Jmenná deklinace v altajských jazycích

Název: Jmenná deklinace v altajských jazycích
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 1, s. 89-98
Rozsah
89-98
  • ISSN
    1803-7410 (print)
    2336-4440 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
In the article the nominal declension in five branches of Altaic languages is summarized, reconstructed in daughter protolanguages and these case protosystems are compared to obtain the hypothetical Altaic case protosystem. For this reason the existing comparisons were verified, some of them were replaced by new cognates. A special attention was paid to the Korean case system with respect of Old Korean materials. The final result is an attempt of reconstruction of the Altaic case protosystem.
Note
Věnováno památce zakladateli altaistiky, Gustavu J. Ramstedtovi (1873–1950) a jeho žáku, Vladimíru Skaličkovi (1909–1991).
Tato studie vznikla pod záštitou grantu GAČR č. P406/12/0655.
Reference
[1] AJ = Kononov, A. N. et al. 1993. Altajskie jazyki. Moskva: Nauka.

[2] Benzing, J. 1955. Die tungusischen Sprachen. Versuch einer vergleichenden Grammatik. Mainz: Akademie der Wissenschaften und der Literatur.

[3] Benzing, J. 1959. Das Tschuwaschische. In: PTF, 695–751.

[4] Böhtlingk, O. 1851. Über die Sprache der Jakuten. Grammatik, Text und Wörterbuch. St. Petersburg: Eggers – Leipzig: Voss.

[5] Dybo, A. V. 2006. Pratjurkskij jazyk – osnova: Imja. In: Tenišev, E. R. & Dybo, A. V. (eds.). Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskich jazykov: Tjurkskij jazyk-osnova; Kartina mira pratjurkskogo etnosa po dannym jazyka. Moskva: Nauka, 228–239.

[6] EDAL = Starostin, S. & Dybo, A. & Mudrak, O. 2003. Etymological Dictionary of the Altaic Languages, I–III. Leiden – Boston: Brill.

[7] Erdal, M. 1993. Die Sprache der wolgabolgarischen Inschriften. Wiesbaden: Harrassowitz.

[8] Janhunen, J. (ed.). 2003. The Mongolic Languages. London – New York: Routledge.

[9] Kane, D. 2009. The Kitan Language and Script. Leiden – Boston: Brill.

[10] KJ =Vovin, A. 2010. Koreo-Japonica: a re-evaluation of a common genetic origin. Honolulu: University of Hawaiʿi Press: Center for Korean Studies, University of Hawaiʿi.

[11] LR = Lee, K. - M., & Ramsey, S. R. 2011. A History of the Korean Language. Cambridge: University Press.

[12] LSJ = Lee, S. J. 2012. On the Old Korean Numerals Inscribed on Wooden Tablet no. 318*, Scripta 4, 27–68.

[13] M = Martin, S. E. 1992. A Reference Grammar of Korean. Tokyo: Charles E. Tuttle Company.

[14] Miller, R. A. 1977. The Altaic accusatives in the light of Old and Middle Korean. In: Altaica. Proceedings of the 19th annual meeting of the Permanent International Altaistic Conference. Helsinki: MSFOu 158, 157–169.

[15] MSFOu = Mémoires de la Société Finno-Ougrienne. International monograph series published since 1890 by Finno-Ugrian Society (Suomalais-Ugrilainen Seura).

[16] Poppe, N. 1955. Introduction to Mongolian Comparative Studies. Helsinki: MSFOu 110.

[17] Poppe, N. 1959. Das Jakutische. In: PTF, 670–684.

[18] PTF = Deny, J. (ed.) et al. 1959. Philologiae Turcicae Fundamenta, I. Wiesbaden: Steiner.

[19] Pu = Pulleyblank, E. G. 1991. Lexicon of Reconstructed Pronunciation in Early Middle Chinese, Late Middle Chinese, and Early Mandarin. Vancouver: UBC Press.

[20] R = Ramstedt, G. J. 1952/1957. Einführung in die altaische Sprachwissenschaft, II: Formenlehre. Bearbeitet und herausgegeben von Pentti Aalto. Helsinki: MSFOu 104.2. Cit. podle ruského překladu Vvedenije valtajskoje jazykoznanije: Morfologija. Překlad L. S. Slonim. Moskva: Izdateľstvo inostrannoj literatury 1957.

[21] Ro= Robbeets, M. I. 2005. Is Japanese Related to Korean, Tungusic, Mongolic and Turkic? Wiesbaden: Harrassowitz.

[22] RR = Tenišev, E. R. (ed.). 2002. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskich jazykov: Regionaľnyje rekonstrukcii. Moskva: Nauka.

[23] SG = Serebrennikov, B. A. & Gadžieva, N. Z. 1979. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskich jazykov. Baku: Maarif.

[24] Schwarz, M. & Blažek, V. 2010. Klasifikace a rozšíření mongolských jazyků, Linguistica Brunensia 58/1–2, 11–50.

[25] Schwarz, M. & Blažek, V. 2011. Klasifikace a přehled turkických jazyků, Linguistica Brunensia 59, 25–59.

[26] Schwarz, M. & Blažek, V. 2012. Tunguzské jazyky – přehled, klasifikace, současný stav, Linguistica Brunensia 60, 147–170.

[27] Syromjatnikov, N. A. 1983. Klassičeskij japonskij jazyk. Moskva: Nauka.

[28] Š = Ščerbak, A. M. 1977. Očerki po sravniteľnoj morfologii tjurkskich jazykov (imja). Leningrad: Nauka.

[29] Tenišev, E. R. & Dybo, A. V.(eds.). 2006. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskich jazykov: Tjurkskij jazyk-osnova; Kartina mira pratjurkskogo etnosa po dannym jazyka. Moskva: Nauka.

[30] TJ = Tenišev, E. R. (ed.). 1997. Jazyka mira: Tjurkskije jazyki. Moskva: Indrik 1997.

[31] V = Vovin, A. 2005–2009. A Descriptive and Comparative Grammar of Western Old Japanese, Part 1: Sources, Script and Phonology, Lexicon and Nominals; Part 2: Adjectives, Verbs, Adverbs, Conjunctions, Particles, Postpositions. Folkestone, Kent: Global Oriental.

[32] VA = Vovin, A. 1995. Once again on the accusative marker in Old Korean, Diachronica 12/2, 223–236. | DOI 10.1075/dia.12.2.04vov

[33] VH = Vovin, A. 2000. Pre-Hankul Materials, Koreo-Japonic, and Altaic, Korean Studies 24, 142–155. | DOI 10.1353/ks.2000.0018