Možnosti rekonstrukce stravy obyvatel Plzně v období pozdního středověku a novověku na základě analýzy stabilních izotopů uhlíku a dusíku

Zvyšující se potenciál přírodovědných analýz rozšiřuje možnosti poznání složení stravy, které bylo dříve založeno především na vysoké výpovědní hodnotě ekofaktů. Proto byly k izotopovým analýzám vybrány soubory získané archeologickým výzkumem dvou plzeňských pohřebišť, a to pohřebiště u kostela sv. Bartoloměje na centrálním plzeňském náměstí a pohřebiště z lokality U Zvonu na východním historickém předměstí, kde stál měšťanský špitál se sakrální stavbou zasvěcenou sv. Máří Magdaleně. Výsledky provedených izotopových analýz byly porovnány s písemnými a archeologickými prameny. Řešeny byly také rozdíly ve stravě nejen mezi lokalitami, ale také s ohledem na historický vývoj města Plzně a také s ohledem na pohlaví a věk zkoumaných jedinců. Využita byla také metoda radiouhlíkového datování. Její provedení mělo umožnit získání dat k poznání chronologického vývoje zkoumaných lokalit.

The growing potential of natural science analyses is expanding the understanding of diet composition, previously based primarily on the high informative value of ecofacts. Therefore, series obtained from archaeological excavations of two Plzeň burial grounds were selected for isotope analyses, namely the burial site at St. Bartholomew's Church in the central Plzeň square and the U Zvonu burial site in the eastern historical suburb where a burgher hospital with a sacral building consecrated to St. Mary Magdalene once stood. The results of the isotope analyses were compared with written and archaeological sources. Differences in diet were also addressed, not only between the sites but also with regard to the historical development of the city of Plzeň and to the sex and age of the individuals studied. The radiocarbon dating method was employed as well. It was aimed to provide data for understanding the chronological development of the investigated sites.