Provoking museology: the geminal thinking of Zbyněk Z. Stránský

Název: Provoking museology: the geminal thinking of Zbyněk Z. Stránský
Variantní název:
  • Formování muzeologie jako vědy a myšlenkový odkaz Zbyňka Z. Stránského
Zdrojový dokument: Museologica Brunensia. 2016, roč. 5, č. 2, s. 5-17
Rozsah
5-17
  • ISSN
    1805-4722 (print)
    2464-5362 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The paper intends to make a conceptual revision of the work produced by the Czech museologist Zbyněk Zbyslav Stránský (1926–2016), referring to the period between 1965 to 1995, when he was responsible for the attempt to conceive a theory for museology. With his metatheory, this thinker aimed to defend and sustain this discipline's scientific status. In his works, by refuting the museum as the study subject for this supposed "science", Stránský would discuss which should be its fundamental subjects of interest in its place, creating specific concepts for museology. With the terms musealia, museality and musealization he shifts the discipline’s focus from the museum, as an instrument for a certain end, to the processes of attributing value to things. His theory generates, thus, the necessary foundation for the museological field, integrating theory and practice, and initiating a social and scientific reflection for museology. Therefore, the paper historicizes the process of configuration of disciplinary museology in Eastern Europe in order to understand what was in the base of the geminal thinking structuring this branch of knowledge and, at the same time, appointing new pathways for its future.
Cílem tohoto příspěvku je konceptuální přehled aktivit českého muzeologa Zbyňka Zbyslava Stránského (1926–2016), které se vztahují k období mezi lety 1965 až 1995, kdy se pokoušel vytvořit teorii muzeologie. Prostřednictvím této metateorie se Z. Z. Stránský snažil obhájit a posílit pozici muzeologie jako vědního oboru. Ve svých pracích Stránský vysvětloval, že předmětem studia této formující se vědy není muzeum samotné, ale že jsou jím jiné základní oblasti zájmu, čímž vytvářel specifické koncepce muzeologie. Prostřednictvím pojmů muzeálie muzealita a muzealizace přesouvá ohnisko vědeckého zájmu muzeologie z muzea jako nástroje pro určitý účel k procesům přisuzování hodnoty předmětům. Jeho teorie tak vytváří potřebný základ pro obor muzeologie, který v sobě spojuje teoretické i praktické aspekty a vyvolává společenskou i vědeckou reflexi. Příspěvek proto pojednává o historii procesu etablování muzeologie jako vědy ve východní Evropě, který umožňuje lépe pochopit dvě základní roviny myšlení, jež pomáhaly formovat tento obor, a zároveň vytyčuje i nové cíle do budoucna.
Note
In memoriam Zbyněk Zbyslav Stránský.