Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn

Název: Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn
Variantní název
Geoarchaeological study of the origin, usage and decline of the moat at Rokštejn Castle
Geoarchäologische Studie zu Entstehung, Nutzung und Untergang des Burggrabens auf Burg Rokštejn
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 77-97
Rozsah
77-97
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Vybudování příkopu (obj. 84) na hradě Rokštejně je spojováno s 1. stavební fází a propojeno s první písemnou zmínkou o hradě v roce 1289. Postupné zaplňování do skály vylámaného objektu s sebou nese spoustu otázek ohledně formativních procesů vzniku uloženin a funkce vrstev jako ryze odpadních, pochozích, vyrovnávacích apod. Velkou formativní změnu vnesla do situace výstavba dolního paláce a hlavní hradby hradu po polovině 14. století a nakonec uzavření a dorovnání prostoru maltovou vyrovnávkou až za vlastnictví Rokštejna Valdštejny. Pro poznání formativních procesů byly záměrně odebrány z uloženin, které měly pochozí i odpadní charakter, vzorky pro mikromorfologický výzkum. Ten dopomohl interpretovat formování uloženin výrazně sníženého prostoru a způsoby jeho zaplňování a využívání.
The construction of the moat (feature 84) at Rokštejn Castle is associated with the first building phase and linked to the first written mention of the castle in 1289. The gradual filling of the feature carved in rock generated a large number of questions regarding the formation processes of the origin of the deposits and the function of the layers as purely waste ones, treading, levelling ones, etc. A major formation change was brought by the construction of the lower palace and the main wall of the castle after the mid-14th century, and finally by the closing and levelling of the space with a mortar fill in the period when Rokštejn was owned by the Valdštejns. In order to study the formation processes, samples for micromorphological research were deliberately taken from deposits that had both treading and waste character. The research helped interpret the formation of deposits in the distinctly sunken space and the manners of its filling and use.
Jazyk shrnutí
Reference
[1] COUFAL, B., 1958: Terénní deník z archeologického výzkumu hradu Rokštejn. Digitalizovaný rukopis, Ústav archeologie a muzeologie FF MU. Brno.

[2] CDM VI: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VI (Chytil, J., ed.). Brünn 1854.

[3] CDM VII: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae VII (Chytil, J., ed.). Brünn 1858.

[4] CDM XI: Codex diplomaticus et epistlorais Moraviae XI (Brandl, V., ed.). Brünn 1885.

[5] Die Landtafel des Markgrathums Mähren. Brünner Cuda (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron A. R., edd.). Brünn 1856.

[6] BAJER, A. a kol., 2013: Bajer, A.–Dejmal, M.–Lisá, L.–Kočár, P.–Kočárová, R.–Nývltová Fišáková, M.–Petr, L., Středověká stáj ve světle moderních environmentálních metod, Živá archeologie – REA 15, 39–44.

[7] BROCHIER, J. E., 1996: Leaves or mature? Observations on the role of spherulitic particles in the interpretation of Holocene archaeological deposits, Anthropozoologica 24, 19–30.

[8] BULLOCK, P.–MURPHY, C. P., 1983: Soil micromorphology. Berkhamsted.

[9] CANTI, M. G., 1998: The micromorphological identification of faecal spherulites from Archaeological and Modern materials, Journal of Archaeological Science 25, 435–444. | DOI 10.1006/jasc.1997.0210

[10] CANTI, M. G., 1999: The production and preservation of faecal spherulites: animals, environment and taphonomy, Journal of Archaeological Science 26, 251–258. | DOI 10.1006/jasc.1998.0322

[11] ČAPEK, L., 2013: Archeologické transformace v městském prostředí. I. Textová část. Rukopis disertační práce, KAR FF ZČU v Plzni.

[12] DURAND, N.–MONGER, H. C.–CANTI, M. G., 2011: Calcium Carbonate Features. In: Stoops, G.–Marcelino, V.–Mees, F., Interpretation of micromorphological features of soils and regoliths. Amsterdam.

[13] DURDÍK, T., 2010: Několik poznámek k české hradní každodennosti – Einige Anmerkungen zum bohmischen Burgalltag, AH 35, 45–61.

[14] GOLDBERG, P.–MACPHAIL, R., 2006: Practical and theoretical geoarchaeology. Malden – Oxford – Victoria.

[15] KEMP, R. A., 2007: Soil Micromorphology. In: Encyclopedia of Quaternary Science 3 (Ellias, S. A., ed.), 2103–2114. London. | DOI 10.1016/B0-444-52747-8/00153-8

[16] LINDBO, D.–STOLT, M. H.–VEPRASKAS, M. J., 2011: Redoximorphic Features. In: Stoops, G.–Marcelino, V.–Mees, F., Interpretation of micromorphological features of soils and regoliths. Amsterdam.

[17] LISÁ, L. a kol., 2015: Lisá, L.–Komoróczy, B.–Vlach, M.–Válek, D.–Bajer, A.–Kovárník, J.–Rajtár, J.–Hüssen, C. M.–Šumberová, R., How were the ditches filled? Sedimentological and micromorphological classification of formation processes within graben-like archaeological objects, Quaternary International 370, 66–76.

[18] MAZÁČKOVÁ, J., 2011: Obléhací postavení u hradu Rokštejna – Belagerungsstellungen bei der Burg Rokštejn, AH 36, 61–85.

[19] MAZÁČKOVÁ, J., 2013: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rukopis disertační práce, ÚAM FF MU, Brno.

[20] MAZÁČKOVÁ, J., 2013a: Rokštejn Castle (Czech Republic): archaeological evidence of military activities. In: Lech, M., Weapons Bring Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe, 255–289. Wrocław.

[21] MAZÁČKOVÁ, J.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2011: Archeologický výzkum hradu Rokštejna v letech 2007–2009 (sezóna 26.–28.), AVV 2, 18–22.

[22] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. Brtnice – Brno.

[23] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.

[24] SEDLÁČEK, A., 2003: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 5. Atlas pečetí. Soupisy, rejstřík, faksimile. Praha.

[25] SCHIFFER, M. B., 1972: Archaeological context and systemic context, American Antiquity 37, 156–165. | DOI 10.2307/278203

[26] SCHIFFER, M. B., 1983: Toward the identification of formation processes, American Antiquity 48, 675–706. | DOI 10.2307/279771

[27] SCHIFFER, M. B., 1987: Formation Processes of the archaeological Record. Albuquerque.

[28] STOOPS, G., ed., 2003: Guidelines for Analysis on Description of Soil and Regolith Thin Sections. Soil Science Society of America, Inc., 1–141. Madison.

[29] STOLT, M. D.–LINTBO, D. L., 2010: Soil organic matter. In: Stoops, G.–Marcelino, V.–Mees, F., Interpretation of micromorphological features of soils and regoliths, 369–396. Amsterdam.

[30] ŠABATOVÁ, L.–SOUKUP, M. B.–KYNCL, T., 2010: Nové poznatky z průzkumů hradu Rokštejn – Neue Erkenntnisse aus den Untersuchungen der Burg Rokštejn. In: Dějiny staveb 2009. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb, 193–209. Plzeň.

[31] VOHRYZEK, S., 2011: Hrut z Rokštejna, moravský podkomoří? – Hrut from Rokštejn, Moravian vice-chamberlain?, AVV 2, 46–50.

[32] VOHRYZEK, S., 2012: Střížovci v 2. polovině 14. století – The House of Střížov in the 2nd half of the 14th century, AVV 3, 67–74.

[33] VOHRYZEK, S., 2013: K počátkům působení pánů z Valdštejna na jihozápadní Moravě – The Beginning of the Rule of the Lords of Wallenstein, AVV 4, 84–90.