Psychologická gramotnost ze dvou poznávacích perspektiv: aktuální výzva pro výuku psychologie a její didaktiku

Název: Psychologická gramotnost ze dvou poznávacích perspektiv: aktuální výzva pro výuku psychologie a její didaktiku
Variantní název:
  • Psychological literacy from two cognition perspectives: a current challenge for teaching of psychology and for its didactics
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2015, roč. 20, č. 3, s. [21]-46
Rozsah
[21]-46
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Studie se zabývá psychologickou gramotností jako jedním z klíčových cílů vzdělávání v psychologii. Autoři analyzují psychologickou gramotnost jako koncept, který podmiňuje výběr vzdělávacího obsahu a použití metod v psychologickém vzdělávání. S oporou o Searlovo (2004) rozlišení ontologie první a třetí osoby autoři upozorňují na nebez pečí redukcionismu v psychologickém vzdělávání, jestliže v něm není věnována dostatečná pozornost poznávací perspektivě první osoby. Zároveň teoreticky objasňují, jak poznávací perspektivu první osoby uplatnit ve výuce prostřednictvím expresivních tvůrčích činností. Na podkladě Goodmanovy (2007) klasifikace typů symbolické reprezentace teoreticky vysvětlují funkci exprese v psychologickém vzdělávání a objasňují metodu tzv. expresivní experimentace založenou na principu optimální bez pečné angažovanosti v psychicky působivém obsahu.
This paper deals with psychological literacy as one of the key objectives of education in psychology. The authors analyse psychological literacy as a concept which conditions the selection of educational content and methods used in education in psychology. With the support of Searl's (2004) distinction of first and third person ontology, the authors point out the danger of reductionism in education in psychology unless sufficient attention is paid to the first person cognition perspective. At the same time they clarify the theory of use of the first person cognition perspective in teaching practice through expressive creative activities. On the basis of Goodman's (2007) classification of types of symbolic representation they explain the function of expression in education in psychology, thus clarifying the method of expressive experimentation based on the principle of optimal safe engagement in psychically impressive content.
Note
Tento text byl zpracován v rámci projektu GA ČR 14-06480S Utváření didaktického vědění pro zlepšení: rozvíjení kvality výuky a v rámci podpory pro dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace RVO: 68081740.
Reference
[1] Altmanová, J. (Ed.). (2010). Gramotnosti ve vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/vup/Gramotnosti_ve_vzdelavani11.pdf

[2] Bateson, G. (1987). Steps to an Ecology of Mind. Northvale, New Jersey, London: Jason Aronson Inc.

[3] Boneau, C. A. (1990). Psychological literacy: A first approximation. American Psychologist, 45(7), 891–900. | DOI 10.1037/0003-066X.45.7.891

[4] Boyer, E. L. (1990). Scholarship reconsidered: Priorities of the professoriate. San Francisco: Carnegie Foundation for the Advancement of Teaching.

[5] Bullough, E. (1995). Psychická distance jako faktor v umění a estetický princip. Estetika, 32(1), 10–30.

[6] Burton, L. R., & McDonald, K. J. (2011). Introductory Psychology and Psychological Literacy. In J. Cranney & D. Dunn (Eds.), The Psychologically Literate Citizen: Foundations and Global Perspectives (s. 91–103). New York: Oxford University Press.

[7] Cranney, J., Botwood, L., & Morris, S. (2012). National Standards for Psychological Literacy and Global Citizenship: Outcomes of Undergraduate Psychology Education. Australia: The University of New South Wales. Dostupné z: http://www.groups.psychology.org.au/Assets/Files/Cranney_NTF_Final_Report_231112_Final_pdf.pdf

[8] Cranney, J., & Dunn, D. (Eds.). (2011). The Psychologically Literate Citizen: Foundations and Global Perspectives. New York: Oxford University Press.

[9] Currie, G., & Ravenscroft, I. (2002). Recreative minds. Imagination in philosophy and psychology. New York: Oxford University Press.

[10] Čapek, J. (2012). Maurice Merleau-Ponty. Myslet podle vnímání. Praha: Filosofia.

[11] Davidson, D. (1991). Three Varieties of Knowledge. In A. Griffiths (Ed.), A. J. Ayer: Memorial Essays (Royal Institute of Philosophy Supplement 30) (s. 153–166). Cambridge: Cambridge University Press.

[12] Dennett, D. C. (2004). Druhy myslí. Praha: Academia.

[13] Dunn, D. (2009). Thinking about psychological literacy. How psychologically literate are you?, Psychology Today. Dostupné z: http://www.psychologytoday.com/blog/head-theclass/200909/thinking-about-psychological-literacy

[14] Fauconnier, G., & Turner, M. (2002). The Way We Think. Conceptual Blending and the Mind's Hidden Complexities. New York: Basic Books.

[15] Flegr, J. (2005). Evoluční biologie. Praha: Academia.

[16] Fonagy, P., & Target, M. (1996). Playing with reality II: The development of psychic reality from a theoretical perspective. International Journal of Psychoanalysis, 77(3), 459–479.

[17] Fonagy, P., & Target, M. (2005). Model mentalizace podle Petera Fonagyho a Mary Target. In P. Fonagy & M. Target, Psychoanalytické teorie. Perspektivy z pohledu vývojové psychopatologie (s. 273–284). Praha: Portál.

[18] Goodman, N. (1996). Způsoby světatvorby. Bratislava: Archa.

[19] Goodman, N. (2007). Jazyky umění – nástin teorie symbolů. Praha: Academia.

[20] Goodman, N., & Elgin, C. Z. (1988). Reconception in Philosophy and other Arts and Sciences. London: Routledge.

[21] Hjelmslev, L. (1972). O základech teorie jazyka. Praha: Academia.

[22] Husserl, E. (1993). Karteziánské meditace. Praha: Nakladatelství Svoboda-Libertas.

[23] Chrz, V. (2013). Exprese jako vtiskování signatury. In J. Slavík, V. Chrz, & S. Štech (Eds.), Tvorba jako z působ poznávání (s. 223–248). Praha: Karolinum.

[24] Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách. Pedagogika, 59(2), 116–135.

[25] Janík, T., & Stuchlíková, I. (2010). Oborové didaktiky na vzestupu: Přehled aktuálních vývojových tendencí. Scientia in educatione, 1(1), 5–32.

[26] Janík, T. (Ed.). (2013). Kvalita (ve) vzdělávání. Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.

[27] Kansanen, P. (2007). Oborové didaktiky jako základ znalostní báze pro učitele – nebo tomu budeme raději říkat pedagogical content knowledge? In T. Janík (Ed.), Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu? (s. 7–22). Brno: Paido.

[28] Kosíková, V. (2011). Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Praha: Grada.

[29] Lhotský, J. (2014). Zdánlivý soumrak přírodozpytu. Vesmír, 93(7), 383.

[30] Mair, C., Taylor, J., & Hulme, J. (2013). An introductory guide to psychological literacy and psychologically literate citizenship. York: The Higher Education Academy.

[31] McGovern, T. V., Corey, L. A., Cranney, J., Dixon, Jr., W. E., Holmes, J. D., Kuebli, J. E., Ritchey, K., Smith, R. A., & Walker, S. (2010). Psychologically literate citizens. In D. Halpern (Ed.), Undergraduate Education in Psychology: Blueprint for the Discipline's Future (s. 9–27). Washington, DC: APA.

[32] Nohavová, A. (2012). Psychologické souvislosti hlasu a sebepojetí jedince. (Disertační práce). České Budějovice: Pedagogická fakulta JU.

[33] Nohavová, A., & Slavík, J. (2012). Expression – An Experimental Field for Investigation and Management of the Paradox of Education (With Illustrations from Voice Education). International Education Studies, 5(6), 24–35. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.5539/ies.v5n6p24 | DOI 10.5539/ies.v5n6p24

[34] Peregrin, J. (1999). Význam a struktura. Praha: OIKOYMENH.

[35] Perner, J. (1991). Understanding the representational mind. Cambridge, Massachusetts: MIT Press.

[36] Petráčková, V., & Kraus, J. (Eds.). (2001). Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.

[37] Prach, V. (1942/1998). Řecko-český slovník. Praha: Vyšehrad.

[38] Průcha, J. (1997). Moderní pedagogika. Praha: Portál.

[39] Rabušicová, M. (2002). Gramotnost: Staré téma v novém pohledu. Brno: Masarykova univerzita.

[40] Searle, J. R. (2004). Mind: A Brief Introduction. Oxford: Oxford University Press.

[41] Sedláková, M. (1992). Příspěvek k analýze pojmu mentální reprezentace v soudobé psychologické teorii. Československá psychologie, 36(4), 289–308.

[42] Sedláková, M. (1995). Zdroje pojetí mentální reprezentace v současné teorii mysli. Praha: Psychologický ústav AV ČR (nepublikovaný rukopis).

[43] Slavík, J. (1997). Od výrazu k dialogu ve výchově. Artefiletika. Praha: Karolinum.

[44] Slavík, J. (2007). Mozek, myšlení, umění. In D. Krámský (Ed.), Humanitní vědy dnes a zítra (s. 327–338). Liberec: Katedra filosofie Technické univerzity v Liberci – Nakladatelství Bor.

[45] Slavík, J. (2014). Artefiletika – expresivní tvorba ve službě osobnostnímu rozvoji. Speciální pedagogika, 24(4), 259–276.

[46] Slavík, J., Dytrtová, K., & Fulková, M. (2010). Konceptová analýza tvořivých úloh jako nástroj učitelské reflexe. Pedagogika, 60(3–4), 223–241.

[47] Slavík, J., & Janík, T. (2006). Teorie, výzkum a tvorba školy. Pedagogika, 56(2), 168–177.

[48] Slavík, J., Chrz, V., & Štech, S. et al. (2013). Tvorba jako z působ poznávání. Praha: Karolinum.

[49] Sokolová, L. (2010). Didaktika psychológie. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislavě.

[50] Vašutová, M., & Schneiderová, A. (2013). Didaktické a psychologické aspekty výuky psychologie na středních školách. Psychologie a její kontexty, 4(1), 81–86.

[51] Walton, K. L. (1990). Mimesis as Make-Believe (on the foundations of the representational arts). London: Harvard University Press.

[52] Whitehead, A. N. (1998). Symbolismus, jeho význam a účin. Praha: Panglos.

[53] Zuska, V. (2001). Estetika. Praha: Triton.