Příspěvek k možnostem studia sídelních forem a mikroreliéfu raně středověkých vesnic v lesním prostředí

Název: Příspěvek k možnostem studia sídelních forem a mikroreliéfu raně středověkých vesnic v lesním prostředí
Variantní název:
  • Contribution to the study of settlement forms and the micro-relief of early-medieval villages in the forest environment
  • Ein Beitrag zu den Möglichkeiten des Studiums der Siedlungsformen und des Mikroreliefs frühmittelalterlicher Dörfer in waldbedeckter Umgebung
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 2, s. 373-385
Rozsah
373-385
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Příspěvek se zaměřuje na bližší poznání sídliště z mladšího období raného středověku a jeho mikroreliéfu, které se zachovalo v lesním prostředí v blízkosti pozdně středověké zaniklé vesnice Kamenice. Nabízí tak vhodné podmínky pro dochování nadložních stratigrafií a otevírá zcela nové možnosti studia dosud nedostatečně poznaných raně středověkých sídel. Důraz byl kladen na maximální využití nedestruktivních archeologických metod; rozsah sídliště byl sledován pedologickou sondou, prostorová dokumentace pořizována totální stanicí, získaná data byla zpracována a vyhodnocena v prostředí geografických informačních systémů. Tímto způsobem byly zjištěny dvě řady usedlostí kolem volného prostranství se studnou v centrální pozici a dále byly identifikovány pravděpodobné polohy vesnických staveb či odpadních areálů. Pozůstatky raně středověké vsi jsou dosud patrné, i když velice nevýrazně, v dnešním reliéfu.
This contribution centres upon the study of a settlement from the more recent phase of the early Middle Ages and its micro-relief, preserved in the forest environment close to the deserted late-medieval village of Kamenice. The settlement presents suitable conditions for the preservation of overburden stratigraphy and opens up new opportunities for the study of early-medieval settlements. Emphasis has been placed on maximum employment of non-destructive archaeological methods; the extent of the settlement was explored by a pedological probe (auger), spatial documentation was made by a total station, and the data were processed and assessed by geographical information systems. In this manner, two rows of farmsteads situated around an open area with a well in the centre have been detected. Further constructions and refuse areas have also been identified. The remains of the early-medieval village are still obvious in the present relief, although indistinct.
Note
Článek vznikl s podporou studentské grantové soutěže FF ZČU SGS-2010-43 "Proměny sídelních a sociálních struktur jižních a západních Čech v čase dlouhého trvání".
Reference
[1] BENEŠ, J.–HRUBÝ, P.–KUNA, M., 2004: Vyhledávání a vzorkování vrstev. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. (Kuna, M. a kol.), 353–378. Praha.

[2] CASTEEL, R. W., 1970: Core and column sampling, American Antiquity 35, 465–467. | DOI 10.2307/278118

[3] DEVERAUX, B. J.–AMABLE, G. S.–CROW, P., 2008: Visualization of LiDAR terrain models for archaeological feature detection, Antiquity 82, 470–479. | DOI 10.1017/S0003598X00096952

[4] DEVEREUX, B. J.–AMABLE, G. S.–CROW, P.–CLIFF, A. D., 2005: The potential of airborne lidar for detection of archaeological features under woodland canopies, Antiquity 79, 648–660. | DOI 10.1017/S0003598X00114589

[5] ERNÉE, M., 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen – Urgeschichtliche Kulturschicht als archäologische Quelle, PA – Supplementum 20. Praha.

[6] FAKTOR, F., 1887: Popis okresu Blovického. Praha.

[7] GORDON, B. C., 1978: Chemical and pedological delimiting of deeply stratified archaeological sites in frozen ground, Journal of Field Archaeology 5, 331–338.

[8] HOFFMAN, C., 1993: Close-interval core sampling: Test of a method for predicting internal site structure, Journal of Filed Archaeology 20, 461–473.

[9] HOLATA, L., 2008: Kamensko (původně Kamenice)/. In: Dudková, V.–Orna, J.–Vařeka, P. a kol., Hledání zmizelého. Archeologie zaniklých vesnic na Plzeňsku, 56. Plzeň.

[10] HOLATA, L., 2009: Zaniklá vesnice Kamenice. In: Vařeka, P.–Rožmberský,  P.  a  kol., Středověká krajina na  střední Úslavě I, 111–142. Plzeň.

[11] HOLATA, L., 2010: Využití GIS při studiu sídelních forem. In: GIS v archeológii 2010 (Blažová, E.–Gálová, L., edd.), 109–120. Nitra.

[12] HOWELL, T. L., 1993: Evaluating the utility of auger testing as a predictor of subsurface artifact density, Journal of Field Archaeology 20, 475–484.

[13] JEŽEK, M., 2007: Jaroměřsko v raném středověku – The Jaroměř region in the Early Middle Ages, AR LIX, 523–570.

[14] JEŽEK, M.–KLÁPŠTĚ, J.–TOMÁŠEK, M., 2002: The medieval peasant house in Bohemia – continuity and change. In: The rural house from the migration period to the oldest still standing buildings. Ruralia IV, PA – Supplementum 15 (Klápště, J., ed.), 347–356. Praha

[15] KINTIGH, K. W., 1988: The effectiveness of subsurface testing: A simulation approach, American Antiquity 53, 686–707. | DOI 10.2307/281113

[16] KLAPPAUF, L.–WILHELMI, K., 1990: Prospektionsmassnahmen im frühmittelalterlichen Herrensitz Düna/ Osterode am südwestlichen Harzrand. In: Aerial Photography and Geophysical Prospection in Archaeology. Proceeding of the Second International Symposium. Brussels 8. 11. 1986 (Léva, Ch., ed.), 163–175. Brussels.

[17] KLÁPŠTĚ, J., 1989: Česká archeologie a studium problematiky 13. století – Die tschechische Archäologie und das Studium der Problematik des 13. Jahrhunderts, AH 4, 9–17.

[18] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna – středověká transformace a její předpoklady – Transformation – la transformation médiévale et ses conditions préalables, PA – Supplementum 2, 9–59. Praha.

[19] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[20] KRAJÍC, R.–EISLER, J.–SOUDNÝ, M., 1984: Metodika a aplikace prospekčních metod a počítačové grafiky při archeologickém výzkumu zaniklé středověké vesnice Potálov, okres Tábor. In: Výzkumy v Čechách – Supplementum. Nové prospekční metody v archeologii, 5–103. Praha.

[21] KUNA, M.–TOMÁŠEK, M., 2004: Povrchový výzkum reliéfních tvarů. In: Kuna, M. a kol., Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle, 237–296. Praha.

[22] LIGHTFOOT, K. G., 1986: Regional surveys in the Eastern United States: The strengths and Weaknesses of implementing subsurface testing programs, American Antiquity 51, 484–504. | DOI 10.2307/281748

[23] MAJER, A., 1984: Relativní metoda fosfátové půdní analýzy – The relative method of phosphate analysis of soil, AR XXXVI, 297–313.

[24] MEDUNA, P., 1992: K vnitřní struktuře raněstředověkých sídlišť – Zur inneren Struktur der frühmittelalterlichen Siedlungen, AH 17, 281–289.

[25] MEDUNA, P., 1996: Die frühmittelalterliche Siedlung (6.–13. Jh.) auf dem Katastralgebiet Hrdlovka, Bez. Teplice, Nordwestböhmen, PA – Supplementum 5, 311–313. Praha.

[26] MEDUNA, P., 2002: Výzkum zaniklého klášterního dvora Hrnčíře, k. ú. Jenišův Újezd. In: Sborník Drahomíru Kouteckému (Čech, P.–Smrž, Z., edd.), 153–162. Most.

[27] NEUSTUPNÝ, E., 1996: K variabilitě laténské keramiky – Variability of the La Téne culture pottery, AR L, 77–94.

[28] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.

[29] NOVÁČEK, K., 1995: Zaniklé náhorní osídlení na  Jinecku (K  formám vrcholně středověké kolonizace brdského lesa), Podbrdsko 2, 7–37.

[30] NOVÁČEK, K., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty – The Kladruby Abbey 1115–1421. Settlement – Architecture – Artefacts. Plzeň.

[31] PELIKÁN, J. B., 1955: Fosfátová půdní analysa, AR VII, 374–384.

[32] PODKLADOVÉ MAPYhttp://geoportal.cenia.cz, cit. 12. 12. 2010.

[33] PRICE, J. C.–HUNTER, R. G.–McMICHAEL, E. V., 1964: Core drilling in an archaeological site, American Antiquity 30, 219–222. | DOI 10.2307/278863

[34] PŘEROSTOVÁ, H., 2009: Zaniklá ves Bzík. In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. a kol., Středověká krajina na střední Úslavě I, 81–97. Plzeň.

[35] RBM I: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I. 600–1253 (Erben, K. J., ed.). Pragae 1855.

[36] REED, N. A.–BENNETT, J. W.–PORTER, J. W., 1968: Solid core drilling of Monks mound: Technique and findings, American Antiquity 33, 137–148. | DOI 10.2307/278515

[37] RISBOL, O.–KRISTIAN GJERTSEN, A.–SKARE, K., 2006: Airborne laser scanning of cultural remains in forests: some preliminary results from a Norwegian project. In: From space to place: proceedings of the 2nd international workshop on remote sensing in archaeology, CNR, Rome, Italy, Dec 4–7, 2006 (Campana, S.–Forte, M., edd.), 107–112. Oxford.

[38] ROŽMBERSKÝ, P., 2009: Dějiny sídel na střední Úslavě. In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. a kol., Středověká krajina na střední Úslavě I, 25–70. Plzeň.

[39] SCHIFFER, M. B., 1972: Archaeological context and systemic context, American Antiquity 37, 156–165. | DOI 10.2307/278203

[40] SCHIFFER, M. B., 1996: Formation processes of the archaeological record. Salt Lake City.

[41] SITTLER, B.–SCHELLBERG, S., 2006: The potential of lidar is assessing elements of cultural heritage hidden under forest canopies or overgrown vegetation: possibilities and limits in detecting microrelief structures for archaeological surveys. In: From space to place: Proceedings of the 2nd International Workshop on remote sensing in archaeology, CNR, Rome, Italy, Dec 4–7, 2006 (Campana, S.–Forte, M., edd.), 117–122. Oxford.

[42] SJÖBERG, A., 1976: Phosphate analysis of anthropic soils, Journal of Field Archaeology 3, 447–454.

[43] SLÁMA, J., 1967: Příspěvek k vnitřní kolonisaci raně středověkých Čech – Ein Beitrag zur inländischen Besiedlung des frühmittelalterlichen Böhmens, AR XIX, 433–445.

[44] SMETÁNKA, Z., 1978: Česká vesnice v období vzniku městských aglomerací – Das böhmische Dorf in der Entstehungszeit der Stadttagglomerationen, AH 3, 325–330.

[45] SMETÁNKA, Z., 1978a: Přírodní poměry a osidlování Čech v 10.–13. století – Naturräumliche Verhältnisse und Besiedlung Böhmens im 10.–13. Jh., AH 3, 331–335.

[46] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1975: Archeologie a česká vesnice 10.–13. století – Die Archäologie und das böhmische Dorf des 10.–13. Jahrhunderts, AR XXVII, 286–296.

[47] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1976: K metodice studia půdorysu české raně středověké vesnice – Zur Methodik des Studiums der Grundrisse frühmittelalterlicher Dörfer, AH 1, 55–60.

[48] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.–13. století na Moravě – Archäologie und die Dorfsiedlungen des 10.–13. Jhs. in Mähren, AR XXVII, 305–317.

[49] SOUTH, S., 1977: Method and theory in historical archaeology. New York.

[50] STAFFORD, C. R., 1995: Geoarchaeological perspectives on paleolandscapes and regional subsurface archeology, Journal of Archaeological Method and Theory 2, 69–104. | DOI 10.1007/BF02228435

[51] STEIN, J. K., 1986: Coring archaeological sites, American Antiquity 51, 505–527. | DOI 10.2307/281749

[52] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu I. Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí. 6.–15. století. Plzeň.

[53] VAŘEKA, P., 2009: Zaniklá ves Chýlava. In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. a kol., Středověká krajina na střední Úslavě I, 99–110. Plzeň.

[54] VAŘEKA, P.–HOLATA, L.–PŘEROSTOVÁ, H.–ŠVEJNOHA, J., 2008: Zaniklé středověké vesnice na Blovicku (Plzeňský kraj) – Untergegangene mittelalterliche Dörfer in der Gegend um Blovice (Pilsener Land), AH 33, 85–100.

[55] VAŘEKA, P.–HOLATA, L.–ROŽMBERSKÝ, P.–SCHEJBALOVÁ, Z., 2011: Středověké osídlení Rokycanska, AH 36.