Řetízek se závěsky z hradu Veveří u Brna

Název: Řetízek se závěsky z hradu Veveří u Brna
Variantní název:
  • Chain with pendants from Veveří castle, near Brno
  • Ein Kettchen mit Anhängern von Burg Eichhorn bei Brünn
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 1, s. 35-47
Rozsah
35-47
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Ve sbírkách archeologie středověku Moravského zemského muzea je uložen řetízek z barevného kovu sestavený z pěti spirálek a opatřený původně zřejmě devíti závěsky, z nichž se zachovaly dva neurčitelné zlomky, jedna miniatura klíče a jeden neúplný, původně snad funkční klíček. Materiálové analýzy ukázaly použití mosazného drátku (slitina tombak s nízkým obsahem zinku) o různé tloušťce pro zhotovení jednotlivých částí řetízku. U jednoho z dochovaných závěsků – železného klíčku – bylo identifikováno pájení, případně plátování mědí. Přesné místo a dobu nálezu předmětu lze hledat na hradě Veveří, při opravách komunikace pod hradem někdy v 70. letech 19. století, za majitelky kněžny Heleny Ypsilanti de Sina. Archeologické analogie nás zavádějí už do pravěku do etnicky germánského prostředí. V přialpské oblasti se v novověku objevují zvláštní růžence se závěsky coby specifická forma souboru amuletů, na nichž se kromě křesťanských symbolů vyskytují také apotropaika, chránící majitele před zlými silami. Takové řetízky, většinou jako náramky, existují i v našem dnešním světě, udržují si svou upomínkovou či ochranitelskou funkci do současnosti. Známy jsou v drahém kovu jako luxusní šperk dospělých, nebo jako dětská bižuterie opatřená beruškami, čtyřlístky, klíčky či srdíčky.
Medieval archaeology collections of the Moravian Museum hold a chain made of a non-ferrous metal consisting of five spirals and originally probably provided with nine pendants of which two unidentifiable fragments have survived. The first is a miniature key and the second an incomplete key that might have once been functional. Material analyses confirmed the use of copper wire (tombac alloy with a low zinc content) of different thickness for the individual parts of the chain. Soldering (and possibly copper-plating) was identified with one of the pendants, the iron key. The find comes from the Veveří castle and was excavated during the repairs of the communication below the castle in the 1870s when the castle was owned by Countess Helena Ypsilanti de Sina. Archaeological analogies go back to prehistory and the German ethnic environment. In the modern age, special rosaries with pendants making up a specific set of amulets appeared in the Alpine region. Apart from Christian symbols, the pendants included apotropaic ones protecting the owner from evil powers. These chains, often worn as bracelets, still exist today and have maintained their keepsake and protective function. They are usually made of precious metals in the form of luxury jewellery for adults, or as children's charm bracelets featuring ladybirds, four-leaf clovers, keys and hearts.
Note
Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).
Der vorliegende Artikel entstand mit finanzieller Unterstützung seitens des Kulturministeriums der Tschechischen Republik im Rahmen der institutionellen Finanzierung der langfristigen konzeptionellen Entfaltung der Forschungsinstitution (Mährisches Landesmuseum, MK000094862).
Reference
[1] BORCHERS, W., 1968: Der bronzezeitliche Goldfund von Lorup und der frühmittelalterliche Fingerrring von Holzhausen im Städtischen Museum Osnabrück. In: Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 13, 1966, 30–33, taf. I. Mainz.

[2] ČERMÁKOVÁ, E., 2009: Od středověkých amuletů k "žužu" přívěskům. In: Křížová, A. a kol., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Etnologické studie 5, 187–195. Brno: Masarykova univerzita.

[3] HODEČEK, D., 2000: Nástin dějin hradu Veveří, BMD 14, 227–258.

[4] HAVLÍNOVÁ, A.–ŠILHOVÁ, A.–SELUCKÁ, A. a kol., 2011: Konzervování a restaurování kovů. Ochrana předmětů kulturního dědictví z kovů a jejich slitin. Brno: Technické muzeum.

[5] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – Eiserne Baubeschläge und Verschließungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 323–344.

[6] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa – Sezimovo Ústí. Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 3. Die Schmiede in Sezimovo Ústí und die Analyse der Produkte aus Eisen. Díl I, II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

[7] NOVOTNÝ, B., a kol., 1986: Encyklopédia archeológie. Bratislava.

[8] PAINE, S., 2004: Amulette, Geheimnisvolle Kräfte, Zauberglaube und Magie. Baden.

[9] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988 – Sezimovo Ústí. Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 2. Vorstadt am linken Flussufer – Archäologische Untersuchung 1962–1988. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

[10] SCOTT, D., 2002: Copper and Bronze in Arts. Corrosion, Colorants, Conservation. Los Angeles: Getty Conservation Institute.

[11] VITULA, P.–STRÁNSKÁ, R., 2006: Archeologické výzkumy na objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000–2006. In: Památková péče na Moravě – Monumentorum Moraviae Tutela 12, 7–36. Brno.

[12] TRAPP, M., 1879: Funde in Mähren. Bericht des Conservators M. Trapp. In: Mittheilungen der k. k. Central - Commission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischien Denkmale. V. Jahrgang, Neue Folge, CV–CX. Wien.