Název: Rekonštrukcia kachľovej pece habánskeho štýlu z Oponického hradu
Variantní název:
- Reconstruction of an Anabaptist-style tile stove from the Oponický hrad castle
- Rekonstruktion eines Kachelofens im Habaner Stil von Burg Apponitz
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 2, s. 745-762
Rozsah
745-762
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-2-13
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76768
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Rozsiahla kolekcia kachlíc z Oponického hradu predstavuje dôležitý prameň pri skúmaní novovekého kachliarstva. V predmetnej štúdii sa zameriavame na ideálnu rekonštrukciu kachľovej pece, ktorá sa mohla nachádzať na hornom hrade. Aj keď z hradu nepochádzajú nálezy kompletnejšie zachovaných pecí, k rekonštrukcii nám slúžia dve koncentrácie kachlíc na hornom hrade. Detailnou analýzou nálezového súboru kachlíc a následným použitím moderných 3D technológií sa pokúšame o rekonštrukciu možnej podoby jednej kachľovej pece. 3D technológie v tejto štúdii predstavujú vlastný analytický nástroj pre zodpovedanie otázok týkajúcich sa konštrukčného riešenia, proporcionality pecného zariadenia a jeho využitia pri vykurovaní paláca.
An extensive collection of stove tiles from the Oponický hrad castle presents an important source for the study of modern-age stove tile production. In this article we focus on an ideal reconstruction of a tile stove that may have been located in the upper castle. Although the castle has not yielded finds of completely preserved tile stoves, there are two concentrations of stove tiles from the upper castle which can be use for the reconstruction. Through a detailed analysis of the stove one tile series and the subsequent use of modern 3D technologies we reconstructed the possible form of a tile stove. In this study, 3D technologies present an analytical tool employed to answer questions concerning the design of the tile stove, its dimensions and use in heating the palace.
Note
Príspevok vznikol v rámci grantového projektu APVV-17-0063 "Vita intra muros – interdisciplinárny výskum hradov stredného Slovenska" a na základe podpory z OP VVV MŠMT, v rámci projektu "Výzkum ultrastopových izotopů a jejich využití v sociálních a environmentálních vědách urychlovačovou hmotnostní spektrometrií", reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000728.
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Förderprojektes der Agentur zur Förderung von Forschung und Entwicklung APVV-17-0063 "Vita intra muros – interdisziplinäre Erforschung von Burgen in der mittleren Slowakei" und mit Förderung aus dem Operativen Programm Forschung, Entwicklung und Bildung des Ministeriums für Schulwesen, Jugend und Leibeserziehung im Rahmen des Projektes "Erforschung von Ultraspurenisotopen und ihre Nutzung in den Sozial- und Umweltwissenschaften mittels Beschleunigungsmassenspektrometrie", Reg. Nr. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000728.
Reference
[1] BAUMGARTNER, G.–HOFBAUER, H. et al., 1997: Bemessung von Kachelöfen. Schriftenreihe Nr. 1. Wien.
[2] BIELICH, M., 2012: Nálezy neskororenesančných kachlíc z Oponického hradu (16.–17. storočie), Acta historica neosoliensa 15, 200–209.
[3] BÓNA, M.–REPKA, D.–SATER, P., 2017: Oponický hrad. Dejiny, výskum a obnova pamiatky. Nitra.
[4] CHOVANEC, J., 2005: Palatínska kachľová pec Imricha Perényiho. In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 23–54. Trebišov.
[5] HLUBEK, L., 2017: Kachle s pěti kruhovými prohlubněmi z areálu města Litovle – Kacheln mit fünf kreisförmigen Vertiefungen aus dem Areal der Stadt Litovel, AH 42, 863–873. https://doi.org/10.5817/AH2017-2-22 | DOI 10.5817/ah2017-2-22
[6] HOLČÍK, Š., 1972: Kachľová pec z 15. storočia na Bratislavskom hrade – Ein Kachelofen aus dem 15. Jh. auf der Bratislavaer Burg, ZbSNM – História 12, 101–116.
[7] HOLČÍK, Š., 1973: Nález kachľovej pece v Šenkviciach – Die Entdeckung eines Kachelofens in Šenkvice, ZbSNM – História 13, 117–134.
[8] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 273–288.
[9] HOŠŠO, J., 1982: Neskorogotická kachľová pec z Liptovskej Mary – Spätgotischer Kachelofen von Liptovská Mara, AH 7, 499–508.
[10] INSTITORIS, V.– KANTOR, L., 2012: Kachliarstvo. In: Učebné texty pre kurz Kachliar, 62–175. Banská Bystrica.
[11] JANČIOVÁ, B. et al. 2019: Kachlice z Oponického hradu – Stove tiles from the Oponice castle. Nitra.
[12] JANČIOVÁ, B., 2021: Kachliarska produkcia. Možnosti skúmania kachlíc na príklade kolekcie z Oponického hradu. Nepublikovaná dizertačná práca. Nitra. | DOI 10.17846/shn.2019.23.s.125-142
[13] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in den Räumen des Minoritenklosters in Brno (Brünn), AH 30, 445–457.
[14] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkářství. Praha.
[15] LANDSFELD, H., 1953: Výroba habánské keramiky ve světle vykopávek, Český lid XL, 205–212.
[16] LANDSFELD, H., 1955: Značky a znamienka na habánskej keramike, Slovenský národopis 3, 83–100.
[17] LANDSFELD, H., 1970: Habánské památky. Strážnice.
[18] MÁCELOVÁ, M., 1998: Gotické kachlice z banskobystrickej radnice – záchrana a rekonštrukcia, Pamiatky a múzeá 3, 64.
[19] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[20] PAJER, J., 1990: A Hoard Find of Pottery from the Area of Habaner (Anabaptist) Court at Strachotín, Studies in Post-Mediaeval Archaeology 1, 160–202.
[21] PAJER, J., 1996. K počátkům habánské keramické výroby na Moravě – Zu Anfängen der habanischen Keramikproduktion in Mähren, Jižní Morava 35/32, 83–93.
[22] PAJER, J., 2018: Nové studie o novokřtěncích. Brno.
[23] PAVLÍK, Č., 2011: Soubor kachlů z hradu Lukova objevený během záchranných prací (do roku 2009) – Die bei Rettungsarbeiten (bis zum Jahr 2009) entdeckte Kachelkollektion von Burg Lukov, AH 36, 557–571.
[24] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů: Čechy, Morava, české Slezsko. Praha.
[25] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Praha.
[26] PFESTORF, K. H., 1996: Kachelöfen und Kamine handwerksgerecht gebaut: Wärmebedarf – Kaminbau, Kachelofen-Warmluftheizung, Kachelgrundöfen, Schornstein – Verbrennung, Wärme – Strömung. Berlin.
[27] RAKONCZAY, R., 2019: "Habaner" Ofenkacheln auf der Burg Čabraď, Dissertationes Archaeologicae ex Instituto Archaeologico Universitatis de Rolando Eötvös nominatae Ser. 3. No. 7, 231–272. https://doi.org/10.17204/dissarch.2019.231 | DOI 10.17204/dissarch.2019.231
[28] REPKA, D., 2018: Oponický hrad. Výskumná dokumentácia z archeologického výskumu. Nitra.
[29] REPKA, D.–SATER, P., 2019: Erb na kamennom článku z Oponického hradu. Pôsobenie Horváthovcov v rodinnom sídle Apponiovcov, Studia Historica Nitriensia 23/1, 158–170. https://doi.org/10.17846/SHN.2019.23.1.158-170 | DOI 10.17846/shn.2019.23.1.158-170
[30] REPKA, D.–STYK, M., 2016: Oponice, okres Topoľčany, Oponický hrad. Výskumná dokumentácia z archeologického výskumu. Nitra.
[31] REPKA, D.–STYK, M.–ŠIMUNKOVÁ, K., 2017: Oponický hrad. Výskumná dokumentácia z archeologického výskumu. Nitra.
[32] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů – Zu den Anfängen der Erzeugung von Blattkacheln in Böhmen, PA LX, 228–265.
[33] STAŠŠÍKOVÁ ŠTUKOVSKÁ, D., 2018: Nález fragmentov "tapetových" kachlíc z Dubovian – Discovery of 'Wallpaper' tiles from Dubovany, Slovakia. In: Profil archeologie středověku. Studie věnované Janu Frolíkovi (Kapustka, K., ed.), 297–308. Praha.
[34] TESSEDIK, F., 1827: Die Burgen – Appony. In: Taschenbuch für die verländische Geschichte VII (Hormayr, J.–Mednyánszky, A., edd.), 28–54. Wien.
[2] BIELICH, M., 2012: Nálezy neskororenesančných kachlíc z Oponického hradu (16.–17. storočie), Acta historica neosoliensa 15, 200–209.
[3] BÓNA, M.–REPKA, D.–SATER, P., 2017: Oponický hrad. Dejiny, výskum a obnova pamiatky. Nitra.
[4] CHOVANEC, J., 2005: Palatínska kachľová pec Imricha Perényiho. In: Gotické a renesančné kachlice v Karpatoch (Chovanec, J., ed.), 23–54. Trebišov.
[5] HLUBEK, L., 2017: Kachle s pěti kruhovými prohlubněmi z areálu města Litovle – Kacheln mit fünf kreisförmigen Vertiefungen aus dem Areal der Stadt Litovel, AH 42, 863–873. https://doi.org/10.5817/AH2017-2-22 | DOI 10.5817/ah2017-2-22
[6] HOLČÍK, Š., 1972: Kachľová pec z 15. storočia na Bratislavskom hrade – Ein Kachelofen aus dem 15. Jh. auf der Bratislavaer Burg, ZbSNM – História 12, 101–116.
[7] HOLČÍK, Š., 1973: Nález kachľovej pece v Šenkviciach – Die Entdeckung eines Kachelofens in Šenkvice, ZbSNM – História 13, 117–134.
[8] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 273–288.
[9] HOŠŠO, J., 1982: Neskorogotická kachľová pec z Liptovskej Mary – Spätgotischer Kachelofen von Liptovská Mara, AH 7, 499–508.
[10] INSTITORIS, V.– KANTOR, L., 2012: Kachliarstvo. In: Učebné texty pre kurz Kachliar, 62–175. Banská Bystrica.
[11] JANČIOVÁ, B. et al. 2019: Kachlice z Oponického hradu – Stove tiles from the Oponice castle. Nitra.
[12] JANČIOVÁ, B., 2021: Kachliarska produkcia. Možnosti skúmania kachlíc na príklade kolekcie z Oponického hradu. Nepublikovaná dizertačná práca. Nitra. | DOI 10.17846/shn.2019.23.s.125-142
[13] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in den Räumen des Minoritenklosters in Brno (Brünn), AH 30, 445–457.
[14] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkářství. Praha.
[15] LANDSFELD, H., 1953: Výroba habánské keramiky ve světle vykopávek, Český lid XL, 205–212.
[16] LANDSFELD, H., 1955: Značky a znamienka na habánskej keramike, Slovenský národopis 3, 83–100.
[17] LANDSFELD, H., 1970: Habánské památky. Strážnice.
[18] MÁCELOVÁ, M., 1998: Gotické kachlice z banskobystrickej radnice – záchrana a rekonštrukcia, Pamiatky a múzeá 3, 64.
[19] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[20] PAJER, J., 1990: A Hoard Find of Pottery from the Area of Habaner (Anabaptist) Court at Strachotín, Studies in Post-Mediaeval Archaeology 1, 160–202.
[21] PAJER, J., 1996. K počátkům habánské keramické výroby na Moravě – Zu Anfängen der habanischen Keramikproduktion in Mähren, Jižní Morava 35/32, 83–93.
[22] PAJER, J., 2018: Nové studie o novokřtěncích. Brno.
[23] PAVLÍK, Č., 2011: Soubor kachlů z hradu Lukova objevený během záchranných prací (do roku 2009) – Die bei Rettungsarbeiten (bis zum Jahr 2009) entdeckte Kachelkollektion von Burg Lukov, AH 36, 557–571.
[24] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů: Čechy, Morava, české Slezsko. Praha.
[25] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Praha.
[26] PFESTORF, K. H., 1996: Kachelöfen und Kamine handwerksgerecht gebaut: Wärmebedarf – Kaminbau, Kachelofen-Warmluftheizung, Kachelgrundöfen, Schornstein – Verbrennung, Wärme – Strömung. Berlin.
[27] RAKONCZAY, R., 2019: "Habaner" Ofenkacheln auf der Burg Čabraď, Dissertationes Archaeologicae ex Instituto Archaeologico Universitatis de Rolando Eötvös nominatae Ser. 3. No. 7, 231–272. https://doi.org/10.17204/dissarch.2019.231 | DOI 10.17204/dissarch.2019.231
[28] REPKA, D., 2018: Oponický hrad. Výskumná dokumentácia z archeologického výskumu. Nitra.
[29] REPKA, D.–SATER, P., 2019: Erb na kamennom článku z Oponického hradu. Pôsobenie Horváthovcov v rodinnom sídle Apponiovcov, Studia Historica Nitriensia 23/1, 158–170. https://doi.org/10.17846/SHN.2019.23.1.158-170 | DOI 10.17846/shn.2019.23.1.158-170
[30] REPKA, D.–STYK, M., 2016: Oponice, okres Topoľčany, Oponický hrad. Výskumná dokumentácia z archeologického výskumu. Nitra.
[31] REPKA, D.–STYK, M.–ŠIMUNKOVÁ, K., 2017: Oponický hrad. Výskumná dokumentácia z archeologického výskumu. Nitra.
[32] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů – Zu den Anfängen der Erzeugung von Blattkacheln in Böhmen, PA LX, 228–265.
[33] STAŠŠÍKOVÁ ŠTUKOVSKÁ, D., 2018: Nález fragmentov "tapetových" kachlíc z Dubovian – Discovery of 'Wallpaper' tiles from Dubovany, Slovakia. In: Profil archeologie středověku. Studie věnované Janu Frolíkovi (Kapustka, K., ed.), 297–308. Praha.
[34] TESSEDIK, F., 1827: Die Burgen – Appony. In: Taschenbuch für die verländische Geschichte VII (Hormayr, J.–Mednyánszky, A., edd.), 28–54. Wien.