Název: Brány hradu Pořešín
Variantní název:
- Die Tore der Burg Pořešín
- The gates of Pořešín Castle
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2009, roč. 34, č. [1], s. 695-709
Rozsah
695-709
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140835
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Archeologický výzkum hradu Pořešín probíhající v souvislosti s jeho památkovými úpravami odkryl všechny tři brány hradu. Prvá, kterou se vcházelo do prvého, dodatečného předhradí, měla prostou kulisovou podobu. I druhá brána, vedoucí do druhého předhradí, byla původně kulisová a prolamovala masivní hradbu. V další fázi byla opatřena přístavbou nejspíše charakteru branské věže a vybavena padacím mostem kolébkové konstrukce. Ten byl posléze nahrazen běžným řešením. Nejsložitější vývoj v sedmi fázích, hekticky probíhající zejména v pokročilé druhé polovině 14. století za Markvarta I. z Pořešína, prodělala brána třetí, kterou se vcházela do jádra. V posledních třech fázích byla opatřena předbraními s vloženou, do zdiva nekotvenou konstrukcí padacího mostu. V poslední fázi šlo o most kolébkový a předbraní bylo vybaveno i brankou pro pěší se standardním padacím mostem, přístupnou obloukovitě vedenou chodbičkou. Výzkum bran hradu Pořešína významnou měrou přispěl jak k rozšíření vědomostí o vývoji a podobě hradu samotného, tak k stále ještě velmi nedostatečnému poznání této součásti hradního organismu. Nelze si neuvědomit, že vývoj českých hradních bran a jejich detailního technického provedení na své soubornější zpracování stále ještě čeká.
Archaeological research into Pořešín Castle, related to its heritage restoration, has confirmed the existence of three gates. The first, leading to the first forecourt, was of a basic, austere shape. The second, leading to the second forecourt was originally of a similar shape, inserted in a massive wall. In a following phase it was provided with a gate tower and a drawbridge of cradle-type construction. This was later replaced with a more usual type. The third gate, leading to the heart of the castle, saw a complex, seven-stage development, particularly hectic in the late second half of the 14th century under Markvart I of Pořešín. In the last three phases it was provided with a gatehouse with a loosely inserted drawbridge frame. In the last phase there was a cradle-type bridge and the gatehouse was provided with an entrance for pedestrians and a standard drawbridge accessed via an arch-shaped corridor. Research into Pořešín Castle has significantly added to information about the development and appearance of the castle itself, as well as expanding knowledge of this aspect of castle architecture. The development of Czech castle gates and their technical rendering are yet to be addressed in depth.
Reference
[1] CECHNER, A., 1921: Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese kaplickém. Praha (německá verze 1929).
[2] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[3] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[4] DURDÍK, T., 2005: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha.
[5] DURDÍK, T., 2007: Předstihový výzkum hradu Pořešína v roce 2006, Archeologické výzkumy v Čechách 2006, Zprávy České archeologické společnosti Supplément 68, 56, 72.
[6] DURDÍK, T., 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2008a: Hrady na Malši. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností, sv. 15. Praha.
[8] DURDÍK, T., 2008b: Předstihový archeologický výzkum hradu Pořešín v roce 2007, Archeologické výzkumy v Čechách 2007, Zprávy České archeologické společnosti Supplément 71, 41–42, 58.
[9] DURDÍK, T.–HLOŽEK, J., v tisku: Předstihový výzkum hradu Pořešín v roce 2008. Zprávy České archeologfické společnosti Supplément.
[10] DURDÍK, T.–ÚLOVEC, J., 2003: Pořešín hrad, okr. Český Krumlov. Stavebně historický průzkum, rkp. ulož. SÚA Praha.
[11] HEBER, F. A., 1847: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser V. Prag.
[12] HRADY, 1986: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V, Jižní Čechy (Tříska, K., ed.). Praha.
[13] KLIMESCH, J. M., 1889: Urkunden und Regesten zur Geschichte des Gutes Poreschin im 14. und 15. Jahrhundert. Prag.
[14] KYESER VON EICHSTÄTT, C., 1967: Bellifortis. Düsseldorf.
[15] MENCLOVÁ, D., 1976: České hrady 1. Praha (2. vydání).
[16] MILLAUER, M., 1819: Die Ruine Poresching. Beitrag zur Topographie Böhmens. Hesperus.
[17] MILLAUER, M., 1824: Die Ritter von Poresching im Süden Böhmens. Prag.
[18] ORTH, J.–SLÁDEK, F., 1870: Topograficko-statistický slovník Čech. Praha.
[19] SEDLÁČEK, A., 1932: Hrady, zámky a tvrze království českého 3. Praha (2. vydání).
[20] SCHALLER, J., 1789: Topographie des Königreichs Böhmen, Dreizehnter Theil, Budweiser Kreis. Prag und Wien.
[21] SOMMER, J. G., 1841: Das Königreich Böhmen, Neunter Band, Budweiser Kreis. Praha.
[22] ŠUBERT, A.–BOROVSKÝ, F. A., bez data: Čechy. Díl VI. V jihovýchodních Čechách. Praha.
[23] TRAJER, J., 1862: Historisch-statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Böhmisch Budweis.
[24] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1957: Umělecké památky Čech (Wirth, Z., ed.). Praha.
[25] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1980: Umělecké památky Čech 3, P–Š (Poche, E., ed.). Praha.
[26] VRLA, R., 2006: Vstupní věž hradu Křídlo a středověké padací mosty kolébkové konstrukce – Das Eingangstor der Burg Křídlo und mittelalterliche Fallbrücken mit Wippenkonstruktion, Dějiny staveb 2006, 95–108.
[2] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[3] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[4] DURDÍK, T., 2005: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha.
[5] DURDÍK, T., 2007: Předstihový výzkum hradu Pořešína v roce 2006, Archeologické výzkumy v Čechách 2006, Zprávy České archeologické společnosti Supplément 68, 56, 72.
[6] DURDÍK, T., 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2008a: Hrady na Malši. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností, sv. 15. Praha.
[8] DURDÍK, T., 2008b: Předstihový archeologický výzkum hradu Pořešín v roce 2007, Archeologické výzkumy v Čechách 2007, Zprávy České archeologické společnosti Supplément 71, 41–42, 58.
[9] DURDÍK, T.–HLOŽEK, J., v tisku: Předstihový výzkum hradu Pořešín v roce 2008. Zprávy České archeologfické společnosti Supplément.
[10] DURDÍK, T.–ÚLOVEC, J., 2003: Pořešín hrad, okr. Český Krumlov. Stavebně historický průzkum, rkp. ulož. SÚA Praha.
[11] HEBER, F. A., 1847: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser V. Prag.
[12] HRADY, 1986: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V, Jižní Čechy (Tříska, K., ed.). Praha.
[13] KLIMESCH, J. M., 1889: Urkunden und Regesten zur Geschichte des Gutes Poreschin im 14. und 15. Jahrhundert. Prag.
[14] KYESER VON EICHSTÄTT, C., 1967: Bellifortis. Düsseldorf.
[15] MENCLOVÁ, D., 1976: České hrady 1. Praha (2. vydání).
[16] MILLAUER, M., 1819: Die Ruine Poresching. Beitrag zur Topographie Böhmens. Hesperus.
[17] MILLAUER, M., 1824: Die Ritter von Poresching im Süden Böhmens. Prag.
[18] ORTH, J.–SLÁDEK, F., 1870: Topograficko-statistický slovník Čech. Praha.
[19] SEDLÁČEK, A., 1932: Hrady, zámky a tvrze království českého 3. Praha (2. vydání).
[20] SCHALLER, J., 1789: Topographie des Königreichs Böhmen, Dreizehnter Theil, Budweiser Kreis. Prag und Wien.
[21] SOMMER, J. G., 1841: Das Königreich Böhmen, Neunter Band, Budweiser Kreis. Praha.
[22] ŠUBERT, A.–BOROVSKÝ, F. A., bez data: Čechy. Díl VI. V jihovýchodních Čechách. Praha.
[23] TRAJER, J., 1862: Historisch-statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Böhmisch Budweis.
[24] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1957: Umělecké památky Čech (Wirth, Z., ed.). Praha.
[25] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1980: Umělecké památky Čech 3, P–Š (Poche, E., ed.). Praha.
[26] VRLA, R., 2006: Vstupní věž hradu Křídlo a středověké padací mosty kolébkové konstrukce – Das Eingangstor der Burg Křídlo und mittelalterliche Fallbrücken mit Wippenkonstruktion, Dějiny staveb 2006, 95–108.