Název: Příběh o Tristanovi : středověký kadlub z Panenské ulice v Brně
Variantní název:
- The story of Tristan : a medieval mould from Panenská Street, Brno
- Die Geschichte von Tristan : eine mittelalterliche Gussform aus der Panenská-Gasse in Brünn
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 1, s. 373-386
Rozsah
373-386
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-1-18
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76654
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek pojednává o nálezu kamenného kadlubu z Panenské ulice v Brně, který je unikátní především svým motivem. Ústřední postavou matrice je rytíř na koni se štítem a kopím, evokující postavu sv. Jiřího, ale ve skutečnosti jde patrně o turnajovou scénu s odkazem na rytířské eposy. Kadlub byl nalezen na dně raženého sklípku při suterénu patrně obytné stavby v blízkosti městské hradby. Je vyroben z opuky křídového stáří a jeho datace byla stanovena na základě archeologické nálezové situace a ikonografického rozboru na přelom 13. a 14. století. Na základě analýzy středověkých hrdinských eposů soudíme, že motiv na kadlubu mohl být inspirovaný literární produkcí té doby. Článek je zaměřen především na rozbor ikonografie a možných literárních předloh samotného motivu.
The article discusses the discovery of a stone mould from Panenská Street in Brno which is particularly unique for its motif. The central figure of the mould is a knight on a horse with a shield and spear evoking the figure of St. George, but in reality it is probably a tournament scene with a reference to chivalric romances. The mould was found at the bottom of a cellar in the basement of what was once probably a residential building near the town wall. It is made of Cretaceous plaener, and its dating was established on the basis of the archaeological context and iconographic analysis to the turn of the 13th and 14th centuries. Based on the analysis of medieval heroic romances, we believe that the motif on the mould may have been inspired by the literary production of the time. The article centres on the analysis of the iconography and the possible literary models of the motif itself
Reference
[1] ANTONÍN, R.–BOROVSKÝ, T., 2009: Vjezd středověkého panovníka do města, mezi ideálem a realitou, Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 2, 39–59.
[2] BERGER, D., 2006: Steingussformen aus dem spätromanischen-frühgotischen Magdeburg. Archäometrische und experimentalarchäologische Untersuchungen zum mittelalterlichen Zinnguss an ausgewählten Fundstücken. Diplomová práce na Technischen Universität Bergakademie Freiberg. Dostupné z: https://
[3] www.academia.edu/687683/Steingussformen_aus_dem_sp%C3%A4tromanischen_fr%C3%BChgotischen_Magdeburg_Arch%C3%A4ometrische_und_experimentalarch%C3%A4ologische_Untersuchungen_
[4] zum_mittelalterlichen_Zinnguss_an_ausgew%C3%A4hlten_Fundst%C3%BCcken, cit. 8. 12. 2021.
[5] BERGER, D.–KRABATH, S., 2009: Gussform für eine Reiterplastik. In: Aufbruch in die Gotik. Der Magderburger Dom und die späte Stauferzeit. Band II. Katalog. Landesausstellung Sachsen-Anhalt aus Anlass des 800. Domjubiläums (Mattias, P., ed.), 506. Mainz.
[6] BESTIÁŘ: Bestiarius, Anglie, 15. století, Det Kongelige Bibliotek Copenhagen, MS. GKS 1633 4°. Dostupné z: http://www5.kb.dk/permalink/2006/manus/221/eng/45+verso/?var=, cit. 8. 12. 2021.
[7] BLÁHA, R., 2019: Středověké a novověké kamenné licí formy ze staré sbírky MVČ HK, AVČ 17, 132–137.
[8] BOK, V., 1989: Existovalo staročeské zpracování eposu o Parzivalovi? Listy filologické / Folia philologica 112, č. 3, 137–143.
[9] BOROVSKÝ, T.–ATONÍN, R., 2005: Venit rex! Panovnické vjezdy do středověkého Brna, BMD 18, 57–93.
[10] CAMPBELL, M., 2009: Medieval Jewelry in Europe 1100–1500. London.
[11] CODEX MANESSE, Groβe Heidelberger Liederhandschrift, Zürich, ca 1300–1340, Universitätsbibliothek Heidelberg, Cod. Pal. Germ. 848. Dostupné z: https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848.
[12] CRUSADER BIBLE, Morgan Library & Museum New York. Dostupné z: https://www.themorgan.org/collection/Crusader-Bible/thumbs.
[13] DÁŇOVÁ, H.–PRAŽÁKOVÁ, M., edd., 2020: Uprostřed Koruny české. Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250–1550. Průvodce výstavou. Hradec Králové. Dostupné z: https://muzeumhk.cz/images/publikace-zdarma/uprostred-koruny-ceske-pruvodce.pdf.
[14] DOLEŽEL, M., 2010: Odraz hmotné kultury v archeologických pramenech odpadních jímek z nádvoří Staré radnice. Rkp. bakalářské diplomové práce, ulož. na FF MU, Brno.
[15] FLODROVÁ, M., 1997: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno.
[16] FLODROVÁ, M.–LOSKOTOVÁ, I., 1995: Výrobky brněnských řemeslníků 14. století – Die Erzeugnisse der brünner Handwerker des 14. Jahrhunderts, AH 20, 551–561.
[17] GRIFFITHS, N., 2004: Harness pendants and associated fittings. In: The Medieval Horse and its Equipment (Clark, J., ed.), 61–71. London.
[18] HOLUB, P., 2011: Vrcholně středověká vápenka z Panenské ulice v Brně, Archeologia technica 22, 134–138.
[19] HOLUB, P. a kol., 2005: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna, Forum Urbes Medii Aevi II, 44–101.
[20] HOLUB, P.–OMELKA, M.–ŠLANCAROVÁ, V., 2012: Středověký křížek z Panenské ulice v Brně, BMD 25, 52–59.
[21] JAN, L., 2005: Počátky turnajů v českých zemích a jejich rozkvět v době Václava II., Listy filologické / Folia philologica 128, č. 1/2, 1–19.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 2007: Aquamanilia – otazníky kolem jednoho artefaktu – Aquamanilia – Question marks hanging above an artefact. In: Od knížat ke králům: sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky (Doležalová, E.–Šimůnek, R., edd.), 131–146. Praha.
[23] KOSTKA, M., 2007: Akvamanile z Čakovic, Archaeologica Pragensia 18, 97–116.
[24] KRABATH, S., 2009: Zinnfigurenstreifen. In: Aufbruch in die Gotik. Der Magderburger Dom und die späte Stauferzeit. Band II. Katalog. Landesausstellung Sachsen-Anhalt aus Anlass des 800. Domjubiläums (Mattias, P., ed.), 503. Mainz.
[25] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Olomouc.
[26] LACKNER, K., 2012: Spielzeug und Spielformen im Mittelalter. Diplomová práce na Universität Wien. Dostupné z: http://othes.univie.ac.at/19990/1/2012-04-18_0002056.pdf.
[27] LES ESTOIRES D'OURTEMER (Guillaume de Tyr), Národní knihovna v Paříži. Dostupné z: http://www.gallica.bnf.fr.
[28] LURKER, M., 2005: Slovník symbolů. Praha.
[29] MAPA SVĚTA: Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Hereford-Karte.jpg, cit. 8. 12. 2021.
[30] MĚCHUROVÁ, Z.–NETOPILOVÁ, A., 2013: Umění z hlíny. Středověké kamnové kachle a keramické plastika v rukou restaurátorů. Brno.
[31] PARZIVAL, TITULER UND TAGELIEDER (Wolfram von Eschenbach), kol. 1240, Bavorská národní knihovna. Dostupné z: https://www.digitale-sammlungen.de/en/view/bsb00071690?page=,1, cit. 8. 12. 2021.
[32] PROKISCH, B.–KÜHTREIBER, T., 2004: Der Schatzfund vom Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 15. Linz.
[33] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. České Budějovice.
[34] SLOVNÍK SPISOVATELŮ: Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha 1987.
[35] SPENCER, B., 2010: Pilgrim Souvenirs and Secular Badges. Medieval Finds from Excavations in London 7, 186–188. London.
[36] STOLZ, M., 2020: Parzival im Manuskript – Profile der Parzival-Überlieferung am Beispiel von fünf Handschriften des 13. bis 15. Jahrhunderts. Basel. https://doi.org/10.24894/978-3-7965-4223-7
[37] TRISTAN UND ISOLDE: Tristan und Isolde (Gottfried von Strassburg), 1. polovina 13. století, Bavorská národní knihovna. Dostupné z: https://daten.digitale-sammlungen.de/0008/bsb00088332/images/index.html?fip=193.174.98.30&id=00088332&seite=1, cit. 8. 12. 2021.
[38] VESELÁ, P., 2004: Nálezy hliněných akvamanilií v Brně. Seminární práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[39] ZAVŘEL, J.–ČIHÁKOVÁ, J., 2019: Stříbrná Praha. Výsledky analýz raně středověkých archeometalurgických nálezů z Malé Strany – Silver Prague. The results of analyses of early archaemetallurgical finds from the Lesser Quarter, AR LXXI, 475–528.
[40] ZŮBEK, A.–STANĚK, P., 2015–2016: Terénní dokumentace z výzkumu A006/2015 Brno, Janáčkovo kulturní centrum, ulož. v archivu Archaia z. ú. Brno.
[2] BERGER, D., 2006: Steingussformen aus dem spätromanischen-frühgotischen Magdeburg. Archäometrische und experimentalarchäologische Untersuchungen zum mittelalterlichen Zinnguss an ausgewählten Fundstücken. Diplomová práce na Technischen Universität Bergakademie Freiberg. Dostupné z: https://
[3] www.academia.edu/687683/Steingussformen_aus_dem_sp%C3%A4tromanischen_fr%C3%BChgotischen_Magdeburg_Arch%C3%A4ometrische_und_experimentalarch%C3%A4ologische_Untersuchungen_
[4] zum_mittelalterlichen_Zinnguss_an_ausgew%C3%A4hlten_Fundst%C3%BCcken, cit. 8. 12. 2021.
[5] BERGER, D.–KRABATH, S., 2009: Gussform für eine Reiterplastik. In: Aufbruch in die Gotik. Der Magderburger Dom und die späte Stauferzeit. Band II. Katalog. Landesausstellung Sachsen-Anhalt aus Anlass des 800. Domjubiläums (Mattias, P., ed.), 506. Mainz.
[6] BESTIÁŘ: Bestiarius, Anglie, 15. století, Det Kongelige Bibliotek Copenhagen, MS. GKS 1633 4°. Dostupné z: http://www5.kb.dk/permalink/2006/manus/221/eng/45+verso/?var=, cit. 8. 12. 2021.
[7] BLÁHA, R., 2019: Středověké a novověké kamenné licí formy ze staré sbírky MVČ HK, AVČ 17, 132–137.
[8] BOK, V., 1989: Existovalo staročeské zpracování eposu o Parzivalovi? Listy filologické / Folia philologica 112, č. 3, 137–143.
[9] BOROVSKÝ, T.–ATONÍN, R., 2005: Venit rex! Panovnické vjezdy do středověkého Brna, BMD 18, 57–93.
[10] CAMPBELL, M., 2009: Medieval Jewelry in Europe 1100–1500. London.
[11] CODEX MANESSE, Groβe Heidelberger Liederhandschrift, Zürich, ca 1300–1340, Universitätsbibliothek Heidelberg, Cod. Pal. Germ. 848. Dostupné z: https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848.
[12] CRUSADER BIBLE, Morgan Library & Museum New York. Dostupné z: https://www.themorgan.org/collection/Crusader-Bible/thumbs.
[13] DÁŇOVÁ, H.–PRAŽÁKOVÁ, M., edd., 2020: Uprostřed Koruny české. Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250–1550. Průvodce výstavou. Hradec Králové. Dostupné z: https://muzeumhk.cz/images/publikace-zdarma/uprostred-koruny-ceske-pruvodce.pdf.
[14] DOLEŽEL, M., 2010: Odraz hmotné kultury v archeologických pramenech odpadních jímek z nádvoří Staré radnice. Rkp. bakalářské diplomové práce, ulož. na FF MU, Brno.
[15] FLODROVÁ, M., 1997: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno.
[16] FLODROVÁ, M.–LOSKOTOVÁ, I., 1995: Výrobky brněnských řemeslníků 14. století – Die Erzeugnisse der brünner Handwerker des 14. Jahrhunderts, AH 20, 551–561.
[17] GRIFFITHS, N., 2004: Harness pendants and associated fittings. In: The Medieval Horse and its Equipment (Clark, J., ed.), 61–71. London.
[18] HOLUB, P., 2011: Vrcholně středověká vápenka z Panenské ulice v Brně, Archeologia technica 22, 134–138.
[19] HOLUB, P. a kol., 2005: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Ke stavu poznání nezděné měšťanské architektury vrcholně středověkého Brna, Forum Urbes Medii Aevi II, 44–101.
[20] HOLUB, P.–OMELKA, M.–ŠLANCAROVÁ, V., 2012: Středověký křížek z Panenské ulice v Brně, BMD 25, 52–59.
[21] JAN, L., 2005: Počátky turnajů v českých zemích a jejich rozkvět v době Václava II., Listy filologické / Folia philologica 128, č. 1/2, 1–19.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 2007: Aquamanilia – otazníky kolem jednoho artefaktu – Aquamanilia – Question marks hanging above an artefact. In: Od knížat ke králům: sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky (Doležalová, E.–Šimůnek, R., edd.), 131–146. Praha.
[23] KOSTKA, M., 2007: Akvamanile z Čakovic, Archaeologica Pragensia 18, 97–116.
[24] KRABATH, S., 2009: Zinnfigurenstreifen. In: Aufbruch in die Gotik. Der Magderburger Dom und die späte Stauferzeit. Band II. Katalog. Landesausstellung Sachsen-Anhalt aus Anlass des 800. Domjubiläums (Mattias, P., ed.), 503. Mainz.
[25] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Olomouc.
[26] LACKNER, K., 2012: Spielzeug und Spielformen im Mittelalter. Diplomová práce na Universität Wien. Dostupné z: http://othes.univie.ac.at/19990/1/2012-04-18_0002056.pdf.
[27] LES ESTOIRES D'OURTEMER (Guillaume de Tyr), Národní knihovna v Paříži. Dostupné z: http://www.gallica.bnf.fr.
[28] LURKER, M., 2005: Slovník symbolů. Praha.
[29] MAPA SVĚTA: Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Hereford-Karte.jpg, cit. 8. 12. 2021.
[30] MĚCHUROVÁ, Z.–NETOPILOVÁ, A., 2013: Umění z hlíny. Středověké kamnové kachle a keramické plastika v rukou restaurátorů. Brno.
[31] PARZIVAL, TITULER UND TAGELIEDER (Wolfram von Eschenbach), kol. 1240, Bavorská národní knihovna. Dostupné z: https://www.digitale-sammlungen.de/en/view/bsb00071690?page=,1, cit. 8. 12. 2021.
[32] PROKISCH, B.–KÜHTREIBER, T., 2004: Der Schatzfund vom Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 15. Linz.
[33] RULÍŠEK, H., 2005: Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. České Budějovice.
[34] SLOVNÍK SPISOVATELŮ: Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha 1987.
[35] SPENCER, B., 2010: Pilgrim Souvenirs and Secular Badges. Medieval Finds from Excavations in London 7, 186–188. London.
[36] STOLZ, M., 2020: Parzival im Manuskript – Profile der Parzival-Überlieferung am Beispiel von fünf Handschriften des 13. bis 15. Jahrhunderts. Basel. https://doi.org/10.24894/978-3-7965-4223-7
[37] TRISTAN UND ISOLDE: Tristan und Isolde (Gottfried von Strassburg), 1. polovina 13. století, Bavorská národní knihovna. Dostupné z: https://daten.digitale-sammlungen.de/0008/bsb00088332/images/index.html?fip=193.174.98.30&id=00088332&seite=1, cit. 8. 12. 2021.
[38] VESELÁ, P., 2004: Nálezy hliněných akvamanilií v Brně. Seminární práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[39] ZAVŘEL, J.–ČIHÁKOVÁ, J., 2019: Stříbrná Praha. Výsledky analýz raně středověkých archeometalurgických nálezů z Malé Strany – Silver Prague. The results of analyses of early archaemetallurgical finds from the Lesser Quarter, AR LXXI, 475–528.
[40] ZŮBEK, A.–STANĚK, P., 2015–2016: Terénní dokumentace z výzkumu A006/2015 Brno, Janáčkovo kulturní centrum, ulož. v archivu Archaia z. ú. Brno.