Hygiena ve středověkém Chebu

Název: Hygiena ve středověkém Chebu
Variantní název:
  • Hygiene im mittelalterlichen Eger (Cheb)
  • Hygiene in mediaeval Cheb
Přispěvatel
Šebestová, Hana (Translator of Summary)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2009, roč. 34, č. [1], s. 815-833
Rozsah
815-833
  • ISSN
    0231-5823
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Hygienická zařízení v archeologických nálezech, jako jsou vodovody, kanalizace, odpadní jímky a předměty osobní hygieny dokazují, že v českých městech nebyly poměry tak špatné, jak se v literatuře o středověkých městech, západoevropské metropole nevyjímaje, píše. V Chebu máme již ve 14. století doložený vodovod a nejstarší kanál dokonce ve 13. století. Při výzkumu chebských dvorů bylo prozkoumáno přes třicet odpadních jímek různých typů – druhotně použitých studní, zděných či roubených čtvercových jam nebo zakopaných sudů a kádí. Hlavní hřbitovy byly ve 14. a 15. století založené za městskými hradbami.
Hygienic facilities such as water ducts, sewage systems, refuse pits and personal hygiene items in archaeological excavations indicated that cleanliness in Bohemian towns was not as bad as is often conveyed in literature on medieval towns including major cities in western Europe. In Cheb, a water duct is recorded from as early as the 14th century, and the oldest sewer in the town dates to the 13th century. Research around Cheb yards has revealed over thirty refuse pits of different types: wells in secondary use, square brickwork and wooden pits, and dug-in barrels and vats. The main cemeteries were established beyond the town walls in the 14th and 15th centuries.
Reference
[1] BUBERL, P., 1942: Die hohenstaufische Kaiserburg in Eger. In: Deutsche Kunst- und Denkmalpflege, Jhg. 1942/43, 8–13. Berlin.

[2] HIBBERT, Ch., 1998: Londýn: životopis města. Praha (čerpáno z http://scienceworld.cz/historie/stredovekemesto-jeste-nechutnejsi-nez-jsme-mysleli-403).

[3] JONAS, J. E., 1912: Bericht über die Ausgrabungsarbeiten auf der Kaiserburg zu Eger im Jahre 1911, Jahrbuch des Kunsthistorischen Institutes der K.k. Zentralkommission für Denkmalpflege, Heft I–IV, 1–116. Wien.

[4] KASZA, P., 2007: Das große Latrinum: 155 Jahre öffentliche Toilette, http://www.tagesspiegel.de/autor/?autor=Von+Peter+Kasza. http://www.tagesspiegel.de/magazin/wissen/Klo-Toilette-Latrinum;art304,2326892.

[5] MĚSTECKÁ, S.–SOSNOVEC, P., 2003: Mladá Boleslav. Jak žili ve středověku. Nemoc a zdraví. Hygiena ve městě, http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JS0601001.htm.

[6] MÜLLER, M., 1988: Beleuchtungswesen im Egerland. In: Eger und das Egerland – Volkskunst und Brauchtum. München–Wien.

[7] POLAKOVIČ, D., 2007: Medieval Hebrew Inscriptions in Cheb (Eger), Judaica Bohemiae XLII, 5–51.

[8] PRÖCKL, V., 1845: Eger und das Egerland. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt. Geschichte de Stadt Eger und des Egerlandes. Prag und Eger.

[9] RIMPL, H., 1933: Eger, die Städtebauliche Entwicklung einer deutschen Stadt. Berlin.

[10] SIEGL, K., 1931: Eger im Wandel der Zeit von 1000 Jahren. Eger.

[11] STLOUKAL, M.–SZILVÁSSY, J.–ŠEBESTA, P., 1988: Die slawische Gräbersätte auf der Kaiserburg in Cheb (Eger), PA LXXIX, 390–423.

[12] ŠEBESTA, P., 1977: Nález v chebské mincovně. Ein Fund aus der Münzstätte in Cheb (Eger), Numismatické listy 32, 52. Praha.

[13] ŠEBESTA, P., 1979: Výzkum středověké studny v Chebu – Der mittelalterliche Brunnen in Cheb, Mincovní Gasse, AH 4, 267–271.

[14] ŠEBESTA, P., 1979a: Středověké sklo v Chebu – Mittelalterliches Glas aus Cheb, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie II, 79–95.

[15] ŠEBESTA, P., 1982: Příspěvky archeologických výzkumů k poznání stavebního vývoje města Chebu. In: Soudce smluvený v Chebu, 182–186. Cheb.

[16] ŠEBESTA, P., 1982a: Archeologické nálezy v objektu chebské mincovny. In: Numismatika a regionální historie, 68–70. Praha.

[17] ŠEBESTA, P., 1984: K sídelnímu vývoji Chebu – Zur Siedlungsentwicklung der Stadt Cheb (Eger). In: Urbes medii aevi, 87–95. Praha.

[18] ŠEBESTA, P., 1989: Nové příspěvky ke stavebnímu vývoji Chebu – Neue Beiträge zur Bauentwicklung Chebs im 13. Jahrh., AH 14, 123–130.

[19] ŠEBESTA, P., 2001: Archeologický nález v chebské Dominikánské ulici, Sborník Chebského muzea 2000, 37–46.

[20] ŠEBESTA, P., 2002: Archeologický výzkum vnitrobloku A2 v Provaznické ulici, Sborník Chebského muzea 2002, 34–38.

[21] ŠEBESTA, P., 2003: Archeologický výzkum dvorku v Chebu, Dlouhé ulici č. 19, Sborník Chebského muzea 2003, 44–50.

[22] ŠEBESTA, P., 2004: Kašny na chebském náměstí, Sborník Chebského muzea 2004, 9–15.

[23] ŠEBESTA, P., 2007: Středověké a novověké sklo z archeologických nálezů v Chebu, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie XVIII (Frýdův sborník), 154–160.

[24] ŠEBESTA, P., 2007: Výzkum chebských vnitrobloků – Erforschung der Egerer Innenhöfe, AH 32, 185–197.

[25] ŠEBESTA, P., 2008: Das Egerer Steinhaus – Chebský Kamenný dům. In: Ora et labora, Kloster Waldsassen 875 Jahre, 21–24. Sonderausstellung 2008, Stadt Waldsassen. Waldsassen.