Počátky opery ve Slezsku – současný stav pramenů

Variantní název
The origins of the opera in Silesia – the current state of sources
Zdrojový dokument: Musicologica Brunensia. 2016, roč. 51, č. 2, s. 157-170
Rozsah
157-170
  • ISSN
    1212-0391 (print)
    2336-436X (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
The study deals with the Italian Opera in Breslau (Wrocław) in 1725–1734. It focuses on the overview and brief descriptions of the known sources – librettos, scores and news from the contemporary press Schlesischer Nouvellen-Courier. Also included is a table with the currently identified librettos, including their storage.
Note
  • Jiřímu Sehnalovi k 85. narozeninám
Document
Reference:
[1] I-Mb, Racc.dramm.2247. Giovanni Porta: La costanza combattuta in amore (Verona 1723), libreto.

[2] I-Mb, Racc.dramm.2267. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1718), libreto.

[3] I-Mb, Racc.dramm.1839. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1721), libreto.

[4] -Mb, Racc.dramm.0814. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1724), libreto.

[5] I-Bc, Lo.3570. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Pesaro 1723), libreto.

[6] I-Bc, Lo.3572. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Torino 1727), libreto.

[7] I-Bc, Lo.3593. Giuseppe Maria Orlandini: La fedeltà coronata (Bologna 1727), libreto.

[8] CZ-Pnm, XLI D 1. Anonym [Giuseppe Maria Orlandini – Giovanni Dreyer – Filippo Finazzi]: Antigona (Wrocław 1728), partitura.

[9] US-SFsc, *M2.5 v. 66. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona (Benátky 1718), partitura.

[10] GB-Lbl, Add. 16066. Giuseppe Maria Orlandini: Antigona [La fedeltà coronata] (Bologna 1727), partitura.

[11] A-Wgm, IV 27740 (Q 1214). Antonio Bioni: Issipile (Wrocław 1732), partitura.

[12] PL-KÓ, BK 1669. Antonio Bioni: Andromaca (Wrocław 1730), partitura.

[13] D-B, Mus.ms.autogr. Agricola, J. F. 1, č. 10 a 11. Daniel Gottlieb Treu: Amor schau! dich zu verwunden, Was soll ich thun? bekennen oder schweigen (árie z opery Endimione, Wrocław 1727).

[14] D-SWl, Mus.4721. Antonio Bioni: Dice Tirsi ch'io son bella, In questo seno io provo, Compatisco quegli amanti, Usignolo che in vale ombroso (árie z opery Endimione, Wrocław 1727).

[15] PL-WRu, 446736/XI – XVI. Schlesischer Nouvellen-Courier (1726, 1728, 1730–1733, nekompletní), nedochováno, Mikrofilmarchiv und Mediathek, Staats- und Universitätbibliothek Bremen, mikrofilm.

[16] CZ-OLu, 27.004, 27.006. Schlesischer Nouvellen-Courier (1731–1735, 1738–1740, nekompletní).

[17] Archiwum państwowe, Wrocław, Zbiór rękopisów archiwalnych, Hs. 573. Deníky Otto Václava Nostice.

[18] BORCHERDT, Hans Heinrich. Geschichte der italienischen Oper in Breslau. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens. 1910, roč. 44, s. 18–51.

[19] BRISTIGER, Michał a Reinhard STROHM. "Libertà, marito e trono fur miei beni...": Die wiederentdeckte Andromaca von Antonio Bioni (Breslau 1730). In DUBOWY, Norbert, Corina HERR a Alina ŻÓRAWSKA-WITKOWSKA, ed. Italian Opera in Central Europe, 1614–1780. Volume 3: Opera Subjects and European Relationships. Berlin: BWV, 2007, s. 73–109.

[20] FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. Studies in Czech Music 2, Stuyvesant – New York: Pendragon Press, 1992.

[21] GEBAUER, Curt. Schlesischer Adel im Spätbarock. Nach Tagebüchern des Grafen Otto Wenzel von Nostitz, Landeshauptmann von Breslau. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1934, roč. 68, s. 133–167.

[22] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Berufstheater in Brünn 1668–1733, Brno: MU, 2012.

[23] HAVLÍČKOVÁ, Margita. Profesionální divadlo v královském městě Brně 1668–1733, Brno: JAMU, 2009.

[24] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. Hudební věda. 2008, roč. 45, č. 1–2, s. 57–114.

[25] PEGAH, Rashid-Sasha. Antonio Bioni und seine "Cantate Musicali" für Markgräfin Friderique Louise von Brandenburg-Ansbach. Jahrbuch für fränkische Landesforschung, 2012, roč. 72, s. 185–197.

[26] PERUTKOVÁ, Jana – SPÁČILOVÁ, Jana. Italská opera na Moravě – fenomén stále aktuální. Opus musicum, 2005, roč. 37, č. 5, s. 50–53.

[27] PERUTKOVÁ, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als Förderer der italienischen Oper in Mähren. Wien: Hollitzer, 2015.

[28] PERUTKOVÁ, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera v Jaroměřicích. Praha: KLP, 2011.

[29] PERUTKOVÁ, Jana. Výsledky projektu "Italská opera na Moravě v 1. polovině 18. století" se zvláštním zřetelem k nově identifikované sbírce partitur hraběte Johanna Adama Questenberga (1678–1752). Miscellanea z výročních konferencí ČSHV. Praha: EÚ AV ČR, 2008, s. 126–134.

[30] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800. Catalogo analitico con 16 indici. Cuneo: Bertola e Locatelli, 1990–1994.

[31] SEHNAL, Jiří. Počátky opery na Moravě. Současný stav vědomostí. In PETRŮ, Eduard, ed. O divadle na Moravě. AUPO, Facultas philosophica, Supplementum 21. Praha: SPN, 1974, s. 55–77.

[32] SCHIERSE, Bruno Bernhard. Das Breslauer Zeitungswesen vor 1742. Breslau: J. U. Kern, 1902.

[33] SPÁČILOVÁ, Jana. Catalogue of the Italian Opera Libretti in Central Europe in the 1st Half of the 18th Century, I: Moravia. Clavis monumentorum musicorum regni Bohemiae, series S, VIII. Praha: KLP, v tisku.

[34] Verzeichnis aller welschen Opern, welche von 1725 bis 1734 auf dem breslauischen Schauplatz vorgestellet worden sind. In MATTHESON, Johann. Grundlage einer Ehrenpforte, Hamburg, 1740, s. 374–378.

[35] VEVERKOVÁ, Zuzana. Antonio Bioni – životní osudy a tvorba neznámého skladatele. Opus musicum, 2012, roč. 44, č. 3, s. 38–47.

[36] VOLEK, Tomislav. Italská opera a další druhy zpívaného divadla. In ČERNÝ, František, ed. Divadlo v Kotcích. Nejstarší pražské městské divadlo 1739–1783, Praha: Panorama, 1992, s. 43–56.

[37] WĘGRZYN-KLISOWSKA, Walentyna. Barokowy teatr operowy we Wrocławiu 1725–1734. Wrocław: PSPŚ, 2006.