Analýza komunikace ohniskové skupiny ve výchovném ústavu

Název: Analýza komunikace ohniskové skupiny ve výchovném ústavu
Variantní název:
  • An analysis of a focus group communication in a young offenders' institution
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2014, roč. 19, č. 2, s. [105]-121
Rozsah
[105]-121
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
V této studii se zabýváme specifickým aspektem interview s ohniskovou (fokusovou) skupinou – komunikačním chováním. Fokusové interview bylo realizováno s mladistvými žijícími ve výchovném ústavu s cílem identifikovat, jak vnímají vlastní autoregulaci v konfliktních situacích. Byly prozkoumány dva aspekty komunikace: interakční struktury a komunikační funkce. Pokud jde o interakční struktury, pozornost byla věnována zejména komunikaci participant–participant v ohniskové (fokusové) skupině (v protikladu s komunikací moderátor–participant). Bylo z jištěno 77 replik mezi participanty z celkového počtu 413 replik. Matematicky to tvoří jen zlomek všech replik, ale jejich význam předčí repliky, které byly přeneseny při komunikaci moderátor–participant, protože tvoří raison d’être interview s fokusovou skupinou. Pokud jde o komunikační funkce, bylo z jištěno informování, regulování, hodnocení a off-topic funkce.
This paper deals with a specific aspect of a focus group interview – communicational behaviour among the participants. The focus interview was conducted with a group of young people living in an offenders' institution in the Czech Republic in order to identify how they perceive their self-regulation in conflict situations. Two aspects of communication were observed: interactional structures and communication functions. In the interactional structures, special attention was paid to participant-participant communication (in contrast to moderator-participant communication). There were 77 utterances identified between participants out of the total of 413 utterances. This number is not large, but its relevance is high because a discussion amongst participants is the raison d'être of focus group interviews. The following communication functions were observed: informing, regulating, evaluating, and off-topic.
Note
Výzkum byl uskutečněn v rámci řešení grantového projektu GA ČR č. 13-04121S Porozumění procesu autoregulace u dětí a mládeže v institucionální péči.
Reference
[1] Běhounková, L. (2007). Artefiletická facilitace a intervence rizikových žáků na 2. stupni základní školy (rigorózní práce). Brno: Masarykova univerzita.

[2] Bostrom, R. N. (1970). Patterns of communicative interaction in small groups Speech Monographs, 37(4), 257–263. | DOI 10.1080/03637757009375675

[3] Brown, B. B., Clasen, D. R., & Eicher, S. A. (1986). Perceptions of peer pressure, peer conformity dispositions, and self-reported behavior among adolescents Developmental Psychology, 22(4), 521–530. | DOI 10.1037/0012-1649.22.4.521

[4] Bühler, K. (1934). Sprachtheorie. Jena/Stuttgart: G. Fischer Verlag.

[5] Eisenberg, N., Sadovsky, A., Spinrad, T. L., Fabes, R. A., Losoya, S. H., & Valiente, C. (2005). The relations of problem behavior status to children's negative emocionality, effortful control, and impulsivity: Concurrent relations and prediction of change Developmental Psychology, 41(1), 193–211. | DOI 10.1037/0012-1649.41.1.193

[6] Endler, N. S., & Kocovski, N. L. (2005). Self-Regulation and Distress in Clinical Psychology. In M. Boekaerts, P. R. Pintrich, & M. Zeidner (Eds.), Handbook of Self-Regulation (s. 569–599). San Diego: Academic Press.

[7] Erikson, E. H. (1999). Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

[8] Flick, U. (2002). An introduction to qualitative research. London: Sage Publications.

[9] Halliday, M. A. K. (1975). Learning How to Mean. London: Edward Arnold.

[10] Jakobson, R. (1960). Lingustics and Poetics. Dostupné z: http://www.akira.ruc.dk/~new/Ret_og_Rigtigt/Jakobson_Eks_15_F12.pdf.

[11] Jedlička, R. (2004). Děti a mládež v obtížných životních situacích: Nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Praha: Themis.

[12] Kerbrat-Orecchion, C. (2004). Introducing Polylogue Journal of Pragmatics, 36(1), 1–24. | DOI 10.1016/S0378-2166(03)00034-1

[13] Kidd, P. S., & Parshall, B. (2000). Getting the Focus and the Group: Enhancing Analytical Rigor in Focus Group Research Qualitative Health Research, 10(3), 293–308. | DOI 10.1177/104973200129118453

[14] Kitzinger, J. (1994). The methodology of focus groups: The importance of interaction between research participants Sociology of Health and Illness, 16(1), 103–121. | DOI 10.1111/1467-9566.ep11347023

[15] Kitzinger, J. (1995). Introducing focus groups British Medical Journal, 1995(311), 299–311. | DOI 10.1136/bmj.311.7000.299

[16] Maes, S., & Gebhardt, W. (2005). Self-Regulation and Health Behavior: The Health Behavior Goal Model. In M. Boekaerts, P. R. Pintrich, & M. Zeidner (Eds.), Handbook of Self-Regulation (s. 343–368). San Diego: Academic Press.

[17] Morgan, D. L. (2001). Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.

[18] Sacks, H. (1992). Lectures on Conversation. Oxford: Blackwell.

[19] Samuhelová, M. (1988). Štruktúry v pedagogickej komunikácii. In P. Gavora (Ed.), Pedagogická komunikácia v základnej škole (s. 53–75). Bratislava: Veda.

[20] Šeďová, K., Švaříček, R., Makovská, Z., & Zounek, J. (2011). Dialogické struktury na druhém stupni základní školy. Pedagogika, 61(1), 13–33.

[21] Škoviera, A. (2007). Dilemata náhradní výchovy. Praha: Portál.

[22] Tangney, J. P., Baumeister, R. F., & Boone, A. L. (2004). High self-control predicts good adjustment, less pathology, better grades, and interpersonal success Journal of Personality, 72(2), 271–324. | DOI 10.1111/j.0022-3506.2004.00263.x

[23] Vojtová, V. (2004). Kapitoly z etopedie I. Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

[24] Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (2002). Praha: MŠMT.