Lázně ve středověké a raně novověké Plzni

Název: Lázně ve středověké a raně novověké Plzni
Variantní název:
  • Baths in medieval and early modern age Plzeň
  • Bäder im mittelalterlichen und frühneuzeitlichen Pilsen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 2, s. 343-356
Rozsah
343-356
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Odkrytí části lazebnického provozu při opravě ohradní zdi dvora čp. 137 bylo prvním archeologickým nálezem nezískaným ze zásypu odpadní jímky, který lze dát do souvislosti s provozem lázně v královském městě Plzni v období pozdního středověku a raného novověku. Proto je součástí studie prezentující tento nález i stručný exkurs přibližující vývoj lazebnictví ve sledovaném období. Cílem tedy zcela jistě není sepsat vyčerpávající přehled majitelů lázeňských budov a v nich působících lazebníků, ale pokusit se o rekonstrukci topografie a stavebního vývoje těchto objektů.
The uncovering of a part of a bathhouse during the repair of the fence wall of the courtyard of house no. 137 was the first archaeological find not yielded by the backfills of refuse pits. It can be put in connection with the operation of bathhs in the royal city of Plze in the late medieval and early modern age period. The study presenting this find thus includes a brief excursus devoted to the development of bathing in the observed period. The aim is certainly not to compile an exhaustive list of the owners of the bathhouse complex and the people working there, but to reconstruct the topography and construction development of these buildings.
Reference
[1] Archiv města Plzně (AMP), Liber sententarium 1411–1449, inv. č. 1, sign. 1b2.

[2] Archiv města Plzně (AMP), Liber testamentorum 1617–1699, inv. č. 226, sign. 1c28.

[3] Archiv města Plzně (AMP), MS J. Strnada, krab. Hradby a předměstí: Archiv města Plzně, místopisná sbírka Josefa Strnada, krab. Hradby a předměstí.

[4] Archiv města Plzně (AMP), rkp. inv. č. 221, fol. 197.

[5] Archiv města Plzně (AMP), rkp. inv. č. 230, fol. 144.

[6] Archiv města Plzně (AMP), rkp. inv. č. 230, fol. 163v.

[7] Archiv města Plzně (AMP), rkp. inv. č. 289, fol. 55.

[8] Archiv města Plzně (AMP), rkp. inv. č. 306, fol. 166.

[9] BĚLOHLÁVEK, M., 1950: Sociální rozvrstvení plzeňského obyvatelstva v roce 1470. In: Život Plzeňska I, 134–138, 157–161. Plzeň.

[10] BĚLOHLÁVEK, M., 1962: Lázně ve staré Plzni. In: Kulturní přehled, 6–7. Plzeň.

[11] BĚLOHLÁVKOVÁ, J., 1989: Nejstarší dochovaná plzeňská městská kniha soudní z let 1407–1411, Sborník archivních prací 39, 121–195.

[12] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2009: A description of medical equipment in the Early Modern period on the basis of finds from the cesspit at house no. 289 in Plzeň – Obraz vybavení lékaře v novověku na základě nálezů z odpadní jímky v domě č. p. 289 v Plzni – Die Ausstattung eines neuzeitlichen Arztes aufgrund der Funde aus Abfallgrube in Konskr.-Nr. 289 in Pilsen, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 501–508.

[13] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., 2013: Osobní hygiena v plzeňských domácnostech na sklonku středověku – Die persönliche Hygiene in Pilsener Haushalten zur Neige des Mittelalters, AH 38, 557–568.

[14] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J.–NETOLICKÝ, P., 2015: Špitální areál sv. Máří Magdaleny v Plzni. In: Od špitálu ke galerii. Archeologické poznání vývoje lokality "U Zvonu" v Plzni (Dudková, V.–Orna, J., edd.), 10–23. Plzeň.

[15] HARCK, O., 2014: Archäologische Studien zum Judentum in der europäischen Antike und dem zentraleuropäischen Mittelalterlicher. Petersberg.

[16] HISTORICKÝ ATLAS MĚST, 2009: Historický atlas měst České republiky. Svazek 2. Plzeň (Šimůnek, R., ed.). Plzeň – Praha.

[17] HEJNIC, J.–POLÍVKA, M., 1987: Plzeň v husitské revoluci. Hilaria Litoměřického "Historie města Plzně", její edice a historický rozbor. Praha.

[18] KARLOVÁ, Š., 2008: Plzeňský špitál sv. Máří Magdaleny ve středověku (1320–1526). In: Scamma super Misam 1, 147–158. Plzeň.

[19] KORTUS, O., 2014: Politický vývoj 1618–1648. In: Dějiny města Plzně I. Do roku 1788, 500–536. Plzeň.

[20] KRATOCHVÍL, J., 1961. Topografická mineralogie Čech IV. (L–N). Praha.

[21] KRATOCHVÍL, J., 1964. Topografická mineralogie Čech VII. (U–Ž). Praha.

[22] MACHÁČEK, F., 1930: Městský dům. In: Plzeň a Plzeňsko. II. díl, 108–223. Plzeň.

[23] MACHÁČEK, F., 1931: Dvě studie k dějinám Plzně a Plzeňska. Plzeň.

[24] MACHÁČEK, F., 1935: O Plzni a o starých plzeňských lazebnících. Plzeň.

[25] MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, M., 2014: Hospodářský a urbanistický vývoj 1437–1526. In: Dějiny města Plzně I. Do roku 1788, 237–264. Plzeň.

[26] MARTINOVSKÝ, I., a kol., 2004: Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost. Praha.

[27] MENCL, V., 1961: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň.

[28] MICHLER, J., 1992: Gotische Wandmalerei am Bodensee. Friedrichshafen.

[29] MURNER, T.–MARTIN, E., 1887: Badenfahrt Von Thomas Murner. Neudruck Nach der Ausgabe Strassburg 1514 (1887).

[30] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ul. 1 (čp. 187), Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XV, 5–66.

[31] NOVÁČEK, K. a kol., 2014: Nováček, K.–Stočes, J.–Široký, R.–Wasková, M., Počátky Nové Plzně a její vývoj do husitství. In: Dějiny města Plzně I. Do roku 1788, 124–186. Plzeň.

[32] NOVÁČEK, K.–ŠIROKÝ, R., 2004: Prvních sto let. Počátky Nové Plzně z pohledu archeologie – Die ersten hundert Jahre. Anfänge von Neu Pilsen aus der Retrospektive der Archäologie, Minulostí Západočeského kraje XXXIX, 7–51.

[33] ORNA, J. a kol., 2010: Revitalizace severovýchodní části sadového okruhu města Plzně – Mlýnská strouha, rkp. NZ záchranného archeologického výzkumu, ulož. v archivu oddělení starších dějin ZČM, č. j. 25/10.

[34] STRNAD, J., 1887: Několik úryvků z dějin královského města Plzně z dob před válkou husitskou. In: Čtrnáctá zpráva za dvacátý čtvrtý školní rok c. k. českého státního vyššího real. gymnasia v Plzni uveřejněná na konci školního roku 1886/1887 ředitelstvím ústavu, 3–22. Plzeň.

[35] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I. Od r. 1300–1450. Plzeň.

[36] STRNAD, J., 1905: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část II. Od r. 1450–1526. Plzeň.

[37] STRNAD, J., 1909: Nejstarší místopis Plzně do válek husitských, Sborník městského historického musea v Plzni I, 54–87.

[38] ŠIROKÝ, R., 1998: Pitná, užitková a odpadní voda v raně novověké Plzni – Wasserversorgung und Entssorgung in Plzeň im frühen Neuzeit. Ein Überblick, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie XIV, 5–21.

[39] ŠIROKÝ, R. a kol., 2008: Široký, R.–Kočár, P.–Hlaváč, J.–Kaštovská, K.–Kostrouch, F.–Kyncl, J.–Militký, J.–Pokorný, P.–Postránecká, K.–Schneiderwinklová, P., Příkop středověkého opevnění města Plzně: archeologický a environmentální výzkum v prostoru zaniklé Pražské brány, Forum urbes medii aevi V. Městské fortifikace ve vrcholně středověkých zeměpanských městech střední Evropy, 272–311.

[40] TUCHEN, B., 2003: Öffentliche Badhäuser in Deutschland und der Schweiz im Mittelalter und der frühen Neuzeit. Petersberg.

[41] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha.