K archeologii na Slezskoostravském hradě

Název: K archeologii na Slezskoostravském hradě
Variantní název:
  • The archaeology of Silesian-Ostrava Castle
  • Zur Archäologie auf der Schlesisch-Ostrauer Burg
Zdrojový dokument: Hrad jako technický problém : technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel : Brno 20. listopadu 2007. Měřínský, Zdeněk (editor). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, pp. 75-88
Rozsah
75-88
Typ
Článek
Jazyk
česky
Summary language
Přístupová práva
otevřený přístup
Licence: Neurčená licence
Popis
Slezskoostravský hrad leží na původně vyvýšeném ostrohu u soutoku řeky Ostravice s říčkou Lučinou. Někdy ve druhé polovině 13. století ho založila těšínská knížata na ochranu zemské cesty ze Saska přes Opavu a Ostravu do Těšína a odtud dále do Krakova. Roku 1508 koupil hrad Jan Sedlnický z Choltic. Po peripetiích třicetileté války roku 1714 přešlo slezskoostravské panství do rukou významného rodu Vlčků (Wilczků) z Dobré Zemice. Za jejich držby bylo objeveno na Ostravsku uhlí, území hradu bylo poddolováno a začalo se propadat. Od přelomu 19. a 20. století proto objekt nezadržitelně chátral. Hradní zřícenina patří nyní městu a byla začleněna po nutných úpravách do odpočinkového areálu Výstaviště Černá louka. Archeologický výzkum provedlo Ostravské muzeum pod vedením archeoložky L. Wiegandové, ale z objektivních důvodů v nedostatečné míře ( 1971, 1972–1973, povrchové sběry v 80. letech). Bylo získáno více než 1400 kusů keramických zlomků nádob a kachlů (většinou 15.–17. století). Okrové střepy hrnců, hrnků i džbánů vážící se k počátkům hradu byly vyzvednuty v tzv. předsíni. Druhou polovinu 15. století reprezentují zlomky kachlů s motivem sv. Jiří a kolem roku 1500 mohou být datovány podobné fragmenty s figurálními výjevy, například reliéfem muže v přilbě. Fragment renesančního kachle s polopostavou vousatého proroka lze datovat do poloviny 16. století. Početný je soubor zlomků tzv. tapetových kachlů. Vývoj kamnářských výrobků je možno sledovat až do současnosti, což je díky obydlení hradu do počátku 20. století logické.
Silesian-Ostrava Castle is situated on a formerly elevated promontory at the confluence of the rivers Ostravice and Lučina. It was established by the Těšín Princes in the second half of the 13th century in order to guard the route from Saxony through Opava and Ostrava to Těšín and further to Krakow in Poland. The castle was purchased by Jan Sedlnický of Choltice in 1508. In 1714, after the Thirty Years' War, the Silesian-Ostrava demesne passed into the hands of the powerful Vlček (Wilczek) family from Dobrá Zemice. During their ownership, coal was discovered in the region; the castle surroundings were mined and began to collapse. The castle fell into disrepair at the turn of the 19th century. The castle ruin is now the property of the City of Ostrava, and after essential building modifications has been included in the Černá louka exhibition and recreation ground. Archaeological research into the castle was carried out by the Ostrava Museum under the guidance of archaeologist Lea Wiegandová. The research was, however, limited by external factors (1971, 1972–1973, surface collecting in the 1980's). Over 1,400 ceramic fragments of vessels and tiles were found (most of them from the 15th–17th centuries). Ochre-coloured fragments of pots, cups and jugs associated with the origins of the castle were excavated in a "vestibule". Fragments of tiles with a motif of St. George have been dated to the second half of the 15th century, while similar fragments with figurative motifs, e.g. a relief of a man in a helmet, come from around 1500. A fragment of a renaissance tile with the half-figure of a bearded prophet can be dated to the mid-16th century. A large series of fragments of "wallpaper" tiles was excavated. The development of stove products can be followed right through to the present – logically enough, given that the castle was inhabited until the early 20th century.