábor, př. č. 46.
[25] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[26] KRAJÍC, R., 2004: Archeologický výzkum na stavbě Tábor – obchodní centrum BAUMAX. Sml. 3/2004. NZ HM Tábor, př. č. 83.
[27] KRAJÍC, R., 2005: Výroba keramické střešní krytiny ve středověkém Sezimově Ústí, Svorník 3, 257–268.
[28] KRAJÍC, R., 2007: Sezimovo Ústí I – Švehlova ul. ppč. 523/1. Zpráva o archeologickém výzkumu, HM Tábor.
[29] KRAJÍC, R., 2007–2008: Archeologický výzkum na stavbě Tábor – obchodní centrum AVENTIN. Sml.15/2007. NZ HM Tábor, př. č.166 a 169.
[30] KRAJÍC, R., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[31] KRAJÍC, R., 2008a: Archeologický výzkum v Sezimově Ústí v r. 2007. In: Ve službách archeologie 2, 76–81. Brno.
[32] KRAJÍC, R., 2009: Sezimovo Ústí – Švehlova ulice čp. 66. NZ HM Tábor, př. č. 183.
[33] KRAJÍC, R., 2010: Sezimovo Ústí I – Švehlova ulice čp. 66. Archeologický výzkum v historickém centru města v roce 2009, AVJČ 23, 273–282.
[34] KRAJÍC, R.–RICHTER, M., rkp.: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města I. Topografie a dějiny bádání. Rukopis.
[35] MÁŠKA, F., 1946: Zříceniny bývalého Sezimova Ústí a kláštera, obraz bývalého města. Rukopis.
[36] OPRAVIL, E., 1972: Synantropní rostliny ze středověkého Sezimova Ústí, Presliana, 37–46.
[37] PPFL: Písemná pozůstalost Františka Lískovce. Husitské muzeum Tábor.
[38] REICHERTOVÁ, K., 1965: Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího Hrádku. ASM III. Praha.
[39] RICHTER, M., 1967: Některé výsledky a problémy výzkumu v Sezimově Ústí, AR XIX, 712–717.
[40] RICHTER, M., 1969: Výzkum v Sezimově Ústí v l. 1966–1968, AR XXI, 768–782.
[41] RICHTER, M., 1974: Der archäologische Beitrag zur Kleinstadtforschung in Böhmen, Vor- und Frühformen der europäischen Stadt im Mittelalter II, 239–257.
[42] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245–258.
[43] RICHTER, M., 1978: Středověká keramika ze Sezimova Ústí. České Budějovice.
[44] RICHTER, M., 1986: Sezimovo Ústí. A part of the project of investigations of Bohemian urban settlements. In: Archaeology in Bohemia 1981–1985, 229–236. Praha.
[45] RICHTER, M., 1993: Die Handwerkervorstadt von Sezimovo Ústí (Teil I), Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen 2, 44–51. Deggendorf – Tabor.
[46] RICHTER, M., 1994: Sezimovo Ústí. In: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia. PA – Supplementum I, 201–206. Praha.
[47] RICHTER, M.–DRDA, M., 1981: Sezimovo Ústí (Alttabor) und Tabor. Ergebnisse archäologischer Forschungsgrabungen in Südböhmen, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung LXXXIX, 1–21.
[48] RICHTER, M.–HRDLIČKA, L., 1965: Výzkum v Sezimově Ústí v roce 1964, AR XVII, 647, 655–668.
[49] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha.
[50] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–715.
[51] SEDLÁČEK, A., 1933: Hrady, zámky a tvrze království Českého IV. Praha.
[52] ŠMAHEL, F. a kol., 1988: Dějiny Tábora. I. díl, 1. svazek. Do roku 1421. České Budějovice.
[53] ŠNOBLOVÁ, M., 2011: Dominikánské konventy v Čechách zaniklé v době husitské. Bakalářská práce, Katedra dějin a didaktiky dějepisu, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova.
[54] ŠVEHLA, J., 1900: Z českých Pompejí. Tábor.
[55] ŠVEHLA, J., 1901: Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Tábor.
[56] ŠVEHLA, J., 1907: Ústí Sezimovo. Knihovnička Jiskry.
[57] ŠVEHLA, J., 1913: Ústské dlaždice. Zvl. otisk z XVIII. výroční zprávy městského muzea v Táboře za rok 1913, 1–15. Tábor.
[58] ŠVEHLA, J., 1915: Ústí Sazemino, Jihočeský kraj V, 396–400.
[59] ŠVEHLA, J., 1928: Ohlasy z Ústí Sezimova v nejstarší gruntovní knize táborské z r. 1432–1450, JSH I, 80–84, 120–124.
[60] ŠVEHLA, J., 1929: Ústí Sezimovo. In: Tábor město Žižkovo. Tábor.
[61] ŠVEHLA, J., 1930: Několik vzpomínek na dominikánský klášter v Ústí Sezimově, JSH III, 1–9.
[62] ŠVEHLA, J., 1930a: Farní kostel a fara v Ústí Sezimově, JSH III, 87–91.
[63] ŠVEHLA, J., 1931: Špitál v Ústí Sezimově, JSH IV, 123–124.