Velatická struktura K2A-B na Cezavách u Blučiny – příklad nálezové situace s bronzovým depotem Blučina 16

Variantní název
The Velatice culture structure K2A-B on Cezavy near Blučina - example of a find context including the Blučina 16 bronze hoard
Autor: Salaš, Milan
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2014, roč. 19, č. 1, s. [139]-167
Rozsah
[139]-167
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Při výzkumu byly v letech 1986–1987 na návrší Cezavy u Blučiny v prostoru čtverce A13l v hloubce 90–120 cm odkryty dvě menší nálezové kumulace (K2a, K2b) a jeden menší zahloubený objekt (V18). Nejvýraznější nálezovou komponentou zde byl již dříve publikovaný bronzový depot Blučina 16, uložený na jednom z kamenů kumulace K2a. Rozbor keramiky, často tuhované, prokázal v souladu s dosavadním chronologickým zařazením depotu datování všech tří objektů do časného stupně kultury středodunajských popelnicových polí. Shodná datace spolu se vzájemnou prostorovou vazbou dovoluje všechny tři objekty považovat za součást jedné struktury, ke které by mohly patřit ještě dvě blízké, ale nedatované kůlové jamky. Tuto strukturu, která zůstala z větší části na úrovni původního povrchu, lze interpretovat jako relikt krátkodobé rituální nebo socio-rituální aktivity, spojené mj. s uložením bronzového depotu.
Two small accumulations of finds (K2a, K2b) and a small pit (V18) were unearthed during excavations between 1986 and 1987 on the Cezavy Hill near Blučina within square A131 at a depth of 90–120 cm. The most distinctive find here was the bronze hoard Blučina 16, already reported earlier, deposited on one of the stones of accumulation K2a. The analysis of pottery, which often bears a graphite finish, confirmed an earlier assumption that all three features can be dated to the early phase of the Middle Danube Urnfield Culture. The same dating as well as spatial relations between the three features allow us to consider them parts of a single structure, which may still have comprised two further undated postholes in the neighbourhood. This structure, whose major part remained on the original ground surface level, can be interpreted as a relic of a temporary ritual or socio-ritual activity associated, among other things, with the deposition of a bronze hoard.
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] Geislerová, K. – Salaš, M. 1989: Záchranný výzkum na Cezavách u Blučiny (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1986, 34–35.

[2] Hrala, J. – Šumberová, R. – Vávra, M. 2000: Velim. A Bronze Age fortified site in Bohemia. Praha.

[3] Hüttel, H.-G. 1981: Bronzezeitiche Trensen in Mittel- und Osteuropa. Prähistorische Bronzefunde XVI, 2. München.

[4] Chvojka, O. 2009: Jižní Čechy v mladší a pozdní době bronzové. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragenseque 6. Brno.

[5] Janssen, W. 1993: Der Bullenheimer Berg. In: Dannheimer, H. – Gebhard, R. (Hrsg.), Das keltische Jahrtausend. Ausstellungskataloge der prähistorischen Staatssammlung 23. Mainz am Rhein, 75–82.

[6] Kratochvíl, Z. 1980: Zvířecí kostní zbytky z Blučiny – Cézavy (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1977, 37–38.

[7] Kytlicová, O. 1955: Hromadný nález bronzů od Starého Sedla (okres Milevsko), Památky archeologické XLVI, 52–73.

[8] Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX, 12. Stuttgart.

[9] Lochner, M. 1991a: Ein Gräberfeld der älteren Urnenfelderzeit aus Horn, Niederösterreich, Archaeologia Austriaca 74, 137–220.

[10] Lochner, M. 1991b: Studien zur Urnenfelderkultur im Waldviertel – Niederösterreich. Wien.

[11] Nekvasil, J. 1982: Mohyly s kamennými konstrukcemi na pohřebišti v Moravičanech. In: Południowa strefa kultury łużyckiej i powiązania tej kultury z południem. Kraków – Przemyśl, 153–178.

[12] Ondráček, J. – Podborský, V. 1954: Výzkum na Cezavách u Blučiny v r. 1953, Archeologické rozhledy VI, 630–633.

[13] Palátová, H. – Salaš, M. 2002: Depoty keramických nádob doby bronzové na Moravě a v sousedních zemích. Pravěk Supplementum 9. Brno.

[14] Parma, D. 2009: Višňové (okr. Znojmo). Keramický soubor z mladší doby bronzové s problematickou vypovídací schopností, Pravěk NŘ 18 (2008), 273–319.

[15] Parma, D. 2011: Příspěvek k topografii osídlení katastru Modřic v době bronzové, Pravěk NŘ 19 (2009), 65–107.

[16] Roblíčková, M. 2003: Domesticated animal husbandry in the Bronze Age on the basis of osteological remains, Archeologické rozhledy LV, 458–499.

[17] Roblíčková, M. 2012: Blučina – Cezavy – zdroje výživy na základě zvířecích osteologických nálezů. In: Salaš, M. – Jarošová, I. – Kočár, P. – Nývltová Fišáková, M. – Roblíčková, M., Potravní zdroje obyvatelstva mladší doby bronzové na Cezavách u Blučiny: analýzy bioarcheologických pramenů, Archeologické rozhledy LXIV, 415–421.

[18] Říhovský, J. 1958: Žárový hrob z Velatic I a jeho postavení ve vývoji velatické kultury, Památky archeologické XLIX, 67–118.

[19] Říhovský, J. 1963: K poznání starší fáze kultury středodunajských popelnicových polí – velatické kultury. In: Sborník Československé společnosti archeologické 3. Brno, 61–115.

[20] Říhovský, J. 1968: Das Urnengräberfeld in Oblekovice. Fontes Archaeologici Pragenses 12. Pragae.

[21] Říhovský, J. 1974: Kulturní jáma velatické kultury na Cezavách u Blučiny (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1973, 36–37, 163–165.

[22] Říhovský, J. 1982a: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě. Studie AÚ ČSAV v Brně X/1. Praha.

[23] Říhovský, J. 1982b: Hospodářský a společenský život velatické osady v Lovčičkách, Památky archeologické LXXIII, 5–56.

[24] Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde IX, 17. Stuttgart.

[25] Salaš, M. 1987: Záchranný výzkum na sídlišti z doby bronzové v Brně-Slatině, Časopis Moravského muzea LXXII, 53–73.

[26] Salaš, M. 1989a: Čtvrtá výzkumná sezóna na výšinném sídlišti z doby bronzové u Blučiny (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1986, 33–34.

[27] Salaš, M. 1989b: Der gegenwärtige Forschungsstand der Untersuchungen auf der jungbronzezeitlichen Höhenfundstelle Cezavy bei Blučina. In: Studia nad grodami epoki brązu i wczesnej epoki żelaza w Europie środkowej. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź, 113–130.

[28] Salaš, M. 1990: Pátá výzkumná sezóna na Cezavách u Blučiny (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1987, 35–36.

[29] Salaš, M. 1997: Neue urnenfelderzeitliche Depotfunde von Cezavy bei Blučina (Mähren), Das Altertum 43, 3–20.

[30] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku I, II. Brno.

[31] Salaš, M. – Dočkalová, M. – Horáčková, L. – Jarošová, I. – Nedbalová, J. – Nývltová Fišáková, M. – Petřík, J. – Roblíčková, M. – Vargová, L. 2012: Mladobronzová kumulace lidských skeletů na Cezavách u Blučiny (okr. Brno-venkov) a její environmentální kontext, Památky archeologické CIII, 173–231.

[32] Smejtek, L. 2007–2011: Osídlení z doby bronzové v Kněževsi u Prahy 1.–3. Praha.

[33] Stuchlík, S. 1975: Kontrolní výzkum na sídlišti z doby bronzové na Cezavách u Blučiny (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1974, 22.

[34] Stuchlíková, J. 2000: Věteřovské sídliště v Lovčičkách (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 9 (1999), 301–319.

[35] Šabatová, K. 2007: Sídlištní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích Brno. Doktorská dizertační práce na FF MU Brno (http://www.is.muni.cz/th9482/ff_d/Dis_text.pdf).

[36] Šmerda, J. 2006: Dva keramické depoty z přelomu střední a mladší doby bronzové v Dambořicích, okr. Hodonín, Pravěk NŘ 14, 179–206.

[37] Štrof, A. 1990: Vznik a vývoj lužické kultury v prostoru severozápadní Moravy I.–II. Brno (rkp. kandidátské disertační práce, ulož. na FF MU Brno).

[38] Štrof, A. 1995: Sídliště z doby bronzové u Býkovic (okr. Blansko). Příspěvek k problematice "protolužického horizontu", Časopis Moravského muzea LXXX, 83–100.

[39] Tihelka, K. 1957: Cezavy u Blučiny ve světle archeologických výzkumů a nálezů. Brno.

[40] Tihelka, K. 1969: Velatice culture burials at Blučina. Fontes Archaeologici Pragenses 13. Praha.