Název: Síť starých cest v západní části Vizovické vrchoviny v první polovině 12. století
Variantní název:
- The network of old roads in the western part of the Vizovice Uplands in the first half of the 12th century
- Altes Wegenetz im Westteil des Wisowitzer Berglands in der ersten Hälfte des 12. Jahrhunderts
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2025, roč. 50, č. 1, s. 203-222
Rozsah
203-222
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2025-1-7
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82351
Type: Článek
Jazyk
česky
Jazyk shrnutí
německy
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie zkoumá síť historických cest ve Vizovické vrchovině ve 12. století, přičemž se zaměřuje na propojení sídel uvedených v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (1141). Oproti předchozím pracím kombinuje analýzu písemných a kartografických pramenů, nedestruktivní terénní průzkum a geoinformační analýzy. Výsledky potvrzují existenci komunikační sítě odpovídající pravidlům optimální trasy a připouští i možnost alternativního směřování některých cest. Interaktivní příloha pomáhá vizualizovat vývoj osídlení Uherskobrodska a Slavičínska.
This study examines the network of historical roads in the Vizovice Uplands in the 12th century, focusing on the connection of settlements mentioned in the charter of the Olomouc bishop Jindřich Zdík (1141). In contrast to previous works, it combines the analysis of written and cartographic sources, non-destructive field research and geoinformation analysis. The results confirm the existence of a communication network corresponding to the rules of the optimum route and indicate the possibility of an alternative direction of some of the roads. An interactive supplement helps visualize the development of the settlement of the Uherský Brod and Slavičín regions.
Reference
[1] BISTŘICKÝ, J., 1978: Datování Zdíkovy listiny. Mikulovská sympozia 78, 33–35.
[2] BOLINA, P., 1999: K interpretaci a datování Zdíkových listin, ČČH 97, 273–290.
[3] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2011: Úloha hradů Lukov a Brumov v systému komunikací východní Moravy – Die Rolle der Burgen Lukov und Brumov im Verkehrswegesystem Ostmährens, AH 36, 87–108.
[4] BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.
[5] BOROVSKÝ, T., 2011: Listina Smila ze Střílek a založení vizovického kláštera, Východní Morava 1, 11–26.
[6] BLÁHOVÁ, M.–FROLÍK, J.–PROFANTOVÁ, N., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české I. Praha.
[7] CASES, D. G.–BALLBÈ, E. G., 2024: The mobility of shepherds in the Upper Pyrenees: A spatial analysis of pathways and site-location differences from medieval times to the 20th century, Quaternary International 700–701, 97–113. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2023.07.007
[8] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1907.
[9] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[10] CEKOTA, V., 1990: Spytihněv – dějiny obce. Spytihněv.
[11] CEKOTA, V.–HOSÁK, L., 1956: Dějiny Slavičínska 1256–1956. Gottwaldov.
[12] CENDELÍN, D., 2000: Nové objevy prehistorického osídlení ve Vizovických vrších a staré komunikace, VVM 4, 377–385.
[13] CENDELÍN, D., 2009: Postavení Uherského Brodu na raně středověké dopravní síti ve světle objevů reliktů zaniklých dopravních tras, HG 35, 59–93.
[14] CENDELÍN, D., 2017: Trenčínská cesta. Jedna z významných historických pozemních spojů mezi východní Moravou a Povážím, Acta Musealia 1–2, 48–84. https://doi.org/10.62317/amu.2017.003
[15] CENDELÍN, D., 2018: Pravěká hradiska hlavního hřebene Vizovické vrchoviny v komunikačních souvislostech: polohy lokalit, polohy vstupů do hrazených areálů a vztah lokalit k doložitelným dopravním liniím, Archeologie Moravy a Slezska 18, 30–53.
[16] CÍLEK, V. a kol., 2022: Cílek, V.–Bolina, P.–Martínek, J.–Šlézar, P., Jantarová stezka. Praha.
[17] ČOUPEK, J. a kol., 2022: Čoupek, J.–Čoupek, L.–Galuška, L.–Habartová, R.–Hrabec, J.–Mitáček, J.–Nováková, J. –Rašticová, B., Popovice. Slovácká obec v letech 1220–2020. Popovice.
[18] Česká technická norma (ČSN 73 6110), 2006: Projektování místních komunikací. Praha.
[19] Česká technická norma (ČSN 73 6108), 2016: Lesní cestní síť. Praha.
[20] DE SOTO, P., 2019: Network Analysis to Model and Analyse Roman Transport and Mobility. In: Finding the Limits of the Limes. Modelling Demography, Economy and Transport on the Edge of the Roman Empire (Verhagen, P.–Joyce, J.–Groenhuijzen, M. R., edd.). Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-04576-0_13
[21] DUJKA, P., 2025: Síť starých cest v západní části Vizovické vrchoviny v první polovině 12. století. Příloha 1: cestní síť 12. století. https://doi.org/10.5281/zenodo.15322196
[22] FAO 2003: Food energy – methods of analysis and conversion factors, FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) Food and Nutrition Paper 77, 1–93.
[23] FOJTÍK, T. a kol., 2022: Fojtík, T.–Jašíková, L.–Kurfiřtová, J.–Makovcová, M.–Maťašovská, V.–Mayer, P.– Nováková, H.–Zavřelová, J.–Zbořil, A., GIS a kartografie ve VÚV TGM, Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 64, 47–52.
[24] FONTE, J.–PARCERO-OUBIÑA, C.–COSTA-GARCÍA, J. M., 2017: A GIS-based analysis of the rationale behind Roman roads. The case of the so-called via XVII (NW Iberian Peninsula), Mediterr Archaeol Archaeometry 17, 163–189.
[25] HERZOG, I., 2013: The Potential and Limits of Optimal Path Analysis. In: Computational Approaches to Archaeological Spaces (Bevan, A.–Lake, M., edd.). Routledge.
[26] HISTORICKÁ ORTOFOTOMAPA (50. léta): Národní geoportál INSPIRE. Dostupné z: https://gis.cenia.cz/id/dataset/ortofotomapa_historicka, cit. 3. 5. 2025.
[27] HLUK 2011: Hluk. Dějiny města. Hluk.
[28] HOSÁK, L., 1963: Místní a pomístní jméno na Gottwaldovsku jako historický pramen, Zprávy oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově 3–4, 81–83.
[29] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravsko-slezské. Praha.
[30] HRUBÝ, V.–PAVELČÍK, J., 1992: Nejstarší dějiny středního Pomoraví. In: Uherskohradišťsko (Nekuda, V., ed.), 105–196. Brno.
[31] KANDRNÁL, L., 2007: Osídlení nad soutokem – středověká ves Uhřice, Archeologie Moravy a Slezska 7, 31–34.
[32] KOHOUTEK, J., 1982: Příspěvek k problematice zaniklých středověkých osad na Gottwaldovsku – Zur Problematik der mittelalterlichen Dorfwüstungen in der Gegend von Gottwaldov, AH 7, 179–183.
[33] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[34] KOHOUTEK, J., 1995a: Proměny sídlištní struktury ve 12.–15. století. In: Zlínsko (Nekuda, V., ed.), 131–155. Brno.
[35] KOHOUTEK, J., 1996: Nové poznatky o středověkém vývoji Uherského Brodu – Neue Erkenntnisse Uber die Entwicklung der Stadt Uherský Brod im Mittelalter, AH 21, 373–384.
[36] KOHOUTEK, J., 1998: Velký Ořechov 1998. DOK Březolupy – Uh. Brod. Nálezová zpráva, ulož. v ÚAPP Brno, č. 112/98.
[37] KVĚT, R., 1998: Keltské osídlení České republiky v závislosti na predispozici stezek – Keltische Besiedlung auf dem Gebiet der Tschechischen Republik im Zusammenhang der Steige, AH 23, 215–222.
[38] LLOBERA, M.–SLUCKIN, T. J., 2007: Zigzagging: theoretical insights on climbing strategies, Journal of Theoretical Biology 249, 206–217. https://doi.org/10.1016/j.jtbi.2007.07.020
[39] MARTÍNEK, J. a kol., 2013: Martínek, J.–Létal, A.–Miřijovský, J.–Šlézar, P.–Vích, D.–Kalábek, M., Moderní metody identifikace a popisu historických cest. Metodická příručka. Brno.
[40] MATĚJEK, F., 1948: Moravské zemské desky 1480–1556. II. díl. Kraj Olomoucký. Brno.
[41] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2014: Production, Crafts and Trade in the Pre-Great Moravian and Great Moravia Periods in Moravia and Silesia. In: Great Moravia and the Beginnings of Christianity (Kouřil, P., ed.), 105–131. Brno.
[42] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 2054, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/2907; cit. 3. 5. 2025.
[43] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 511, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/739; cit. 3. 5. 2025.
[44] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 87, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/169; cit. 3. 5. 2025.
[45] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 2764, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/3927; cit. 3. 5. 2025.
[46] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 2287, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/3246; cit. 3. 5. 2025.
[47] MZK: Moravská zemská knihovna v Brně, Mollova mapová sbírka. Morava. Dostupné z: https://mapy.mzk.cz/mzk03/001/023/304/2619267651/, cit. 3. 5. 2025.
[48] MITÁČEK, J., 2008: "Campus Lucsco" – proměny jedné otázky. In: Východní Morava v 10. až 14. století (Kouřil, P.–Galuška, L.–Mitáček, J., edd.), 155–167. Brno.
[49] MÜLLER, F., 1975: Provodov v minulosti. Provodov.
[50] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[51] NĚMEC, J., 1972: Ořechov u Uherského Hradiště. Dějiny obce a statku Ořechov, Vážany, Těmice. Washington, D. C.
[52] PAJER, J., 2010: Via exploratorum de Bohemia (Úvaha o tzv. cestě českých stráží). In: Slovácko (Frolec, I., ed.), 203–214. Uherské Hradiště.
[53] POKLUDA, Z., 1992: Statek velký Ořechov, Zlínsko od minulosti k současnosti 11, 185–214.
[54] POKLUDA, Z., 1993: Tvrze na Zlínsku, Zlínsko od minulosti k současnosti 12, 115–240.
[55] POKLUDA, Z., 1995: Správní struktura Zlínska do roku 1848. In: Zlínsko (Nekuda, V., ed.), 315–364. Brno.
[56] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.
[57] SLAMOVA, M. a kol., 2014: Slamova, M.–Belacek, B.–Beljak, J.–Pazinova, N.–Chudy, F., Dependence of the medieval settlements and historical roads to the natural environment around the deserted castle in Zvolen (Slovakia), Procedia – Social and Behavioral Sciences 120, 213–223. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2014.02.098
[58] SNÁŠIL, R., 1992: Změny sídlištní sítě a její příčiny v 10.–19. století. In: Uherskohradišťsko (Nekuda, V., ed.), 387–419. Brno.
[59] ŠVIHÁLEK, V.–BRZOBOHATÝ, D., 1982: 850 let Mladotic 1131–1981. Slavičín.
[60] VÁCLAVÍK, A., 1930: Luhačovické Zálesí. Luhačovice.
[61] VERHAGEN, P.–NUNINGER, L.–GROENHUIJZEN, M. R., 2019: Modelling of Pathways and Movement Networks in Archaeology: An Overview of Current Approaches. In: Finding the Limits of the Limes. Modelling Demography, Economy and Transport on the Edge of the Roman Empire (Verhagen, P.–Joyce, J.–Groenhuijzen, M. R., edd.). Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-04576-0
[62] I. vojenské mapování, mapové listy č. 81, 82, 83, 94, 95, 96, 106, 107, 180. Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[63] II. vojenské mapování, mapové listy č. O_10_VI, O_11_VI, O_10_VII, O_10_VIII, O_11_VII. Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[2] BOLINA, P., 1999: K interpretaci a datování Zdíkových listin, ČČH 97, 273–290.
[3] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2011: Úloha hradů Lukov a Brumov v systému komunikací východní Moravy – Die Rolle der Burgen Lukov und Brumov im Verkehrswegesystem Ostmährens, AH 36, 87–108.
[4] BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.
[5] BOROVSKÝ, T., 2011: Listina Smila ze Střílek a založení vizovického kláštera, Východní Morava 1, 11–26.
[6] BLÁHOVÁ, M.–FROLÍK, J.–PROFANTOVÁ, N., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české I. Praha.
[7] CASES, D. G.–BALLBÈ, E. G., 2024: The mobility of shepherds in the Upper Pyrenees: A spatial analysis of pathways and site-location differences from medieval times to the 20th century, Quaternary International 700–701, 97–113. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2023.07.007
[8] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1907.
[9] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[10] CEKOTA, V., 1990: Spytihněv – dějiny obce. Spytihněv.
[11] CEKOTA, V.–HOSÁK, L., 1956: Dějiny Slavičínska 1256–1956. Gottwaldov.
[12] CENDELÍN, D., 2000: Nové objevy prehistorického osídlení ve Vizovických vrších a staré komunikace, VVM 4, 377–385.
[13] CENDELÍN, D., 2009: Postavení Uherského Brodu na raně středověké dopravní síti ve světle objevů reliktů zaniklých dopravních tras, HG 35, 59–93.
[14] CENDELÍN, D., 2017: Trenčínská cesta. Jedna z významných historických pozemních spojů mezi východní Moravou a Povážím, Acta Musealia 1–2, 48–84. https://doi.org/10.62317/amu.2017.003
[15] CENDELÍN, D., 2018: Pravěká hradiska hlavního hřebene Vizovické vrchoviny v komunikačních souvislostech: polohy lokalit, polohy vstupů do hrazených areálů a vztah lokalit k doložitelným dopravním liniím, Archeologie Moravy a Slezska 18, 30–53.
[16] CÍLEK, V. a kol., 2022: Cílek, V.–Bolina, P.–Martínek, J.–Šlézar, P., Jantarová stezka. Praha.
[17] ČOUPEK, J. a kol., 2022: Čoupek, J.–Čoupek, L.–Galuška, L.–Habartová, R.–Hrabec, J.–Mitáček, J.–Nováková, J. –Rašticová, B., Popovice. Slovácká obec v letech 1220–2020. Popovice.
[18] Česká technická norma (ČSN 73 6110), 2006: Projektování místních komunikací. Praha.
[19] Česká technická norma (ČSN 73 6108), 2016: Lesní cestní síť. Praha.
[20] DE SOTO, P., 2019: Network Analysis to Model and Analyse Roman Transport and Mobility. In: Finding the Limits of the Limes. Modelling Demography, Economy and Transport on the Edge of the Roman Empire (Verhagen, P.–Joyce, J.–Groenhuijzen, M. R., edd.). Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-04576-0_13
[21] DUJKA, P., 2025: Síť starých cest v západní části Vizovické vrchoviny v první polovině 12. století. Příloha 1: cestní síť 12. století. https://doi.org/10.5281/zenodo.15322196
[22] FAO 2003: Food energy – methods of analysis and conversion factors, FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) Food and Nutrition Paper 77, 1–93.
[23] FOJTÍK, T. a kol., 2022: Fojtík, T.–Jašíková, L.–Kurfiřtová, J.–Makovcová, M.–Maťašovská, V.–Mayer, P.– Nováková, H.–Zavřelová, J.–Zbořil, A., GIS a kartografie ve VÚV TGM, Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 64, 47–52.
[24] FONTE, J.–PARCERO-OUBIÑA, C.–COSTA-GARCÍA, J. M., 2017: A GIS-based analysis of the rationale behind Roman roads. The case of the so-called via XVII (NW Iberian Peninsula), Mediterr Archaeol Archaeometry 17, 163–189.
[25] HERZOG, I., 2013: The Potential and Limits of Optimal Path Analysis. In: Computational Approaches to Archaeological Spaces (Bevan, A.–Lake, M., edd.). Routledge.
[26] HISTORICKÁ ORTOFOTOMAPA (50. léta): Národní geoportál INSPIRE. Dostupné z: https://gis.cenia.cz/id/dataset/ortofotomapa_historicka, cit. 3. 5. 2025.
[27] HLUK 2011: Hluk. Dějiny města. Hluk.
[28] HOSÁK, L., 1963: Místní a pomístní jméno na Gottwaldovsku jako historický pramen, Zprávy oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově 3–4, 81–83.
[29] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravsko-slezské. Praha.
[30] HRUBÝ, V.–PAVELČÍK, J., 1992: Nejstarší dějiny středního Pomoraví. In: Uherskohradišťsko (Nekuda, V., ed.), 105–196. Brno.
[31] KANDRNÁL, L., 2007: Osídlení nad soutokem – středověká ves Uhřice, Archeologie Moravy a Slezska 7, 31–34.
[32] KOHOUTEK, J., 1982: Příspěvek k problematice zaniklých středověkých osad na Gottwaldovsku – Zur Problematik der mittelalterlichen Dorfwüstungen in der Gegend von Gottwaldov, AH 7, 179–183.
[33] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[34] KOHOUTEK, J., 1995a: Proměny sídlištní struktury ve 12.–15. století. In: Zlínsko (Nekuda, V., ed.), 131–155. Brno.
[35] KOHOUTEK, J., 1996: Nové poznatky o středověkém vývoji Uherského Brodu – Neue Erkenntnisse Uber die Entwicklung der Stadt Uherský Brod im Mittelalter, AH 21, 373–384.
[36] KOHOUTEK, J., 1998: Velký Ořechov 1998. DOK Březolupy – Uh. Brod. Nálezová zpráva, ulož. v ÚAPP Brno, č. 112/98.
[37] KVĚT, R., 1998: Keltské osídlení České republiky v závislosti na predispozici stezek – Keltische Besiedlung auf dem Gebiet der Tschechischen Republik im Zusammenhang der Steige, AH 23, 215–222.
[38] LLOBERA, M.–SLUCKIN, T. J., 2007: Zigzagging: theoretical insights on climbing strategies, Journal of Theoretical Biology 249, 206–217. https://doi.org/10.1016/j.jtbi.2007.07.020
[39] MARTÍNEK, J. a kol., 2013: Martínek, J.–Létal, A.–Miřijovský, J.–Šlézar, P.–Vích, D.–Kalábek, M., Moderní metody identifikace a popisu historických cest. Metodická příručka. Brno.
[40] MATĚJEK, F., 1948: Moravské zemské desky 1480–1556. II. díl. Kraj Olomoucký. Brno.
[41] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2014: Production, Crafts and Trade in the Pre-Great Moravian and Great Moravia Periods in Moravia and Silesia. In: Great Moravia and the Beginnings of Christianity (Kouřil, P., ed.), 105–131. Brno.
[42] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 2054, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/2907; cit. 3. 5. 2025.
[43] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 511, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/739; cit. 3. 5. 2025.
[44] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 87, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/169; cit. 3. 5. 2025.
[45] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 2764, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/3927; cit. 3. 5. 2025.
[46] MZA: Moravský zemský archiv v Brně, fond D 9 Indikační skici, sign. 2287, dostupné z: https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/3246; cit. 3. 5. 2025.
[47] MZK: Moravská zemská knihovna v Brně, Mollova mapová sbírka. Morava. Dostupné z: https://mapy.mzk.cz/mzk03/001/023/304/2619267651/, cit. 3. 5. 2025.
[48] MITÁČEK, J., 2008: "Campus Lucsco" – proměny jedné otázky. In: Východní Morava v 10. až 14. století (Kouřil, P.–Galuška, L.–Mitáček, J., edd.), 155–167. Brno.
[49] MÜLLER, F., 1975: Provodov v minulosti. Provodov.
[50] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[51] NĚMEC, J., 1972: Ořechov u Uherského Hradiště. Dějiny obce a statku Ořechov, Vážany, Těmice. Washington, D. C.
[52] PAJER, J., 2010: Via exploratorum de Bohemia (Úvaha o tzv. cestě českých stráží). In: Slovácko (Frolec, I., ed.), 203–214. Uherské Hradiště.
[53] POKLUDA, Z., 1992: Statek velký Ořechov, Zlínsko od minulosti k současnosti 11, 185–214.
[54] POKLUDA, Z., 1993: Tvrze na Zlínsku, Zlínsko od minulosti k současnosti 12, 115–240.
[55] POKLUDA, Z., 1995: Správní struktura Zlínska do roku 1848. In: Zlínsko (Nekuda, V., ed.), 315–364. Brno.
[56] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.
[57] SLAMOVA, M. a kol., 2014: Slamova, M.–Belacek, B.–Beljak, J.–Pazinova, N.–Chudy, F., Dependence of the medieval settlements and historical roads to the natural environment around the deserted castle in Zvolen (Slovakia), Procedia – Social and Behavioral Sciences 120, 213–223. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2014.02.098
[58] SNÁŠIL, R., 1992: Změny sídlištní sítě a její příčiny v 10.–19. století. In: Uherskohradišťsko (Nekuda, V., ed.), 387–419. Brno.
[59] ŠVIHÁLEK, V.–BRZOBOHATÝ, D., 1982: 850 let Mladotic 1131–1981. Slavičín.
[60] VÁCLAVÍK, A., 1930: Luhačovické Zálesí. Luhačovice.
[61] VERHAGEN, P.–NUNINGER, L.–GROENHUIJZEN, M. R., 2019: Modelling of Pathways and Movement Networks in Archaeology: An Overview of Current Approaches. In: Finding the Limits of the Limes. Modelling Demography, Economy and Transport on the Edge of the Roman Empire (Verhagen, P.–Joyce, J.–Groenhuijzen, M. R., edd.). Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-04576-0
[62] I. vojenské mapování, mapové listy č. 81, 82, 83, 94, 95, 96, 106, 107, 180. Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.
[63] II. vojenské mapování, mapové listy č. O_10_VI, O_11_VI, O_10_VII, O_10_VIII, O_11_VII. Austrian State Archive/Military Archive, Vienna.