Archeologický výzkum mohyly a domu kůlové konstrukce ve Velkém Přítočně, okr. Kladno

Název: Archeologický výzkum mohyly a domu kůlové konstrukce ve Velkém Přítočně, okr. Kladno
Variantní název:
  • The archaeological research of a burial mound and a stilt structure in Velké Přítočno, Kladno district
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2016, roč. 21, č. 2, s. 75-90
Rozsah
75-90
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
V roce 2011 byl proveden záchranný archeologický výzkum na katastru obce Velké Přítočno, okr. Kladno. Na skryté ploše o rozloze 1,5 ha byly identifikovány dvě koncentrace nálezů. První koncentrace představovala kůlové jamky, které na základě vzájemných prostorových vztahů a analogií interpretujeme jako zbytek kůlového domu, přičemž lze uvažovat o jeho dataci do doby bronzové. Druhou koncentrací archeologických situací byl pozůstatek kruhového žlabu o průměru 10–12 m vyplněného velkými kameny, snad pozůstatkem kamenného věnce. Ty nebyly na původním místě usazení zřejmě vlivem předchozí orby. Plocha uvnitř věnce byla vyplněna zeminou tmavšího charakteru a dvěma koncentracemi kamenů. Vzhledem k nízké mocnosti ornice a aktivnímu zemědělskému využití v místě skrývky bylo narušení objektu patrno i v charakteru nálezů. Podle typologie objektu a získaného keramického materiálu můžeme pravděpodobně hovořit o pozůstatku mohyly zařaditelné snad do doby bronzové. Vzájemnou souvislost kůlového domu a mohyly nelze prokázat. Spolu s jinými příklady z poslední doby tak nález přispívá k problematice "zmizelých" rozoraných mohylníků ve středních Čechách.
In 2011, a rescue archaeological excavation was made in the Velké Přítočno cadastre, Kladno district. In the stripping area of 1.5 ha, two main concentrations of findings were identified with the first one being formed by pile holes interpreted as the rest of a stilt house. The interpretation was based on spatial correlations and analogies resulting into a possibility to speculate about its affiliation to the Bronze Age. The second concentration of archaeological situations was a remnant of a circular through, having 10– 12 metres in diameter, filled with large stones which were possibly formed to a stone ring. The surface inside the ring contained darker soil and two stone accumulations. According to the typology of the feature and basic characteristic of the gained archaeological material, it is possible to presumably speak about the remains of a burial mound assignable to the Bronze Age. The association of the stilt house with the burial mound is impossible to prove. Among other recent examples, the finding significantly contributes to the issue of a "disappeared" plowed up burial site in Central Bohemia.
Reference
[1] Beneš, A. 1959: K problémům mohylové kultury doby bronzové ve středních Čechách, Sborník Národního muzea 13, 1–93.

[2] Beneš, A. – Michálek, J. – Zavřel, P. 1999: Archeologické nemovité památky okresu České Budějovice. Díl I. Soupis a studie. Díl II. Atlas, Praha.

[3] Bém, M. 2005: Pravěké stavby na lokalitě Horní lán v Olomouci-Slavoníně. In: Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace – Ročenka 2004: Olomouc, 126–172.

[4] Bláhová-Sklenářová, Z. 2012: Obytné stavby doby bronzové – otázka stavebního a konstrukčního vývoje, Praehistorica 30/2, Praha.

[5] Boháčová, I. 1992: Kyšice, okr. Kladno, Výzkumy v Čechách 1988 – 1989, 77.

[6] Danielisová, A. – Langová, M. – Kočár, P. – Kyselý, R. – Stránská, P. – Sůvová, Z. – Světlík, I. 2013: Mohyla únětické kultury z Brandýsa nad Labem jako doklad ojedinělých pohřebních praktik starší doby bronzové, Archeologické rozhledy 65, 56–88.

[7] Dreslerová, D. 2000: Hostouň, okr. Kladno, Výzkumy v Čechách 1998, 52–53.

[8] Chvojka, O. 2009: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 6, Brno.

[9] Chvojka, O. – Michálek, J. – Zavřel, P. 2011: Výzkum mohyl z doby bronzové a halštatské u Radošovic, okres České Budějovice, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 24, 41–77.

[10] Hásek, I. 1954: Obydlí a sídliště v oblasti únětické kultury, Časopis Národního muzea, Řada A – historická 153, 1–27.

[11] Hlásek, D. a kol. 2015: Vrcovice. Hradiště z počátku střední doby bronzové, Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum 10, České Budějovice – Plzeň.

[12] Hrala, J. 1973: Knovízská kultura ve středních Čechách. Archeologické studijní materiály 11. Praha.

[13] Kostka, M. 2008: Omyl v Čakovicích aneb Další falešná svatyně, Archeologie ve středních Čechách 12, 297–308.

[14] Jančo, M. 2003: Tuchlovice, okr. Kladno, Výzkumy v Čechách 2000, 277.

[15] Michálek, J. 1999: Mohylové pohřebiště ve Velké Dobré, okr. Kladno. Výzkum v letech 1890 až 1891, Archeologie ve středních Čechách 3, 113–153.

[16] Michálek, J. – Zavřel, P. 2010: Výzkum pravěké mohyly (kenotafu) u Lipí, okr. České Budějovice, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 125–142.

[17] Moucha, V. 1985: Stehelčeves, okr. Kladno, Výzkumy v Čechách 1982 – 1983, 171–172.

[18] Moucha, V. 1987: Lhota, okr. Kladno, Výzkumy v Čechách 1984–1985, 249.

[19] Moucha, V, 1992: Velké Přítočno, okr. Kladno, Výzkumy v Čechách 1988–1989, 162.

[20] Neugebauer, J. W. – Blesl, Ch. 1998: Das Traisental in Niederösterreich. Die Siedlungserschließung einer Tallandschaft im Alpenvorland in der Bronzezeit. In: Hänsel, B. (Hg.): Mensch und Umwelt in der Bronzezeit Europas. Kiel, 395–418.

[21] Píč, J. L. 1892: Archeologický výzkum ve středních Čechách 5. Mohyly u Velké Dobré. Památky archeologické XV, 481–499, tab. XXII–XXIII.

[22] Píč, J. L. 1900: Starožitnosti země české. Díl I, sv. 2. Pokolení kamenných mohyl, Praha.

[23] Pleinerová, I. 2002: Dlouhé doby únětické kultury v severozápadních Čechách. In: Čech, P. – Smrž, Z. (eds.), Sborník Drahomíru Kouteckému, Most, 163–165.

[24] Plesl, E. 1965: Otázky středobronzového osídlení v severozápadních Čechách, Památky archeologické LVI, 457–512.

[25] Procházka, M. 2012: Hostouň – knovízské sídliště "U hřiště". In: Archeologické výzkumy v Čechách 2011: Sborník referátů z informačního kolokvia. Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 85. Praha, 20.

[26] Sklenář, K. 1992: Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870. Praha.

[27] Sklenář, K. 2000: K lokalizaci a datování mohyl u Blevic, okr. Kladno, Archeologie ve středních Čechách 4, 97–104.

[28] Schmidt, V. 1893–1895: Archaeologický výzkum "Údolí Svatojiřského" a okolí, Památky archeologické XVI, 1–30, 57–84, 113–140, 243–286, 361–386, 443–446, 593–636, 719–744.

[29] Švejcar, O. – Baloun, L. – Trefný, M. 2012: Pohřební areál ze střední doby bronzové z Nymburska a problematika struktur tvořených kruhovými žlaby v Čechách, Archeologické rozhledy 64, 443–465.

[30] Trefný, M. 2013: Objekty s kruhovými žlaby. Mohyly či ploché rovinné areály? Archeologie západních Čech 5, 125–135.

[31] Trefný, M. – Dobeš, M. 2008: Pohřebiště ze střední až mladší doby bronzové ve Straškově, okr. Litoměřice, Archeologie ve středních Čechách 12, 205–243.

[32] Trefný, M. – Dobeš, M. 2010: K problému interpretace objektů s kruhovými žlaby na pohřebišti ze střední až mladší doby bronzové ve Straškově, okr. Litoměřice. In: Furmánek, V. – Miroššayová, E. (eds.), Popolnicová polia a doba halštatská, Zborník referátov z X. medzinárodnej konferencie „Popolnicová polia a doba halštatská, Nitra, 329–340.

[33] Turek, J. – Sofaer, J. 2004: The excavation of a funerary area at Uhy (distr. Kladno). In: Gojda, M. (ed.), Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology, Praha, 286–305.