Název: Využití nedestruktivních metod k rekonstrukci sídelní struktury vrcholně a pozdně středověké vsi Lhotka
Variantní název:
- The use of non-destructive methods for the reconstruction of the settlement structure of the village of Lhotka from the high and late Middle Ages
- Nutzung zerstörungsfreier Verfahren zur Rekonstruktion der Siedlungsstruktur der hoch- und spätmittelalterlichen Dorfwüstung Lhotka
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2025, roč. 50, č. 1, s. 223-251
Rozsah
223-251
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2025-1-8
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82352
Type: Článek
Jazyk
česky
Jazyk shrnutí
německy
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Předkládaná analýza rekonstrukce středověkého osídlení a charakteru krajiny na Brtnicku vychází z magisterské práce hlavního autora. Jedná se o definování vzhledu a rekonstrukci intravilánu a extravilánu zaniklé středověké vsi (dále jen ZSV) Lhotka, která je písemnými prameny poprvé uváděna v roce 1399, již jako pustá. Ke sběru dat byly využity nedestruktivní nebo málo destruktivní archeologické metody aplikované přímo v terénu i distančně při studiu písemných a kartografických pramenů. Práce vznikla v návaznosti na předešlé výzkumy ZSV Lhotka, které započaly již v 60. letech minulého století, vedené Z. Měřínským. Vesnice sice byla lokalizována, ale z hlediska neúplné dokumentace musela být znovu objevena kvůli navazujícím výzkumům probíhajícím od roku 2010. Lokalita je ohrožena těžbou dřeva ovlivněnou kůrovcovou kalamitou na Vysočině, a tak tento způsob archeologické prospekce přispěl ke zjištění aktuálního stavu památky, rekonstrukci jejího intravilánu, extravilánu a díky digitalizaci také k její dokumentaci.
The presented analysis of the reconstruction of the medieval settlement and the character of the landscape in the Brtnice region is based on the master's thesis of the main author. It focuses on defining the form and reconstruction of the internal and external area of the deserted medieval village (henceforth DMV) Lhotka, first mentioned in written sources in 1399, already as deserted. Non-destructive and lowdestructive archaeological methods applied directly in the field and remotely during the study of written and cartographic sources were used for data collection. The work followed previous excavations of the DMV Lhotka started by Z. Měřínský in the 1960s. The village had been located, but due to incomplete documentation it had to be relocated because of follow-up excavations conducted since 2010. The site is threatened by logging associated wuth the bark beetle calamity in the Czech-Moravian Highlands, and so this method of archaeological prospection contributed to the determination of the current state of the site, the reconstruction of its internal and external area and, thanks to digitalization, also to its documentation.
Note
Studie vznikla v rámci plnění projektu MUNI/FF-DEAN/1664/2023 Krajina jako archiv antropogenních aktivit.
Die Studie wurde im Rahmen des Projekts MUNI/FF-DEAN/1664/2023 "Krajina jako archiv antropogenních aktivit" erstellt.
Reference
[1] MZA, fond G 10: Moravský zemský archiv v Brně, fond G 10 Sbírka rukopisů Moravského zemského archivu, inv. č. 638, dříve inv. č. 575 – Urbář panství brtnického z doby před r. 1538.
[2] MZA, fond G 169: Moravský zemský archiv v Brně, fond G 10 Collaltové, č. I. 2562 – Urbář panství Brtnice r. §§1570§§.
[3] MZA, fond G 169: Moravský zemský archiv v Brně, fond G 10 Collaltové, č. I. 2561 – Urbář panství Brtnice r. §§1585§§.
[4] MZA, fond F 16: Moravský zemský archiv v Brně, fond G 10 Velkostatek Brtnice, mapy 1033, 1034.
[5] JEŽKOVÁ, M., 1963: Pomůcka, F 16, Velkostatek Brtnice (1537) 1562–1947 (1963), Inventář, MZA, Brno.
[6] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistlorais regni Boheminae III/1 (Fridrich, G., ed.). Pragae 1942.
[7] ZDB I–XIV: Die Landtafel des Markgrathums Mähren. Brünner Cuda (Chlumecký P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron A. R., edd.). Brünn 1856.
[8] BALCÁREK, P., 1988: Brtnice ve víru třicetileté války. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, J., ed.), 133–149. Brno – Brtnice.
[9] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[10] BENEŠ, J.–HRUBÝ, P.–KUNA, M., 2004: Vyhledávání a vzorkování vrstev. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle (Kuna, M., ed.), 353–378. Praha.
[11] BERANOVÁ, M., 1973: Nejstarší nález řezací stolice na píci v Čechách, AR XXV, 388–391.
[12] ČAPEK, L., 2018: Soubor kovových artefaktů ze zaniklých středověkých vsí Prochod a Žďár ve Velechvínském polesí, AVJČ 31, 279–317.
[13] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historicko-geografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Praha.
[14] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon. Brno.
[15] DRESLER, P. a kol., 2019: Dresler, P.–Milo, P.–Tencer, T.–Vágner, M.–Dejmal, M., Nedestruktivní průzkum polních systémů a struktury zástavby zaniklé středověké vesnice Vojšice (okres Hodonín) – Zerstörungsfreie Untersuchung der Feldsysteme und der Bebauungsstruktur der mittelalterlich Dorfwüstung Vojšice (Bezirk Hodonín), AH 44, 269–287. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-12
[16] DRNOVSKÝ, P.–MAZÁČKOVÁ, J.–ŠRÁMEK, J., 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia – Die Burg bei Božanov im Braunauer Ländchen und ihre mögliche Aufgabe bei der Stabilisierung des Klosterdominiums Braunau (Broumov), AH 44, 559–605. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-4
[17] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravsko-slezské. Praha.
[18] HYLMAROVÁ, L.–KLÍR, T.–ČERNÁ, E., 2013: Železné předměty ze zaniklého Spindelbachu v Krušných horách: k výpovědi detektorového průzkumu – Eisengegenstände aus der Wüstung Spindelbach im Erzgebirge: zur Aussagekraft einer Detektorsuche, AH 38, 569–609.
[19] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[20] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[21] KUNA, M. et al., 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle – Non-destructive archaeology. Theory, methods and goals. Praha.
[22] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[23] MAZÁČKOVÁ, J., 2016: Středověká vesnice Českomoravské vrchoviny na příkladu panství Rokštejn a Brtnice. In: Bajer, A.– Bíško, R.–Dejmal, M.–Hejhal, P.–Hrubý, P.–Lisá, L.–Machová, B.–Malý, K.–Mazáčková, J.–Plaček, M.– Šabatová, K.–Těsnohlídek, J.–Zimola, D.–Žahourková, A., Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku. Jihlava.
[24] MAZÁČKOVÁ J.–DOLEŽALOVÁ K., 2012: Stančice, povrchová prospekce a systematické zaměřování zaniklé vsi, Acta Musei Moraviae Scientiae sociales XCVII, č. 2, 259–284.
[25] MAZÁČKOVÁ, J.–DOLEŽALOVÁ, K.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2016: Zaniklé středověké vesnice na Moravě, dějiny bádání a stav výzkumu, 59–92. Chorzów.
[26] MAZÁČKOVÁ, J.–ŽAŽA, P., 2021: Impact of subsistence on medieval and early modern history land use in the Bohemian-Moravian Highlands. In: Grau Sologestoa, I.–Umberto, A., The Rural World in the Sixteenth Century: Exploring the Archaeology of Innovation in Europe. Studies in the History of Daily Life (800–1600), 81–100. Turnhout. https://doi.org/10.1484/M.HDL-EB.5.127106
[27] MAZÁČKOVÁ, J.–ŽAŽA, P., 2021: Rybník Zweitämmige v historických a archeologických pramenech – Der Fischteich Zweitämmige in historischen und archäologischen Quellen, AH 46, 81–96. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-4
[28] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Železné předměty ze zaniklé středověké vsi Konůvky na Slavkovsku (okr. Vyškov), Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales LXXX, č. 1/2, 141–197.
[29] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu Brno XVII/1. Brno.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny, AR XXVIII, 408–409.
[31] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.
[32] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[33] PROCHÁZKA, R.–VAŘEKA, P., 2005: Manuál terénního archeologického výzkumu odkryvem, popis stratigrafických jednotek – Field Archaeological Research Manual, Context Recording Manual. Plzeň.
[34] QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa, Studia Geographica 16. [Praha].
[35] ŠKRABRADA, J., 2022: Nástin vývoje vesnických půdorysů a plužin v Čechách. K výpovědní schopnosti map stabilního katastru. Brno.
[36] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu I Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí. Plzeň.
[37] VINCI, G., 2024: LiDAR Applications in Archaeology: A Systematic Review. Archaeological Prospection. https://doi.org/10.1002/arp.1931
[2] MZA, fond G 169: Moravský zemský archiv v Brně, fond G 10 Collaltové, č. I. 2562 – Urbář panství Brtnice r. §§1570§§.
[3] MZA, fond G 169: Moravský zemský archiv v Brně, fond G 10 Collaltové, č. I. 2561 – Urbář panství Brtnice r. §§1585§§.
[4] MZA, fond F 16: Moravský zemský archiv v Brně, fond G 10 Velkostatek Brtnice, mapy 1033, 1034.
[5] JEŽKOVÁ, M., 1963: Pomůcka, F 16, Velkostatek Brtnice (1537) 1562–1947 (1963), Inventář, MZA, Brno.
[6] CDB III/1: Codex diplomaticus et epistlorais regni Boheminae III/1 (Fridrich, G., ed.). Pragae 1942.
[7] ZDB I–XIV: Die Landtafel des Markgrathums Mähren. Brünner Cuda (Chlumecký P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron A. R., edd.). Brünn 1856.
[8] BALCÁREK, P., 1988: Brtnice ve víru třicetileté války. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí (Janák, J., ed.), 133–149. Brno – Brtnice.
[9] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[10] BENEŠ, J.–HRUBÝ, P.–KUNA, M., 2004: Vyhledávání a vzorkování vrstev. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle (Kuna, M., ed.), 353–378. Praha.
[11] BERANOVÁ, M., 1973: Nejstarší nález řezací stolice na píci v Čechách, AR XXV, 388–391.
[12] ČAPEK, L., 2018: Soubor kovových artefaktů ze zaniklých středověkých vsí Prochod a Žďár ve Velechvínském polesí, AVJČ 31, 279–317.
[13] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historicko-geografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Praha.
[14] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon. Brno.
[15] DRESLER, P. a kol., 2019: Dresler, P.–Milo, P.–Tencer, T.–Vágner, M.–Dejmal, M., Nedestruktivní průzkum polních systémů a struktury zástavby zaniklé středověké vesnice Vojšice (okres Hodonín) – Zerstörungsfreie Untersuchung der Feldsysteme und der Bebauungsstruktur der mittelalterlich Dorfwüstung Vojšice (Bezirk Hodonín), AH 44, 269–287. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-12
[16] DRNOVSKÝ, P.–MAZÁČKOVÁ, J.–ŠRÁMEK, J., 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia – Die Burg bei Božanov im Braunauer Ländchen und ihre mögliche Aufgabe bei der Stabilisierung des Klosterdominiums Braunau (Broumov), AH 44, 559–605. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-4
[17] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravsko-slezské. Praha.
[18] HYLMAROVÁ, L.–KLÍR, T.–ČERNÁ, E., 2013: Železné předměty ze zaniklého Spindelbachu v Krušných horách: k výpovědi detektorového průzkumu – Eisengegenstände aus der Wüstung Spindelbach im Erzgebirge: zur Aussagekraft einer Detektorsuche, AH 38, 569–609.
[19] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[20] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[21] KUNA, M. et al., 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle – Non-destructive archaeology. Theory, methods and goals. Praha.
[22] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[23] MAZÁČKOVÁ, J., 2016: Středověká vesnice Českomoravské vrchoviny na příkladu panství Rokštejn a Brtnice. In: Bajer, A.– Bíško, R.–Dejmal, M.–Hejhal, P.–Hrubý, P.–Lisá, L.–Machová, B.–Malý, K.–Mazáčková, J.–Plaček, M.– Šabatová, K.–Těsnohlídek, J.–Zimola, D.–Žahourková, A., Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku. Jihlava.
[24] MAZÁČKOVÁ J.–DOLEŽALOVÁ K., 2012: Stančice, povrchová prospekce a systematické zaměřování zaniklé vsi, Acta Musei Moraviae Scientiae sociales XCVII, č. 2, 259–284.
[25] MAZÁČKOVÁ, J.–DOLEŽALOVÁ, K.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2016: Zaniklé středověké vesnice na Moravě, dějiny bádání a stav výzkumu, 59–92. Chorzów.
[26] MAZÁČKOVÁ, J.–ŽAŽA, P., 2021: Impact of subsistence on medieval and early modern history land use in the Bohemian-Moravian Highlands. In: Grau Sologestoa, I.–Umberto, A., The Rural World in the Sixteenth Century: Exploring the Archaeology of Innovation in Europe. Studies in the History of Daily Life (800–1600), 81–100. Turnhout. https://doi.org/10.1484/M.HDL-EB.5.127106
[27] MAZÁČKOVÁ, J.–ŽAŽA, P., 2021: Rybník Zweitämmige v historických a archeologických pramenech – Der Fischteich Zweitämmige in historischen und archäologischen Quellen, AH 46, 81–96. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-4
[28] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Železné předměty ze zaniklé středověké vsi Konůvky na Slavkovsku (okr. Vyškov), Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales LXXX, č. 1/2, 141–197.
[29] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu Brno XVII/1. Brno.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny, AR XXVIII, 408–409.
[31] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.
[32] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[33] PROCHÁZKA, R.–VAŘEKA, P., 2005: Manuál terénního archeologického výzkumu odkryvem, popis stratigrafických jednotek – Field Archaeological Research Manual, Context Recording Manual. Plzeň.
[34] QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa, Studia Geographica 16. [Praha].
[35] ŠKRABRADA, J., 2022: Nástin vývoje vesnických půdorysů a plužin v Čechách. K výpovědní schopnosti map stabilního katastru. Brno.
[36] VAŘEKA, P., 2004: Archeologie středověkého domu I Proměny vesnického obydlí v Evropě v průběhu staletí. Plzeň.
[37] VINCI, G., 2024: LiDAR Applications in Archaeology: A Systematic Review. Archaeological Prospection. https://doi.org/10.1002/arp.1931