Název: Žarnov ako ukazovatel života a zániku : postdepozicné procesy, metóda výskumu a ich vplyv na kartografickú analýzu na príklade lokalít Valy u Mikulcic a Pohansko u Breclavi
Variantní název:
- Quern as an indicator of life and decline : post-depositional processes, research method and their impact on cartographic analysis as exemplified by the Valy near Mikulčice and Pohansko near Břeclav sites
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2016, roč. 21, č. 1, s. 113-132
Rozsah
113-132
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2016-1-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135827
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Kartografická analýza je bežne používaná na zisťovanie širších súvislostí a vzťahov medzi sledovanými komponentmi. Hneď na začiatku celej analýzy nám ale do procesu vstupujú vonkajšie faktory, ktoré dokážu zásadným spôsobom ovplyvniť vstupné dáta a hlavne výsledky práce. Príspevok sa zaoberá vplyvom postdepozičných procesov a metódy výskumu na kartografickú analýzu žarnovov z lokalít Pohansko u Břeclavi a Valy u Mikulčic. V Mikulčiciach sa totižto už v minulosti prejavili nápadné koncentrácie zlomkov, ale aj celých kusov žarnovov, v oblasti brán, čo je dávané do súvislosti s násilným zánikom osídlenia. Po preskúmaní dostupných prameňov a aplikovaní rovnakej analýzy v prostredí GIS na lokalitu Pohansko sa však objavilo niekoľko otázok, ako z hľadiska príčin priestorovej distribúcie, tak z hľadiska funkcie a významu žarnovov v každodennom živote ľudí.
Cartographic analysis has normally been used to identify wider context and relations between the components studied. But from the very beginning of the analysis already, the process is influenced by external factors which can in a decisive way affect the input data and mainly the work results. The paper is dealing with the effect of post-depositional processes and the research method on cartographic analysis of querns from the Pohansko u Břeclavi and Valy u Mikulčice sites. In Mikulčice namely some distinct concentrations of fragments or entire specimens of querns were found already earlier in the area of gates, which has been associated with violent decline of settlement. But after having studied the available sources and having applied the same GIS analysis to the Pohansko site, several questions arose concerning both the reasons of spatial distribution and the function and significance of querns in the everyday life of people.
Reference
[1] Beranová, M. 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně III/1.
[2] Beranová, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[3] Beranová, M., 2007: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha.
[4] Černohorský, K. 1957: Žernovy v hospodářsko-společenském vývoji časného středověku, Památky archeologické XLVIII, 495–548.
[5] Čižmář, M. – Leichmann, J. 2007: Pozdně laténské žernovy na Moravě, Památky archeologické XCVIII/2, 109–128.
[6] Danielisová, A. – Mangel, T. – Drnovský, V. 2011: Kamenné rotační mlýny a jejich význam v době laténské, Živá archeologie. (Re)kontrukce a experiment v archeologii. 12/2011, 67–71.
[7] Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[8] Dresler, P. 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno.
[9] Dresler, P., 2012: Surovinová základna Pohanska u Břeclavi, Forum Urbes Medii Aevi VI, 46–61.
[10] Dresler, P., 2014: Průzkum nejbližšího zázemí Pohanska u Břeclavi, Jižní Morava 53, 350–358.
[11] Fröhlich, J. – Waldhauser, J. 1989: Příspěvky k ekonomice českých Keltů (Kamenictví a distribuce žernovů), Archeologické rozhledy 41, 16–58.
[12] Gilíková, H. 1997: Surovinová základna raně středověkých žernovů na příkladě lokalit Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína a Pohansko u Břeclavi, Brno: Masarykova univerzita. Rukopis magisterskej diplomovej práce.
[13] Humlová, B. 2006: Archeologický výzkum raně středověkých studní – metody, analýzy a výstupy, Brno: Masarykova Univerzita. Rukopis bakalárskej diplomovej práce sprístupnený na http://is.muni.cz/th/109666/ff_b/TEXT.pdf.
[14] Kratochvíl, T. 1996: Žernovy a jejich úloha v ekonomice, věrských představách a právní symbolice u Slovanů I., II., Brno: Masarykova univerzita. Rukopis magisterskej diplomovej práce.
[15] Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. (K počátkům nejstarších slovanských hradišť v Čechách.). Praha.
[16] Lepareux-Couturier, S. 2014: Complex dressing patterns on grinding surfaces of rotary querns and millstones from Antiquity in the Paris Basin, France: state of research and perspectives, AmS-Skrifter 24, 149–158.
[17] Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[18] Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků?, Archeologické rozhledy 57, 100–138.
[19] Marek, O. – Skopal, R. 2003: Die Mühlsteine von Mikulčice. In: L. Poláček ed., Studien zum Burgwall von Mikulčice 5. Brno, 497–590.
[20] Mazuch, M. 2012a: Doklady novověkých aktivit v prostoru zaniklého raně středověkého mocenského centra Mikulčice-Valy, Jižní Morava 48, 7–45.
[21] Mazuch, M., 2012b: Výzkumy severního podhradí hradiště Valy u Mikulčic: k otázce násilného zániku velkomoravských mocenských center na počátku 10. věku. In: J. Doležel and M. Wihoda ed., Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci. Brno, 137–159.
[22] Mazuch, M., 2014: Findings about the early medieval fortification of the Mikulčice – Valy acropolis, Slavia Antiqua 55/1, 7–65.
[23] Meduna, J. 1970: Das Keltische Oppidum Staré Hradisko in Mähren, Germania 48,
[24] Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[25] Michálek, J. – Lutovský, M. 2000: Hradec u Nemětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru. Strakonice – Praha.
[26] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[27] Paulík, J. 1976: Keltské hradisko Pohanská v Plaveckom Podhradí. Bratislava.
[28] Poláček, L. – Marek, O. 2005: Grundlagen der Topographie des Burgwalls vom Mikulčice. Die Grabungsflächen 1954–1992. In: L. Poláček ed., Studien zum Burgwall von Mikulčice 7. Brno, 9–358.
[29] Prišťáková, M. 2014: Žarnov ako ukazovateľ života a zániku, Brno: Masarykova univerzita. Rukopis bakalárskej diplomovej práce sprístupnený na: http://is.muni.cz/th/400279/ff_b/Pristakova_bc_complete.pdf.
[30] Silberschatz, A. – Korth, H. F. – Sudarshan, S. 2006: Database system concepts. Boston.
[31] Staubitz, H.-J. 2007: Die Mühlsteine des spätkeltischen Heidetränk-Oppidums im Taunus. Marburg.
[32] Valaseková, E. 2011: Archeologické doklady mletia obilia vo včasnom stredoveku, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa. Rukopis bakalárskej diplomovej práce.
[33] Vignatiová, J. 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[34] Wastling, L. M. – Ottaway, P. 2009: Cultivation, Crop Processing and Food Procurement. In: D. H. Evans and C. Loveluck ed., Life and economy at early medieval Flixborough, c. AD 600–1000: the artefact evidence. Oxford, 245–252.
[2] Beranová, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[3] Beranová, M., 2007: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha.
[4] Černohorský, K. 1957: Žernovy v hospodářsko-společenském vývoji časného středověku, Památky archeologické XLVIII, 495–548.
[5] Čižmář, M. – Leichmann, J. 2007: Pozdně laténské žernovy na Moravě, Památky archeologické XCVIII/2, 109–128.
[6] Danielisová, A. – Mangel, T. – Drnovský, V. 2011: Kamenné rotační mlýny a jejich význam v době laténské, Živá archeologie. (Re)kontrukce a experiment v archeologii. 12/2011, 67–71.
[7] Dostál, B. 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[8] Dresler, P. 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno.
[9] Dresler, P., 2012: Surovinová základna Pohanska u Břeclavi, Forum Urbes Medii Aevi VI, 46–61.
[10] Dresler, P., 2014: Průzkum nejbližšího zázemí Pohanska u Břeclavi, Jižní Morava 53, 350–358.
[11] Fröhlich, J. – Waldhauser, J. 1989: Příspěvky k ekonomice českých Keltů (Kamenictví a distribuce žernovů), Archeologické rozhledy 41, 16–58.
[12] Gilíková, H. 1997: Surovinová základna raně středověkých žernovů na příkladě lokalit Chotěbuz-Podobora u Českého Těšína a Pohansko u Břeclavi, Brno: Masarykova univerzita. Rukopis magisterskej diplomovej práce.
[13] Humlová, B. 2006: Archeologický výzkum raně středověkých studní – metody, analýzy a výstupy, Brno: Masarykova Univerzita. Rukopis bakalárskej diplomovej práce sprístupnený na http://is.muni.cz/th/109666/ff_b/TEXT.pdf.
[14] Kratochvíl, T. 1996: Žernovy a jejich úloha v ekonomice, věrských představách a právní symbolice u Slovanů I., II., Brno: Masarykova univerzita. Rukopis magisterskej diplomovej práce.
[15] Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. (K počátkům nejstarších slovanských hradišť v Čechách.). Praha.
[16] Lepareux-Couturier, S. 2014: Complex dressing patterns on grinding surfaces of rotary querns and millstones from Antiquity in the Paris Basin, France: state of research and perspectives, AmS-Skrifter 24, 149–158.
[17] Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[18] Macháček, J. 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků?, Archeologické rozhledy 57, 100–138.
[19] Marek, O. – Skopal, R. 2003: Die Mühlsteine von Mikulčice. In: L. Poláček ed., Studien zum Burgwall von Mikulčice 5. Brno, 497–590.
[20] Mazuch, M. 2012a: Doklady novověkých aktivit v prostoru zaniklého raně středověkého mocenského centra Mikulčice-Valy, Jižní Morava 48, 7–45.
[21] Mazuch, M., 2012b: Výzkumy severního podhradí hradiště Valy u Mikulčic: k otázce násilného zániku velkomoravských mocenských center na počátku 10. věku. In: J. Doležel and M. Wihoda ed., Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci. Brno, 137–159.
[22] Mazuch, M., 2014: Findings about the early medieval fortification of the Mikulčice – Valy acropolis, Slavia Antiqua 55/1, 7–65.
[23] Meduna, J. 1970: Das Keltische Oppidum Staré Hradisko in Mähren, Germania 48,
[24] Měřínský, Z. 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[25] Michálek, J. – Lutovský, M. 2000: Hradec u Nemětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru. Strakonice – Praha.
[26] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[27] Paulík, J. 1976: Keltské hradisko Pohanská v Plaveckom Podhradí. Bratislava.
[28] Poláček, L. – Marek, O. 2005: Grundlagen der Topographie des Burgwalls vom Mikulčice. Die Grabungsflächen 1954–1992. In: L. Poláček ed., Studien zum Burgwall von Mikulčice 7. Brno, 9–358.
[29] Prišťáková, M. 2014: Žarnov ako ukazovateľ života a zániku, Brno: Masarykova univerzita. Rukopis bakalárskej diplomovej práce sprístupnený na: http://is.muni.cz/th/400279/ff_b/Pristakova_bc_complete.pdf.
[30] Silberschatz, A. – Korth, H. F. – Sudarshan, S. 2006: Database system concepts. Boston.
[31] Staubitz, H.-J. 2007: Die Mühlsteine des spätkeltischen Heidetränk-Oppidums im Taunus. Marburg.
[32] Valaseková, E. 2011: Archeologické doklady mletia obilia vo včasnom stredoveku, Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa. Rukopis bakalárskej diplomovej práce.
[33] Vignatiová, J. 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[34] Wastling, L. M. – Ottaway, P. 2009: Cultivation, Crop Processing and Food Procurement. In: D. H. Evans and C. Loveluck ed., Life and economy at early medieval Flixborough, c. AD 600–1000: the artefact evidence. Oxford, 245–252.