Hrad Skalka u Třebenic (okres Litoměřice)

Název: Hrad Skalka u Třebenic (okres Litoměřice)
Variantní název:
  • Skalka Castle, near Třebenice (Litoměřice district)
  • Burg Skalka bei Třebenice (Bezirk Litoměřice)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 2, s. 431-450
Rozsah
431-450
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Z hradu Skalka, který se nachází nedaleko od Lovosic v Ústeckém kraji, se dodnes dochoval především bergfrit, příslušející hradnímu jádru vybavenému i menším palácem. Před jádrem se nacházel další hradní oddíl, patrně předhradí, druhé dva oddíly pak najdeme pod nevysokým hradním kopcem. Hrad byl založen až v době okolo poloviny 14. století rodem Kaplířů ze Sulevic a až do husitského období byl rozdělen vždy mezi několik rodin. To patrně vyvolalo nejenom vznik několika obytných jader na hradě, ale i stěhování některých rodin mimo hrad Skalka, zejména na tvrze v blízkém okolí. Sulevičtí, příslušející k nižší šlechtě a sídlící převážně na tvrzích, si vystavěli i další hrad dosti podobný Skalce – Milešov, kde se za bergfritem rovněž tísní drobný palác. O rostoucích ambicích rodů nižší šlechty, jakož i o jejich ekonomických poměrech, vypovídá i nedaleký hrad Oparno, založený rodem z Vchynic, připomínající spíše tvrz.
A bergfried belonging to the castle core that also included a small palace has been preserved from Skalka Castle, located near Lovosice in the Ústí nad Labem region. In front of the castle core there was another section, probably a bailey, and another two sections are found below the low castle hill. The castle was established around the mid-14th century by the Kaplíř family from Sulevice and until the Hussite period it was always divided among several families. This probably caused not only the creation of several residential cores in the castle, but also the moving of some families outside Skalka Castle, especially to manors in the vicinity. The Sulevice family, belonging to the lower gentry and residing mainly in manors, built another castle quite similar to Skalka – Milešov, where a small palace is situated behind a bergfried as well. The growing ambitions of the lower noble families and their economic conditions are also evidenced by the nearby Oparno Castle, founded by the Vchynice family and resembling a manor.
Reference
[1] KOZOJED, P., 2009: Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku. Diplomová práce, FF UK, Liberec.

[2] MACEK, J., 2003: Historická expozice regionu Vlastislav a rodu Kaplířů ze Sulevic na zámku Skalka u Vlastislavi. Strojopis, ulož. v archivu ÚAPPSZČ, v. v. i.

[3] NOVOSADOVÁ, O.–PODROUŽEK, K., 2003: Zámek Skalka, obec Vlastislav, okr. Litoměřice. Stavebně historický průzkum. Čeká Lípa. Strojopis, ulož. v archivu NPÚ, ú. o. p. v Ústí nad Labem.

[4] PAPROCKÝ Z HLAHOL, B.: Diadochus, tj. posloupnost knížat a králů českých, biskupů a arcibiskupů pražských a všech třech stavů slavného království českého, tj. panského, rytířského a městského. O stawu rytířském a rozmnožení jeho. Jak dávno a odkud který rod a erb do tohoto Králowstí přišel. Kniha třetí. Praha 1602.

[5] ROSOL, V., 2009: Kaplířové ze Sulevic. Diplomová práce, PedF UK, Praha.

[6] SÝKORA, M., 2007: Šlechtická sídla v Milešovské části Českého středohoří. Bakalářská práce, FF UK, Praha.

[7] AČ 1: Archiv český. Díl 1 (Palacký, F., ed.). Praha 1840.

[8] AČ 3: Archiv český. Díl 3 (Palacký, F., ed.). Praha 1844.

[9] AČ 31 – DD I: Archiv český. Díl 31. První kniha provolací desk dvorských z let 1380–1394 (Friedrich, G., ed.). Praha 1921.

[10] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomus I (805–1197) (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.

[11] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomus IV/1 (1241–1253) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

[12] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. Tomi V fasciculus secundus (1267–1278) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[13] LC I/1: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Liber primus. Tomus primus. Ab anno 1354 usque 1362 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1867.

[14] LC I/2: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Libri primi pars altera. Ab anno 1363 usque ad annum 1369 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1874.

[15] LC II: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Liber secundus. Ab anno 1369 usque 1373 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1868.

[16] LC III–IV: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Liber tertius et quartus. Ab anno 1373 usque ad annum 1390 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1879.

[17] LC V: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Libri quinti. Ab anno 1390 usque 1399 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1865.

[18] LC VI: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Liber sextus. Ab anno 1399 usque ad annum 1410 (Emler, J., ed.). Pragae 1883.

[19] LC VII: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Liber septimus (Emler, J., ed.). Pragae 1886.

[20] LC VIII–X: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. Liber octavus, nonus et decimus. Ab anno 1421 usque ad annum 1436 (Emler, J., ed.). Pragae 1889.

[21] LE I: Libri erectionum Archidioecesis pragensis saeculo XIV. et XV. Liber I (1358–1376) (Borový, C., ed.). Praha 1873.

[22] LE II: Libri erectionum Archidioecesis pragensis saeculo XIV. et XV. Liber II (1375–1388) (Borový, C., ed.). Praha 1878.

[23] RBM VII/1: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars VII (1358–1363). Fasciculus 1 (1358–1359) (Linhartová, M.–Mendl, B., edd.). Pragae 1954.

[24] RT I: Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých. Díl I (Emler, J., ed.). Praha 1870.

[25] RT II: Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých. Díl II (Emler, J., ed.). Praha 1872.

[26] ANDĚL, R.–KABÍČEK, J., 1962: Hrady a zámky severočeského kraje. Praha.

[27] ANDĚL, R. a kol., 1984: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl. Severní Čechy. Praha.

[28] BERNAU, F., 1892: Vom Skalkauer Turme, Erzgebirge-Zeitung XIII/10, 213–218.

[29] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[30] FIŠERA, Z., 2004: Skalní hrady zemí koruny české. Praha.

[31] GABRIEL, F.–PEŘINA, I., 2006: Bergfrit na zámku v Milešově, CB 10, 401–404.

[32] HEBER, F. A., 1843: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlössern. Dritter Band. Prag.

[33] HEBER, F. A., 2006: České hrady, zámky a tvrze. Druhý díl. Severní Čechy. Praha.

[34] HLAVÁČKOVÁ, M., 1979: Architektonické památky na Litoměřicku. Zámek Skalka, Kulturní měsíčník litoměřického okresu XV/9, 122 a 135–136.

[35] LUKSCH, V., 2019: Topographie der historischen und kunst-Denkmale im politischen Bezirke Leitmeritz. Teil II: Bezirk Leitmeritz. Edition des Manuskript. Band 2 (Liebeschitz-Töpley). Praha.

[36] NOVÝ, M.–SÝKORA, M., 2012: Průzkum jádra hradu Oparno. In: Hrady českého severozápadu. Sborník k životnímu jubileu Tomáše Durdíka (Kuljavceva-Hlavová, J.–Kotyza, O.–Sýkora, M., edd.), 233–255. Most.

[37] PATERA, A., 1878: Píseň staročeská ze XIII století: "Slovo do světa stvořené", Časopis Musea království Českého LII, 289–294.

[38] POCHE, E. a kol., 1978: Umělecké památky Čech. 2. svazek. Praha.

[39] SEDLÁČEK, A., 1923: Hrady, zámky a tvrze království českého. 14. díl. Žatecko a Litoměřicko. Praha.

[40] SEDLÁČEK, A., 2001: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Svazek 2. Atlas erbů. Čechy (1. část) – Edice. Praha.

[41] WIRTH, Z. a kol., 1957: Umělecké památky Čech. Praha.