Raně středověká keramika na Moravě a ve Slezsku (6. století až první polovina 10. století)

Název: Raně středověká keramika na Moravě a ve Slezsku (6. století až první polovina 10. století)
Variantní název:
  • Early-Medieval pottery in Moravia and Silesia (6th century – first half of the 10th century)
  • Frühmittelalterliche Keramik in Mähren und Schlesien (6. Jhdt. – erste Hälfte 10. Jhdt.)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2014, roč. 39, č. 1, s. 7-21
Rozsah
7-21
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Práce přináší přehled vývoje hrnčířské produkce na Moravě a ve Slezsku od počátků slovanského osídlení do zániku Velké Moravy a povelkomoravského období. Sleduje nejstarší časně slovanskou periodu (druhá třetina 6. až třetí čtvrtina 7. století) reprezentovanou keramikou pražského typu, ale také názory na její genezi, definici a třídění jednotlivých dokladů i chronologii včetně technologie výroby. Podobně probírá problematiku nástupu keramiky podunajské kulturní tradice spojenou se starohradištní a předvelkomoravskou periodou (třetí třetina 7. až přelom 8. a 9. století), zejména její genezi, typy nádob, dekoru, technologie výroby atd. Těžiště práce je bezesporu ve výkladu o středohradištní keramice (přelom 8. a 9. až první polovina 10. století) a především v charakteristice jednotlivých výrobních okruhů a definici keramických typů, sledování prostorového vymezení atd. Jmenovány jsou i některé další keramické skupiny a typy, pozornost se soustřeďuje rovněž k technologii výroby, výrobním zařízením apod. Závěr je vyhrazen pro přechod k mladohradištní keramice během první poloviny 10. století.
This article brings an overview of pottery production in Moravia and Silesia from the beginnings of Slavic settlement until the decline of Great Moravia and the post-Great Moravian period. It traces the earliest Slavic period (second third of the 6th century – third quarter of the 7th century) represented by pottery of the Prague type, as well as opinions regarding to its birth, definition and classification of the individual items, their chronology and production technology. It is followed by the analyses of pottery of the Danubian Basin cultural tradition connected with the Early Hillfort period and the pre-Great Moravian period (third third of the 7th century – turn of the 8th and 9th century), especially its origin, types of vessels, decoration, production technology, etc. The most important part of the article is dedicated to Middle Hillfort period pottery (turn of the 8th and 9th century – first half of the 10th century), especially to the characteristics of the individual production circles and definition of ceramic types, their spatial distribution, etc. Some other ceramic groups and types are mentioned as well, and attention is also paid to production technology, production equipment, etc. The article closes with the transition to Late Hillfort period pottery in the first half of the 10th century.
Reference
[1] BIALEKOVÁ, D., 1967: Žltá keramika z pohrebísk obdobia avarskej ríše v Karpatskej kotline – Die gelbe Keramik aus den awarenzeitlichen Gräberfeldern im Karpatenbecken, SlArch XV, 5–76.

[2] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci – Das vorgroßmährische Zentrum in Olomouc (Olmütz). Vorbericht, AH 13, 155–170.

[3] BORKOVSKÝ, I., 1940: Staroslovanská keramika ve střední Evropě. Studie k počátkům slovanské kultury. Praha.

[4] BUBENÍK, J., 1972: Staroslovanské sídliště v Kadani – Die altslawische Siedlung von Kadaň, AR XXIV, 373–386.

[5] BUBENÍK, J., 1979: Nový nález časně slovanské keramiky z Podkrušnohoří a otázka tzv. zdobeného pražského typu – Ein neuer Fund frühslawischen Keramik aus Unterem Erzgebirge und die Frage des sog. verzierten Prager Typs, AR XXXI, 151–162.

[6] BUBENÍK, J., 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího vývoje raně středověké hmotné kultury v Čechách – Zu Problemen der Periodisierung und Chronologie des älteren Entwicklungsabschnittes der frühmittelalterlichen materiellen Kultur in Böhmen, AR XLVI, 54–64.

[7] BUBENÍK, J.–FROLÍK, J., 1995: Zusammenfassung der Diskussion zur gemeinsamen Terminologie der grundlegenden keramischen Begriffe – Shrnutí diskuse o společné terminologii základních keramických pojmů. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994. Herausgegeben von L. Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 127–130. Brno.

[8] CECH, B., 1994: Die slawische Keramik des 8.–11. Jhs in Niederösterreich. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993. Herausgegeben von Č. Staňa, 53–61. Brno.

[9] CECH, B., 2001: Thunau am Kamp – Eine befestigte Höhensiedlung (Grabung 1965–1990). Die keramischen Funde der frühmittelalterlichen Befestigung. MPK, Band 43. Wien.

[10] DEKAN, J., 1971: Vývoj a stav archeologického výskumu doby predveľkomoravskej – Entwicklung und Stand der achäologischen Erforschung der vorgroßmährischen Zeit, SlArch XIX, 559–580.

[11] DOSTÁL, B., 1961: Velkomoravské Znojemsko ve světle archeologických nálezů – Зноемская область эпохи Великой Mоравии в свете археологических данных – Znojmo und Umgebung in der großmährischen Zeit im Lichte der Bodenfunde, SPFFBU E 6, 97–126.

[12] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec – Břeclav-Pohansko IV. Großmährischer Herrenhof. Brno.

[13] DOSTÁL, B., 1979: Zur Chronologie der slawischen Keramik. In: Rapports du IIIe Congrès international d'archéologie Slave, Tome 1, 191–200. Bratislava.

[14] DOSTÁL, B., 1982: K časně slovanskému osídlení Břeclavi-Pohanska – Zur frühslawischen Besiedlung von Břeclav-Pohansko. Studie AÚ ČSAV v Brně X, sv. 2. Praha.

[15] DOSTÁL, B., 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení – Břeclav-Pohansko III. Frühslawische Besiedlung. Brno.

[16] DOSTÁL, B., 1993: Poznámky k hmotné kultuře Mikulčic a Břeclavi-Pohanska – Bemerkungen zur materiellen Kultur von Mikulčice und Břeclav-Pohansko – Заметки по повoду материальной куьтуры гоуодищ Микулъчице и Бржецлав-Поганско, Slovácko XXXV, 95–99.

[17] EISNER, J., 1952: Devínska Nová Ves. Bratislava.

[18] EISNER, J., 1964: Kdy a jak bylo Slovensko zabráno předky slovenského národa – Когда и как Словакия была захвачена предками словацкого народа – Wann und wie ist die Slowakei von den Vorfahren des slowakischen Volkes besetzt worden, SbFFUK, Historica XV, 3–8.

[19] EISNER, J., 1966: Rukověť slovanské archeologie – Einführung der slawischen Archäologie. Praha.

[20] FUSEK, G., 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období – Die Slowakei in der frühslawischen Zeit. Nitra.

[21] GALUŠKA, L., 1993: Slovanská keramika v oblasti staroměstské aglomerace od konce 8. do poloviny 10. století – Die slawische Keramik im Bereich der Agglomeration von Staré Město vom ausgehenden 8. bis zur Mitte des 10. Jahrhunderts, Slovácko XXXV, 101–113.

[22] GALUŠKA, L., 1994: The Development of Slavonic Pottery in the Staré Město Region from the End of the 8th up to the Middle of the 10th Centuries. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993. Herausgegeben von Č. Staňa, 233–242. Brno.

[23] GALUŠKA, L., 1995 :Keramik des Marchtyps. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994. Herausgegeben von Lumír Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 97–106. Brno.

[24] GALUŠKA, L., 1997: K problematice předvelkomoravského opevnění Starého Města – Zur Problematik der vorgroßmährischen Befestigung in Staré Město. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 73–83. Brno.

[25] GOŠ, V., 1970: Die Entwicklung der jungburgwallzeitlichen Besiedlung in der Gegend von Mohelnice (Müglitz) – Vývoj mladohradištního osídlení na Mohelnicku, ČMMZ LV, 37–46.

[26] HRUBÝ, V., 1965: Keramika antických tvarů v době velkomoravské – Die Keramik antiker Formen aus der großmährischen Zeit, ČMMZ L, 37–62.

[27] HRUBÝ, V., 1965a: Staré Město. Velkomoravský Velehrad – Staré Město. Groβmährisches Velehrad (Ein Zentrum des groβmährischen Reiches). Praha.

[28] HRUBÝ, V., 1970: Střešní krytina velkomoravského kostela v Uherském Hradišti-Sadech – Dachziegel der grossmährischen Kirche in Uherské Hradiště-Sady. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám, 95–102. Brno.

[29] JELÍNKOVÁ, D., 1985: Doplňky k mapě nalezišť s keramikou pražského typu na Moravě – Ergänzungen zur Karte der Fundstätten mit Keramik vom Prager Typus in Mähren – Дополнения к карте местонахождений с керамикой пражского типа в Моравии, PA LXXVI, 456–473.

[30] JELÍNKOVÁ, D., 1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě – Zur Chronologie der Siedlungsfunde mit Keramik des Prager Typus in Mähren. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám Josefa Poulíka, 251–281. Brno.

[31] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9. až 12. století v Mušově. Katalog. Brno.

[32] KLANICA, Z., 1970: Pokus o třídění keramiky z Mikulčic – Ein Gliederungsversuch der Keramik aus Mikulčice. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám, 103–114. Brno.

[33] KLANICA, Z., 1972: Předvelkomoravské pohřebiště v Dolních Dunajovicích. Příspěvek k otázce vzájemných vztahů Slovanů a Avarů v Podunají – Vorgrossmährisches Gräberfeld in Dolní Dunajovice. Beitrag zur Frage über die gegenseitigen Beziehungen der Slawen und Awaren im Donaugebiet. Studie AÚ ČSAV v Brně I, sv. 1. Praha.

[34] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí – Die Anfänge der slawischen Besiedlung unserer Länder. Praha.

[35] KLANICA, Z., 2008: Mutěnice-Zbrod. Zaniklé slovanské sídliště ze 7.–10. století – Mutěnice-Zbrod. Gewüstete slawische Siedlung aus dem 7.–10. Jahrhundert. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 36 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[36] KLÍMA, B. F., 2008: Znojmo (okr. Znojmo). Hradiště sv. Hypolita, středohradištní a mladohradištní období, středověk. Hradiště, pohřebiště. Záchranný výzkum – Znojmo (Bez. Znojmo). Hradiště sv. Hypolita. Mittlere und jüngere Burgwallzeit, Mittelalter. Rettungsgrabung, PV 49, 461–463.

[37] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska – Die slawische Besiedlung Böhmisch Schlesiens. Brno – Český Těšín.

[38] MACHÁČEK, J., 1995: Keramika středodunajské kulturní tradice. Příspěvek k diskusi o terminologii raného středověku – Keramik der mitteldanubischen Kulturtradition. Beitrag zur Diskussion über die Terminologie des Frühmittelalters, SPFFBU E 40, 61–67.

[39] MACHÁČEK, J., 1997: Studie zur Keramik der mitteldanubischen Kulturtradition, SlArch XLV, 353–418.

[40] MACHÁČEK, J., 2000: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě – Ein Beitrag zur absoluten und relativen Chronologie der Keramik der mitteldanubischen Kulturtradition in Südmähren, SPFFBU M 5, 25–55.

[41] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely – Studie zur groβmährischen Keramik. Methoden, Analysen und Synthesen, Modelle. Brno.

[42] MACHÁČEK, J., 2002: Břeclav-Pohansko V. Sídlištní aglomerace v Lesní školce. Digitální katalog archeologických pramenů – Břeclav-Pohansko V. Siedlungsagglomeration in Lesní školka. Digitaler Katalog archäologischer Quellen. Brno.

[43] LODOWSKI, J., 1966: Uwagi o wczesnośredniowiecznej ceramice grafitowej z terenu Śląska – Annotations on early mediaeval graphite ceramics of Silesia, Silesia Antiqua VIII, 110–132.

[44] LODOWSKI, J., 1967: Zagadnienie wczesnośredniowiecznej ceramiki grafitowej w Polsce w świetle materiałów z Opola-Ostrówka. In: Kształtowanie się kultury wczesnopolskiej na Opolszczyźnie, 92–104. Opole.

[45] MAZUCH, M., 2013: Velkomoravské keramické okruhy a tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 45. Brno.

[46] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Vztahy mezi Moravou a Balkánským poloostrovem v některých prvcích keramické produkce 9.–13. století – Взaимоотношения между Моравией и Балканским полуостровом в некоторых элелементах керамической продукции 9.–13. вв – Die Beziehungen zwischen Mähren und den Balkanhalbinsel in den einzelnen Elementen der Keramikproduktion aus dem 9.–13. Jh. In: Mikulovská sympozia, XII. mikulovské sympozium 1982, 97–101, 219. Praha.

[47] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: Oтношения материальной культуры славянского периода в Моравии к области юго-восточной Европы. In: Rapports, co-rapports, communications tchécoslovaques pour le Ve Congrès de ľ Association internationale d`etudes du Sud-Est européen, 89–97. Prague.

[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích (K problematice venkovských pohřebišť 9.–10. stol. na Moravě) – Das groβmährische Skelettgräberfeld bei Velké Bílovice. Studie AÚ ČSAV v Brně XII, sv. 1. Praha.

[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů – Mähren im 10. Jahrhundert im Lichte der archäologischen Funde – Moравия 10-го века в свете археологических находок, PA LXXVII, 18–80.

[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Některé aspekty regionální diferenciace hmotné kultury středohradištního období na Moravě ve vztahu k oblasti Uherskohradišťska. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 65–70. Brno.

[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti – Die Keramik aus der Zeit vom VI. bis zur ersten Hälfte des XIII. Jh. in Mähren und ihre Beziehungen zum schlesischen Raum, Śłąskie prace prahistoryczne 2, 163–184.

[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.

[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.

[54] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2009: Die Anfänge der Keramik mit Rädchenverzierung in Mähren und ihre Herkunft. In: My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages (Maříková Vlčková, P.–Mynářová, J.–Tomášek, M., edd.), 193–198. Praha.

[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2013: Morava na úsvitě dějin – Mähren in der Morgendämmerung der Geschichte, Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, svazek 4. Brno.

[56] NEUSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody – An outline of the archaeological method, AR XXXVIII, 525–549.

[57] NEUSTUPNÝ, E., 1997: Syntéza struktur formalizovanými metodami – vektorová syntéza. In: Počítačová podpora v archeologii (Macháček, J., ed.), 237–258. Brno.

[58] PARCZEWSKI, M., 1982: Płaskowyż głubczycki we wczesnym średniowieczu – Die Głubczcer Hochebene im Frühmittelalter. Warszawa – Kraków.

[59] PLEINEROVÁ, I., 1968: Zur relativen Chronologie der Keramik vom Prager Typus auf Grund der Siedlungsgrabung Březno bei Louny, AR XX, 645–673.

[60] PLEINEROVÁ, I., 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách – Březno, ein Dorf der frühesten Slawen in Nordwestböhmen. Praha.

[61] PLEINEROVÁ, I.–ZEMAN, J., 1970: Návrh klasifikace časně slovanské keramiky v Čechách – Ein Vorschlag zur Klassifizierung der frühslawischen Keramik in Böhmen, AR XXII, 721–732.

[62] POLÁČEK, L., 1994: K raně středověkému osídlení povodí Bíhanky na Jemnicku – Frühmittelalterliche Besiedlung am Bihankabach in der Gegend von Jemnice, AH 16, 55–72.

[63] POLÁČEK, L., 1994a :Zum Stand der Erkenntnis der frühmittelalterlichen Keramik aus dem Burgwall "Valy" bei Mikulčice. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993. Herausgegeben von Č. Staňa, 207–217. Brno.

[64] POLÁČEK, L., 1994b :Zum Stand der Erkenntnis der frühmittelalterlichen Keramik aus dem 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Südwestmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993. Herausgegeben von Č. Staňa, 243–263. Brno.

[65] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčicer Keramik (mit Exkurs von Jitka Dvorská und Lumír Poláček). In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994. Herausgegeben von Lumír Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 131–202. Brno.

[66] POLÁČEK, L., 1996: Zum Stand der Erforschung frühmittelalterlicher Burganlagen in Südwest-Mähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice. Herausgegeben von Čeněk Staňa – Lumír Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 6, 282–307. Brno.

[67] POLÁČEK, L., 1998: Die Graphittonkeramik aus Mikulčice. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. Herausgegeben von Lumír Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 128–197. Brno.

[68] POLÁČEK, L., 1999: Raná grafitová keramika a otázka osídlení Mikulčic v 10. století – Die frühe Graphittonkeramik und die Besiedlung von Mikulčice im 10. Jahrhundert, AR LI, 740–759.

[69] POULÍK, J., 1941: Předhradištní kostrové hroby v Blučině – Vorburgwallzeitliche Skelettgräber in Lautschitz (Ger. Bez. Seelowitz). Praha.

[70] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava – Moravia in Old Slavonic Period. Praha.

[71] POULÍK, J., 1948–1950: Jižní Morava – země dávných Slovanů. Brno.

[72] POULÍK, J., 1989–1990: Po létech opět o blučinském typu – Nach Jahren nochmals zum Blučina-Typ, SPFFBU E 34–35, 27–39.

[73] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechisch-Schlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., 38. Brno.

[74] RULF, J., 1993: Archeologie, archeologická data a archeologové – Archaeology, archaeological data and the archaeologists, AR XLV, 165–172.

[75] SKRUŽNÝ, L., 1964: Pekáče – jejich výskyt, funkce a datování – Сковородки – их появление, функция и датировка, PA LV, 370–391.

[76] SNÁŠIL, R.–PROCHÁZKA, R., 1981: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části Dolnomoravského úvalu (Věnováno 725. výročí prvé písemné zmínky o Uherském Hradišti) – Ein Beitrag zur Erkenntnis des groβmährischen Zentrums im nördlichen Teil des südmährischen Talkessels (Dem 725. Jubiläum der ersten schriftlichen Erwähnung von Uherské Hradiště gewidmet) – К вопросу познания великоморавского центра северной части Нижнеморавскoй долины (Пoсвящается 725 годовщине первого письменного упоминания о городе Угерске Градиште), Slovácko XXIII, 1981, 9–58.

[77] STAŇA, Č., 1960: Slovanské obytné objekty na hradišti Staré Zámky u Líšně – Slawische Wohnstätten im Burgwall Staré Zámky bei Líšeň, PA LI, 240–293.

[78] STAŇA, Č., 1972: Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně. Stavební vývoj – L'évolution architecturale de Staré-Zámky u Líšně, cité fortifiée de l'époque de la Grande Moravie, Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 109–171.

[79] STAŇA, Č., 1984: Einige Fremdelemente in der materiellen Kultur der Brünner Gegend im 9. Jahrhundert. In: Interaktionen der mitteleuropäischen Slawen und anderen Ethnika im 6.–10. Jahrhundert. Symposium Nové Vozokany 3.–7. Oktober 1983, 217–223. Nitra.

[80] STAŇA, Č., 1993: Pustiměřský hrad – Die Burg von Pustiměř, AH 18, 181–197.

[81] STAŇA, Č., 1994: Die Entwicklung der Keramik vom 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Mittelmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993. Herausgegeben von Č. Staňa, 265–294. Brno.

[82] STAŇA, Č., 1995: Bemerkungen zur Keramik des sog. Donautyps. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994. Herausgegeben von Lumír Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 85–95. Brno.

[83] STAŇA, Č., 1995a :Die slawische Keramik zur Zeit der Entstehung slawischer Staaten. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994. Herausgegeben von Lumír Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 79–84. Brno.

[84] STAŇA, Č., 1998: Die frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mittelmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. Herausgegeben von Lumír Poláček. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 87–125. Brno.

[85] STAŇA, Č., 2006: Velkomoravská pohřebiště v Rajhradě a Rajhradicích. Katalog. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 29 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[86] SVOBODA, B., 1966: Zum Problem antiker Traditionen in der ältesten slawischen Kultur, Vznik a počátky Slovanů VI, 87–114.

[87] TŘEŠTÍK, D., 1996: Příchod prvních Slovanů do českých zemí v letech 510–535 – Die Ankunft der ersten Slawen in den böhmischen Ländern in den Jahren 510–535, ČČH XCIV, 245–280.

[88] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.

[89] TUREK, R., 1971: Územní předpoklady vzniku moravských údělných knížectví – Territorial Preconditions for the Appearance of Moravian Dynastic Principalis, SPFFBU E 16, 1971, 151–170.

[90] ZEMAN, J., 1966: Zu den chronologischen Fragen der ältesten slawischen Besiedlung im Bereich der Tschechoslowakei, AR XVIII, 157–189.

[91] ZEMAN, J., 1968: Zu den Fragen der Interpretation der ältesten slawischen Besiedlung im Bereich der Tschechoslowakei, AR XX, 667–673.

[92] ZEMAN, J., 1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech – Die älteste slawische Besiedlung Böhmens, PA LXVII, 115–235.

[93] ZEMAN, J., 1979: K problematice časně slovanské kultury ve střední Evropě – Zur Problematik der frühslawischen Kultur in Mitteleuropa, PA LXX, 113–130.

[94] ZEMAN, J., 1984–1987: Počátky slovanského osídlení Čech (Sídelní oblasti, materiální kultura, otázky chronologie a geneze) – Anfänge der slawischen Besiedlung in Böhmen (Siedlungsgebiete, materielle Kultur, Fragen der Chronologie und Genese), SlAnt XXX, 43–50.