Alexandrinky - Slovinky, které vzaly osud do svých rukou

Název: Alexandrinky - Slovinky, které vzaly osud do svých rukou
Variantní název:
  • The Alexandrian Women - the Slovenians who took fate into their hands
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2016, roč. 8, č. 2, s. [11]-18
Rozsah
[11]-18
  • ISSN
    1804-2449
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
This contribution covers an interesting historical phenomenon: the emigration of women and girls from the southwestern Slovenian region of Goriška who, for a variety of reasons, began leaving their native land in the second half of the 19th century to seek a new home beyond its borders. Egypt and its booming metropolis of Alexandria became the most popular place for them to establish themselves. At the turn of the 19th and 20th centuries, an increasing number of Slovene women sought work here. Slovenian women and girls worked in the town as governesses or as companions or wet nurses for hire, and they soon acquired the nickname "the Alexandrian Women".
Příspěvek se zabývá zajímavým historickým fenoménem emigrace žen a dívek z jihozápadního slovinského regionu Goriška, které od druhé poloviny 19. století začaly z rozličných motivů opouštět svou rodnou vlast a hledat za jejími hranicemi nový domov. Nejvyhledávanějším místem pro jejich usazení se stal Egypt a jeho vzkvétající metropole Alexandrie, kam na přelomu 19. a 20. století začalo stále více Slovinek odcházet za prací. Slovinské ženy a dívky ve městě pracovaly jako vychovatelky, guvernantky, společnice či námezdné kojné a záhy si osvojily přízvisko alexandrinky.
Reference
[1] BAREŠ, L., VESELÝ, R., GOMBÁR, E. (2009) Dějiny Egypta. Praha: NLN.

[2] HLADKÝ, L. (2010) Slovinsko. Praha: Libri.

[3] KOPRIVEC, D. (2013) Dediščina aleksandrink in spomini njihovih potomcev. Ljubljana: ZRC SAZU.

[4] KOZINC, D. (2008) Pravili so jim Aleksandrinke. Nova Gorica: Educa, Melior.

[5] KOZINC, D. (2011) Tišina seje uglasila. Nova Gorica: Educa, Melior.

[6] MAKUC, D. (1993) Aleksandrinke. Gorica: Goriška Mohorjeva družba.

[7] POGAČNIK, J. (1988) Slovenska Lepa Vida ali Hoja za rožo čudotvorno. Ljubljana: Cankarjeva založba.

[8] TOMŠIČ, M. (2002) Grenko morje. Ljubljana: Kmečki glas.

[9] TOMŠIČ, M. (2006) Južni veter. Zgodbe slovenskih egipčank. Ljubljana: Društvo 2000.

[10] ZORN, P. (2012) Aleksandrinke so přišle domov. Nova Gorica: Educa, Melior.

[11] BARBIČ, A., MIKLAVČIČ-BREZIGAR, I. (1999) Občasne migracije podeželskih žena na Goriškem. Gospodinjsko delo v tujini - nuja in priložnost nekoč in danes. Glasnik SED.Roč. 39, Č. 3-4, s. 39-48.

[12] KOPRIVEC, D. (2006) Aleksandrinke - življenje v Egiptu in doma. Etnológ. Roč. 16, s. 97-115.

[13] KOPRIVEC, D. (2009) Pričevanja otrok aleksandrink o življenju v Egiptu v prvi polovici 20. stoletja. Etnológ. Roč. 19, s. 99-116.

[14] MIKLAVČIČ-BREZIGAR, I. (2003) Od Goriške do Afrike v spomin na aleksandrinke. Zgodovina v šoli. Roč. 12, s. 26-31.

[15] DRNOVŠEK, M. (2004) Izseljenke v očeh javnosti. In A. Žižek (Ed.) Ženské skozi zgodovino. Ljubljana: Zveza zgodovinskih društev Slovenije, s. 383-393.

[16] KOPRIVEC, D. (2011) Podoba aleksandrinke dojilje. In K. Ster, M. Žagar Karer (Ed.) Historični seminar 9. Ljubljana: ZRC SAZU, s. 55-73.