Racionalita a každodennost

Řada filozofů už v minulosti učinila problém vědecké racionality předmětem svého kritického náhledu. Nezpochybňovali přitom význam racionality pro rozvoj vědeckého poznání, ale varovali před vnášením jednostranného intelektualismu do každodenního života. Přitom moderní vědecká objektivistická racionalita může znehodnocovat skutečný smysl a úkol našeho života. Husserl svým pojetím Lebensweltu, žitého světa, vrátil hodnotu každodennosti, běžným radostem a starostem, které nám pomáhají přirozeně se orientovat. Každodennost formuje náš prakticistní přístup ke světu, charakterizovaný věcností, střízlivostí, ale také emocionalitou. Svět je zřejmě jen jeden, ale žijeme vlastně ve dvou světech – ten jeden je svět vědy, vědecké racionality, objektivního poznání, a ten druhý je přirozený svět našich životních jistot a pochyb, svět každodennosti, svět každodenní racionality, svět, ve kterém má místo filozofie středního dosahu.

The problem of scientific rationality has been the subject of critical analyses of a number of philosophers. Many of them conceded that rationality is essential for the development of science, but warned against uncritical application of rationality in everyday life. They believed that modern scientific and objectivist rationality can devalue the real meaning and purpose of human life. In his concept of the lived world – Lebenswelt – Husserl brought to the fore the value of everydayness, common pleasures and pains, which help us navigate naturally in the world. Everydayness shapes our practical attitude to the world characterized by down-to-earthness, matter-of-factness as well as emotionality. Although the world is a united whole, we live in two worlds – the world of science, scientific rationality and objective knowledge, and the world of everydayness, natural certainties and doubts, everyday rationality, that is, the world in which philosophy of medium scope has its place.