Studiové scény sedmdesátých a osmdesátých let 20. století - o nezastupitelnosti a inspiraci jednoho divadelního proudu : (vymezení studiových scén v teoreticko-historickém kontextu)

Název: Studiové scény sedmdesátých a osmdesátých let 20. století - o nezastupitelnosti a inspiraci jednoho divadelního proudu : (vymezení studiových scén v teoreticko-historickém kontextu)
Variantní název:
  • Studio theatres in the 1970s and 1980s : on the cruciality and inspiration of one theatrical stream
Zdrojový dokument: Theatralia. 2011, roč. 14, č. 2, s. 6-22
Rozsah
6-22
  • ISSN
    1803-845X (print)
    2336-4548 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The study primarily focuses on the phenomenon of Czech studio theatres during the Normalization period in the 1970s and 1980s. Besides reflecting them historiographically, it, moreover, views them in a broader philosophical, theoretical, and artistic context. Attention is, above all, paid to the changing terminology (including terms such as unconventional, authorial, studio, open, or alternative theatre), individual aspects of specific aesthetics of the studio theatres as well as their social and artistic importance. Interaction and causality play a crucial part here, together with irregular dramaturgy and variable space that have all been symptomatic for the self-reflection and self-thematization of the studio theatres. Furthermore, the study aims at pointing out the tendencies to interdisciplinarity, non-theatrical and paratheatrical activities, all of which stood for the anthropological dimension of their experiences, encounters, and – simply – being. Finally, a question is asked whether the term studio theatre is connected exclusively to a limited group of theatres from the 1970s and 1980s, or whether it is possible (and plausible) to apply it also to the ensembles active in today's area of alternative theatres which tend to embody a similar "studio spirit" as their specific means of expression.
Reference
[1] ALAN, Josef. 2001. Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945–1989. Praha 2001.

[2] BRAUN, Kazimierz. 1982. Druhá divadelní reforma? Praha, 1982.

[3] ČUNDERLE, Michal, ROUBAL, Jan. 2001. Hra školou / Dvakrát o Ivanu Vyskočilovi. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 2001.

[4] DAY, Barbara. 1997. "Odpověď a otázka: Poznámka ke třem desetiletím českého divadla". In Divadlo v člověku / člověk v divadle. Brno: JAMU, 1997, s. 67–70.

[5] ETLÍK, Jaroslav. 1999. Divadlo jako zakoušení (Vztah noetického a ontologického principu v divadle). Divadelní revue, roč. 10, 1999, č. 1, s. 3–29.

[6] GADAMER, Hans-Georg. 1994. Problém dějinného vědomí. Praha: Parva Philosophica, AV ČR, 1994.

[7] GREISCH, Jean. 1995. Rozumět a interpretovat. Praha: Parva Philosophica, 1995.

[8] HOŘÍNEK, Zdeněk. 1991. Drama, divadlo, divák. Brno: JAMU, 1991.

[9] HYVNAR, Jan. 1997. Hranice současného divadla. In ZUSKA, Vlastimil (ed.). Estetika na křižovatce humanitních disciplín. Praha: Karolinum, 1997.

[10] JUNGMANNOVÁ, Lenka. 1996. Divadlo hráčů a divadlo dramaturgické (K některým problémům teorie divadla). Divadelní revue, roč. 7, 1996, č. 1, s. 3–13.

[11] JUST, Vladimír. 2005. Nebyl jen Semafor a Zábradlí aneb Malá divadla jako hnutí. In LÁZŇOVSKÁ, Lenka, ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava, ZBORNÍK, František (ed.). Pódia z krabičky. Praha: NIPOS, 2005.

[12] JUST, Vladimír. 1984. Proměny malých scén. Praha: Mladá fronta, 1984.

[13] JUST, Vladimír. 1979. Netradiční, nekamenná, autorská, malá, ale naše. Příloha programového bulletinu Šrámkova Písku, 1979.

[14] JUST, Vladimír. 2001. Divadlo – pokus o vymezení. Prolegomena ke každé příští historii alternativního divadla, která se bude chtít stát vědou. In ALAN, Josef, BITRICH, Tomáš. (ed.). Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945–1989. Praha: Lidové noviny, 2001.

[15] NEKOLNÝ, Bohumil. 1991. Studiové divadlo a jeho české cesty. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Scéna, 1991.

[16] KOVALČUK, Josef. 1982. Autorské divadlo 70. let. Praha: ÚKVČ, 1982.

[17] KOVALČUK, Josef. 1991. Znaky autorského divadla. In KOVALČUK, Josef (ed.). Divadelní studie 1. Brno: JAMU, 1991.

[18] KRAUS, Karel. 1990. Nejisté umění. In O divadle I. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1990.

[19] LAZORČÁKOVÁ, Tatjana. 1996. Čas malých divadel. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.

[20] LAZORČÁKOVÁ, Tatjana. 2009. Studio Forum – příběh divadla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009.

[21] LEHMANN, Hans-Thies. 2007. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav, 2007.

[22] OSOLSOBĚ, Ivo. 2002. Ostenze, hra, jazyk. Brno: Host, 2002.

[23] PAVLOVSKÝ, Petr (ed.). 2004. Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha: Nakladatelství Libri & Národní divadlo, 2004.

[24] ROUBAL, Jan. 1999. O podstatě divadla a teatrality. (Pár nesouvislých poznámek k jejich koncepcím v současné německé divadelní teorii). Divadelní revue, roč. 10, 1999, č. 3, s. 3–16.

[25] ROUBAL, Jan. 1999a. Ludická koncepce nedivadla Ivana Vyskočila. In Kontext(y) I. Olomouc: Univerzita Palacké-ho, 1999.

[26] ROUBAL, Jan. 1995. Tři studie k současnému alternativnímu a autorskému herectví. Disertační práce, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, 1995.

[27] ROUBAL, Jan. 2000. K obecným rysům alternativního divadla. In DVOŘÁK, Jan. Alt. divadlo. Praha: Pražská scéna, 2000, s. 13–22.

[28] RUT, Přemysl (ed.). 1996. Nedivadlo Ivana Vyskočila. Praha: Český spisovatel, 1996.

[29] SCHERHAUFER, Peter. Divadlo na provázku – Model 1970. In Divadlo, 1970, s. 71–77.

[30] ŚWIONTEK, Sławomir. 2001. Perspektivy a meze teatrologie. Divadelní revue, roč. 12, 2001, č. 4, s. 38.

[31] ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava, VEDRAL, Jan. 1990. Hledání výrazu. České autorské amatérské divadlo v 80. letech. Praha: IPOS, 1990.