Rekonstruktivní hermeneutika jako obecná metododologie informační vědy

Název: Rekonstruktivní hermeneutika jako obecná metododologie informační vědy
Zdrojový dokument: ProInflow. 2011, roč. 3, č. 1, s. 19-50
Rozsah
19-50
  • ISSN
    1804-2406
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Cílem článku je uvést rekonstruktivní hermeneutiku, která navazuje na dílo italského historika práva a filosofa Emilia Bettiho, do informační vědy. Přijetí rekonstruktivní hermeneutiky není možné bez prověření určitých předpokladů, které činí tento směr jednak přijatelným v obecném smyslu, jednak použitelným právě v informační vědě. Rekonstruktivní hermeneutika vychází z hypotézy, že lidské poznání je objektivní. Prvním předpokladem k jejímu přijetí je tedy přijatelnost vědeckého realismu. Pro uvedení rekonstruktivní hermeneutiky do informační vědy je třeba, aby se prokázalo, že předmětem jejího výzkumu jsou objekty, které plní reprezentační funkci, to znamená, že se informační věda zaměřuje na výzkum znaků a znakových systémů. To je druhá podmínka, která činí rekonstruktivní hermeneutiku přijatelnou pro oblast informační vědy. První kapitola článku se zabývá obecně hermeneutikou, jejími směry a jejich filosofickými předpoklady. Ve druhé kapitole je nejprve provedeno noetické ukotvení realismu a dále je představena korespondenční teorie pravdy Alfreda Tarského obohacená o identitní teorii predikace a vědecký realismus K. R. Poppera. Třetí kapitola je věnována rekonstruktivní hermeneutice, která je propojena s korespondenční teorií pravdy a vědeckým realismem, a je zkoumáno její možné užití na poli informační vědy.
The aim of the article is an introduction of reconstructive hermeneutics which follows the work of Emilio Betti, the Italian historian of law and philosopher, into information science. The adoption of reconstructive hermeneutics cannot be provided without looking into some presuppositions which make such type of philosophy accessible as a method in general and plausible as a method for information science in particular. Reconstructive hermeneutics comes from the hypothesis, according to which human knowledge is objective. It means that first presupposition of reconstructive hermeneutics is an acceptability of scientific realism. The introduction of reconstructive hermeneutics into information science is possible, only if the objects of the research in information science perform representative function, it means, only if information science focuses on the research of signs and semiotics systems. That is the second presupposition, according to which reconstructive hermeneutics is accessible for using in information science. First chapter of the article deals with hermeneutics, its trends and its philosophical fundaments. In the second chapter, the epistemic grounding of realism is provided and correspondence theory of truth and scientific realism is introduced. The third chapter is dedicated to reconstructive hermeneutics which is interconnected with correspondence theory of truth and scientific realism and an usability of reconstructive hermeneutics for information science is checked.
Note
Článek vznikl s přispěním projektu GA ČR č. 406/09/0374.
Reference
[1] ARISTOTELÉS. O vyjadřování : Organon II. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1959. 63 s.

[2] AUGUSTIN. Křesťanská vzdělanost. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 2004. 230 s. ISBN 8070217405.

[3] BETTI, Emilio. Hermeneutika jako obecná metodika humanitních věd. In SOUSEDÍK, Stanislav. Úvod do rekonstruktivní hermeneutiky. Vyd. 1. Praha : Triton, 2008. 171 s. ISBN 9788073872397.

[4] BOCHEŃSKI, Józef Maria. Stručný slovník filozofických pověr. V českém jazyce vyd. 2. Praha : Aeterna, 1993. 137 s. ISBN 8090095054.

[5] ČERNÝ, D. Korespondenční teorie pravdy. Distance [online], 2001/1, [cit. 2011-04-19]. Dostupné z WWW: http://www.distance.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&idc=1&Itemid=38.

[6] DANTE Alighieri. Epištola ku Francescovi Canu Grandovi della Scala [online]. 2008-03-06. [cit. 2011-01-25]. Dostupné z WWW: http://bovepul.blog.cz/0803/epistola-ku-francescovi-canu-grandovi-dellascala-1-cast.

[7] DESCARTES, René. Rozprava o metodě. 3. vyd. Praha : Svoboda, 1992. 67 s. ISBN 8020502165.

[8] DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. Paideia : Philosophical E-journal of Charles University. 2007, IV, 1-2 [online]. [cit. 2008-03-30]. Dostupný z WWW: http://www.pedf.cuni.cz/paideia. ISSN 1214-8725.

[9] FLORIDI, Luciano. Semantic conceptions of information [online]. Stanford encyklopedia of philosophy [online], 2005, [cit. 2010-11-30]. URL: http://plato.stanford.edu/entries/information-semantic/.

[10] FUCHS, Jiří. Filosofie. 2, Kritický problém pravdy Praha : Krystal OP, 1995. 172 s. ISBN 8085929066.

[11] GADAMER, Hans-Georg. Pravda a metoda I : nárys filosofické hermeneutiky. Vyd. 1. Praha : Triáda, 2010. 415 s. ISBN 9788087256046.

[12] HEIDEGGER, Martin. Bytí a čas. 2., opr. vyd. Praha : Oikoymenh, 2002. 487 s. ISBN 8072980483.

[13] HJØRLAND, Birger. Library and information science : practice, theory, and philosophical basis. Information Processing & Management. 2000, vol. 36, s. 501-531. ISSN 0306-4573. | DOI 10.1016/S0306-4573(99)00038-2

[14] HOŘÍNKOVÁ KOUŘILOVÁ, Lenka. Hermeneutika : nové přístupy v teorii a praxi informační vědy. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 5 [cit. 21.01.2011]. Dostupný na World Wide Web: http://www.ikaros.cz/node/4713. ISSN 1212-5075.

[15] HROCH, Jaroslav - KONEČNÁ, Magdalena - HLOUCH, Lukáš. Proměny hermeneutického myšlení. Vyd. 1. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 419 s. Filosofie 5. ISBN 978-80-7325-231-1.

[16] HROCH, Jaroslav. Filosofická hermeneutika v dějinách a v současnosti. 2. vyd. V Brně : Masarykova univerzita, 2003. 204 s. ISBN 8021032391.

[17] HROCH, Jaroslav. Filosofická, strukturální a hlubinná hermeneutika. 1. vyd. Brno : Marek Konečný, 2009. 138 s. ISBN 9788090386037.

[18] HUSSERL, Edmund. Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie : úvod do fenomenologické filozofie. Vyd. 2. Praha : Academia, 1996. 568 s. ISBN 8020005617.

[19] IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy [online]. 2001, [cit. 2011-04-19]. Dostupné z WWW: http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf.

[20] IFLA. Ustanovení mezinárodních principů katalogizace [online]. 2009, [cit. 2010-11-16]. Dostupné z WWW: http://www.ifla.org/files/cataloguing/icp/icp_2009-cs.pdf.

[21] KANT, Immanuel. Kritika čistého rozumu. 1. vyd. Praha : Oikoymenh, 2001. 567 s. ISBN 8072980351.

[22] KUHN, Thomas. Struktura vědeckých revolucí. 1. vyd. Praha : Oikoymenh, 1997. 206 s. ISBN 8086005542.

[23] Národní knihovna v Praze. KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. c2009. [cit. 2010-11-16]. Dostupné z WWW: http://aleph.nkp.cz.

[24] NOVÁK, Lukáš. Formální logika : aristotelsko-scholastická logika [online]. 31. 1. 2005. [cit. 2011-01-25]. Dostupné z WWW: http://www.skaut.org/vyuka/abstrakt.doc.

[25] NOVOTNÝ, Jaroslav. Mezi bibliografickou informací a její reprezentací : informace v teorii bibliografického záznamu. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 1, s. 32-47 [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna101/10132.htm. ISSN 1801-3252.

[26] POKORNÝ, Petr - ČAPEK, Jakub. Hermeneutika jako teorie porozumění : od základních otázek jazyka k výkladu bible. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 2006. 508 s. ISBN 8070217790.

[27] POPPER, Karl R. Logika vědeckého bádání. 1. vyd. Praha : OIKOYMENH, 1997. 617 s. ISBN 8086005453.

[28] RUSSELL, Bertrand. Logika, jazyk a věda. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1967. 279 s.

[29] SOUSEDÍK, Stanislav. Identitní teorie predikace. 1. vyd. Praha : Oikoymenh, 2006. 167 s. ISBN 8072981927.

[30] SOUSEDÍK, Stanislav; BETTI, Emilio. Úvod do rekonstruktivní hermeneutiky. Vyd. 1. Praha : Triton, 2008. 171 s. ISBN 9788073872397.

[31] STODOLA, Jiří. Analýza pojmu informace a jeho klasifikace s užitím aristotelské filosofie. ProInflow [online]. 10.07.2010 [cit. 27.01.2011]. Dostupný z WWW: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/868. ISSN 1804–2406.

[32] ŠTĚPÁNEK, Jan. Tarského definice pojmu pravdy a její kritika. Pro-fil [online]. 2010, Vol. 11, No. 1. [cit. 2011-01-25]. Dostupné z WWW: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/profil/article/view/15.

[33] TARSKI, Alfred. (1944) The Semantic Conception of Truth: and the Foundations of Semantics. Philosophy and Phenomenological Research, vol. 4, no. 3, s. 341–376. Dostupné z WWW: http://www.jstor.org/stable/2102968. | DOI 10.2307/2102968

[34] TARSKI, Alfred. (1956) The Concept of Truth in Formalized Languages. In Logic, Semantics, Metamathematics. Oxford; New York: Oxford University Press. s. 152–278.

[35] TARSKI, Alfred. Sémantická koncepce pravdy a základy sémantiky. In Peregrin J. (ed.) Logika 20. století : Mezi filosofií a matematikou : výbor textů k moderní logice. Praha: Filosofia, 2006, s. 135–176.

[36] TICHÝ, Pavel. O čem mluvíme? : vybrané stati k logice a sémantice. Vyd. 1. Praha : Filosofia, 1996. 161 s. ISBN 8070070870.

[37] TOMÁŠ Akvinský. Summa theologiae [online]. c2009. [cit. 2011-25-01]. Dostupné z WWW: http://www.corpusthomisticum.org/sth1084.html.