Hrad Peťuša – šľachtické sídlo alebo mýtna stanica? : Konfrontácia archeologických a historických prameňov

Název: Hrad Peťuša – šľachtické sídlo alebo mýtna stanica? : Konfrontácia archeologických a historických prameňov
Variantní název:
  • An aristocratic seat or a toll station? : Comparison of archaeological and historical sources
  • Die Burg Peťuša – Adelssitz oder Mautstation? : Eine Konfrontation von archäologischen und historischen Quellen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2018, roč. 43, č. 1, s. 187-201
Rozsah
187-201
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Cieľom je konfrontácia archeologických prameňov z hradu Peťuša s dobovými historickými prameňmi viažucimi sa na obec Ostrá Lúka (Stoluca), v katastri ktorej sa hrad nachádza a cez ktorú v stredoveku viedli významné obchodné cesty. Pri obci bola v stredoveku zriadená aj mýtna stanica, ktorá mohla sídliť priamo na hrade Peťuša alebo v jej blízkosti, pričom jej zabezpečovala ochranu. O staviteľoch, majiteľoch, prípadne užívateľoch hradu konkrétne informácie nevieme, nakoľko zatiaľ nebol objavený žiadny jednoznačný písomný prameň, ktorý by sme s lokalitou mohli priamo stotožniť. Bohatá materiálna kultúra však naznačuje, že obdobie intenzívneho využívania hradu sa viaže na 14. storočie, vznik predpokladáme už koncom 13. storočia a zánik je evidentný koncom 15. storočia, resp. v prvej polovici 16. storočia.
This article seeks to compare archaeological sources from the Peťuša castle with historical sources associated with the village of Ostrá Lúka (Stoluca), in the cadastral zone of which the castle is situated and through which major trade routes led in the Middle Ages. There was also a toll station in the village that might have been located directly in the Peťuša castle or near it, protecting the castle. There is no relevant information about the builders, owners or users of the castle as no written records directly relating to the location have been found. However, its rich material culture indicates that the castle was most intensely used in the 14th century. It was probably constructed in the late 13th century and ceased to exist at the end of the 15th century or in the first half of the 16th century.
Note
Príspevok vznikol v rámci riešenia projektu Vedeckej grantovej agentúry Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky a Slovenskej akadémie vied (VEGA) číslo 1/0208/15 Človek a hory v priebehu času – od pravekých hradísk k stredovekým hradom.
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Forschungsprojekts der Wissenschaftlichen Förderagentur des Ministeriums für Schulwesen, Wissenschaft, Forschung und Sport der Slowakischen Republik und der Slowakischen Akademie der Wissenschaften (VEGA) Nr. 1/0208/15 Der Mensch und die Berge im Laufe der Zeit – von urzeitlichen Burgwällen bis zu mittelalterlichen Burgen.
Reference
[1] BELJAK PAŽINOVÁ, N., 2017: Vrcholnostredoveký hrad Peťuša – Die mittelalterliche Burg Peťuša und ihre postmediävale Nutzung, AH 42, 453–467.

[2] BLAŽKOVÁ, G., 2013: Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu – The development of Early Modern ceramic kitchenware and tableware in Bohemia based on assemblages from Prague Castle, PA CIV, 183–230.

[3] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2007: House of the armoury scribe at Prague Castle – Dům zbrojního písaře na Pražském hradě, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 9–42.

[4] BORZOVÁ, Z., 2016: Poľnohospodárske náradie včasného stredoveku na Slovensku. Nitra.

[5] BŘEZINOVÁ, G.–SAMUEL, M., 2007: "Tak čo, našli ste niečo?", Svedectvo archeológie o minulosti Mostnej ulice v Nitre. Nitra.

[6] BUDAJ, M., 2005: Nové vyhodnotenie nálezov pražských grošov na Slovensku. In: Česká a slovenská numizmatika po deseti letech (1993–2003) (Šimek, E., ed.), 137–148. Pardubice.

[7] BUDAJ, M., 2006: Nové nálezy pražských grošov zo Slovenska – Neue Funde von Groschen aus dem 14. bis 15. Jahrhundert in der Slowakei, ZbSNM 100, Archeológia 16, 303–310.

[8] BUZÁS, G.–LÁSZLOVSZKY, J. a kol., 2013: The medieval Royal Palace at Visegrad. Budapest.

[9] ĎURKOVÁ, M., 2004: Ostrolúckovci z Ostrej Lúky (Genealógia rodu do konca stredoveku), Historický zborník 15, č. 2, 13–22.

[10] ĎURKOVÁ, M., 2005: Radvanskovci z Radvane. Najstaršie dejiny rodu, Historický časopis 14, č. 2, 60–67.

[11] HANULIAK, V., 1999: Doklady hmotnej kultúry zo Starého Zvolena (Pustého hradu) od 12. do 17. storočia – Materielle Kultur aus Alt-Zvolen (Pustý hrad – Wüste Burg) im 12.–17. Jahrhundert, AH 24, 352–361.

[12] HANULIAK, V., 2006: Vojenské pevnosti Jána Jiskru vo Zvolene – Militärische Festung des hussitischen Feldherrn Jan Jiskra in Zvolen, AH 31, 259–268.

[13] HOLL, I., 1963: Középkori cserépedények a budai várpalotából (XIII.–XV. század), Budapest Régiségei 20, 335–394.

[14] HOŠŠO, J., 1971: Biela stredoveká keramika na Slovensku podľa doterajšieho stavu bádania, Musaica 22, 61–70.

[15] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku – Entwicklungsübersicht der mittelalterlichen Keramik in der Slowakei, AH 8, 215–232.

[16] HOŠŠO, J., 1984: Die Dekoration der Keramik im Hoch- und Spätmittelalter in der Slowakei, Musaica 17, 127–144.

[17] HOŠŠO, J., 1985: Stredoveké hrnčiarstvo na území Gemera, Novohradu a Hontu, Vlastivedné štúdie Gemera 3, 230–262.

[18] JAVOREK, D., 2017: Vrcholnostredoveká keramika z hradu Peťuša pri Zvolene. Rkp. diplomovej práce, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre.

[19] KOCSIS, E., 2016: Nyugati import asztali kerámiák a visegrádi vár hódoltság kori leletanyagábol – Imported Western Table Wares from the Ottoman Period Findings of Visegrád Castle. In: "A CSERÉP IGAZAT MOND, HA HELYETTE NEM MI AKARUNK BESZÉLNI". Regionalitás a középkori és kora újkori kerámiában (Simonyi, E.–Tomka, G., edd.), 269–286. Budapest.

[20] MALINIAK, P., 2009: Človek a krajina Zvolenskej kotliny v stredoveku. Banská Bystrica.

[21] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten: Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–117.

[22] MORDOVIN, M., 2016: Egy kora újkori díszkerámiatípus Szécsényböl – An Early Modern Period decorative potery type from Szécsény. In: "A CSERÉP IGAZAT MOND, HA HELYETTE NEM MI AKARUNK BESZÉLNI". Regionalitás a középkori és kora újkori kerámiában (Simonyi, E.–Tomka, G., edd.), 319–337. Budapest.

[23] MǕLLER, R., 1982: A mezőgazdasági vaseszközök fejlődése Magyarországon a késővaskortól a törökök végéig. Zalaegerszeg.

[24] PAŽINOVÁ, N. a kol., 2013: Stredoveká cestná sieť v okolí zvolenského Pustého hradu. Analýza na základe antropogénnych reliéfnych foriem – Mittelalterliches Straßennetz in der Umgebung von Pustý hrad (Wüste Burg) von Zvolen. Analyse auf der Grundlage von anthropogenen Reliefformen, ŠZ AÚ SAV 54, 153–170.

[25] RAGAČ, R., 1998: Zvolen – obraz stredovekého mesta a jeho mestskej kancelárie. Rkp. diplomovej práce, Univerzita Komenského, Bratislava.

[26] SCAPPI, B., 1622: Opera di Bartolomeo Scappi M. dell'arte del cucinare, con laquale si può ammaestrare qual si voglia cuoco, scalpo, trinciante, o maestro di casa: divisa in sei libri con le figure che fanno di bisogno nella cucina. Venetia.

[27] SEDLÁČKOVÁ, H. et al., 2014: Medieval Glass from Bratislava (ca 1200–1450) in the Context of Contemporanenous Glass Production and Trade Contacts – Středověké sklo z Bratislavy (ca 1200–1450) v kontextu soudobé sklářské produkce a obchodních styků, PA CV, 215–264.

[28] ŠPANIHEL, S., 2014: Medieval and modern ceramic in north-western Slovakia – Stredoveká a novoveká keramika severozápadného Slovenska, ŠZ AÚ SAV 55, 141–179.

[29] ŠVEC, A., 2011: Nové vyhodnotenie nálezu pražských grošov zo Zvolena – New Evaluation of the Find of Prague Groats from Zvolen, Slovenská numizmatika 19, 140–147.

[30] TREUE, W., 1965: Das Hausbuch der Mendelschen Zwölfbrüderstiftung zu Nürnberg. Deutsche Handwerkerbilder des 15. und 16. Jahrhunderts. München.

[31] WHITEHOUSE, D., 2010: Medieval Glass for Popes, Princes, and Peasants. The Corning Museum of Glass. Corning.