Archeologický výzkum kostela sv. Markéty ve Strakonicích

Název: Archeologický výzkum kostela sv. Markéty ve Strakonicích
Variantní název:
  • Die Archäologische Untersuchung der Kirche St. Margarethe in Strakonice
  • Archeological research into the Church of St. Margaret in Strakonice
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2009, roč. 34, č. [1], s. 775-792
Rozsah
775-792
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Maltézský špitální kostel sv. Markéty ve Strakonicích je výraznou dominantou města. Jeho počátky jsou spojeny s johanitským špitálem a konventem na místním hradě. Za nejstarší zprávu je tradičně považován údaj k roku 1318, kdy Vilém Bavor ze Strakonic potvrzuje strakonickému konventu špitál u mostu s příslušenstvím. Skutečně nejstarší zprávou písemných pramenů o špitálu je údaj z roku 1225, kdy král Přemysl Otakar potvrzuje darování Bolemily, manželky Bavora ze Strakonic, zdejšímu špitálu a konventu. Špitál se tak stal nejstarším v českých zemích. Koncem 14. nebo počátkem 15. století byla rozšířena stará původní kaple. K rozsáhlejší přestavbě došlo za johanitského velmistra Jošta z Rožmberka (1452–1467). Skutečně nový kostel byl postaven roku 1583 českobudějovickým stavitelem italského původu, kterým byl Vincenza Vogarelli z Bormia. Stále zhoršující se stavební stav vedl v 90. letech 20. století k havarijními výměru stavby, která byla pro veřejnost uzavřena. V letech 1995 a 1996 byly provedeny statické sondy s menší archeologickou sondáží. První etapu prací vedl dr. Jan Michálek z Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Bylo zjištěno založení obvodového zdiva, věže, stratigrafická situace v interiéru stavby a dále byla nalezena renesanční dlažba z roku 1583 a keramika z náplavových vrstev z konce 13. až z průběhu 14. století.
The hospital Church of St. Margaret, Strakonice, once owned by the Order of St. John, is a town landmark. Its origins are associated with a Johannite hospital and monastery at the local castle. The oldest mention is traditionally believed to relate to the year 1318, when Vilém Bavor of Strakonice confirmed to the Strakonice monastery that a hospital with equipment was to be built by the bridge. However, the oldest written record concerning the hospital dates to 1225 when King Přemysl Otakar acknowledged a donation from Bolemila, wife of Bavor of Strakonice, to the local hospital and monastery, which makes the hospital the oldest in the Czech lands. In the late 14th century or in the early 15th century the original old chapel was expanded and a church was built. Extensive reconstruction took place under Johannite Grandmaster Jošt of Rožmberk (1452–1467). A new church was built in 1583 by Vincenzo Vogarelli of Bormio, a České Budějovice builder of Italian origin. The church fell into disrepair and was closed to the public in the 1990's. In 1995 and 1996 structural probes and a small archaeological probe were performed. The first phase was supervised by Dr. Jan Michálek from the Museum of the Central Pootaví Region, Strakonice. The foundations of the perimeter masonry and the tower and the stratigraphic status of the interior of the building were researched. Renaissance paving from 1583 was discovered, as well as ceramics in layers from the late 13th century and the 14th century.
Reference
[1] BIRNBAUMOVÁ, A., 1947: Město Strakonice. Praha.

[2] BIRNBAUMOVÁ, A., 1933: Stavební vývoj hradu a města Strakonice. In: Strakonice – propagace a adresář, 141–155. Strakonice.

[3] BRAUN, V, 1968: Památky strakonického okresu. Strakonice.

[4] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, 805–1197 (Fridrich, G., ed.). Praha 1904–1907.

[5] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Fridrich, G., ed.). Praha 1912.

[6] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III, sv. 1, 1231–1238 (Fridrich, G., ed.). Praha 1942.

[7] CDB III/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III, sv. 2, 1238–1240 (Fridrich, G.–Kristen, Z., edd.). Praha 1962.

[8] CDB III/3: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III, sv. 3, 1231–1240 (Fridrich, G.–Kristen, Z.–Bystřický, J., edd.). Olomouc 2000.

[9] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV, 1241–1253 (Šebánek, J. –Dušková, S., edd.). Praha 1962.

[10] CVRČEK, J. Z., 1989: Strakonice, město–lidé–osudy. Strakonice.

[11] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.

[12] HUML, V., 1998: Špitály a lékárenství. In: Nové Město Pražské 1348–1784, 149–152. Praha.

[13] KAŠIČKA, F., 1996: Kostel sv. Markéty ve Strakonicích – Kirche der hl. Margareta in Strakonice (Strakonitz), PRP II, 65–72.

[14] KOTNÁROVÁ, S., 2002: Sedm set let působení maltézských rytířů v Strakonicích. In: Strakonice vlastivědný sborník I, kapitoly z historie, 49–84. Strakonice.

[15] KOTNÁROVÁ, S., 2004: Bavorové erbu střely. České Budějovice.

[16] KRČALOVÁ, J., 1981: Kostely české a moravské renesance, Umění XXIX, 1–37.

[17] KREMER, V. V., 1974: Stavba a památky kostela sv. Markéty v Strakonicích. In: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č. 4, 236–240.

[18] KREMER, V. V., 1975: Kostel sv. Markéty v Strakonicích. In: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č. 1, 29–32.

[19] KREMER, V. V., 1978: Spory o zřízení fary ve Strakonicích v letech 1765–1787. In: Výběr z prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č. 1, 9–12.

[20] KUPKA, J., 2002: Sakrální architektura v Strakonicích. In: Strakonice vlastivědný sborník I, kapitoly z historie, 149–191. Strakonice.

[21] LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí – Radomyšl. History of a South Bohemian Town and its Vicinity. Z pozůstalosti k vydání připravil B. Nechvátal. Radomyšl.

[22] LUDIKAR, A. Č., 1879: O řádu maltánském. Klatovy.

[23] MARTAN, A., 1976: Restaurátorská zpráva, nástěnné malby v kostele sv. Markéty ve Strakonicích, rkp. ulož. v SOkA Strakonice.

[24] MICHÁLEK, J., 2008: Pravěké nálezy v areálu národní kulturní památky Strakonický hrad. Archeologické výzkumy a nálezy v letech 1937–2006 – Vorgeschichtliche Befunde und Funde im Areal des Nationalkulturdenkmals Strakonicer Burg. Archäologische Grabungen und Funde in den Jahren 1937–2006, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 21, 259–302.

[25] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raněstředověké pohřebiště – Das frühmittelalterliche Gräberfelder in Radomyšl. Praha.

[26] OLEJNÍK, J., 2000: Kostel sv. Markéty bude opět perlou města Strakonice. In: Listy Strakonicka 15. 8. 2000.

[27] RBM I: Regesta diplomatica nec non epistorlaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253 (Emler, J., ed.). Praha 1855.

[28] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistorlaria Bohemiae et Moraviae II, 1253–1310 (Emler, J., ed.). Praha 1882.

[29] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistorlaria Bohemiae et Moraviae III, 1311–1333 (Emler, J., ed.). Praha 1890.

[30] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistorlaria Bohemiae et Moraviae IV, 1333–1346 (Emler, J., ed.). Praha 1892.

[31] SKŘIVÁNEK, F., 1995: Rytíři svatého Jana Jeruzalémského u nás. Praha.

[32] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1957: Umělecké památky Čech (Wirt, Z. a kol., edd.). Praha.

[33] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1980: Umělecké památky Čech 3. P–Š (Poche, E. a kol., edd.). Praha.

[34] VALKONY, J., 2008: Nová zjištění k vývoji ostrožny Strakonického hradu ve středověku – Neue Feststellungen zur Entwicklung der Strakonicer Burgsporen im Mittelalter, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 21, 303–314.

[35] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.

[36] ZAHRADNÍK, P., 1995: Kostel svaté Markéty ve Strakonicích. Dějiny objektu. MURUS Monumeta renovamus, rkp. ulož. v SOkA Strakonice.