Archeologie nejstaršího horizontu města Počátky (okres Pelhřimov)

Variantní název
Archaeology of the earliest horizon of the Počátky town (Pelhřimov district)
Die Archäologie des ältesten Horizonts der Stadt Počátky (Bezirk Pelhřimov)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2018, roč. 43, č. 1, s. 115-143
Rozsah
115-143
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Článek se zabývá archeologickými situacemi a nálezy, které je možné datovat do druhé poloviny 13. až první poloviny 14. století a lze je spojit s nejstarší historií města Počátky. V tomto období mělo město protáhlé vřetenovité centrum, které bylo nejpozději na počátku 16. století rozděleno kamennou hradbou na menší náměstí kolem kostela sv. Jana Křtitele a nechráněné jižní předměstí. Obě plochy byly postupně archeologicky zkoumány v letech 2010–2016. Hlavní část článku představuje vyhodnocení keramického souboru ze zahloubeného suterénu na Palackého náměstí. Dále jsou zde publikovány drobné soubory keramiky z výzkumů na Mariánském náměstí, ze soukromé sbírky p. Matouška a ze sbírek muzea v Počátkách.
This article discusses the archaeological contexts and finds that are dated to the second half of the 13th century or to the first half of the 14th century, and are associated with the earliest history of the town of Počátky. In this period the town had an elongated, spindle-shaped centre which was, in the early 16th century at the latest, divided by a stone wall into a small square around the Church of St. John the Baptist and an unprotected southern suburb. Both these areas were gradually archeologically researched in 2010–2016. The main part of the article brings an assessment of a pottery series from a sunken cellar in Palackého náměstí Square. In addition, the paper also presents small ceramic series from excavations in Mariánské náměstí Square, from a private collection of Mr. Matoušek and from the collections of the Počátky museum.
Jazyk shrnutí
Note
  • Příspěvek vznikl v rámci projektu NAKI II "Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví" číslo DG18P02OVV020.
  • Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Projektes NAKI II "Hochmittelalterliche Keramik als Bestandteil des beweglichen Kulturerbes" Nr. DG18P02OVV020.
Document
Reference:
[1] BĚHOUNKOVÁ, L., 2015: Keramická produkce ze středověkého sídliště Telč – Staroměstský rybník se zaměřením na technologii výroby nádoby. Rkp. diplomové práce, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.

[2] BLÁHA, J., 1968: Vývoj osídlení jihozápadní Moravy do doby husitské. Rkp. diplomové práce, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.

[3] BLÁHA, J.–KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Uměleckohistorický sborník (Sedlář, J., ed.), 130–160. Brno.

[4] BLAŽKOVÁ, E. M., 2014: Zpracování keramického souboru z Janštejna. Rkp. diplomové práce, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.

[5] ČERNOŠ, Š., 2012: Rekonstrukce ČOV a kanalizace Vesce a Palackého náměstí, nálezová zpráva, rkp. ulož. v Archaia Brno, o. p. s., č. A062/2010.

[6] DUFFEK, P. et al., 2017: Duffek, P.–Těsnohlídek, J.–Těsnohlídková, K.–Prachařová, M.–Skořepová, M., Stavební úpravy Palackého náměstí Počátky, nálezová zpráva, rkp. ulož. v Archaia Brno, o. p. s., č. A020/2014.

[7] DUFFEK, P.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2017: Počátky – oprava komunikace na Mariánském náměstí, nálezová zpráva, rkp. ulož. v Archaia Brno, o. p. s., č. A043/2016.

[8] HEJHAL, P., 2012: Raně středověké artefakty z Veselíčka u Starého Hobzí (okres Jindřichův Hradec), uložené v Muzeu Vysočiny Jihlava – Early mediaeval artefacts from Veselíčko u Starého Hobzí (district Jindřichův Hradec), deposited in depository of the Museum Vysočiny in Jihlava, AVV 3, 144–152.

[9] HEJHAL, P.–HRUBÝ, P.–MALÝ, K., 2005: Počátky středověkého osídlení měst Pelhřimov a Humpolec v archeologii, AVJČ 18, 135–177.

[10] HRUBÝ, P. et al., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Mihályiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), PA XCVII, 171–264.

[11] HRUBÝ, P. et al., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A.–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.– Štecl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs- und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Region Pelhřimov, PA CIII, 339–418.

[12] KOVÁŘ, D., 2016: Počátky jihočeských měst a městeček. Krátké shrnutí vývoje. In: Počátky měst a městeček v Jižních Čechách. Jihočeský sborník historický – Supplementum 7 (Kovář, D., ed.), 8–78. České Budějovice.

[13] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13–49. Brno.

[14] PROCHÁZKA, R., 2007: Deskripční systém brněnské keramiky. Příloha 1, PV 48, 234–270.

[15] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–233.

[16] TĚSNOHLÍDEK, J. et al., 2017: Těsnohlídek, J.–Duffek, P.–Těsnohlídková, K.–Prachařová, M.–Skořepová, M.–Janoušek, T.–Stančíková, M., Výsledky archeologického výzkumu Palackého náměstí v Počátkách (okres Pelhřimov) – Die Ergebnisse der archäologischen Grabung am Palacký-Platz in Počátky (Bezirk Pelhřimov), AH 42, 2017, 669–689.

[17] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K., b. d.: Utváření vrcholně středověké keramiky v centrální části Českomoravské vrchoviny na příkladu vybraných keramických souborů (13. – 1. polovina 14. století). Rkp. připravované disertační práce, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.

[18] VOKÁČ, M., 2001: Nové archeologické poznatky ke vzniku města Třebíče, Západní Morava 5, 130–150.

[19] VOKÁČ, M.–ZIMOLA, D., 2011: Archeologické výzkumy opevněného dvorce s kostelem a věží sv. Ducha v Telči – Archeological researches of the fortified court with church and tower of Holy Spirit in Telč, AVV 2, 51–70.

[20] ZATLOUKAL, R., 1998: Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských 11, 27–44.

[21] ZATLOUKAL, R., 1999: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře nad Sázavou, trať Staré Město, v letech 1996–1999. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 193–207. Praha.

[22] ZIMOLA, D., 1996: Středověká Jihlava ve světle archeologických pramenů. Rkp. diplomové práce, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno.

[23] ZIMOLA, D., 2004: Nálezy keramiky ze Starých Hor u Jihlavy. In: Stříbrná Jihlava 2004, 32–61. Jihlava.

[24] ZIMOLA, D., 2012: Hornická sídliště v okolí Jihlavy podle archeologických pramenů – Mining settlements around Jihlava according to archeological resources, AVV 3, 27–57.

[25] ZIMOLA, D.–VOKÁČ, M., 2011: Archeologické výzkumy několika venkovských kostelů na Jihlavsku – Ländliche Sakralarchitektur in der Region Jihlava, AH 36, 431–450.