Název: Iconographic and special links of Uherské Hradiště tiles from the end of the 15th and the mid-16th century
Variantní název:
- Ikonografické a prostorové vazby uherskohradišťské kachlové produkce konce 15. až poloviny 16. století
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 1, s. 257-285
Rozsah
257-285
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-1-12
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78540
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The presented iconographic-iconological and technological analyses of relief-decorated tiles from Uherské Hradiště set this stove production in a historical context and contribute to a better understanding of the issue of tile creation and production in the late Middle Ages and the early modern age. In the area of interest located on the historical Moravian-Hungarian border, we note anumber of influences from Slovakia and Hungary. In addition to these influences, we can also find analogies in finds from the surrounding area (for example, from Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Lukov, Buchlov and Cimburk Castles, etc.), but also in finds from much more distant locations (Prague, Central Bohemia, Moravská Třebová). In addition to the cultural-historical analysis, specimens from Uherské Hradiště and its surroundings are also analysed technologically (x-ray fluorescence and petrography analysis), in order to determine the material composition and thus the possible material compatibility of analogical tiles from different locations. The results of the analysis of tiles from Uherské Hradiště, Uherský Brod and Cimburk Castle are published in the text. The aim is to document regional and supra-regional links, contribute to the localization of production centers of the late 15th to middle 16th centuries and to the identification of mutual contacts during the production process.
Předkládané ikonograficko-ikonologické a technologické analýzy reliéfně zdobených kachlů z Uherského Hradiště zasazují tuto kamnářskou produkci do historického kontextu apřispívají k lepšímu pochopení problematiky tvorby a výroby kachlů v období pozdního středověku až raného novověku. V zájmové oblasti nalézající se na historickém moravsko-uherském pomezí zaznamenáváme řadu vlivů ze Slovenska či Uher. Vedle těchto vlivů nalezneme analogie také v nálezových celcích z okolí (například ze Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherského Brodu, hradů Lukov, Buchlov aCimburk atp.), ale také v nálezech z mnohem vzdálenějších lokalit (Praha, střední Čechy, Moravská Třebová). Kromě kulturně-historické analýzy jsou exempláře z Uherského Hradiště a okolí analyzovány také po technologické stránce (rentgenofluorescenční a mikropetrografický rozbor), a to za účelem zjištění materiálového složení a tím i možné materiálové shody analogických kachlů z různých lokalit. V textu jsou zveřejněny dosavadní výsledky analýz kachlů z Uherského Hradiště, Uherského Brodu a hradu Cimburk. Cílem je dokumentovat regionální i nadregionální vazby, přispět k lokalizaci výrobních center konce 15. až poloviny 16. století a identifikaci vzájemných kontaktů při výrobním procesu.
Reference
[1] BARTÍK, J., 2015: Uherské Hradiště – město. Ulice Dlouhá – bytový dům s prodejnami. Rkp. nálezové zprávy 826/16, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[2] BIELICH, M.–SAMUEL, M., 2007: Kachlice. In: Březinová, G.–Samuel, M. a kol., "Tak čo, našli ste niečo?" Svedectvo archeológie o minulosti Mostnej ulice v Nitre, 79–90. Nitra.
[3] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[4] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku, Forum brunense 1994, 181–188.
[5] ČOUPEK, J., 1984: Seznam ulic města Uherského Hradiště. Uherské Hradiště.
[6] ERNÉE, M.–HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M., 2004: Výsledky přírodovědných analýz gotických kamnových kachlů z Českého Krumlova, PA XLV, 175–222.
[7] FIŠER, B., 1921: Uherské Hradiště. Uherské Hradiště.
[8] GEISLER, P.–VITULA, M., 1993: Uherské Hradiště, hotel Inpost – ul. Františkánská. Nálezová zpráva 579/98, ulož. v archivu Archeologického oddělení Slováckého muzea.
[9] GRUIA, A. M., 2013: Religious Representations on Stove Tiles from the Medieval Kingdom of Hungary. Cluj-Napoca.
[10] HLOBIL, I., 1991: Morava a uherská (italská) renesance za Matyáše Korvína. K 500. výročí první recepce renesance v českých zemích, ČMM CX, 325–338.
[11] HLOŽEK, M., 2015: Mikropetrografický rozbor dvou vzorků středověkých kachlů pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Předběžná zpráva, ulož. v archivu Archeologického oddělení Slováckého muzea.
[12] HLOŽEK, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2014: Zdroje keramických surovin brněnské kachlové produkce 15. století – Sources of Raw Ceramic Materials of Tile Production in Brno in the 15th Century, AH 39, 139–153.
[13] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov, Brno – Provenience surovin k výrobě rytířských kamen z brněnského Petrova, AH 43, 491–509.
[14] HOLL, I., 1995: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln II, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae XLVII, 257–294.
[15] HOLL, I., 2001: Spätgotische Öfen aus Österreich. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn IX., Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 52, 353–414. https://doi.org/10.1556/AArch.52.2001.4.4
[16] HOLL, I.–BALLA, M., 1994: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae XLVI, 381–404.
[17] CHYBOVÁ, H., 1999: K ikonografii pozdně gotického kamnového kachle z Kroměříže, Sborník Muzea Kroměřížska, 3–7.
[18] JANIŠ, D.–VRLA, R. a kol., 2018: Hrady Zlínského kraje. Lukov.
[19] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[20] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in den Räumen des Minoritenklosters in Brno (Brünn), AH 30, 445–456.
[21] KADLEC, J.–GRYGAR, T. M.–SVĚTLÍK, I., et al., 2009: Morava River floodplain development during the last millennium, Strážnické Pomoraví, Holocene 19, 499–509. https://doi.org/10.1177/0959683608101398
[22] KOHOUTEK, J.–PAVLÍK, Č., 2008: Soubor kachlů z hradu Lukova – Series of Tiles from the Lukov Castle, AH 33, 499–527.
[23] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, P., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín – Kachle ze Starého Bohumína, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 289–302.
[24] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeolgiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.
[25] KVIETOK, M.–MÁCELOVÁ, M., 2013: Krása kachlíc. Katalog výstavy. Vzácne neskorogotické a renesančné kachlice. Banská Bystrica.
[26] LOSKOTOVÁ, I., ed., 2021: Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku – Sources and distribution of selected high and late medieval pottery products. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9920-2021.
[27] LOSKOTOVÁ, I.–HLOŽEK, M., 2016: Příspěvek k mobilitě v kamnářském řemesle – Contribution to mobility in stove-making, AH 41, 449–460.
[28] MÁCELOVÁ, M., 1998: Kachľová pec z 15. storočia z Banskej Bystrice. In: Studia Archaeologica Slovaca Mediaevalia I, 85–96. Bratislava.
[29] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Portrétní a žánrové kachle z Dambořice. Renezanční horizont dambořické kamnářské produkce, Slovácko 45 (2002), 173–210.
[30] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Fantaskní, mytologické a alegorické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 70–88. Uherské Hradiště.
[31] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko 52 (2010), 161–173.
[32] MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Dva raně novověké kachlové motivy z Uherského Hradiště, Slovácko 57 (2015), 151–159.
[33] MENOUŠKOVÁ, D., 2018: Nad mikropetrografickým a makroskopickým rozborem středověkých kachlů z Uherského Hradiště a hradu Lukova, Slovácko 59 (2017), 163–174.
[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2021: Kachle s biskupským motivem z Uherského Hradiště a jejich vazba k Janu Filipcovi – Tiles with an episcopal motif from Uherské Hradiště and their link to Jan Filipec, AH 46, 611–630.
[35] MENOUŠKOVÁ, D., 2022: Kachle se znaky panských rodů ze starších archeologických výzkumů v Uherském Hradišti a v Uherském Brodě, Slovácko 63 (2021), 123–144.
[36] MENOUŠKOVÁ, D., 2022a: Obrácení Šavla – sv. Pavla na reliéfním kachli z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice. K výtvarným a technologickým aspektům málo obvyklého kachlového reliéfu – The conversion of Saul – St. Paul on a relief tile from Uherské Hradiště, Otakarova Street. On the artistic and technological aspects of a less usual tile relief, AH 47, 309–322.
[37] MENOUŠKOVÁ, D.–ŠIMÍK, J., v tisku: K interpretaci kachlů s heraldickými náměty z Uherského Brodu, nároží Masarykova náměstí a Komenského ulice, Slovácko 64 (2022).
[38] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Beránek boží a evangelisté na kachlích z Uherského Hradiště (?), Kroměříže a Lukova. Příspěvek ke studiu kulturně historických a technologických aspektů jednoho motivu kachlového reliéfu, Slovácko 48, 137–151.
[39] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007a: Kachel s reliéfem sv. Petra ze Strážnice, Uherského Hradiště (?) a hradu Buchlova. Okolo Strážnice, Sborník Městského muzea ve Strážnici 2007, 22–34.
[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Ždánicko ve středověku. In: Stuchlík, S.–Klanica, Z.–Měřínský, Z., Pravěk a středověk Ždánicka, 59–91. Brno.
[41] MĚŠŤÁNEK, T., 2003: Biskup Filipec (1431–1509) a středoevropská politika. Uherské Hradiště.
[42] MICHELAKI, K.–HUGHES, M. J.–HANCOCK, R. G. V., 2013: On establishing ceramic chemical groups: exploring the influence of data analysis methods and the role of the elements chosen in analysis, Open Journal of Archaeometry 1(1), e1. https://doi.org/10.4081/arc.2013.e1
[43] MICHNA, P. J., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. Jahrhundert, Folia archaeologica 25, 179–205.
[44] MÍSAŘ, Z., 1983: Geologie ČSSR. Praha.
[45] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[46] PANOVSKY, E., 1981: Význam ve výtvarném umění. Praha.
[47] PAŘÍK, V.–HAZLBAUER, Z., 1991: Technologie výroby gotických kachlů s prořezávanou čelní stěnou – Erzeugungstechnologie der gotischen Kacheln mit der durchbrochenen Vorderwand, AH 16, 293–303.
[48] PAVLÍK, Č., 2008: Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 9–35. Uherské Hradiště.
[49] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[50] PROCHÁZKA, R., 1979–1981, rkp.: Uherské Hradiště, Otakarova ul. Evidence nálezů. [nedatováno] Uherské Hradiště, Otakarova ul., parcela č. 129. Popis nálezové situace II středověk, renesance.
[51] PROCHÁZKA, R., 1997: Uherské Hradiště – Zelný trh 19995–1996. Rkp. nálezové zprávy 637/99, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[52] QUINN, P. S. et al., 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[53] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Národní muzeum. Praha.
[54] RÖMER-STREHL, Ch.–GEBEL, A.–FRISCHAT, G. H.–KRABATH, S., 2005: Werkstoffwissenschaftliche Untersuchungen an bleiglasierten mittelalterlichen Scherben aus der Töpfereiwüstung Bengerode bei Fredelsloh, Ldkr. Northeim, Die Kunde – Zeitschrift für niedersächsische Archäologie, Neue Folge, Band 56 – Jahrgang 2005, 177–190.
[55] RZEZNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[56] SAUER, R.–WAKSMAN, S. Y., 2005: Laboratory investigations of selected medieval sherds from the Artemision in Ephesus. In: Spätantike und Mittelalterliche Keramik aus Ephesos. Archaologische Forschungen 13 (Krinzinger, F., ed.), 51–66. Vienna.
[57] SCHENK, Z., 2020: Soubor pozdně gotických kachlů z opatského domu bývalého cisterciáckého kláštera Velehrad, Slovácko 61 (2019), 105–125.
[58] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století, PA LIX, 543–578.
[59] STUCHLÍKOVÁ, J.–MOŠ, P., 1993: Uherské Hradiště, Jezuitský klášter. Rkp. nálezové zprávy 706/00, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[60] ŠIMÍK, J., 2020: A075/2018 Uherský Brod, Masarykovo náměstí. Parcela č. 120. Svazek 2. Rkp. nálezové zprávy, ulož. v Archaia Brno.
[61] ŠIMÍK, J., 2020a: Uherský Brod (okr. Uherské Hradiště), PV 6, č. 2, 182.
[62] ŠIMÍK, J., 2020b: Vývoj zástavby Uherského Brodu ve vrcholném středověku na základě nálezové situace z parcely č. 120 na Masarykově náměstí. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. v Archaia Brno.
[63] TOMEČEK, R., 2002: Uherský Brod putování historií královského města. Uherský Brod.
[64] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský Z., edd.), 89–115. Uherské Hradiště.
[65] VRBAS, J., 1930: Ždánsko: Zeměpisný a dějepisný popis: se 190 vyobrazeními a 3 barvotisky. Ždánice.
[66] VRBAS, J., 1936: Toufaři na Ždánsku a ždánská keramika. Ždánice.
[67] VRBAS, J., 1943: Zprávy české keramické společnosti. Praha.
[68] WHITBREAD, I. K., 2017: Fabric Description of Archaeological Ceramics. In: The Oxfrod Handbook of Archaeological Ceramic Analysis (Hunt, A. M. W., ed.), 200–217. Oxford.
[69] ZEMEK, M., 1992: Místopis. Uherský Brod. In: Uherskohradišťsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 744–763. Brno.
[2] BIELICH, M.–SAMUEL, M., 2007: Kachlice. In: Březinová, G.–Samuel, M. a kol., "Tak čo, našli ste niečo?" Svedectvo archeológie o minulosti Mostnej ulice v Nitre, 79–90. Nitra.
[3] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[4] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku, Forum brunense 1994, 181–188.
[5] ČOUPEK, J., 1984: Seznam ulic města Uherského Hradiště. Uherské Hradiště.
[6] ERNÉE, M.–HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M., 2004: Výsledky přírodovědných analýz gotických kamnových kachlů z Českého Krumlova, PA XLV, 175–222.
[7] FIŠER, B., 1921: Uherské Hradiště. Uherské Hradiště.
[8] GEISLER, P.–VITULA, M., 1993: Uherské Hradiště, hotel Inpost – ul. Františkánská. Nálezová zpráva 579/98, ulož. v archivu Archeologického oddělení Slováckého muzea.
[9] GRUIA, A. M., 2013: Religious Representations on Stove Tiles from the Medieval Kingdom of Hungary. Cluj-Napoca.
[10] HLOBIL, I., 1991: Morava a uherská (italská) renesance za Matyáše Korvína. K 500. výročí první recepce renesance v českých zemích, ČMM CX, 325–338.
[11] HLOŽEK, M., 2015: Mikropetrografický rozbor dvou vzorků středověkých kachlů pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Předběžná zpráva, ulož. v archivu Archeologického oddělení Slováckého muzea.
[12] HLOŽEK, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2014: Zdroje keramických surovin brněnské kachlové produkce 15. století – Sources of Raw Ceramic Materials of Tile Production in Brno in the 15th Century, AH 39, 139–153.
[13] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov, Brno – Provenience surovin k výrobě rytířských kamen z brněnského Petrova, AH 43, 491–509.
[14] HOLL, I., 1995: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln II, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae XLVII, 257–294.
[15] HOLL, I., 2001: Spätgotische Öfen aus Österreich. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn IX., Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 52, 353–414. https://doi.org/10.1556/AArch.52.2001.4.4
[16] HOLL, I.–BALLA, M., 1994: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae XLVI, 381–404.
[17] CHYBOVÁ, H., 1999: K ikonografii pozdně gotického kamnového kachle z Kroměříže, Sborník Muzea Kroměřížska, 3–7.
[18] JANIŠ, D.–VRLA, R. a kol., 2018: Hrady Zlínského kraje. Lukov.
[19] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[20] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in den Räumen des Minoritenklosters in Brno (Brünn), AH 30, 445–456.
[21] KADLEC, J.–GRYGAR, T. M.–SVĚTLÍK, I., et al., 2009: Morava River floodplain development during the last millennium, Strážnické Pomoraví, Holocene 19, 499–509. https://doi.org/10.1177/0959683608101398
[22] KOHOUTEK, J.–PAVLÍK, Č., 2008: Soubor kachlů z hradu Lukova – Series of Tiles from the Lukov Castle, AH 33, 499–527.
[23] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, P., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín – Kachle ze Starého Bohumína, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 289–302.
[24] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeolgiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.
[25] KVIETOK, M.–MÁCELOVÁ, M., 2013: Krása kachlíc. Katalog výstavy. Vzácne neskorogotické a renesančné kachlice. Banská Bystrica.
[26] LOSKOTOVÁ, I., ed., 2021: Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku – Sources and distribution of selected high and late medieval pottery products. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9920-2021.
[27] LOSKOTOVÁ, I.–HLOŽEK, M., 2016: Příspěvek k mobilitě v kamnářském řemesle – Contribution to mobility in stove-making, AH 41, 449–460.
[28] MÁCELOVÁ, M., 1998: Kachľová pec z 15. storočia z Banskej Bystrice. In: Studia Archaeologica Slovaca Mediaevalia I, 85–96. Bratislava.
[29] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Portrétní a žánrové kachle z Dambořice. Renezanční horizont dambořické kamnářské produkce, Slovácko 45 (2002), 173–210.
[30] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Fantaskní, mytologické a alegorické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 70–88. Uherské Hradiště.
[31] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko 52 (2010), 161–173.
[32] MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Dva raně novověké kachlové motivy z Uherského Hradiště, Slovácko 57 (2015), 151–159.
[33] MENOUŠKOVÁ, D., 2018: Nad mikropetrografickým a makroskopickým rozborem středověkých kachlů z Uherského Hradiště a hradu Lukova, Slovácko 59 (2017), 163–174.
[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2021: Kachle s biskupským motivem z Uherského Hradiště a jejich vazba k Janu Filipcovi – Tiles with an episcopal motif from Uherské Hradiště and their link to Jan Filipec, AH 46, 611–630.
[35] MENOUŠKOVÁ, D., 2022: Kachle se znaky panských rodů ze starších archeologických výzkumů v Uherském Hradišti a v Uherském Brodě, Slovácko 63 (2021), 123–144.
[36] MENOUŠKOVÁ, D., 2022a: Obrácení Šavla – sv. Pavla na reliéfním kachli z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice. K výtvarným a technologickým aspektům málo obvyklého kachlového reliéfu – The conversion of Saul – St. Paul on a relief tile from Uherské Hradiště, Otakarova Street. On the artistic and technological aspects of a less usual tile relief, AH 47, 309–322.
[37] MENOUŠKOVÁ, D.–ŠIMÍK, J., v tisku: K interpretaci kachlů s heraldickými náměty z Uherského Brodu, nároží Masarykova náměstí a Komenského ulice, Slovácko 64 (2022).
[38] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Beránek boží a evangelisté na kachlích z Uherského Hradiště (?), Kroměříže a Lukova. Příspěvek ke studiu kulturně historických a technologických aspektů jednoho motivu kachlového reliéfu, Slovácko 48, 137–151.
[39] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007a: Kachel s reliéfem sv. Petra ze Strážnice, Uherského Hradiště (?) a hradu Buchlova. Okolo Strážnice, Sborník Městského muzea ve Strážnici 2007, 22–34.
[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Ždánicko ve středověku. In: Stuchlík, S.–Klanica, Z.–Měřínský, Z., Pravěk a středověk Ždánicka, 59–91. Brno.
[41] MĚŠŤÁNEK, T., 2003: Biskup Filipec (1431–1509) a středoevropská politika. Uherské Hradiště.
[42] MICHELAKI, K.–HUGHES, M. J.–HANCOCK, R. G. V., 2013: On establishing ceramic chemical groups: exploring the influence of data analysis methods and the role of the elements chosen in analysis, Open Journal of Archaeometry 1(1), e1. https://doi.org/10.4081/arc.2013.e1
[43] MICHNA, P. J., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. Jahrhundert, Folia archaeologica 25, 179–205.
[44] MÍSAŘ, Z., 1983: Geologie ČSSR. Praha.
[45] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[46] PANOVSKY, E., 1981: Význam ve výtvarném umění. Praha.
[47] PAŘÍK, V.–HAZLBAUER, Z., 1991: Technologie výroby gotických kachlů s prořezávanou čelní stěnou – Erzeugungstechnologie der gotischen Kacheln mit der durchbrochenen Vorderwand, AH 16, 293–303.
[48] PAVLÍK, Č., 2008: Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 9–35. Uherské Hradiště.
[49] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[50] PROCHÁZKA, R., 1979–1981, rkp.: Uherské Hradiště, Otakarova ul. Evidence nálezů. [nedatováno] Uherské Hradiště, Otakarova ul., parcela č. 129. Popis nálezové situace II středověk, renesance.
[51] PROCHÁZKA, R., 1997: Uherské Hradiště – Zelný trh 19995–1996. Rkp. nálezové zprávy 637/99, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[52] QUINN, P. S. et al., 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[53] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Národní muzeum. Praha.
[54] RÖMER-STREHL, Ch.–GEBEL, A.–FRISCHAT, G. H.–KRABATH, S., 2005: Werkstoffwissenschaftliche Untersuchungen an bleiglasierten mittelalterlichen Scherben aus der Töpfereiwüstung Bengerode bei Fredelsloh, Ldkr. Northeim, Die Kunde – Zeitschrift für niedersächsische Archäologie, Neue Folge, Band 56 – Jahrgang 2005, 177–190.
[55] RZEZNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[56] SAUER, R.–WAKSMAN, S. Y., 2005: Laboratory investigations of selected medieval sherds from the Artemision in Ephesus. In: Spätantike und Mittelalterliche Keramik aus Ephesos. Archaologische Forschungen 13 (Krinzinger, F., ed.), 51–66. Vienna.
[57] SCHENK, Z., 2020: Soubor pozdně gotických kachlů z opatského domu bývalého cisterciáckého kláštera Velehrad, Slovácko 61 (2019), 105–125.
[58] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století, PA LIX, 543–578.
[59] STUCHLÍKOVÁ, J.–MOŠ, P., 1993: Uherské Hradiště, Jezuitský klášter. Rkp. nálezové zprávy 706/00, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[60] ŠIMÍK, J., 2020: A075/2018 Uherský Brod, Masarykovo náměstí. Parcela č. 120. Svazek 2. Rkp. nálezové zprávy, ulož. v Archaia Brno.
[61] ŠIMÍK, J., 2020a: Uherský Brod (okr. Uherské Hradiště), PV 6, č. 2, 182.
[62] ŠIMÍK, J., 2020b: Vývoj zástavby Uherského Brodu ve vrcholném středověku na základě nálezové situace z parcely č. 120 na Masarykově náměstí. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. v Archaia Brno.
[63] TOMEČEK, R., 2002: Uherský Brod putování historií královského města. Uherský Brod.
[64] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský Z., edd.), 89–115. Uherské Hradiště.
[65] VRBAS, J., 1930: Ždánsko: Zeměpisný a dějepisný popis: se 190 vyobrazeními a 3 barvotisky. Ždánice.
[66] VRBAS, J., 1936: Toufaři na Ždánsku a ždánská keramika. Ždánice.
[67] VRBAS, J., 1943: Zprávy české keramické společnosti. Praha.
[68] WHITBREAD, I. K., 2017: Fabric Description of Archaeological Ceramics. In: The Oxfrod Handbook of Archaeological Ceramic Analysis (Hunt, A. M. W., ed.), 200–217. Oxford.
[69] ZEMEK, M., 1992: Místopis. Uherský Brod. In: Uherskohradišťsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 744–763. Brno.