Klíčová kompetence (nejen) pro umělecké obory v evropském kurikulu : analytické vysvětlení

Název: Klíčová kompetence (nejen) pro umělecké obory v evropském kurikulu : analytické vysvětlení
Variantní název
Key competence (not only) for the arts in the European curriculum : analytical explanation
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2022, roč. 27, č. 3, s. [9]-32
Rozsah
[9]-32
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
V článku je teoreticky analyzována klíčová kompetence kulturní povědomí a vyjadřování s cílem objasnit její strukturu a charakterizovat způsoby její realizace ve vzdělávací praxi. Důraz je kladen na kreativní povahu této kompetence a na její vztah k poznávacím procesům. Z toho vyplývá úzká vazba této kompetence na kulturní obsah, bez kterého ji nelze rozvíjet. S oporou o historický vývoj pojmu exprese ve filozofii a v estetice je navržen teoretický model pro vysvětlování kreativních postupů vedoucích k rozvoji této klíčové kompetence v kontextu historického vývoje kultury. Na základě tohoto modelu jsou diskutovány možnosti a limity zkoumání a hodnocení projevů kompetence kulturní povědomí a vyjadřování ve vzdělávací praxi.
The article analyzes the key competence of Cultural Awareness and Expression to clarify its structure and to characterize the opportunities for implementing it in educational practice. Emphasis is placed on the creative nature of this competence and its relationship with cognitive processes. This implies a close link between this competence and cultural content, which is crucial in its development. Building on the historical development of the concept of expression in philosophy and in aesthetics, a theoretical model is proposed to explain the creative processes leading to the development of this key competence in the context of the historical development of culture. Based on this model, the possibilities and limitations of examining and evaluating the manifestations of the competence Cultural Awareness and Expression in educational practice are discussed.
Note
  • Stať byla zpracována v rámci řešení projektu "GAČR 20-13038S, Produktivní kultura vyučování a učení".
Reference
[1] Aristoteles (2008). Poetika. Oikoymenh.

[2] Barone, T., & Eisner, E. T. (2011). Arts Based Research. SAGE.

[3] Barthes, R. (1967). Nulový stupeň rukopisu. Československý spisovatel.

[4] Baumgarten, A. G. (2013). Metaphysics. A critical translation with Kant's elucidations, selected notes and related materials. Bloomsbury Publishing.

[5] Bernstein, B. (2003). Class, codes and control: Volume IV. The structuring of pedagogic discourse. Routledge.

[6] Boden, M. A. (2004). The creative mind. Myths and mechanisms. Routledge.

[7] Brenne, A., Brönnecke, K., & Roßkopf, C. (2020). Auftrag Kunst. Zur politischen Dimension der kulturellen Bildung. Kopaed.

[8] Bresler, L. (2011). Arts-based research and drama education. In S. Schonmann (Ed.), Key Concepts in Theatre/Drama Education (s. 321–326). Springer.

[9] Buriánek, J. (1993). Systémová sociologie: Problém operacionalizace. Karolinum.

[10] Campbell, D. T. (1988). Methodology and epistemology for social science. University of Chicago Press.

[11] Croce, B. (1966). Philosophy, poetry, history: An anthology of essays. Oxford University Press.

[12] Croce, B. (1992). The aesthetic as the science of expression and the linguistic in general. Cambridge University Press.

[13] Češková, T. (2021). (Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: proč si navzájem nerozumíme? Studia paedagogica, 26(3), 7–27. https://doi.org/10.5817/SP2021-3-1

[14] Daniels, H. (2015). Mediation: An expansion of the socio-cultural gaze. History of the Human Sciences, 28(2), 34–50. https://doi.org/10.1177/0952695114559994

[15] Doporučení Rady EU ze dne 22. května 2018 č. 32018H0604, o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, v účinném znění (§§2018§§). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018H0604(01)

[16] Duncum, P. (2001). Visual culture: Developments, definitions, and directions for art education. Studies in Art Education (A Journal of Issues and Research), 42(2), 101–112. https://doi.org/10.2307/1321027

[17] Dvořáková, I. (2010). Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. Antropowebzin, 1(2), 95–99.

[18] Dytrtová, K. (2021). Knowledge and use of visual languages – symbols, understanding, social interaction, transcultural perspectives. In R. Deluigi, A. Machová, & F. Stará (Eds.), Media, art and design. intercultural education strategies (s. 19–34). Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

[19] Dytrtová, K., & Raudenský, M. (2017). Exprese, vztahy a procesy. Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

[20] Eisner, E. W. (1971). Media, expression and the arts. Studies in Art Education, 13(1), 4–12.

[21] European Commission. (2016). Cultural awareness and Expression handbook, European agenda for culture, work plan for culture 2015-2018/2011-2014. Publication Office of the European Union.

[22] Fauconnier, G., & Turner, M. (2002). The way we think. Conceptual blending and the mind's hidden complexities. Basic Books.

[23] Fisherman, D. (2012). Mind, education, and active content. In C. W. Ruitenberg (Ed.), Philosophy of Education (s. 163–171). Philosophy and Education Society.

[24] Goldberg, E. (2009). The new executive brain: Frontal lobes in a complex world. Oxford University Press.

[25] Goodman, N. (1984). Of mind and other matters. Harvard University Press.

[26] Goodman, N. (1996). Způsoby světatvorby. Archa.

[27] Goodman, N. (2007). Jazyky umění. Nástin teorie symbolů. Academia.

[28] Gualtieri, G. A. (2014). La concezione del linguaggio di Giambattista Vico e l'opposizione alla cultura francese. Bibliomanie, 37(3).

[29] Hannula, M., Suoranta, J., & Vadén, T. (2005). Artistic research: Theories, methods and practices. Academy of Fine Arts & University of Gothenburg.

[30] Hawthorne, J. (2007). Understanding creativity through memes and schemata. University of New South Wales.

[31] Hernández, F. (2008). From visual literacy to visual culture critical understanding. In R. Horáček & J. Zálešák (Eds.), Veřejnost a kouzlo vizuality. Rozvoj teoretických základů výtvarné výchovy a otázky kulturního vzdělávání (s. 110–122). Masarykova univerzita.

[32] Chrz, V., Nohavová, A., & Slavík, J. (2015). Psychologická gramotnost ze dvou poznávacích perspektiv – aktuální výzva pro výuku psychologie a její didaktiku. Studia paedagogica, 20(3), 21–46.

[33] Jackson, F. (2003). From metaphysics to ethics: A defence of conceptual analysis. Oxford Scholarship Online.

[34] Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). PISA v kritickej perspektíve. Orbis Scholae, 5(1), 53−70.

[35] Kemp, G. (2021). Croce's aesthetics. https://plato.stanford.edu/archives/win2021/entries/croceaesthetics.

[36] Kerry, T. (2019). The paradox of creativity in art education. Bourdieu and socio-cultural practice. Palgrave Pivot.

[37] Kolb, D. A. (1984). Experiential learning: Experience as the source of learning and development. Prentice Hall.

[38] Kozbelt, A. (2008). E. H. Gombrich on creativity: A cognitive-historical case study. Creativity Research Journal, 20(1), 93–104. https://doi.org/10.1080/10400410701842128

[39] Kulka, T. (1989). Art and science: An outline of a Popperian aesthetics. British Journal of Aesthetic, 29(3), 197–212.

[40] Kulka, T. (2019). Umění a jeho hodnoty. Logika umělecké kritiky. Argo.

[41] Kvasz, L. (2015). Inštrumentálny realizmus. Pavel Mervart.

[42] Kvasz, L. (2016). Princípy genetického konštruktivizmu. Orbis Scholae, 10(2), 15−45.

[43] Laval, Ch. (2004§). L'école n'est pas une entreprise. Le néo-libéralisme ŕ l'assaut de l'enseignement public. La Découverte.

[44] Ludwig. (n. d.). Sentence examples for expressive media from inspiring English sources. https://ludwig.guru/s/expressive+media

[45] Myburg, S., & Tammaro, A. N. (2013). Exploring education for digital librarians. Meaning, modes and models. Woodhead Publishing Limited.

[46] Niederle, R. (2012). Reprezentace: podobnost, souvislost, symbol. In L. Dostálová & T. Marvan (Eds.), Studie k filosofii Nelsona Goodmana. Filosofický časopis, 59(1), 65–89.

[47] Nohavová, A., & Slavík, J. (2012). Expression – An experimental field for investigation and management of the paradox of education (with illustrations from voice education). International Education Studies, 5(6), 24–35. https://doi.org/10.5539/ies.v5n6p24

[48] Nohavová, A., Mazehóová, Y., & Stuchlíková, I. (2021). Fostering the development of social and emotional competencies through expressive production. In M. Tavlio & K. Lonka (Eds.), International Approaches to Promoting Social and Emotional Learning in Schools: A Framework for Developing Teaching (s. 190–206). Routledge.

[49] Palmer, L. M. (2002). Vico and pragmatism: New variations on Vichian themes. Transactions of the Charles S. Peirce Society, 38(3), 433–440.

[50] Peregrin, J. (2014). Kapitoly z analytické filosofie. Filosofia.

[51] Platón. (2005). Ústava. Oikoymenh.

[52] Popper, K. (1957). The poverty of historicism. Routledge.

[53] Rodová, V., & Slavík, J. (2018). Živé obrazy jako metoda výuky dějepisu, analytické zobecnění poznatků z praxe. Studia paedagogica, 23(2), 9–48. https://doi.org/10.5817/SP2018-3-2

[54] Ruyer, R. (1955). L'expresivité. Revue de Métaphysique et de Morale, 60(1/2), 69–100.

[55] Ruyer, R. (1994). Paradoxy vědomí. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

[56] Sargent, C. (2014). Teacher guide. Assessment of key competences in school education. http://keyconet.eun.org/c/document_library/get_file?uuid=2ba7847f-b335-4aa6-9d57-bad7c441aedd&groupId=11028

[57] Scruton, R., &Munro, T. (2020, 6. listopadu). Aesthetics. https://www.britannica.com/topic/aesthetics

[58] Shapiro, L., & Spaulding, S. (2021). Embodied cognition. https://plato.stanford.edu/archives/win2021/entries/embodied-cognition.

[59] Shields, P. M., & Rangarajan, N. (2013). A playbook for research methods: Integrating conceptual frameworks and project management. New Forums Press.

[60] Shilbles, W. A. (1994). Hanslick on hearing beauty. Estetika, 31(3–4), 59–72.

[61] Scheffler, I. (1995). The concept of the educated person. In V. A. Howard & I. Scheffler (Eds.), Work, Education, and Leadership: Essays in the Philosophy of Education (s. 81–99). Peter Lang.

[62] Slavík, J. (2015). Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby – podněty k diskusi. Živá hudba, 2(5). https://ziva-hudba.info/k-prehledove-stati-jiriho-marese-hudebnipredstavy-hudebni-predstavivost-a-mentalni-reprezentace-hudby-podnety-k-diskusi

[63] Slavík, J. (2020). Expression as a way of cognition in arts-based research. In H. Stehlíková Babyrádová (Ed.), Connection – Contact – Community (s. 90–113). MUNI Press.

[64] Slavík, J., Chrz, V., & Štech, S. (Eds.). (2013). Tvorba jako z působ poznávání. Karolinum.

[65] Sova, R. B., & Kemperl, M. (2012). The curricular reform in primary school in Slovenia in terms of certain components of the European competence of cultural awareness and expression. C.E.P.S Journal, 2(2), 71–90. https://doi.org/10.26529/cepsj.386

[66] Stuchlíková, I., & Janík, T. (Eds.). (2015). Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Masarykova Univerzita.

[67] Šobáňová, P. (2012). "Co doopravdy jest" aneb vztah teorie a praxe ve výtvarné výchově. Pedagogická orientace, 22(3), 404–427. https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-404

[68] Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.

[69] The Editors of Encyclopaedia Britannica (2017, 9. června). Supervenience. https://www.britannica.com/topic/supervenience

[70] Thompson, E. (2007). Mind in life. Harvard University Press.

[71] Valenta, J. (2015). Osobnostní a sociální výchova jako obor "semiexpresivní". In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (s. 405–411). Masarykova Univerzita.

[72] Viana, A. (2017). Vico, Peirce, and the issue of complexity in human sciences. Cognitive Semiotics 10(1), 1–18. https://doi.org/10.1515/cogsem-2017-0001

[73] Vico, G. (1991). Základy nové vědy o společné přirozenosti národů. Academia.

[74] Vygotsky, L. S. (1978). Mind in society: The development of higher psychological processes. Harvard University Press.

[75] Wagner, E., & Schönau, D. (Eds.). (2016). Common European framework of reference for visual literacy – prototype. Waxmann.

[76] Zuidervaart, L. (2014, 16. duben). Imagining Another World: Social Justice and Artistic Truth. Art, Social Justice and Critical Theory Colloquium, Michigan, Spojené státy americké.